Dům, který by se bez kroužkového brnění rozpustilTom Scott

Toto je Hill House na jihozápadě Skotska. Byl postaven v roce 1902 a jeho design i konstrukce předběhly dobu. Je důležitým dílem historie architektury. Ale protože předběhl svou dobu, jednalo se o experiment. Ukázalo se, že dům nasává skotské deště a všechnu vodu přivádí dovnitř. 120 let po výstavbě se dům pomalu rozpadá a rozpouští. Prvním krokem k záchraně je dům pomalu a opatrně vysušit. Tady ale prší 190 dní v roce, takže skotský památkový úřad musel postavit obrovskou sušárnu.

Hill House je zásadní, celosvětově proslulý, přitahuje návštěvníky z celého světa, vydávají se sem, aby si ho prohlédli. Charles Rennie Mackintosh patří k nejslavnějším skotským architektům a toto je jeho mistrovské dílo na domácí půdě. Opravdu předběhl dobu. Když projdete vstupními dveřmi a představíte si, že tu bydlela viktoriánská rodina, uvidíte, jak pokrokové byly Mackintoshovy návrhy.

Zvnějšku na omítku použil portlandský cement, ale zároveň vůbec nepoužil vápno. Tento dům stojí v nejdeštivější části Skotska v Helensburghu, takže to nemohlo dopadnout dobře. Ten dům se rozpouští jako aspirin ve sklenici vody. Schránka nám získá čas, abychom dům vysušili. Chrání ho před asi 86 % vlivu živlů. Funguje jako obří deštník chránící dům před deštěm.

Stěny téhle schránky jsou z kroužkového brnění. Když si dnes pořídíte kostým s kroužkovou košilí, bude vyrobená ze stejného materiálu. Je to více než 30 milionů ocelových kroužků, váží dohromady 8 tun. Střecha zachytí většinu deště, brnění zase kapky nesené větrem. Zároveň jím projde vzduch nebo hmyz, který opyluje zdejší květiny, a celé se to dá zrecyklovat. Je to ocel, roztavíte ji a vyrobíte něco nového.

Schránku tvoří 32,4 milionu kroužků oceli, které dům obklopují. Je to největší kroužkové brnění na světě. Postavit to trvalo 9 měsíců, opravdu jedinečný projekt, který stál asi 4,5 milionu liber. Pokud bychom dům úplně uzavřeli, hrozil by mu enviromentální šok, což by budově spíše ještě uškodilo. Díky schránce může dům přirozeně dýchat. Kdybychom objekt vysušili příliš rychle, poškodila by se omítka, ale také sbírky uvnitř domu.

Dříve bylo možné dům navštívit, stál tu sám o sobě, byl úžasný, ale schránka přináší novou vrstvu. Kolem objektu jsou chodníky, můžete si celý dům obejít, ale lze se dívat i svrchu, spatříte dům z úhlů, ze kterých by ho neviděl ani Mackintosh. Je to příklad památkové ochrany v akci. Nemuseli sem přidávat schodiště, podpěry a rampy, ale kdyby objekt skryli před veřejností na 15 let, kdy probíhá sušení a opravy, mohli by na něj lidé zapomenout.

Bylo by to jen ošklivé staveniště. Když objekt místo toho zviditelníte, vytvoříte něco jedinečného a umožníte nahlížet na dům z úhlů, které se pravděpodobně už nenaskytnou, tak architektonickou památku nejen chráníte, ale propagujete ji. To je asi ten nejchytřejší aspekt. Nebyl bych tu a vy byste neviděli tohle video, kdyby nebylo té schránky. Překlad: jesterka www.videacesky.cz Byl postaven roku 1902…

Bylo tam o schod víc, než jsem čekal.