Vesmír

A je to tady! Zbývá 72 hodin do startu... Co se honí hlavou astronautů a jejich rodin? Ve čtvrtém díle série se podíváme na to, jak probíhá vypuštění rakety do vesmíru.  V průběhu dílu se objeví následující postavy, jejichž popisky se nevešly do titulků: Dr. Sergej Sanin – Hlavní epidemiolog Samantha Kelly –  Scottovo starší dcera Irina Kornijenko – žena Michaila Kornijenka

Ve třetím díle série Rok ve vesmíru pokročily přípravy astronautů do fáze, kdy jsou 2 týdny před startem "uvězněni" v karanténě. Podíváme se, jak to nesou astronauté i jejich rodiny, a co vše je třeba připravit, než může dojít ke startu. Pokud máte rádi videa, která pro vás překládáme na VideaČesky, dejte nám hlas v anketě Křišťálová lupa v kategorii Zájmové weby. Díky za vaši přízeň!

Nedávno jste z tohoto kanálu mohli vidět video Mapa počítačové vědy. Ale dnes se podíváme na fyziku gravitačních vln. Co je to gravitační vlna, jak vzniká a jak je vůbec možné, že něco takového dokážeme zachytit? Pokud máte rádi videa, která pro vás překládáme na VideaČesky, dejte nám hlas v anketě Křišťálová lupa v kategorii Zájmové weby. Díky za vaši přízeň!

V druhém díle série zamíří Scott Kelly do kdysi tajného vesmírného centra u Moskvy. Do místa, kde nyní spolupracují bývalí nepřátelé. Napětí mezi USA a Ruskem je sice všudypřítomné, ale astronauti řeší úplné jiné problémy. V průběhu dílu se objeví následující postavy, jejichž popisky se nevešly do titulků: Ivan Kryuchkov – hlavní inženýr, Středisko přípravy kosmonautů Mark Kelly –  Scottovo identické dvojče a bývalý astronaut Michail Kornijenko –  astronaut, Ruská Federální kosmická agentura (Roskosmos)

Někdy se stává, že se kapka vody může odrazit od povrchu hladiny, místo aby s ním splynula. Jaké jsou pro to podmínky a proč se tak děje, se můžete dozvědět z Destinova experimentu jak na Zemi, tak na ISS.

V prvním díle 12dílné série Rok ve vesmíru se Scott rozloučí s rodinou a přáteli, aby se stal prvním Američanem, který stráví rok ve vesmíru. 27. března 2015 zahájil Scott Kelly svůj historický rok ve vesmíru. V průběhu své mise dokumentoval svůj pobyt nejen kamerou, ale i pomocí fotoaparátu. Dechberoucí fotografie si můžete prohlédnout např. na webu iDnes.

Jestli jste ještě neviděli o padajících kočkách, určitě se na něj podívejte. Vesmírné teleskopy, o kterých je tento díl, jsou totiž kočkám v pohybu velmi podobné. Čím to je, se dozvíte ve videu.

Ve stavu beztíže lidské tělo rychle ztrácí minerály potřebné ke stavbě kostí. V dnešním videu se dozvíte, kam se ztratí a jak tomu astronauti předcházejí.

Určitě vás neminulo, že před týdnem bylo v Americe zatmění slunce. Při zatmění se ale děla ještě jedna věc – před sluncem přelétala Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). Destinovi a jeho přátelům se to všechno podařilo zachytit na kameru.

Po dlouhé době se opět můžete s Michaelem zamyslet nad otázkami, na které by vás ani nenapadlo se zeptat. Dnes se dozvíte zajímavosti o naší planetě a jak daleko musíme být, abychom ji viděli celou. Odkazy: 3Blue1Brown: Fraktály Kalkulačka zakřivení Země Jak daleko je váš obzor?

Snad všechny obrázky zobrazují naši sluneční soustavu ve špatném měřítku. Parta nadšenců nám teď v nevadské poušti skutečné měřítko přiblíží. 

Novou sérii Redditu s názvem Zeptejte se mě na cokoliv (Ask Me Anything) odstartuje u nás na webu Neil DeGrasse Tyson. Uživatelé Redditu mu pokládali otázky ohledně umění, takže se můžete dozvědět, co si myslí o architektuře, Marsu, mimozemském umění nebo co je podle něj nejkrásnější umělecké dílo vesmíru.

Derek se vrací za profesorem Ranim Adhikarim, aby pro vás zjistil detaily ohledně nového záchytu gravitačních vln. Co nám profesor Adhikari tají? Předchozí videa s profesorem Adhikarim: Problémy při hledání gravitačních vln Jak to bylo s objevem gravitačních vln

V dnešním Vsauce nám Michael Stevens poví něco o pohybech Země. Jsou lidé, kteří si stěžují, že si nikam nevyrazí, že se nikam nehnou. Kdyby se podívali na toto video, zjistili by, jak hodně se mýlí. Od jeho začátku do jeho konce Země na dráze kolem Slunce urazí zhruba 39 000 kilometrů. To však zdaleka není všechno, urazí mnohem více. Abyste zjistili proč, podívejte se na následující video. 

V dnešním videu se známý astrofyzik Neil deGrasse Tyson rozpovídá o vědě. Je to právě ona, která spojuje lidi z celého světa. Není to fotbal, není to náboženství, není to nic jiného, je to věda. A nejsou to jen lidé, které spojuje. V budoucnu to snad budou i mimozemšťané, se kterými se pomocí ní dorozumíme. Neexistuje větší pravdy, než jakou nám přináší toto skutečně fundamentální poznávání a popisování. Jde o jakýsi univerzální jazyk celého vesmíru. Podívejte se na následující video a zjistěte, kdy jím začínáme mluvit.

Lidstvo hledá mimozemské civilizace už značnou řádku let, zatím zřejmě neúspěšně. Jak je můžeme co nejlépe hledat a jak mohou oni najít nás? A jak bychom se s nimi vlastně vůbec mohli domluvit?

Jedna z nejznámějších Einsteinových teorií popisuje, jak se energie mění na hmotnost a obráceně. Spousta lidí si myslí, že mu tato teorie získala Nobelovu cenu za fyziku, ale není tomu tak. Nejprestižnění ocenění za přínos vědě získal za objev fotoelektrického jevu v roce 1922. Notoricky známá rovince E=mc² měla zásadní význam při vývoji jaderných zbraní. Vysvětluje nám také, jak je možný „život” hvězd, ale na to už se podívejte v následujícím hudebním videu: 

"Lávanauti" z videa Planeta za vašima očima se s vámi podělí o to, jak jim roční izolace od okolního světa změnila pohled na život.

Společnost SpaceX byla založena v roce 2002 Elonem Muskem a během své krátké existence stihla pořádně zamíchat stojatými vodami v oblasti výroby raket. Společnost se jako jedna z prvních začala seriózně zabývat ekonomickou znovupoužitelností vlastních raket, což je nezbytným krokem pro zlevnění vesmírné dopravy a souvisejícího rozmachu vesmírné ekonomiky. O SpaceX jste dost možná v poslední době slyšeli v souvislosti s jejich úspěchy i neúspěchy při pokusech o přistání prvního stupně rakety Falcon 9. Poprvé se jim přistání povedlo už přes více než rokem, ale jejich vize o znovupoužitelnosti raket se nenaplní, dokud s jedním ze zachráněných stupňů nepoletí podruhé. A právě k této historicky významné události by mělo dojít už za několik málo dní – start mise SES-10, při které bude poprvé použita raketa, která už jednou ve vesmíru byla, je momentálně plánován na čtvrtek 30. března. Při této příležitosti jsem přeložil krátké video, které hezky shrnuje důležité okamžiky z trnité historie SpaceX – od prvotních neúspěchů s raketou Falcon 1 přes první úspěšná přistání s raketou Falcon 9 až po náhled do budoucích plánů na kolonizaci Marsu. Pokud se o této problematice chcete dozvědět více, navštivte můj nový web ElonX, který srozumitelnou formou informuje o veškerém dění kolem společnosti SpaceX. A nezapomeňte sledovat misi SES-10 – možná se zapíše do dějin jako začátek nové éry kosmonautiky!

V dnešní epizodě Veritasia se bude Derek zabývat možností existence života mimo Zemi. Touto problematikou se zabýval také známý italský fyzik Enrico Fermi, podle kterého byl pojmenovaný Fermiho paradox. Uvádí, že i přes stáří a rozlehlost vesmíru nemáme žádné známky o existenci jiného života, než je na Zemi. Existuje mnoho hypotéz, jak se s Fermiho paradoxem vypořádat, ale nejsprávnější bude asi ta, že vesmír je opravdu obrovský a dostat se z jednoho konce Mléčné dráhy na druhý by i světlu samotnému zabralo více než sto tisíc let. Se znalostí nejnovějších poznatků o expanzi vesmíru bychom také mohli usoudit, že samotný prostor začne expandovat rychleji, než je rychlost světla. Pokud nevymyslíme způsob cestování prostorem, který by byl rychlejší než rychlost světla, můžeme se začít postupně loučit s možností návštěvy vedlejších galaxií a poté i vedlejších hvězd, pokud gravitace nebude silnější. Možná tak v budoucnu nebudeme moct sledovat souhvězdí na obloze a zůstane nám jen černá nicota. Odhady jsou to skeptické a k jejich naplnění bude docházet až za miliardy let. Do té doby máme spoustu času a vezměme v potaz, jaký obrovský pokrok věda udělala za posledních sto, dvě stě let. Představme si, kam se dostaneme za pět set let, a srovnejme to například se šesti miliardami let, po kterých nám vybuchne Slunce. Máme opravdu mnoho času, ale není radno ho plýtvat, naše zkáza může čekat za dveřmi. Podívejte se proto na následující video a zjistěte, jak malicherné a malinkaté jsou problémy, jenž nás trápí. A nezapomeňte se poté do komentářů zmínit, jestli věříte v existenci života mimo Zemi, či nikoliv.

Jak už asi víte, Destin si nenechá ujít jedinou příležitost zabývat se tématy z vesmíru. V tomto díle si vezme pod drobnohled část Mezinárodní vesmírné stanice.

V dnešní epizodě Veritasia se bude Derek zabývat svářením za studena. Jde o poměrně nový jev, který byl poprvé popsán ve 40. letech 20. století. Pojďte se podívat, kde by se dalo využít nebo kde způsobilo nepěkné potíže.

Nedávno jsme pro vás přeložili video, jak je složité zachytit gravitační vlny. Dnes se v pokračování rozhovoru s profesorem Ranem Adhikarim dozvíte, jak se to tenkrát vlastně všechno seběhlo.

Minulý rok se konečně podařilo zachytit gravitační vlny, o kterých se mluví už více než sto let. Dnes se můžete podívat, jak je vlastně zachycení těchto vln náročné a jakým problémům museli vědci čelit.

Hamilton opět přijal misi, která se Jayovi vůbec nelíbí. Už jen při samotném nalodění dochází k problému. Jak ho Jay tentokrát vyřeší?

Loď OGC-1 se porouchá. Naše posádka musí neplánovaně přistát na poměrně mladé planetě. Zatímco Hamilton opravuje loď, Jay se vydává na průzkum. Jaká překvapení ho na planetě čekají?

Jay získá pozvání do televizní reality show. Aniž by si zjistil, o jaký druh pořadu jde, pozvání přijme. Jakou roli Jay v pořadu sehraje?

Jayovi znepříjemňuje život nová sociální síť a narušuje tak jeho mezihvězdné románky. Pro Hamiltona je to však příležitost, která mu pravděpodobně umožní obnovit jeho druh. Postaví se posádka lodi OGC-1 proti sobě?

Možná jste před půl rokem slyšeli o havárii rakety od společnosti SpaceX. Podobné havárie byly v té době tři a ve videu se dozvíte, proč jsou tyto havárie přínosnější než povedené lety a i něco o fungování ISS (Mezinárodní vesmírné stanice).