Dějiny typografie

DĚJINY TYPOGRAFIE Písmo je mocné. Má moc vizuálně vyjádřit slova. Je nadčasové, ale neustále se mění. A tuto oblast budeme zkoumat. Většina lidí se shodne na tom, že vynálezcem typografie byl Němec Johannes Gutenberg. A ano, nosil takovouto čapku. Gutenberg způsobil revoluci v komunikaci.

Do té doby byly knihy opisovány ručně, většinou mnichy, což bylo časově náročné a drahé. Vytvořil gotické písmo, první písmo určené k tisku. Podobalo se písmu písařů. Gotické písmo mělo tlusté vertikální čáry a tenké horizontální spojky. Pro psaní bylo ideální, ale v tisku vypadalo příliš natěsnané. Něco se muselo změnit. Vzniklo písmo Roman. Tento font Cambria jistě používáte v textových editorech.

Ale první písmo Roman vytvořil Francouz Nicolas Jenson v 15. století. Takto jeho písmo vypadá. Jenson pracoval především v Benátkách a inspiroval se písmem na starých římských budovách. Písmo bylo založeno na rovných čarách a pravidelných křivkách. Proto bylo čitelnější než velmi husté gotické písmo. Toto čitelné písmo se stalo velmi populárním a během renesance se rychle šířilo Evropou.

Další velkou inovací byla kurzíva. Byla to zkosená a stylizovaná verze písma Roman. Na konci 15. století ji vytvořil Aldus Manutius z Itálie. Na stránku se tak vešlo více znaků a šetřily se peníze. Nyní kurzívu používáme proto, abychom něco zdůraznili. Tento muž také vytvořil moderní čárku a středník, ale o tom až jindy. Rozvoj písma se zastavil až do 18. století, kdy Angličan William Caslon vytvořil písmo, které se stalo novým standardem čitelnosti.

Nebyla to žádná radikální změna, písmo vypadalo přesně takto. Caslonovo písmo se nyní nazývá jako Old Style. O pár desetiletí později Brit John Baskerville vytvořil nové písmo, kterému říkáme Transitional. Ještě později Francouz Didot a Ital Bodoni vytvořili písmo, které nazýváme Modern. Většina patkových písem spadá do jedné z těchto tří kategorií. Jak se tyto kategorie liší?

Písmo Old Style má tlusté patky a malý kontrast mezi tlustými a tenkými čarami. Písmo Transitional má tenčí patky a kontrast mezi tlustými a tenkými čarami je větší. Písmo Modern má velice tenké patky a extrémní kontrast mezi tlustými a tenkými čarami. Pravnukovi Williama Caslona, Williamovi Caslonovi IV., se tyto patky nelíbily, proto je úplně odstranil a vytvořil nové písmo.

Bezpatkové. Nejdříve se neuchytilo, ale jeho čas přišel. Během druhé průmyslové revoluce bylo kvůli reklamám třeba vytvořit nové písmo. Písmena byla delší a širší. Většinou se používala na velkých plakátech a billboardech. Vznikly divné fonty, ale výsledkem těchto experimentů je písmo egyptienka nebo také Slab serif.

Má tlusté patky a je často používáno u nadpisů. V 19. století vznikalo množství komplexních fontů, ale počátek 20. století přinesl něco jednoduchého. Němec Paul Renner vytvořil písmo Futura, které bylo založeno na jednoduchých geometrických obrazcích. Někdy se také nazývá jako Geometric Sans. Zhruba ve stejném době Brit Eric Gill vytvořil písmo Gill Sans, které se podobalo Geometric Sans, ale bylo tvořeno přirozenějšími křivkami.

Nazývá se Humanist Sans. Další krok ve vývoji bezpatkového písma nastal ve Švýcarsku, kde roku 1957 vznikla Helvetica. Skládá se z jednoduchých křivek a existuje v různých tloušťkách. Podle někoho se jedná o nejoblíbenější písmo. Svět fontů se změnil v době, kdy se objevily počítače. Prvních pár let se používal pixelový typ písma, protože technologie obrazovek byla nedokonalá.

Ale technologie se zdokonalovaly a daly vznik mnoha krásným druhům fontů. I těm divným. Dnes si každý z nás může vytvořit svůj unikátní font. To byly dějiny typografie. Překlad: Mithril www.videacesky.cz