Německému postupu dochází dechDruhá světová válka

Ano, jsou blízko Leningradu. Nebude lehké ho oblehnout, je tam velké jezero a Finský záliv, takže asi něco proklouzne. Jen říkám, že to nebude hned. Tak jo. 8. srpna 1941. Německo napadlo Sovětský svaz v červnu a Sověti se od té doby snažili organizovat a reorganizovat vrchní velení, zatímco útočníci zabírali rozsáhlé území a zajali mnoho vojáků.

Tento týden dostane posloupnost velení jasné rysy. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA V REÁLNÉM ČASE Jsem Indy Neidell, toto je druhá světová válka. Minulý týden Japonci obsadili francouzské základny v Indočíně, načež Američané a Nizozemci zareagovali zmražením jejich aktiv. Američané rovněž posílí vojenskou přítomnost na Filipínách, aby odradili Japonce od agresivních kroků.

Němci na severu a na jihu postupovali Sovětským svazem, zatímco tankové jednotky ve středu zastavily a nabíraly ztracené síly, a v roli náčelníka štábu Rudé armády nahradil Žukova Boris Šapošnikov. V sovětském vrchním velení došlo k rozsáhlým změnám. Tento týden 8. srpna – po, jak píše David Glantz, „matoucích změnách na základě loajality,“ na základě kterých vzniklo 23.

června vrchní velení Stavky – vzniká nejvyšší velení Stavky, válečná rada, kde je Stalin vrchním velitelem. Avšak Stavka a generální štáb, jako všechna ministerstva a místa spojená s válečným úsilím, jsou podřízená GKO, státnímu obrannému výboru, jehož slova jsou zákon. Bylo tak rozhodnuto 30. června. GKO a politbyro dirigují Stavku, která vyhodnocuje strategickou situaci, vytváří jednotky a skupiny jednotek a koordinuje operace na úrovni armády, frontu a skupiny frontů.

Řídí také zálohy a technickou podporu. Generální štáb Rudé armády se zodpovídá Stavce a je pověřen strategickým směrováním války. Takže generální štáb a velitelé frontů navrhují tažení a strategie, které Stavka diskutuje se stranou a představiteli státu a poté o taženích a operacích rozhodne.

Stavka přímo velí některým frontům a námořním flotilám. Řídí také partyzánské hnutí přes vrchní velení partyzánského hnutí. Obecně se však dnes Stavka nepřesně používá pro označení generálního štábu, vrchního velení nebo Josefa Stalina. O zbytky letectva se stará samostatné velení letectva Rudé armády. Minulý týden jsem zmínil, že byl generál Pavlov, spolu s dalšími, popraven za vojenskou neschopnost.

Političtí komisaři nyní opět mají stejné pravomoci jako vojenští velitelé. To kvůli brzkým porážkám Rudé armády, takže ve vzduchu visí nedůvěra. Mnoho vojáků směřuje do vězení, zatímco mnoho bývalých vojáků je z vězení posíláno do boje. „Mnoho vojáků, kteří unikli z německého obklíčení, bylo po návratu za sovětské linie odzbrojeno, zatčeno a vyslýcháno týlovými bezpečnostními jednotkami NKVD pro podezření ze zbabělosti a sabotáže.“ Němci dosud zajali mnoho vojáků a tento týden jich mnoho přibude.

5. srpna ohlásí Fedor von Bock, velitel skupiny armád Střed, obklíčení u Smolensku za uzavřené. Do zajetí padlo 309 110 rudoarmějců. Dokončené bylo minulý týden, ale 1. srpna se Sověti zvládli probít dírou na východ. Díra byla utěsněna, ale mnoho rudoarmějců uniklo. Sověti však pokračují v silných útocích na jelňský výběžek, zatímco Němci 3.

srpna obsadili Roslavl. Skupina armád Střed má navzdory vítězstvím vážné problémy se zásobováním a zálohami. Připravuje se však na příkaz Adolfa Hitlera na obranu, aby poskytla dvěma tankovým skupinám čas na přísun záloh a reorganizaci. Rozhodnutí zastavit a zůstat na místě bylo důsledkem dosavadního úspěchu. „Na konci července si Němci začínali uvědomovat velikost sousta, které si ukousli.

Nevídaný úspěch počátečního postupu vedl k přetížení křehké logistické sítě. Předmostí 2. tankové skupiny za řekou Děsnou v Jelni je vzdálené 720 kilometrů od nejbližší německé železnice. Otřesné cesty ztěžovaly automobilům, ale i pěchotě, držet krok s tankovými hroty útoku. Pěšákům docházely boty a štábní důstojníci začínali objednávat velké množství zimního oblečení.“ Viděli jsme, kolik nových armád a záloh přisouvají Sověti, ale Němci do konce července přišli o 213 000 mužů a dostali jen 47 000 rezervistů.

Ale Hitler nechce posílat víc ničeho. Šetří nové tanky a vybavení na tažení v příštím roce pro nové a reorganizované tankové skupiny. 14. července dokonce snížil prioritu produkce pro polní armádu. Takže tento týden 4. srpna, když Hitler navštívil skupinu armád Střed, ho vyšší velitelé požádají o 350 motorů pro tanky PzKpfw III.

Nejen celé tanky, ale i motory je problém sehnat. Skupina armád Střed začne 6. srpna po obklíčení a zničení sovětské 28. armády uplatňovat dekret z minulého týdne. Toho dne zahajují dvě pěší divize německé 2. armády a dvě divize Guderianovy 2. tankové skupiny útok jižně od řeky Soži k Homelu. Stavka je však celkem připravená, protože 23.

července zformovala nový centrální front složený z 13. a 21. armády. Německý útok zatlačil sovětskou 21. armádu na jih, a dokonce hrozil prolomením fronty mezi jednotkami bránícími Kyjev a jednotkami východně od Smolensku. Kolem Kyjeva a na Ukrajině se toho děje hodně. Reichenauovy předsunuté jednotky dorazily 6. srpna ke kyjevským předměstím, ale na konci týdne byly zatlačeny zpět 37. armádou Andreje Vlasova. Ewald von Kleist se prolomil sovětskými postaveními a obešel sovětskou 6.

a 12. armádu ze severu, jak jsme viděli, zatímco německá 17. armáda se rovněž provalila skrz ve dvou směrech, severním, který se setká s Kleistem, a druhým k Černému moři, a německá past sklapla 2. srpna, když se Kleist spojil s jednotkami ze 17. divize jihovýchodně od Umanu. K dalšímu, menšímu, obklíčení došlo, když se 16. tanková divize setkala s maďarskými jednotkami v Pervomajsku. Ivan Tuleněv, velitel jižního frontu, si neuvědomuje, že jsou jeho armády ve dvou kotlích, podle něj mezi nimi a bezpečím stojí jediné německé mobilní uskupení.

Ve skutečnosti je z východu napadá 6 divizí dvou motorizovaných sborů 1. tankové skupiny a dvě pěší divize a ze západu útočí uskupení z 6. a 17. armády a maďarské motorizované jednotky, takže jsou na to sami. 6. i 7. srpna se snaží probít pryč, ale marně. Minulý týden jsem řekl, že Stavka nařídila jihozápadnímu a jižnímu frontu zahájit společný útok, ale protože je jižní front obklíčen, tak k němu nedojde.

Namísto toho 4. srpna zaútočí jen Potapovova 5. armáda. Skončil na konci týdne s těžkými ruskými ztrátami a prakticky žádnými zisky. Poté se 5. armáda začala stahovat do bezpečí kyjevských postavení. Tento týden se toho děje hodně i na severu. 2. srpna Němci při postupu na Leningrad zahajují útok na Starou Rus jižně od Ilmeňského jezera.

16. armáda Ernsta Busche obsadila Cholm a Němci teď drží nepřerušovanou frontu od Ilmeňského jezera k Velikým Lukám, ale jejich postup byl na tři týdny zastaven Vatutinovým protiútokem. Takže skupina armád Sever pod velením Wilhelma von Leeba postoupila během prvních dvou týdnů invaze o 450 kilometrů, ale urazit dalších 120 kilometrů jí trvalo skoro měsíc. Stále je více než 100 km od Leningradu. 8.

srpna přichází odhodlaný útok na linii podél řeky Lugy, nejzazší leningradské obranné postavení. Útok na Leningrad bude koordinován s finsko-německým útokem z Karélie, bývalého finského území, a dosáhne až k severnímu polárnímu kruhu. Obklíčit Leningrad však není jednoduché, když je za ním Ladožské jezero a před ním Finský záliv. A město mělo čas mobilizovat obyvatele a vystavět bytelná obranná postavení. 1 000 kilometrů zákopů, 650 kilometrů protitankových zákopů, položili 600 kilometrů ostnatého drátu a postavili 5 000 kulometných hnízd.

Na stavbě pracovalo 200 000 civilistů, stejně mužů jako žen, a 300 000 členů komunistického svazu mládeže. Kliment Vorošilov, velitel sovětského severozápadního směru – skupiny frontů – využil čas k posílení lužských obranných postavení. Minulý týden jej Stalin kritizoval za přílišnou měkkost. 6. a 7. srpna posílá Stavka na pomoc Vorošilovi novou 34.

a 48. armádu, které se připojí k severozápadnímu frontu, 34. bude u Staré Rusi a 48. severně od Ilmeňského jezera. 8. srpna na konci týdne nařizuje Hitler Leebovi obklíčit Leningrad a spojit se s Finy. Leebův hlavní útok bude mířit mezi řeku Narvu a Ilmeňské jezero a podpůrný útok jižně od Ilmeňského jezera. Takto vypadá skutečný plán útoku, díky Davidu Glantzovi za něj. Severní skupina složená z XXXI. motorizovaného a XXXVIII. armádního sboru zaútočí směrem na Kingisepp a Leningrad z lužských předmostí.

Jižní skupina složená z I. a XXVIII. armádního sboru zaútočí na sovětskou 48. armádu na linii Šimsk–Novgorod–Čudovo, obklíčí město z východu a odstřihne spojení s Moskvou. Nalevo se 18. armáda vydá k Narvě a poté dobude Tallinn a estonské pobřeží. Napravo 17. armáda porazí Sověty jižně od Ilmeňského jezera, dobude Starou Rus a Velikije Luki a odstřihne železnici Moskva–Leningrad východně od Valdajské vrchoviny. Takový je plán.

A plány se mohou měnit, neboť 7. srpna na setkání OKH a OKW, vrchního velení armády a vrchního velení ozbrojených sil, se jejich náčelníci štábu Franz Halder a Alfred Jodl snaží přesvědčit Hitlera, aby pokračovali v postupu na Moskvu. Japonci tento týden také v něčem pokračují – v bombardování Čchung-čchingu v Číně. S přestávkami bombardovali civilní čtvrti od února. Poslední velký útok přišel 5.

června, kterému jsme se věnovali na Instagramu, kde sledujeme válku den po dni. Obnovená kampaň potrvá několik týdnů. Ale Japonci nejsou agresivní jen proti Číně a jejich kroky v této části světa znepokojují Spojence. 6. srpna Američané a Britové odrazují Japonce od útoku na Thajsko. Toho dne učiní japonská vláda návrh Američanům. Navrhují ústupky v Číně a Indočíně výměnou za rozmražení japonských aktiv v USA.

Američané odmítnou. Japonci poté navrhli schůzku jejich premiéra Konojeho a amerického prezidenta Roosevelta. Dalšího dne Kido Kojči, japonský strážce pečeti, varuje Konojeho, že válku se západními mocnostmi pravděpodobně prohrají, protože na vleklý konflikt nemají prostředky. Řekl rovněž: „Naneštěstí pro Japonsko všichni ignorovali tak zřejmý problém.

Pokud Japonsko dobude Nizozemskou východní Indii a dostane se do války s USA, ropa z východoindických vrtů poté, co budou opraveny, bude muset být převezena do Japonska, čemuž mohou bránit lodě a ponorky. Něco tak zřejmého, že okupace nepřesune ropné vrty z Bornea nebo Sumatry do Japonska, stejně jako tam nepřesune kaučukové plantáže nebo cínové doly, nikoho v Tokiu očividně nenapadlo.

Před ničím je to nezastaví.“ A touto ponurou analýzou ukončím tento týden. Týden německých zisků podél celé východní fronty, i když se střed fronty ustálil a přešel do defenzívy. Dochází ke změnám ve velení a strategických záměrů a roste napětí mezi Japonskem a USA. Něco se však nemění a to události na Němci okupovaném území.

Víme to díky zprávám o popravách, které každý den putují na velitelství SS. Martin Gilbert píše, že 7. srpna „německý policejní velitel v centrálním sektoru von dem Bach Zelewski ohlásil, že jeho jednotky popravily od příchodu do Ruska 30 000 lidí. Jízdní brigáda SS toho dne také poslala zprávu na velitelství, že do dnešního dne popravila kolem Minsku 7 819 lidí.“ Toto jsou samozřejmě tajné zprávy, takže se můžete ptát, jak víme, že to nejsou něčí výmysly.

No protože to jsou přísně tajné zprávy, jsou posílány nejbezpečnějším německým šifrovacím systémem – Enigmou. Která byla prolomena. Takže tyto zprávy čte britská rozvědka. Není tajemstvím, co se děje civilistům na okupovaném území. Je to nekončící hrozivý příběh, který na sebe pomalu strhuje pozornost okolního světa.

Podrobnosti těchto hrůz pokrýváme ve Válce proti lidskosti, která vychází každý druhý týden. Nejnovější epizodu můžete vidět zde. Členem TimeGhost armády týdne je Ilya Dolgov. Díky finanční podpoře TimeGhost armády jsme schopni dávat tyto události do souvislostí, abychom na historii nezapomněli a poučili se z ní. Narukujte do armády na patreon.com nebo timeghost.tv.

Uvidíme se za týden. Překlad Viktor Horký aka InkCZ pro www.videacesky.cz