Proč je sklo průhledné
Se sklem a dalšími průhlednými látkami se setkáváme snad každý den. Ale zamysleli jste se někdy nad tím, co je vlastně činí průhlednými?
Jedno naučné video z kanálu Sixty Symbols už tu máme a jelikož se profesor Phil Moriarty setkal převážně s úspěchem, přináším druhé, které se zaměřuje právě na problematiku průhlednosti pevných látek.
Přepis titulků
V následujících 10 minutách
bych chtěl mluvit o... - Nemáš na to deset minut.
- Aha, dobře. V následujích několika minutách... Začnu znovu.
V následujích několika minutách bych chtěl vysvětlit, proč jsou
některé materiály průhledné a jiné ne. Proč světlo projde
některými materiály a jinými ne. Konkrétně sklo.
Proč je sklo průhledné? Jaktože jím světlo projde?
Sixty Symbols: ZAKÁZANÉ PÁSMO Našel jsem množství zajímavých, ale znepokujujích stránek... Když jsem se připravoval na video o průhlednosti skla, vygooglil jsem si to, abych věděl, co říkají ostatní. Zadáte-li do googlu "proč je sklo průhledné?", naleznete množství stránek jež vám dají naprosto nepravdivé odpovědi. Naprosto špatné odpovědi, znepokojivě špatné. Vysvětlují to většinou tak, že sklo je podobné tekutině, pročež jsou jeho molekuly dále od sebe, čímž mezi nimi vznikají mezery, jimiž světlo projde.
Což je velice špatně v tolika různých ohledech. V čem se tedy liší sklo od ostatních materiálů? Zásadní je uspořádání atomů v pevné látce, které pak určuje... A to je to důležité.
...uspořádání elektronů. A to, jak jsou elektrony poskládány do pásů s různými hladinami energie, určuje, zda světlo projde. Takže teď budu předstírat, že jsem foton. Budu procházet tímto pokojem, jakožto určitou látkou, která se skládá z atomů, všude jsou tedy elektrony. Já tudy procházím nabitý určitou energií. Moje práce, jakožto fotonu, je vzít některý elektron a z jeho základního stavu s nejnižší hladinou energie ho excitovat do stavu s vyšší hladinou energie.
A když tohle provedu, jsem pohlcen. Neprojdu tedy látkou. To nastane např. u cihel. Foton vstoupí do látky, excituje jeden elektron na vyšší hladinu energie, načež je pohlcen a látka se jeví neprůhledná. V případě skla a dalších průhledných materiálů dochází k tomu, že rozdíl mezi základním stavem a vyššími hladinami energie, jenž nazýváme zakázané pásmo, je příliš velký.
Abych mohl být pohlcen, musím jakožto procházející foton excitovat nějaký elektron až na tuto hladinu energie. Já na to ale nemám dost energie, pročež nejsem pohlcen a projdu látkou...
až na druhou stranu, takže se látka jeví průhledná. Rozdíl mezi základním stavem a touto hladinou energie se nazývá zakázané pásmo. A elektron může být pouze tady, nebo tady, nemůže existovat mezitím. Foton předá elektronu energii pro excitaci a pak v podstatě "umírá".
V případě skla, diamantu a dalších průhledných látek je zakázané pásmo mezi základním stavem a excitovaným tak velké, že fotony viditelného světla, fotony viditelných vlnových délek, nemají dost energie, aby se dostaly odsud až sem. Teď půjdeme do laboratoře provést experiment, který obvykle dělají druhé ročníky. Podíváme se, jak materiály pohlcují světlo.
Máme zdroj světla a máme přístroj zvaný monochromátor či monochromator, který z bílého světla vyčlení jen světlo určité vlnové délky, tedy určité barvy a určité energie. Tady vidíme, že vlnová délka je teď zhruba... Nezkalibroval jsem to, ale doufám, že je to správně. ...zhruba 525 nanometrů.
Teď jdu od fotonů s vysokou energií, které jsou modrozelené, až k fotonům s nízkou energií. Tady mám vzorek, který je zhruba v půli toho, o čem jsme mluvili. Není zcela průhledný, není zcela neprůhledný. Také vidíme, že je barevný. Je to příklad polovodiče.
Zajímavé je na něm to, že jeho zakázané pásmo spadá do hodnot viditelného světla. Takže některé fotony viditelného spektra jsou schopny excitovat jeho elektrony a jiné ne. A my dokážeme změřit přechod mezi fotony, které mají dost energie a které ne. Tedy které fotony budou pohlceny a které projdou na druhou stranu.
Abychom to světlo lépe viděli, nasměroval jsem ho na stranu téhle krabičky s fotodiodou. Ta aktivní část je tady, takže to posunu, aby světlo dopadalo na diodu. A opravdu prochází světlo. Teď přijde na řadu náš vzorek, který vložím před fotodiodu, takže světlo prochází tudy, tudy a tudy, pak skrze vzorek a dopadá na fotodiodu.
A ukazuje nám to nulu. A to proto, že všechny fotony byly pohlceny. Fotony této vlnové délky totiž mají dost energie, aby excitovaly elektrony přes zakázané pásmo, načež jsou pohlceny. Změníme-li vlnovou délku a z modré se tedy stane červená, ručička se začne pohybovat.
V tomto okamžiku už světlo prochází skrz. Protože tyto fotony už nemají dost energie, takže už nezvládnou excitovat elektrony ve vzorku. Překlad: Beachboy www.videacesky.cz
Sixty Symbols: ZAKÁZANÉ PÁSMO Našel jsem množství zajímavých, ale znepokujujích stránek... Když jsem se připravoval na video o průhlednosti skla, vygooglil jsem si to, abych věděl, co říkají ostatní. Zadáte-li do googlu "proč je sklo průhledné?", naleznete množství stránek jež vám dají naprosto nepravdivé odpovědi. Naprosto špatné odpovědi, znepokojivě špatné. Vysvětlují to většinou tak, že sklo je podobné tekutině, pročež jsou jeho molekuly dále od sebe, čímž mezi nimi vznikají mezery, jimiž světlo projde.
Což je velice špatně v tolika různých ohledech. V čem se tedy liší sklo od ostatních materiálů? Zásadní je uspořádání atomů v pevné látce, které pak určuje... A to je to důležité.
...uspořádání elektronů. A to, jak jsou elektrony poskládány do pásů s různými hladinami energie, určuje, zda světlo projde. Takže teď budu předstírat, že jsem foton. Budu procházet tímto pokojem, jakožto určitou látkou, která se skládá z atomů, všude jsou tedy elektrony. Já tudy procházím nabitý určitou energií. Moje práce, jakožto fotonu, je vzít některý elektron a z jeho základního stavu s nejnižší hladinou energie ho excitovat do stavu s vyšší hladinou energie.
A když tohle provedu, jsem pohlcen. Neprojdu tedy látkou. To nastane např. u cihel. Foton vstoupí do látky, excituje jeden elektron na vyšší hladinu energie, načež je pohlcen a látka se jeví neprůhledná. V případě skla a dalších průhledných materiálů dochází k tomu, že rozdíl mezi základním stavem a vyššími hladinami energie, jenž nazýváme zakázané pásmo, je příliš velký.
Abych mohl být pohlcen, musím jakožto procházející foton excitovat nějaký elektron až na tuto hladinu energie. Já na to ale nemám dost energie, pročež nejsem pohlcen a projdu látkou...
až na druhou stranu, takže se látka jeví průhledná. Rozdíl mezi základním stavem a touto hladinou energie se nazývá zakázané pásmo. A elektron může být pouze tady, nebo tady, nemůže existovat mezitím. Foton předá elektronu energii pro excitaci a pak v podstatě "umírá".
V případě skla, diamantu a dalších průhledných látek je zakázané pásmo mezi základním stavem a excitovaným tak velké, že fotony viditelného světla, fotony viditelných vlnových délek, nemají dost energie, aby se dostaly odsud až sem. Teď půjdeme do laboratoře provést experiment, který obvykle dělají druhé ročníky. Podíváme se, jak materiály pohlcují světlo.
Máme zdroj světla a máme přístroj zvaný monochromátor či monochromator, který z bílého světla vyčlení jen světlo určité vlnové délky, tedy určité barvy a určité energie. Tady vidíme, že vlnová délka je teď zhruba... Nezkalibroval jsem to, ale doufám, že je to správně. ...zhruba 525 nanometrů.
Teď jdu od fotonů s vysokou energií, které jsou modrozelené, až k fotonům s nízkou energií. Tady mám vzorek, který je zhruba v půli toho, o čem jsme mluvili. Není zcela průhledný, není zcela neprůhledný. Také vidíme, že je barevný. Je to příklad polovodiče.
Zajímavé je na něm to, že jeho zakázané pásmo spadá do hodnot viditelného světla. Takže některé fotony viditelného spektra jsou schopny excitovat jeho elektrony a jiné ne. A my dokážeme změřit přechod mezi fotony, které mají dost energie a které ne. Tedy které fotony budou pohlceny a které projdou na druhou stranu.
Abychom to světlo lépe viděli, nasměroval jsem ho na stranu téhle krabičky s fotodiodou. Ta aktivní část je tady, takže to posunu, aby světlo dopadalo na diodu. A opravdu prochází světlo. Teď přijde na řadu náš vzorek, který vložím před fotodiodu, takže světlo prochází tudy, tudy a tudy, pak skrze vzorek a dopadá na fotodiodu.
A ukazuje nám to nulu. A to proto, že všechny fotony byly pohlceny. Fotony této vlnové délky totiž mají dost energie, aby excitovaly elektrony přes zakázané pásmo, načež jsou pohlceny. Změníme-li vlnovou délku a z modré se tedy stane červená, ručička se začne pohybovat.
V tomto okamžiku už světlo prochází skrz. Protože tyto fotony už nemají dost energie, takže už nezvládnou excitovat elektrony ve vzorku. Překlad: Beachboy www.videacesky.cz
Komentáře (30)
Frix (Překladatel)Odpovědět
22.10.2012 18:05:43
00:55 má být "že sklo je podobné tekutině", ne světlo
hokajOdpovědět
22.08.2012 12:50:24
Aha takze uz konecne vim jak ty tajne jednotky vidi pres zdi.Maji ty bryle na urcite frekvenci toho svetla a ty fotony projdou treba pres ty cihly husty .)
AlennOdpovědět
10.09.2012 15:12:13
ne xD oni maj termokamery
randomofamberOdpovědět
25.11.2017 19:26:54
+AlennJenom doplním. Přes zeď prochází fotony, jen už nejsou ve frekvenčním pásmu, které nazýváme světlem. Jsou ve frekvenčním pásmu, které nazýváme teplem... proto termo(teplo)kamery ;-)
AlennOdpovědět
25.11.2017 22:50:55
+randomofamberNo nevím zda se tomu dá říkat frekvence, je to spíš energie ne? Pokud máš uvnitř zdroj tepla tak teplo prochází skrz zeď a ty ho vidíš na displayi, ale u nás díky izolaci by asi policie neměla takovej úspěch v USA je většina domů z kartonu :D
randomofamberOdpovědět
26.11.2017 01:05:44
+AlennNe, měl jsem na mysli frekvenci. Energie je něco jiného.
cwsOdpovědět
20.08.2012 23:23:51
Kéž by to takle vysvětlovali ve školách..
Nezáleželo by na tom, co je elektron (to by se vysvětlilo třeba pozdějc), ale na tom jak by to učitel vysvětlil - takle pomocí plastových pomůcek a trocha pohybu je to lepší, než nějaký obrázek, nebo suchý výklad.
MicroftOdpovědět
20.08.2012 20:29:56
Zajímavé video, jen malá chyba v 0:56 říká glass, ne light.
PerdaOdpovědět
20.08.2012 12:44:36
Paráda, více takových videí :) Třeba i Vsauce už dlouho nebyl. Ale to je jen takový návrh, díky za taková videa :)
IkaSGCOdpovědět
20.08.2012 12:39:53
Gut videjko akorát by se mohli naučit zacházet z kamerou z toho neustálého třepáni kde věčinu času ukazuje něco mimo záběr me začne tak leda bolet hlava nebo dostanu mořskou nemoc.
SnowghostOdpovědět
20.08.2012 18:32:42
Neříkám, že nemáš pravdu, ale ty se radši nauč zacházet s češtinou.
JozkiOdpovědět
20.08.2012 12:05:00
Takze preto sklo pohlcuje UV žiarenie... super videa, len tak dalej ;)
SriberOdpovědět
20.08.2012 09:34:34
To, že je sklo kapalina, je pravda. S jeho průhledností to však nesouvisí...
SriberOdpovědět
20.08.2012 10:35:10
http://www.glassrevue.com/news.asp@nid=196&cid=6.html
Jestli mi nevěříte, jděte se někdy podívat na nějaká opravdu stará okna - všimnete si, že dole jsou tlustší než nahoře, protože stéká. Je to kapalina o velmi vysoké viskozitě...
BurgOdpovědět
20.08.2012 11:12:19
+SriberTakže trvá několik desítek let (ne-li století), než se to skutečně projeví na tloušťce skla. Můžu potvrdit!
sankacoffeeOdpovědět
20.08.2012 13:12:31
+Sriber"Fyzikové dospěli k překvapivému zjištění, že sklo nepatří mezi látky skupenství pevného, ale musíme ho považovat za tuhou kapalinu. Pevné skupenství je totiž především určeno krystalovou strukturou, a ta má danou určitou krystalovou mřížku"
To byli fyzikové snad ze středověku, když neznali pojem amorfní pevná látka.
QuelThasOdpovědět
20.08.2012 10:44:02
a ja som plazma...
tesakOdpovědět
20.08.2012 16:01:03
+QuelThassklo je přechlazený roztok.
jeffry-jordanOdpovědět
20.08.2012 11:26:18
No jasně, pokud říkáš, že sklo je tekutina, pak má pravdu i QuelThas, že on je zas plasma :-) tím neříkám, že se pleteš, ale chci tím říct, že látka je určitý skupenství při určitých podmínkách...
jako H2O může být pevné (led), tekuté (voda) i plynné (pára), při enormních podmínkách i plasma... tohle se přece učí i na základce ne? Chování H2O je tady: http://2.bp.blogspot.com/-KptpEVwLD4k/TicMaHxMBmI/AAAAAAAAAiU/GGH3140_E5M/s1600/tlak.jpg a stejně tak je to u skla i u ostatních látek...
Když se sklo vyfukuje ve sklárnách, tak tam je to tekutina, ale když zchladne, tak je to pevný skupenství, ale otázka je kde jsou ty hranice... často to nejde říct jednoznačně, jsou to jen termíny...
SriberOdpovědět
20.08.2012 13:17:13
+jeffry-jordanSklo je kapalina i když je třeba v oknech nebo sklenicích. Jen je natolik viskózní, že to nejde od oka poznat.
lenaciaOdpovědět
20.08.2012 14:23:07
+jeffry-jordanto by musela být kapalina i plast, nebo třeba i železo, zlato... když nechám plastovou lahev dlouho na sluníčku, a že třeba v egyptě se mi to stalo, tak prostě začne roztávat.
SriberOdpovědět
20.08.2012 16:11:04
+jeffry-jordanlenacia: Jenže to sklo neroztává, ale stéká - není to teplotou, ale gravitací...
KolikokoliOdpovědět
20.08.2012 18:44:41
+jeffry-jordanSciber: to i prsa mojí babičky, ale to ještě neznamená, že jsou kapalina...
jeffry-jordanOdpovědět
20.08.2012 21:17:56
+jeffry-jordanSriber: no záleží na úhlu pohledu, myslím, že to nemá smysl řešit, podle mě se sklo nijak výrazně neliší od ostaních materiálů.
Z dlouhodobýho hlediska se jeví jako tekutina, protože stéká jak říkáš, ale to stéká i to zlato při dlouhpodoběji, nebo na planetě s vysokou gravitací... ta gravitace to je síla působící na hmotné těleso a tím pádem se v něm vytváří tlak (stejně jako ve vzduchu)... každej kov při vyšším vnitřním tlaku teče jako voda :-) prostě nevidím důvod proč dělat ze skla něco vyjímečnýho :-)
medicdroidOdpovědět
20.08.2012 11:58:15
Sklo patří mezi amorfní látky s pevnou, ačkoliv nepravidelnou strukturou. Váš příklad tekutosti skla na starých okenních tabulích, které po několika stovkách let jsou silnější v dolní části z důvodu "natečení" skla, je každopádně jen mýtus. Ve skutečnosti byla tato skla nalezená jen u několika kostelů ze středověku, přičemž toto ztluštění ve spodní části bylo způsobeno výrobním procesem, který je výrazně odlišný od toho, který používáme dnes. Přeji hezký den. A děkuji za video, bylo skvělé.
zahy.jrOdpovědět
21.08.2012 18:24:16
http://fykos.cz/rocnik16/reseni/reseni6-3.pdf
Kdyby někoho zajímaly podrobnosti o tomto bludu...
HarrocOdpovědět
21.08.2012 22:01:17
Sklo je průhledný, protože je skleněný. Hotovo
JOdpovědět
20.08.2012 08:56:51
S takovým jménem učit, zrovna v Anglii... :D
Mr RadixOdpovědět
20.08.2012 08:54:49
Moriarty is real!
HelemeseOdpovědět
20.08.2012 08:46:58
Jen tak dál, zajímavé věci to jsou :)
Ale profesor Moriarty? Vážně? :D