Nad vodou: Egyptská barvírnaBusiness Insider

Ruční namáčení příze je starý způsob, který tato barvírna používá přes sto let. Je jednou z posledních v Egyptě, zemi proslulé textilním průmyslem. Takhle se pracovalo už v dobách faraonů. Salama Salem udržuje plné kádě a planoucí ohně od roku 1975, i když jeho živobytí ohrožuje průmyslová konkurence či pandemie. Poprvé jsme je navštívili roku 2019 a teď chceme zjistit, jak pandemii zvládají. Přese všechno láska k řemeslu drží tuto tradici nad vodou. Překlad: hAnko www.videacesky.cz Salama začíná přípravou příze.

Třídí bílá vlákna do svazků. To je má práce. Odděluju tenké nitě od silných, ať to má zákazník připravené. Jeho synové pak namíchají barvu ve vodě o přesné teplotě. Čím teplejší voda, tím zářivější barva. Dva lidé musí přízi namočit do 40 let starého kamenného umyvadla a máchat ji v barvě. Když jsou vlákna kompletně nasáklá, přichází čas odstřeďování. Patnáctiletá ždímačka je jediný výstřelek moderní doby v dílně.

Po pár minutách se vlákna pověsí uschnout na dvě hodiny pod střechou. Pak se zabalí a odešlou zákazníkům do celého světa. Barvíme pro úředníky z věznic, pro armádu, taky pro Američany. Aktuálně i pro lidi z Izraele a Palestiny, Sýrie a Libanonu. Je to rodinná operace, do níž se střídavě zapojuje 12 Salamových dětí a 40 vnoučat. Jsem šťastný, když jsou všichni kolem mě, pracují se mnou a tím se učí. Není to špatná práce. Je to krásná práce. Salama vyzkoušel různá zaměstnání, a dokonce sloužil 9 let v armádě, než se rozhodl pro barvířství.

Svou dílnu provozuje přes 45 let. Až na barvení mě ostatní práce štvaly. Od rozšíření covidu-19 jdou obchody pomaleji, ale Salama stále pracuje naplno. Pereme se s tím, ale jedeme dál. Vstávám každý den ve čtyři ráno, abych uživil svou rodinu. Malý provoz dílny nemůže stačit masovým výrobcům.

Barvení textilu v Egyptě i ve světě probíhá ve velkých průmyslových továrnách. Zhruba 100 km západně od Salamovy dílny oznámili čínští investoři roku 2019 stavbu největší textilní zóny v zemi. Pandemie projekt samozřejmě zbrzdila, ale až se rozběhne, odhadované výdělky jsou více než 8,5 miliardy dolarů ročně. Mezitím Salamovy prodeje posledních deset let klesají. Roku 2011 spadly o 60 %, když protesty „arabského jara“ otřásly egyptskou ekonomikou.

Dnes je cena paliv vyšší než Salamova marže, takže šetří tak, že místo benzínem pod káděmi topí dřevem. I když je to fyzicky náročnější, stále je pyšný na tradiční postup. Víte, jak dávno tu byli faraoni? A já to pořád dělám jako tehdy. Dělám práci faraonů a používám dřevo stejně jako oni. Salamovy tradiční postupy jsou to, co mu udrželo stálé zákazníky. I dnes feláhové, střední vrstva i Arabové nosí tradiční oděv jellabiya, který je lemovaný a má pruhy na zádech a na bocích.

A tihle všichni chodí k nám. Bohužel pravidelní zákazníci, co dřív objednávali každý měsíc, museli od začátku pandemie přejít na čtvrtletní objednávky. Salama je však odhodlaný podnik udržet jak nejdéle to půjde. Budu pracovat, než umřu. A umřu bez dluhů. To bych si přál.