Assassin's Creed: OdysseyGirlfriend Reviews

Assassin's Creed: Zaklínač 300 je nejnovější hra, co nedohrajeme. Přítel raději koukne na horu a řekne: - Tam chci jít! - Než aby hrál příběhové mise. V pohodlí domova budeš žít otravný život. Tohle je první hra s otevřeným světem od BotW, kde může na vše vylézt. Koukej na ty půlky. A tamto je pytlík? Páni, obří penis jsem ještě nikdy neviděl. Gratuluji, udělal sis to sám.

- Ale ne... - Ano! Hlavní příběh má 40 hodin, takže po každém rozptýlení... - Koukej na to péro. Sáhnu si. - Říkala jsem si: - To je děs. - Vidíš? Než nám řekli, co je to za hru, stihli bychom zhlédnout tři filmy. Páni, hra začala až teď? No ty bláho. Hraju to jenom šest hodin. Není to jen dlouhé, ale i obří. To řekla ona.

Neopovažuj se. Mapa je tak obří, že po 30 hodinách hraní jsme neviděli ani půlku. Tohle není recenze Assassin's Creed: Odyssey, ale recenze Assassin's Creed: Momentíček. Konečně je to tu. Toto video sponzoruje Skillshare. Na konci videa vám řekneme, jak je to skvělá stránka. Prozkoumávání je to, co mého přítele na hraní baví nejvíc. A díky Odyssey se cítil jako Magalhães, co cestuje časem.

Všude si říkal: Je tohle jako fakt? A požádal mě, abych to vygooglila. Většinou to byla pravda. Před 2000 lety to tak skutečně bylo. I profesoři řecké historie chválili hru za její historickou přesnost. Od plánů města po politiku, od oděvů až po... Část z toho byla mytologie, ale co už. Tato hra ve vás vyvolá zájem o antiku. Krása.

Sem chci. Koukání do telefonu a vyhledání zajímavostí, například že antické sochy byly barevné, bylo pro mě jako diváka velmi zajímavé. Tohle je parádní věc! Ale na jednu otázku jsem odpověď nenašla. Snažilo se vás v antickém Řecku vše zabít? Vlezete někomu na zahrádku? Vypadni odsud!

Projedete se na lodičce? - Zle se kouknete na slípku? - Zabiju tě! Jako fakt, tohle je nejvíce nepřátelský svět, co znám. Ale taky je to k popukání. Nejlepší jsou superagresivní zvířata. Proč vytahuju meč... Proboha, slípka! Tohle je Sparta! Jejich komediální načasování mi přijde skoro až naprogramované.

Například když přítel dokončil plánování útoku na vojenský tábor... Jsme připraveni. Překvápko, zm*de. Když vedl epický duel. Překvápko, zm*de. Ani ve městě nebyl v bezpečí. Panebože! Hoří! Překvápko, zm*de.

I jeho kůň byl krvežíznivý maniak. Poslali jsme ho Athénami na autopilota a počítali, kolik srazí chodců. Za pouhé čtyři minuty! Není třeba říkat, že koukat na tuhle hru je často vtipné. Ale ještě častěji ne. Protože svět žadoní o průzkum a svádí přítele tisíci momentíčky, dlouho nemusíte pokročit v příběhu.

A já si pak nepamatuju, co se tam děje. Panebože. Jsem sukničkářka. Je těžké vzpomenout si na desítky postav a dějových linek mezi hodinami hraní si na piráta, bezdůvodného skákání z věcí... Skočím! - Ne! - Udělej salto! Zmenšování zaměřovacího kroužku a příšerných vražd. Viděla jsi to?

Zvedla mu zadek do vzduchu a narvala mu to tam. - Mám to uložit? - Jo. Otravné byly hlavně nekonečné souboje. A nepomohlo, že stačí odběhnout a doplní se vám zdraví, takže můžete pořád dokola odbíhat, než nepřítele zabijete. Proč prostě nezhebneš? Vzdej to a zdechni. Ale příběh se extrémně zpomalil poté, co našel Photo Mode. Jejda.

Cože? - Copak to tu máme? - Ne! Měla by si vyprat spoďáry. Od té doby nikdy nevynechal příležitost udělat super fotku. - Mám nápad. - Zlato, tvůj kůň. Teď ti umřel a nejde oživit. - Chci vidět, jestli má řiť. - Nemůžeš ho oživit? Hele, má řiť.

- Velká řiť. - Tuhle fotku dám na lednici. A když jsme se vrátili k hlavnímu příběhu, tak moc mě nudilo, že nevím, o čem je řeč, že jsem nemohla být potichu. - Co to bylo? - Zvuk splněného úkolu. Neposlouchal jsem. Když na mě mluví tenhle bulvař, tak nevím, co říká. Ani nevím, kdo tenhle Barnabáš je. Já byla ztracená, protože on moc prozkoumává, a on, protože moc mluvím. To dalo vzniku mnoha divným rozhodnutím, například změně ze Sparťana na Athéňana.

- Obávám se, že jsem se pomodřil. - Musí to jít říct i líp. A pak se půlku hry vyhýbal věcem na athénské straně, protože nevěděl, že je žoldák, co to hraje na obě strany. Cítím se jako idiot. Závěrem: Dokončili jsme tuto hru? Ani omylem. Víme, o čem ta hra je? Někdy a taky nikdy. Doporučujeme tuhle hru? Jasně! Pokud se chcete procházet antickým Řeckem, zatímco na vás útočí rys, je ta hra pro vás.

Pomáhal jsem ti! A to jsem neřekla, že můžete mluvit se slavnými historickými postavami. Potkáte tu Gerarda Butlera, Sókrata a Thrasymacha. Překlad: Xardass www.videacesky.cz