Hra o jména

Má královno, pokud se vzdáte trůnu v můj prospěch, zaručuji vám bezpečný průchod k Bronzovému pobřeží, kde dožijete zbytek svých dní. Ale pokud mou armádu donutíte zaútočit, negarantuji, že přežijete. Tak jistý svým vítězstvím... To opravdu čekáte... Dovolujete si jednat o královnině kapitulaci v mé nepřítomnosti? Mě, skutečného dědice trůnu.

Omlouvám se, ale kdo že to jste? Jsem Eric Scabrateon, syn Analfa Scabrateona. Vy jste jeden z těch, jejichž jméno si nikdy nepamatuju. Viděli jsme vás vůbec někdy? Nepamatuji si vás. Měl byste si mě pamatovat, lorde... Amboobytitsi? Anzubitisi. Tohle dokazuje to, co jsem tvrdil už dřív.

Měli bychom nosit jmenovky, aby si diváci pamatovali naše zatracená jména. Ale nikdo nezapomene na mě, na Gum... Kurva, jak se jmenuju? Na tom asi ani nezáleží. Jsem si jistý, že jsi mrtvý. - Nejsem. - Ale ano, jsi! Zemřel jsi v bitvě u Koulí. Proklál tě meč.

To je překvapení. Asi jo. Občas zapomenu, kdo už zemřel. Tak já si tu prostě lehnu. Možná máte pravdu. Je tu až příliš mnoho postav. A kdo tedy stále touží po trůnu? My. A pak ten kluk, co vidí očima holuba.

A pak ten bastard. Je tu asi dvacet bastardů. Bastard severu, bastard jihu, velký vousatý bastard, bastard plešatého bastarda. - Já jsem bastard. - Sklapni. - Dobře. A pak je tu Zanuation Shagradibition. Myslíš Haldena Batshagorona. Nemyslíte oba Baroldiana Shagrabtiona?

A pak jsem tu já, Legolas! Ty jsi z Pána prstenů. Vysmahni! Nesčetněkrát se omlouvám. Překlad: Mithril www.videacesky.cz