Zpívající žábaBrave Wilderness
26
Pes dělá haf, kráva dělá bů a žába? Ta umí dělat také pěkný rámus. Obrovský kostarický obojživelník s trochu poetický jménem hvízdalka pětiprstá o sobě umí dát hlasitě vědět, když se ocitne v úzkých. Kojot konečně jednu takovou chytí a předvede nám ji v plné kráse i zvuku.
Přepis titulků
Mám ji! - Jsem ve vodě.
- V pořádku? To je úlovek. - Toč to, toč to, toč to!
- Točím. Během posledních dvou let jsme natočili přes 250
epizod pro kanál Brave Wilderness. Během těchto dobrodružství jsme se snažili
každé zvíře detailně natočit.
Nicméně během té doby mi spousta zvířat unikla, a to včetně největšího druhu žáby na Kostarice, hvízdalky pětiprsté. - Stejně jako minule. - Hvízdalka mi pokaždé uteče. Během návštěvy karibského pobřeží jsme zkoumali hustý deštný prales v kostarickém Amphibian Research Preserve. Tuto oblast totiž obývají tito obří obojživelníci. Po dlouhém boji s pralesem jsme konečně našli hvízdalku, která se neskrývala ve své noře, ale byla přímo u jezírka.
Pokud zaslechnete kvákání, tato žabka okamžitě seskočí ze břehu přímo do vody. Nejtěžší ze všeho bude dostat se k ní a chytit ji. Tyto žáby žijí v harmonii se svým okolím a vždy mají připravený únikový plán, aby se mohly vyhnout predátorům. Vydrž. V pořádku, natáčej. Jsem přímo tady. Už jdu.
Chytání hvízdalky pětiprsté... je jednou z nejtěžších věcí, jaké jsem kdy na Kostarice čelil. Ale nebojte se, já ji jednou chytím. To je příšerné. S hledáním jsme pokračovali až do noci, nořili jsme se hlouběji do džungle a hledali bažinaté jezírko. Tamhle na tom břehu je další hvízdalka.
Dostat tuhle bude ještě složitější než chytit tu předchozí. Pomalu se přikrademe se světly. Schválně, jak ji natočíš, Marku. Tamhle se jí leskne oko. Pod tou větví, vidíš? Kde? Nahoře. Vidíš tu hubenou větev, co leží přes tlustší kládu? Je přímo nad ní na břehu. Vidíš to tmavé místo?
Ne. Tady je. Je schovaná za listy. Mám ji! - Ano! - Jo! - A jsem ve vodě. - Jsi v pořádku? Počkej. Neuvěřitelně siná a neuvěřitelně slizká. Dobře, jdu zpátky.
Vydrž. Jen se vrátím zpět. Musím ji držet oběma rukama. - Ano! - Skvělý úlovek! Tohle je hvízdalka pětiprstá. - Tak tedy... - Musíme vylézt z toho rybníku a vytvořitlepší podmínky. Páni, je to slizká bestie. Vezměme tuto mršku ven z vody na cestu. Plácl bych si s tebou, kdybych neměl ruku od žabího slizu. - Vážím si toho.
- Ano! - To je úlovek! - Super odchyt. Konečně. Jo! Myslím, že se to nedalo zvládnout lépe. Skvělý úlovek. - Toč to, toč to, toč to! - Točím. Potřebuju světlo. Tady je jejich slavný skřek. Tohle je ten alarm, který jsme...
Já tě slyším. Jsou proslulé svým hlasitým kvákáním. Spustila alarm, slyšíte? Pokud byste byli predátor a tuto žábu byste chytili, začala by dělat přesně tohle, což by bylo tak překvapující, že byste ji raději okamžitě pustili a utekli. Ano, já tě slyším. Ten zvuk, co vydává, je opravdu neuvěřitelný.
Sekundární obranou je všechen ten sliz, který vidíte vytékat z jejího těla. Je mírně toxický a popravdě mě teď pořádně... pálí prsty. Mám pár ranek. Vypadá jako pěna. Tento sliz neslouží pouze k udržení vlhkosti, ale navíc odrazuje i potencionální predátory. Já vím, slyším tě, kamarádko.
Já této žábě vůbec neubližuji. Jak vidíte, její tělo se nafouklo. Vypadá teď jako balón. Ano, já vím. Zjistila jsi vůbec, že už jsi byla chycena? Ano? Nevím, co to mělo znamenat, ale... Jsem tak nadšený, že jsme ji chytili. Je neskutečně silná. Její zadní nohy jsou samé svaly.
Marku, podívej se na její prsty. Co na nich chybí? - Blány? - Přesně. Protože tohle je pozemní druh. Často žije v doupěti a přesně tam mi většina žab celou noc utíkala. Nebo se schovávaly v dutinách pod kořeny. Ale tahle byla přímo na okraji jezírka. Nejspíš byla na lovu, protože na kořist trpělivě číhá.
Není pochyb. Koukejte, jak je obrovská. Ty jsi prostě bestie. Je to neuvěřitelné. Kůže všech obojživelníků obsahuje toxiny. Na Kostarice jsem už potkal spoustu obojživelníků, ale žádný z nich mi zatím nezpůsobil palčivou bolest. Všechen ten sliz, co se mi dostal do drobných ranek na prstech, opravdu nehezky štípe.
Takže ji už moc dlouho neudržím. Má úžasné zbarvení. Můžete vidět, že vypadá jako spadané listí, takže když bude takhle ležet na zemi, prostě se ukryje mezi listy. To dělají během dne – prostě se ukrývají při zemi. Vidíte, že má vzadu odlišné zbarvení. Vypadá to úplně jako okolní kousky listí a kapradí. Pokud žábu zvednete, dostanete tak...
Mačká mě předníma noha, jsou... Mám ji. Ano, mám ji. - Ta je slizká. - Je neuvěřitelně kluzká kvůli tomu slizu. Kámo, jsi úplně od bláta. Nemohl jsem ji nechat utéct. Tahle žába si z nás dělá... Promiň, máš na tváři bláto. Máš bláto na tváři.
To bude dobré. - Vydrž, mám tu vodu. - Ano, máš vodu? Jdeme na to, trochu tě opláchneme. Hned jsi čistší. Jsem také od bláta. Asi to nepomáhá, ale chci, abyste viděli to nádherné zbarvení na její tváři. Je naprosto fantastické. Vypadá jako obří skokan lesní. - Tak je to dobře.
- Je zlatá. Podívejte na ty oči, jsou jantarové a zlaté, nádhera. Koukejte. Vydrž ještě chviličku. Myslím si, že je to samec, protože má na prstech tyto malé háčky, kterými si při páření přidržuje samičku. Během období páření se samci znatelně zvětší přední končetiny. Jedním ze samčích obranných postojů, kterými chrání své území, protože jsou teritoriální, je, že nafouknou tělo, napne ruce jako kulturista a začne bránit území před dalšími působivými samci.
Na pulcích těchto žab je jedna zajímavost. Nakladená vajíčka vypadají jako chomáč pěny a jak se pulci vyvíjejí, ti větší začnou požírat menší. Takže v jistém smyslu to jsou kanibalové. Kamaráde, ty jíš svůj vlastní druh, to je šílené. Úžasný úlovek.
Na druhý pokus jsem se zabořil do bahna. Ukaž nám nohy. To nebude snadné. Uvidíme, co můžu dělat. Chci vidět její proužky. Nechci ji z Je opravdu kluzká. Díky slizu, co produkuje, je ještě kluzčí. To je vše, co vám můžu ukázat.
- Pomohlo to? - Rozhodně. Vypadá to jako tygří pruhy. Opravdu super. Toto je největší druh žáby na Kostarice. Může být sice ještě trochu větší, ale v porovnání s ostatními, co jsem dnes viděl, je tahle opravdu obří. Kukejte na ni. To byla noc.
Trvalo nám to několik hodin, ale nakonec se nám podařilo chytit obojživelníka, který mi neustále unikal, když jsem byl na Kostarice – hvízdalku pětiprstou. Jsem Kojot Peterson. Buďte odvážní, zůstaňte divocí. Uvidíme se u dalšího dobrodružství. Loučí se s námi. Myslím, že je připravena jít. Položím ji sem a ona odsud skočí až do jezírka.
- Viděl jsi tu dálku? - Jo. To bylo úžasné. Skvělá noc. Pokud vám chytání hvízdalky připadalo obtížné, podívejte se na video, kde jsme konečně chytili a natočili leguána. Rozhodně po mně jde. A nezapomeňte odebírat a přidat se k naší bandě při dobrodružství, kde se nebezpečně přiblížím ke kajmanu brýlovému.
Uvidíte tento měsíc na kanále Brave Wilderness. Mám ho! Vydrž chvilku. Je to pořádný kajman. Svatá makrelo.
Nicméně během té doby mi spousta zvířat unikla, a to včetně největšího druhu žáby na Kostarice, hvízdalky pětiprsté. - Stejně jako minule. - Hvízdalka mi pokaždé uteče. Během návštěvy karibského pobřeží jsme zkoumali hustý deštný prales v kostarickém Amphibian Research Preserve. Tuto oblast totiž obývají tito obří obojživelníci. Po dlouhém boji s pralesem jsme konečně našli hvízdalku, která se neskrývala ve své noře, ale byla přímo u jezírka.
Pokud zaslechnete kvákání, tato žabka okamžitě seskočí ze břehu přímo do vody. Nejtěžší ze všeho bude dostat se k ní a chytit ji. Tyto žáby žijí v harmonii se svým okolím a vždy mají připravený únikový plán, aby se mohly vyhnout predátorům. Vydrž. V pořádku, natáčej. Jsem přímo tady. Už jdu.
Chytání hvízdalky pětiprsté... je jednou z nejtěžších věcí, jaké jsem kdy na Kostarice čelil. Ale nebojte se, já ji jednou chytím. To je příšerné. S hledáním jsme pokračovali až do noci, nořili jsme se hlouběji do džungle a hledali bažinaté jezírko. Tamhle na tom břehu je další hvízdalka.
Dostat tuhle bude ještě složitější než chytit tu předchozí. Pomalu se přikrademe se světly. Schválně, jak ji natočíš, Marku. Tamhle se jí leskne oko. Pod tou větví, vidíš? Kde? Nahoře. Vidíš tu hubenou větev, co leží přes tlustší kládu? Je přímo nad ní na břehu. Vidíš to tmavé místo?
Ne. Tady je. Je schovaná za listy. Mám ji! - Ano! - Jo! - A jsem ve vodě. - Jsi v pořádku? Počkej. Neuvěřitelně siná a neuvěřitelně slizká. Dobře, jdu zpátky.
Vydrž. Jen se vrátím zpět. Musím ji držet oběma rukama. - Ano! - Skvělý úlovek! Tohle je hvízdalka pětiprstá. - Tak tedy... - Musíme vylézt z toho rybníku a vytvořitlepší podmínky. Páni, je to slizká bestie. Vezměme tuto mršku ven z vody na cestu. Plácl bych si s tebou, kdybych neměl ruku od žabího slizu. - Vážím si toho.
- Ano! - To je úlovek! - Super odchyt. Konečně. Jo! Myslím, že se to nedalo zvládnout lépe. Skvělý úlovek. - Toč to, toč to, toč to! - Točím. Potřebuju světlo. Tady je jejich slavný skřek. Tohle je ten alarm, který jsme...
Já tě slyším. Jsou proslulé svým hlasitým kvákáním. Spustila alarm, slyšíte? Pokud byste byli predátor a tuto žábu byste chytili, začala by dělat přesně tohle, což by bylo tak překvapující, že byste ji raději okamžitě pustili a utekli. Ano, já tě slyším. Ten zvuk, co vydává, je opravdu neuvěřitelný.
Sekundární obranou je všechen ten sliz, který vidíte vytékat z jejího těla. Je mírně toxický a popravdě mě teď pořádně... pálí prsty. Mám pár ranek. Vypadá jako pěna. Tento sliz neslouží pouze k udržení vlhkosti, ale navíc odrazuje i potencionální predátory. Já vím, slyším tě, kamarádko.
Já této žábě vůbec neubližuji. Jak vidíte, její tělo se nafouklo. Vypadá teď jako balón. Ano, já vím. Zjistila jsi vůbec, že už jsi byla chycena? Ano? Nevím, co to mělo znamenat, ale... Jsem tak nadšený, že jsme ji chytili. Je neskutečně silná. Její zadní nohy jsou samé svaly.
Marku, podívej se na její prsty. Co na nich chybí? - Blány? - Přesně. Protože tohle je pozemní druh. Často žije v doupěti a přesně tam mi většina žab celou noc utíkala. Nebo se schovávaly v dutinách pod kořeny. Ale tahle byla přímo na okraji jezírka. Nejspíš byla na lovu, protože na kořist trpělivě číhá.
Není pochyb. Koukejte, jak je obrovská. Ty jsi prostě bestie. Je to neuvěřitelné. Kůže všech obojživelníků obsahuje toxiny. Na Kostarice jsem už potkal spoustu obojživelníků, ale žádný z nich mi zatím nezpůsobil palčivou bolest. Všechen ten sliz, co se mi dostal do drobných ranek na prstech, opravdu nehezky štípe.
Takže ji už moc dlouho neudržím. Má úžasné zbarvení. Můžete vidět, že vypadá jako spadané listí, takže když bude takhle ležet na zemi, prostě se ukryje mezi listy. To dělají během dne – prostě se ukrývají při zemi. Vidíte, že má vzadu odlišné zbarvení. Vypadá to úplně jako okolní kousky listí a kapradí. Pokud žábu zvednete, dostanete tak...
Mačká mě předníma noha, jsou... Mám ji. Ano, mám ji. - Ta je slizká. - Je neuvěřitelně kluzká kvůli tomu slizu. Kámo, jsi úplně od bláta. Nemohl jsem ji nechat utéct. Tahle žába si z nás dělá... Promiň, máš na tváři bláto. Máš bláto na tváři.
To bude dobré. - Vydrž, mám tu vodu. - Ano, máš vodu? Jdeme na to, trochu tě opláchneme. Hned jsi čistší. Jsem také od bláta. Asi to nepomáhá, ale chci, abyste viděli to nádherné zbarvení na její tváři. Je naprosto fantastické. Vypadá jako obří skokan lesní. - Tak je to dobře.
- Je zlatá. Podívejte na ty oči, jsou jantarové a zlaté, nádhera. Koukejte. Vydrž ještě chviličku. Myslím si, že je to samec, protože má na prstech tyto malé háčky, kterými si při páření přidržuje samičku. Během období páření se samci znatelně zvětší přední končetiny. Jedním ze samčích obranných postojů, kterými chrání své území, protože jsou teritoriální, je, že nafouknou tělo, napne ruce jako kulturista a začne bránit území před dalšími působivými samci.
Na pulcích těchto žab je jedna zajímavost. Nakladená vajíčka vypadají jako chomáč pěny a jak se pulci vyvíjejí, ti větší začnou požírat menší. Takže v jistém smyslu to jsou kanibalové. Kamaráde, ty jíš svůj vlastní druh, to je šílené. Úžasný úlovek.
Na druhý pokus jsem se zabořil do bahna. Ukaž nám nohy. To nebude snadné. Uvidíme, co můžu dělat. Chci vidět její proužky. Nechci ji z Je opravdu kluzká. Díky slizu, co produkuje, je ještě kluzčí. To je vše, co vám můžu ukázat.
- Pomohlo to? - Rozhodně. Vypadá to jako tygří pruhy. Opravdu super. Toto je největší druh žáby na Kostarice. Může být sice ještě trochu větší, ale v porovnání s ostatními, co jsem dnes viděl, je tahle opravdu obří. Kukejte na ni. To byla noc.
Trvalo nám to několik hodin, ale nakonec se nám podařilo chytit obojživelníka, který mi neustále unikal, když jsem byl na Kostarice – hvízdalku pětiprstou. Jsem Kojot Peterson. Buďte odvážní, zůstaňte divocí. Uvidíme se u dalšího dobrodružství. Loučí se s námi. Myslím, že je připravena jít. Položím ji sem a ona odsud skočí až do jezírka.
- Viděl jsi tu dálku? - Jo. To bylo úžasné. Skvělá noc. Pokud vám chytání hvízdalky připadalo obtížné, podívejte se na video, kde jsme konečně chytili a natočili leguána. Rozhodně po mně jde. A nezapomeňte odebírat a přidat se k naší bandě při dobrodružství, kde se nebezpečně přiblížím ke kajmanu brýlovému.
Uvidíte tento měsíc na kanále Brave Wilderness. Mám ho! Vydrž chvilku. Je to pořádný kajman. Svatá makrelo.
Komentáře (7)
Kojot33 (anonym)Odpovědět
15.05.2017 09:38:17
Vsadim se, že tygra by do ruky nechytil
randomofamberOdpovědět
15.05.2017 09:09:44
Zajímavé, že si tato žába "zvolila" mňoukání ;-)
FEFOdpovědět
14.05.2017 23:22:02
ahoj jsem k***t pítrsn a v dnešní odvážné divokosti roztáhnu další krátký obsah do 10minut
Meg.A. ByteOdpovědět
15.05.2017 00:46:34
ahoj, já jsem F Í F a líbí se mi videa malých roztomilých zvířátek, ale bojím se že na to lidi přijdou, protože musím vypadat jako kápo. co tomu videu dám, 1 nebo 5 hvězd, tady jsou i další možnosti?
sgt.paper (anonym)Odpovědět
14.05.2017 21:35:54
Nechápu ho. Jak někdo může natočit, takhle kouzelný videa, kdy se toho docela dost dozvíte on je tam neuvěřitelně sympatickej a vidíte s jakým zápalem to dělá. A pak se nechá kousnout kajmankou... :D Tohle bylo parádní video.
Kojoťátko (anonym)Odpovědět
14.05.2017 20:58:59
Nevím, jak vás, ale mě vždycky Peterson, tak nadchne, že chci to zvířátko taky domů a chci se s ním pomazlit jako on :D Jde vidět že to dělá s obrovským nadšením a má do toho vážně zápal... Víc videí s ním :D
Bigsteboss (anonym)Odpovědět
14.05.2017 18:12:48
Ježiši to je čuně. Ale za to kvákání to stálo. *****