Americapox #2: Koně versus zebryCGP Grey

Ovce nebyly tak huňaté odjakživa. Nahuňatili jsme je, když jsme chovali jen ty nejhuňatější. Říká se tomu domestikace. Formování zvířat, aby lépe sloužila lidem. Jak jsme viděli v první části, zvířata byla v raných dějinách mocnými nástroji na jídlo, oděvy, přepravu, traktory... I když ale zvířata byla všude, v předmoderním světě jsme domestikovali jen hrstku z nich. Čím se lišila? Uděláme si domestikační seznam. Zaprvé musela být krmitelná.

Kráva je stroj, který mění trávu na steaky. Tygr je stroj, který mění steaky na tygra. 10 kilo trávy vytvoří kilo steaků a deset kilo steaků vytvoří kilo tygra. Ty ale mají stejné množství kalorií. Když prostě sníte krávu, ušetříte si spoustu práce. Čistokrevné masožravce domestikovat nemůžete kvůli termodynamice. Hledáte býložravce, kteří nejsou vybíraví. Měli by žrát něco, co roste všude a co vy jíst nemůžete. Všežravci by měli být ochotní sežrat cokoliv a stát za to. Nejdřív ale potřebujeme polapit něco přátelského.

Chytání masožravců není moc dobrý nápad, protože se na plný úvazek živí vraždou. Spousta všežravců, jako grizzly, vraždění mají jako vedlejšák. Ani býložravci nejsou sázkou na jistotu. Bizoni jsou děsivé tanky. Hroši drží nejvyšší skóre ve vraždění v Africe. Žirafy vypadají jako banda moulů, dokud nezvážíte jejich dostřel. Lvi je vesměs nechávají na pokoji. Zvířata, která se na domestikaci výborně hodí, nejsou moc nebezpečná. Váleční medvědi by vašemu kmenu poskytli pořádnou výhodu.

To se ale nestane. Když velké zvíře není nebezpečné, má nervy v háji. Zkusili jste se už někdy připlížit ke gazele? Vysměje se vám. Mohli byste si dát celodenní maraton a dohnat ji k vyčerpání, ale pokud si nezlomí krk, zatímco ji potáhnete domů, hravě vyskočí z jakékoli ohrady, kterou jí postavíte. Jdeme dál. Některá zvířata mají jisté reprodukční preference, které jsou neslučitelné se zajetím. Mluvím o vás, pandy. Čas a energie, které lidé vynaložili na to, aby na to pandy skočily, je k smíchu.

Lovci a sběrači potřebují zvíře, které se tak chce pářit, až se někdy splete, ne zvíře, jehož dobu páření musejí hlídat. Takže přátelské, krmitelné a plodné. Musí také růst jako z vody. Dostáváme se do centra problému domestikace. Domestikací druh měníme, aby nám lépe vyhovoval. Jen tak na okraj domestikujeme i rostliny. Pěstovali jsme je tak, aby se z nich staly obrovité verze svých divokých já. Když se hipíci chtějí vrátit do přírody, zapomínají, že tyto rostliny jsou dílem člověka stejně jako tyto sušenky.

Zpátky ke zvířatům. Vepří projekt uspěl, protože prasečí generace jsou kratší než ty lidské. Jediný člověk za svého života může udělat velký prasečí krok vpřed. Srovnejte to se slony. Dva roky na jedno mládě, pět let mezi mláďaty, 9 let, než dospěje samice, a 15 let, než dospěje samec. To nemyslíte vážně, sloni. Na tohle nemáme čas. Lidi slony můžou ochočit. Můžete slona polapit, vycvičit ho, aby nešílel kolem lidí, a dát mu práci.

Domestikace slonů by ale vyžadovala přesné záznamy v průběhu několika generací, nemluvě o tom, že jeden až dva ochočení sloni jsou nesmírně nákladní. Váleční sloni se proto vyskytovali pouze příležitostně v už komplexních společnostech. Ochočení sloni jsou luxus. Od oka to poznáte takhle. Když je to na farmě, je to domestikované. Když je to v cirkusu, je to ochočené. A na závěr rodiny. Zebry versus koně. Koně změnili civilizaci. Je podivuhodné, že chlápek na koni byl od tisíců let př.

n. l. po vynález telegrafu nejlepším dostupným připojením. K domestikaci koně došlo v Eurasii. Lidi se ale zrodili v Africe, kde jsou zebry. Proč první lidé z Afriky nevyjeli na hřbetu zebry, aby dobyli svět? Protože zebry jsou svině. Rády kopou a koušou, což je ve světě bez penicilinu nebezpečné. Zebry také mají reflex, kvůli kterému se těžko dají chytit lasem. Kromě toho, že jsou osinou v zadku, zebrám chybí rodinná struktura. Koně žijí v hierarchii.

Můžete to vidět, když za sebou putují v řadě. Hřebec, první klisna, její hříbata, druhá klisna a tak dále. Když lidé ochočí vůdčího hřebce, stanou se vůdčím koněm. Spousta hospodářských zvířat je hospodářských, protože mají rodinné hodnoty, kterých lidé zneužívají. Vyrůstají v přesvědčení, že člověk je zvláštní kráva, která jim velí. Žádný problém. Kuřata se budou klovat, dokud nestanoví top kuře. Víte ale, kdo je top kuře ve skutečnosti?

My. Tím se od sebe liší psi a kočky. Psi vás budou milovat, bránit a lovit s vámi, protože jste součástí smečky. Psi žijí, aby nám byli užiteční, což v dnešním světě znamená hraní si na mrtvolu. - Nemůžou se toho nabažit. - Bum. Hodná holka. Kočka je oproti tomu minitygr, který bydlí u vás doma. Zpátky k zebrám. Zebry žádnou společnost neznají. Potulují se ve stádech, protože je to dobrá strategie na přežití. Když polapíte zebru, žádná rodina za ní nepůjde.

Když se na ní zkusíte projet, akorát přijdete o prsty. Zebry koně připomínají jen zvenčí, ne zevnitř. To je náš seznam. Přátelské, krmitelné, plodné a rodinného typu. Není to sice dlouhý seznam, ale domestikované zvíře lovců a sběračů muselo splňovat všechno. To proto jsme v raných dějinách lidstva po celém světě domestikovali pouze něco přes tucet druhů velkých zvířat. Překlad: qetu www.videacesky.cz