Světový odpad: Elektřina ze zeleniny?Business Insider

Na tomto trhu každý den zbude 10 tun neprodané zeleniny. Neskončí však na skládce, ale změní se v elektřinu, která rozsvítí pouliční lampy, domy a kuchyni, která nakrmí 800 lidí. Vyrobí totiž bioplyn, který je vydatný, nenáročný a spaluje se lépe než fosilní paliva. Tak proč nemáme energii z 1,3 miliard tun jídla, které se ročně vyhodí? Na trhu Bowenpally v Indii nám ukážou, jak na to. Překlad: hAnko www.videacesky.cz Větší zelenina se rozseká na kusy a naloží na dopravník.

Některá je zkažená, jinou se farmářům nevyplatí vozit zpět domů. Plesnivá zelenina je k ničemu. Proto ji využijeme v bioelektrárně. Dopravník dál pokračuje k drtičce, která zeleninu naseká na ještě menší, téměř stejné, kousky. Za jeden den rozdrtí tolik zeleniny, kolik 150 Indů sní za rok. Kaše rozemletá v mlýnku pak putuje přes podzemní nádrže do dvou digestorů.

V anaerobních digestorech jsou bakterie, které množíme bez přístupu vzduchu. A ty pak v podstatě pojídají ten odpad, který tam dáme, a produkují metan a oxid uhličitý. Tyto plyny vznikají při rozkladu všech organických materiálů. Velké množství odpadu z jídla je třetím největším původcem metanových emisí hned za fosilními palivy a zemědělstvím. Spálením bioplynu zabráníme vstupu těchto plynů do atmosféry. V Bowenpally palivo skladují ve čtyřech velkých balonech.

Odtud jde rovnou do kuchyně, která je asi 400 až 500 metrů odtud. Dokáže zásobovat kuchyni, která vydá zhruba 800 jídel denně. Kromě energie vzniká neméně důležitý vedlejší produkt: hnojivo. Farmáři ho na trhu koupí a použijí k hnojení polí, ze kterých opět prodávají. Díky hnojivu mají kvalitnější půdu, větší výnosy při sklizni a plodiny pak prodají za vyšší cenu, protože dnes je populární vše organické. Dr. Rao, který za tímto projektem stojí, už ve městě buduje dalších 5 elektráren. A neomezuje se jen na zeleninu.

Bioplyn vzniká ze všech organických materiálů, tedy i ze zvířecích a lidských výkalů. Když tedy lze bioplyn získávat lokálně, snížit množství pevného odpadu i emise, proč se to nedělá všude? Protože ve většině zemí je stále levnější spalování fosilních paliv. V Severní Americe stojí bioplyn pětkrát víc než plyn zemní. Nemůžete se zemním plynem soupeřit, pokud se čtyři litry prodávají za 20 centů. V Asii je cenový rozdíl menší, asi jen 2 dolary za jednotku. Mnoho lidí a vlády v mnoha státech, kteří přemýšleli o podobných projektech, nyní pochopili, že je můžeme spustit, že je to původní technologie od nás z Indie, ale může sloužit jim.

Největší světová továrna na bioplyn byla spuštěna v Dánsku a další zařízení se budují jinde v Evropě a v Africe. Izraelský výrobce prodává domácí výrobnu bioplynu. Bioplyn pevná paliva nikdy nenahradí. Na pokrytí poptávky po elektřině nemáme dost odpadu. Přesto umí, co pevná paliva nedokážou: snižuje množství odpadu.

A je to promarněná příležitost ve Spojených státech, kde se vyhodí 30 až 40 procent veškerého jídla. I farmáři, kteří neprodaným zbožím tratí, uznávají, že bioplyn je lepší než to vyhodit. Když nám plodiny shnijí a neprodáme je, jdou do elektrárny a odpad je užitečný. Inženýři z projektu v Bowenpally doufají, že jejich úspěch inspiruje ostatní. Projekty jako tyto jsou třeba, pokud chceme udržitelnější život nejen pro nás, ale i za dvacet nebo deset let. Do budoucna musíme hledat lepší možnosti.