Herci a čínská máma u Grahama NortonaThe Graham Norton Show
156
Tentokrát u Grahama uvidíme stále krásnou Kate Winslet, dámu každým coulem Julie Walters, herce Michaela Fassbendera a jako bonus nás čeká červené křeslo z jednoho staršího dílu.
Přepis titulků
S Julie Walters jsme ještě
nikdy neprobírali film Rita. - Oscara jste nevyhrála, ale cenu
BAFTA ano, že? - To ano. - Byla jste z ní nadšená!
- Nechte toho! Přesně vím, kam tím míříte. Té noci jsem nebyla ve své kůži. Toť vše. Výhru jsem nečekala...
a tehdy na cenách BAFTA, dávno již tomu,
to jste ještě nebyli, se před nimi konala večeře.
Jak velká to je chyba? To je katastrofa. A obzvlášť v Anglii se to nedělá. Všichni byli naprosto zničení. Tedy ne úplně všichni... Ale já byla. Byly to moje první ceny a sotva přijdete, už vám nalévají. Měla jsem nervy, co když budu muset nahoru, aha, Guiness... A tak vůbec... Byla jsem na odpis na tom pódiu. Myslela jsem, jak jsem vtipná, ale očividně to tak nebylo.
Totálně na šlupky. No to nevím, Julie, protože z té noci máme fotku... Ne, to nemáte! - A myslím, že to není poznat. - Nechte toho! To jsem ještě neviděla. Nechte toho... Dejte to pryč. - Nikdy jsem to neviděla. - Dejte to pryč. Skončila jsem pod stolem s jedním slavným hercem, ale už nevím kterým.
Jak jen to herci umějí, řešili jsme světové problémy. "Nevím, proč tamta vyhrála." "Nechápu, jak mohl vyhrát." A prošvihla jsem setkání s princeznou Annou. Od té doby se mnou nemluví. Mám rád, když Kate Winslet mluví o svém Oscarovi. Chtěla jste ho vyhrát, bylo to vidět, vítězství jste si užila, byla to skvělá věc. Pořád jsem z toho u vytržení, i když je to skoro sedm let. Je to ten nejúžasnější okamžik, musela jsem...
- Protože vás nominovali víckrát. - No, začnete být v dobří v prohrávání, když vás nominují víckrát. Nebylas nominovaná dvakrát ve stejném roce? Byla... byla jsem... - Ve dvou kategoriích. - Nechtěj, abych to řekla. Řekl jsem to za tebe. V tom roce jste byla ve dvou kategoriích? O co šlo...
dva moje filmy vyšly ve stejnou dobu, což není tak neobvyklé. A oba ty filmy na sebe strhly hodně pozornosti. Byla jsem i na Zlatých Glóbech, nominovali mě taky ve dvou kategoriích a obě jsem vyhrála. Což bylo opravdu báječné. Pardon všichni ostatní. Vypadá to chamtivě. Se předvádí...
Jistěže se předvádím, stoprocentně! A pak, když jsem vyhrála, byl to vážně skvělý okamžik. Nejúžasnější chvíle v životě, osobní vítězství... Ale jste s tím Oscarem docela štědrá. No, snažím se. Jde o to, že... V prvé řadě je hrozně těžký. To musím říct, váží snad přes dvě nebo tři kila. Je vážně překvapivě těžký.
Takže... Každý si ho chce podržet a pózovat a dělat: "Chtěl bych poděkovat... svým učitelům ze základky a mámě a tátovi..." Proto je nejlepší místo pro Oscara na záchodě. Protože když tam jdou na malou nebo velkou, můžou strávit chvilku s Oscarem před zrcadlem. Vždycky to poznáte, protože spláchnou, a pak jsou tam dalších pět minut. Hráli jste si s Oscarem.
A pak vyjdou... "Jaký byl Oscar?" "Bože, je fakt těžký!" - Je to legrace. - A taky časový test. Moc dlouho na čůrání, příliš málo na velkou, hráli si s Oscarem. Ty sis taky prošel celou tou Oscarovou eskapádou, Michaele. Měl jsi proslov na papírku v kapse, nebo...? Ne, neměl. Nevím proč, ale proslovy si nijak nechystám.
Asi bych měl, když se ohlédnu za těmi, co jsem pronesl... Třeba ten, co jsem měl jako svědek, to byla hrůza. Měl jsem okno. To je dobrý, už se rozvedli. Proto jsi nechtěl ztrácet čas. - Neděláš si legraci? - Ne. No, zkrátka se nepřipravuju. Překlad: hAnko www.videacesky.cz
Jak velká to je chyba? To je katastrofa. A obzvlášť v Anglii se to nedělá. Všichni byli naprosto zničení. Tedy ne úplně všichni... Ale já byla. Byly to moje první ceny a sotva přijdete, už vám nalévají. Měla jsem nervy, co když budu muset nahoru, aha, Guiness... A tak vůbec... Byla jsem na odpis na tom pódiu. Myslela jsem, jak jsem vtipná, ale očividně to tak nebylo.
Totálně na šlupky. No to nevím, Julie, protože z té noci máme fotku... Ne, to nemáte! - A myslím, že to není poznat. - Nechte toho! To jsem ještě neviděla. Nechte toho... Dejte to pryč. - Nikdy jsem to neviděla. - Dejte to pryč. Skončila jsem pod stolem s jedním slavným hercem, ale už nevím kterým.
Jak jen to herci umějí, řešili jsme světové problémy. "Nevím, proč tamta vyhrála." "Nechápu, jak mohl vyhrát." A prošvihla jsem setkání s princeznou Annou. Od té doby se mnou nemluví. Mám rád, když Kate Winslet mluví o svém Oscarovi. Chtěla jste ho vyhrát, bylo to vidět, vítězství jste si užila, byla to skvělá věc. Pořád jsem z toho u vytržení, i když je to skoro sedm let. Je to ten nejúžasnější okamžik, musela jsem...
- Protože vás nominovali víckrát. - No, začnete být v dobří v prohrávání, když vás nominují víckrát. Nebylas nominovaná dvakrát ve stejném roce? Byla... byla jsem... - Ve dvou kategoriích. - Nechtěj, abych to řekla. Řekl jsem to za tebe. V tom roce jste byla ve dvou kategoriích? O co šlo...
dva moje filmy vyšly ve stejnou dobu, což není tak neobvyklé. A oba ty filmy na sebe strhly hodně pozornosti. Byla jsem i na Zlatých Glóbech, nominovali mě taky ve dvou kategoriích a obě jsem vyhrála. Což bylo opravdu báječné. Pardon všichni ostatní. Vypadá to chamtivě. Se předvádí...
Jistěže se předvádím, stoprocentně! A pak, když jsem vyhrála, byl to vážně skvělý okamžik. Nejúžasnější chvíle v životě, osobní vítězství... Ale jste s tím Oscarem docela štědrá. No, snažím se. Jde o to, že... V prvé řadě je hrozně těžký. To musím říct, váží snad přes dvě nebo tři kila. Je vážně překvapivě těžký.
Takže... Každý si ho chce podržet a pózovat a dělat: "Chtěl bych poděkovat... svým učitelům ze základky a mámě a tátovi..." Proto je nejlepší místo pro Oscara na záchodě. Protože když tam jdou na malou nebo velkou, můžou strávit chvilku s Oscarem před zrcadlem. Vždycky to poznáte, protože spláchnou, a pak jsou tam dalších pět minut. Hráli jste si s Oscarem.
A pak vyjdou... "Jaký byl Oscar?" "Bože, je fakt těžký!" - Je to legrace. - A taky časový test. Moc dlouho na čůrání, příliš málo na velkou, hráli si s Oscarem. Ty sis taky prošel celou tou Oscarovou eskapádou, Michaele. Měl jsi proslov na papírku v kapse, nebo...? Ne, neměl. Nevím proč, ale proslovy si nijak nechystám.
Asi bych měl, když se ohlédnu za těmi, co jsem pronesl... Třeba ten, co jsem měl jako svědek, to byla hrůza. Měl jsem okno. To je dobrý, už se rozvedli. Proto jsi nechtěl ztrácet čas. - Neděláš si legraci? - Ne. No, zkrátka se nepřipravuju. Překlad: hAnko www.videacesky.cz
Komentáře (13)
Pichi (anonym)Odpovědět
22.11.2015 09:36:58
Kdyby náhodou chtěl někdo vidět, jak moc byla Julie Walters ehm při předávání BAFTA 1984, tak tady to je https://youtu.be/vZ4R8RhH3So
Guernica (anonym)Odpovědět
20.11.2015 08:09:01
U Julie Walters jsem se smála jak blázen :D Ta ženská to fakt umí podat!
kekLmao (anonym)Odpovědět
20.11.2015 00:59:43
Michaela zuby jsou něco odpornýho.
MonDie72 (anonym)Odpovědět
03.12.2015 20:14:59
Ano, protože mít v dnešní době bílé rovné zuby je opravdu odporné... Dej si facku :)
cerva (anonym)Odpovědět
20.11.2015 00:52:15
... " Už víme proč jeho máma chodit nemůže" :D to mě rozsekalo ! :D
gagunOdpovědět
19.11.2015 20:48:21
Christoph Waltz vypadá i u Grahama jako by kul plány na ovládnutí světa.
Sriber (anonym)Odpovědět
19.11.2015 21:01:42
Na epizodu s Waltzem se podívej, je to super.
smallshadyOdpovědět
19.11.2015 20:20:17
co to maj za pripnuty jablka?
hAnko (Admin)Odpovědět
19.11.2015 20:31:18
U Grahama se různé brože objevují často. Tohle zrovna nejsou jabka, i když to tak vypadá, ale vlčí máky. Nosí se na památku bristkých vojáků ze světových válek a 11.11. je Den vlčích máků, kdy brože prodává charita, stejně jako u nás jsou třeba žluté kvítka pro výzkum rakoviny.
Auto (anonym)Odpovědět
19.11.2015 20:31:54
Je to vlčí mák a nosí se to 11.listopadu na hadrech na počest padlých v 1 světové válce.
Auto (anonym)Odpovědět
19.11.2015 20:35:28
+AutoChci editovat svůj příspěvek!
kikoosvkOdpovědět
19.11.2015 22:30:19
+Autosorry man, technology just isn't there yet
Umberto89 (anonym)Odpovědět
19.11.2015 22:40:36
Ono to vzniklo po I.WW., ale dneska je to uznávaný symbol pro všechny veterány a hlavně pro padlé. Původ tohoto vznikl na základě básně napsané právě za první světové. Zde odkaz: https://en.wikipedia.org/wiki/In_Flanders_Fields
Nejsem básník, takže překládat si netroufám, ale zde je přibližný, či dle wiki "orientační" překlad básně:
Na polích ve Flandrech divoké máky rostou,
tam mezi kříži, řada za řadou.
Zde ležíme. Nahoře mezi červánky,
je možná slyšet zpívat skřivánky,
zde dole kanóny jen svoji píseň řvou.
My už však nevstanem a je to možná zdání,
že včera ještě žili jsme a byli milováni.
Teď jenom tiše ležíme
na polích flanderských.
Náš boj však zase jiní převezmou.
Do vašich rukou dáme my teď svou
hořící pochodeň a vy ji neste dál.
Kdyby vám uhasla, vzpomeňte na náš žal,
že jsme tu padli zbytečně. Jen máky porostou
na polích flanderských.
Pouze chci opravdu zdůraznit, že minimálně v UK není vlčí mák vzpomínka pouze na první světovou, ale na všechny padlé. A je možné si toto koupit za určitou cenu či darovat něco dle uvážení. To, co se sesbírá jde právě na pomoc veteránům...