Budoucí bývalá

Tak budeme se dívat? Jo, jen udělám pár úprav na mém vynálezu. Jsem blízko. - No jasně. - Vážně. - Nebudu začínat film o půlnoci. Tak mi dej minutku, ať to vypnu. - Za minutu tam přijdu a odtáhnu tě dolů. - Dobře. - Na vysvětlování není čas. - Mám přece minutu. Phile, musíš mě pozorně poslouchat. Co to má být?

Před 6 lety mimozemšťané obsadili Zemi, vyčerpali přírodní zdroje a zotročili lidstvo. Co to bylo? Co jsem to viděl? Co to bylo? To bylo skutečné? Nemusí být. Vystopovala jsem sled událostí až sem, ke tvému zařízení. Vrátili jsme se sem, abys ho dnes aktivoval. Poslouchej mě. Musíš udělat, co ti řeknu, aby nás tu za minutu nezastihlo mé já z minulosti. Osud lidstva je ve tvých rukou. - Stihl jsi to.

- To jsem rád. Chápu. - A ty jsi kdo? - Můj partner Gunner. Rád tě poznávám, tolik jsem o tobě slyšel. Phile, mírně artikuluj ten uzel úplně vlevo na tvém modulu… Promiň, takže jste přátelé z práce? - V podstatě jo. - Jo. - Ne tak docela, ale jo. - Jo, jsme. Promiň, ale když říkáte, že jste partneři, myslíte tím partneři, nebo… partneři? - Upřímně, Phile, není bezpečné prozrazovat budoucnost.

- Sakra, Jenno! Tak fajn, je to tak. S Gunnerem spolu budeme chodit. - Bože můj! - Phile, musíš se soustředit. Nemáme čas… Bože můj. Jsem mrtvý. Umřu. A ty pak musíš jít dál. To je… Jsi vážně statečná. Tak fajn. Postarej se o ni, chlape. Je to mimořádná holka, moje všechno. Tak jak umřu?

Kvůli mému vynálezu? Nebo mě dostanou emzáci? Zemřu jako hrdina, že jo? Neumřeš, nejsi po smrti. Jsi asi učitel, nevím. Moc se nebavíme. - Ježíši, dobře. - Jdeš, zlato? - Rychle, ten uzel… - Vteřinku, lásko! Takže se rozejdeme? Rychle, Phile, osud lidstva… Udělám to, zachráním lidstvo. Jen to teď zpracovávám a chci to probrat. - Dobře, ale my to probrali. - Ty možná, ale já ještě ne. Já to ještě neprobral. - Shodli jsme se na tom?

- Shoda nakonec nastala. - Proč… proč… - Já nevím. Vázla nám komunikace a někdy jsi trochu dětinský. - Nejsem. - Zvrtlo se to, když mateřská loď zničila San Francisco. - Nejsem dětinský. Víš, lidé se někdy odcizí a musí se rozejít, aby našli svoji vlastní svobodu. - Díky, Gunnere. Díky. - Jasně. - Díky, chlape. Víte co? Pracovalo by se mi lépe, kdyby tu Gunner nebyl. - Nemusí to být divné. - Neměl jsem chodit. Ne, zlato, o tebe nejde.

Já tě potřebuji. - Taky tě potřebuji. - Dobře. Phile, poslouchej. O tomhle přesně mluvím. Můžeš zachránit lidstvo a většinu Evropy… - Chápu, teď tě má práce zajímá. - To má být co? Když jde o záchranu světa, tak tě zajímá, ale pár dní zpátky mi nepřišlo, že bys mě moc podporovala. Ptala ses, jestli má cenu vymýšlet nouzový vysílač a elektrický kartáček v jednom. Což podle mě bezesporu cenu má. Když se ztratí v lese a mají jen zubní kartáček.

- Já bych ho použil. - Že jo? Nevěřila jsi ani, že ho dokončím. - Dokončím. - Měla jsem pravdu. - Dokončím ho! - Vím, že nedokončíš! - Dokončím ho teď! - Protože tu jsem teď já! - Co takhle dát si přestávku? - Laskavě se do toho nepleť, Gunnere. Chápete, že změněním budoucnosti se třeba nepotkáte? No, zkoumali jsme to a ve většině budoucností skončíme spolu. Jasně.

A co když udělám tohle? Ne, počkej! Cože? Fajn, co když to… vrátím? Sakra práce! - Musíme si pohnout! - Uhni. - Já tomu nerozumím. - Udělám to sama. Jenna říkala, že jsi z Michiganu. - Pocházím odtamtud. - Mám rodinu v Grand Rapids. Šílené, co? - No to jo. Mám to.

Bude dost času dostat se do systému Nazdárek a můžeme porazit ty šedé šmejdy. Jo! - No tak, ať už jsi dole! - Musíme vyrazit. Tohle si vezmi, kdybychom se potřebovali spojit. Fakt jsem tě rád poznal, brácho. - Jo, já tebe taky. - Opatruj se. Phile, co se mezi námi má stát, se stane, ale jsi skvělej chlap a záleží mi na tobě. A na té věci jsem upravila jen drobnost, takže to ty jsi zachránil svět.

A upřímně bych tě někdy ráda viděla. Chybíš mi. Jseš v pohodě? Jo. - Ještě něco… - Co to je? - Tohle je… - Asi je to jasné, ale nech si to pro sebe… Kdo to je? Ahoj. Já jsem Gunner. Jenna.

Sakra. Překlad: heindlik www.videacesky.cz Páni, máš vážně vřelý pohled. - Říkají ti to? - No… Tohle je divné, ale cítím se tak příjemně. - Je to divné, je to fakt divné. - Že jo? - Jste přátelé? - Jasně. - Ne.