Produkční vlog Hobita #3Vlog Hobit (S01E03)

Vítám vás u dalšího videoblogu. Myslel jsem, že by bylo dobré pokračovat v rozhovoru s Andym Serkisem o nějaké té zábavě, kterou jsme si užili během prvního bloku natáčení. Andy... Andy? Kde je? Andy! Co to je za místo? Tohle není Wellington. Kde to jsem?

Nenaboural tady James Bond v roce 1964 svůj Aston Martin? A nesnažili se tady zavraždit Rudého Granta ve filmu Srdečné pozdravy z Ruska? Myslím, že bychom měli natáčet i bez něj. Zeptali jsme se herců a týmu na jejich nejoblíbenější momenty z prvních tří nebo čtyř měsíců natáčení. Tak si to užijte a já zatím zjistím, kde to jsem. Které zážitky jsou pro tebe z prvního bloku nejpamátnější? Myslím, že u mě zatím vede natáčení Glumovy jeskyně.

Co to bylo, milášku? Styl, kterým to Pete udělal. Bylo to jako sledovat představení. Mohli jste se jen opřít a sledovat ty chlápky pracovat. Spolu s Martinem byli úžasní. Bylo to super. Čas vypršel! Snažil jsem se vrátit do hlavy Gluma. Nevím, jestli jsem ti to říkal, ale bylo to jako imitovat postavu, kterou jsem kdysi hrál.

Bylo to zvláštní, znovu si to ohmatat. Ne! - Bylo to dobré. - Pěkný začátek. Bylo mi líto Martina, protože se najednou musel vžít do postavy Bilba. A musel tě snášet celý týden, když jsi po něm šel. To muselo být otravné. Štěstí je š námi, to je pořádné sousto. Glum, Glum!

Jo, jo, jo. Bude to dobrý film. Podívejte se. Po dvou letech obav, jestli ten film vůbec budeme točit, tady teď sedí třináct trpaslíků a hobit. A možná bude i čarodej. Najednou je to skutečné. - Vidět ty scény bylo úžasné. - To je pravda. Poprvé jsme přišli do Dna pytle a procházeli jsme si ho. To byl náš první den, že?

Bylo to úžasné. Vzpomenete si na jména? Trpaslíků? Ori, Nori, Dori, Bifur, Bom... Bifur.. Bifur, Bombur, Bofur... Ori, Nori, Dori... Nepamatuju si je. To je ten problém, člověk si je ani nepamatuje. Fili a Kili. Je tady Thorin, pak Gloin, pak Oin, Dwalin a Balin, Bifur, Bofur a Bombur a pak ti tři Dori, Nori a Ori.

To jsou všichni, ne? Aspoň myslím. Třináct trpaslíků bylo důvodem, proč jsem se Hobita tak obával. Proto jsem si tak dlouho myslel, že ho nebudu točit. Ironií je, že se z nich stala jedna z předností filmu. Panebože! Je to výzva.

Třináct hrdinů. Čtrnáct i s Bilbem. Nemusí být tak rozmanití jako v knížce, ale když je budete mít pořád na očích, chcete je rozpoznat, pochopit jejich jednání a vědět, proč se vydali na tuhle výpravu. Musíme sebou pohnout, dělejte! Nejhezčí vzpomínky mám na přípravy trpaslíků. Všichni se snažili hercům pomáhat s tou spoustou gumy a vlasů. Když jsem se procházel Wetou a viděl naše kostýmy, říkal jsem si: "Vypadám úžasně.

Vlastně vypadám ze všech nejlíp." - To byl asi nejlepší den, že? - Jo, jo, jasně. Když jste všichni říkali: "Jed vypadá úžasně." Jo, to jsme říkali. Někteří vypadali před prostetikou hrozně. Někteří díky ní opravdu vypadali lépe. Napadá mě třeba Mark Hadlow. Mám tady takový vous a tady nahoře knír. Vypadám úchvatně.

Měl bych být na dvojstraně. Jedné věci jsme si všimli poměrně brzo, a to, že se Mark Hadlow rád obléká do kostýmů. Hlavně do takových těch vojenských. A na jeho námořnických oblecích je nejpodivnější, že od pasu dolů nic nemá. Jinak je to ale fajn chlap. Jeden z nich nemusí mít vousy. Jo, tomu jsme hodně záviděli.

Jo, Aidan Turner je takový sexy trpaslík. Myslím, že ani nemá vousy. Hlavně proto, že není dost starý, aby nějaké měl. Je to hezoun, jestli jste na takové věci. Ale pokud máte rádi pletené svetry a rukavice, tak to jsem váš člověk já. Kdyby byla ve Středozemi nějaká chlapecká kapela, tak by byl Robbiem Williamsem trpasličího světa. - A ty bys byl?

- Já bych byl bedňák. Myslím, že až lidi uvidí ty vousy, tak se vrátí zpátky do módy. Dej nám pusu! Učili jsme se trochu trpasličího jazyka Khuzdul. Takže máme výběr slovíček, o které se můžeme opřít, nadávky a válečné pokřiky. - Mluvíme mezi sebou trpasličtinou. - Neustále. Dobře, zkusím to. A Peter může hádat, co to znamená, a říct to lidem. Petere? Znamená to "mocný trpaslík".

35. den natáčení - Obří lesy Pak jsme dělali Obří lesy. Tys dělal v Obřích lesích všechny ty zábavné věci. Já musel točit dialogy a tak a on točil boj s obry. Na trpaslících je skvělé, že i přes komičnost některých postav, když začnou bojovat, je to opravdu síla. Začali jsme s tříměsíčním intenzivním tréninkem. Učili jsme se bojovat, jezdit na koni.

V tělocvičně jsme byli čtyřikrát týdně. Intenzivně jsme se učili pohyby trpaslíků. Snažili se nás dostat do bodu, kdy nás můžou zabít a znovu vzkřísit, zabít, znovu vzkřísit, přijít s první pomocí, protože přesně takové to bude na scéně. Udělali to tím, že nás zničili. Udělali to tím, že nás v podstatě dostali na úplný začátek. A znovu nás vybudovali jako trpaslíky.

Myslím, že jsme z toho vyšli jako lepší trpaslíci. Taky si to myslím. Vím, že William v sobě našel trpaslíka. To my všichni. Je to děsivé, ale bylo to potřeba. Kdybych mohl vypíchnout nějaké zážitky z prvního bloku, byl by to příjezd do Roklinky a setkání s Elrondem a večeře u jeho stolu. Opravdu to bylo jako ve Středozemi.

Někteří by to nepovažovali za moudré. Co myslíš? Nejsi jediný ochránce, který hlídá Středozem. Teď si to pamatuju, ale potom... Rád zase pracuju s Hugem a Cate. Zpátky v Roklince, to bylo fantastické. Pořád nemůžu uvěřit tomu, že jsem zase na place s Ianem v roli Gandalfa, Cate Blanchett v roli Galadriel a Hugem v roli Elronda.

Je to jako vkročit zpátky do filmu. Je to docela divné. Tahle je nová? Je jiná. Nejhezčím momentem byla asi Cate Blanchett s dlouhou vlečkou. To je nádhera, Cate. Všechny je budou chtít. Hlavně nechtějte, abych v nich chodila. Líbí se mi, že do filmu dáváme i trochu hudby. Tolkien napsal pro Hobita několik písní.

Musím zpívat písničku. Chceš nám kousek zazpívat? Je to klasická pisníčka. Znáte to, něco ve stylu Colea Portera a Gershwina. Znám já hospodu, starou hospodu, pod starým šedým kopcem. Zapištěl a řezal, zatímco hostinský mužem z Měsíce pěkně zatřepal. A řekl, že už je po třetí. Myslím, že by bylo skvělé, kdyby to celé Dwalin řval.

Podomek měl opilou kočku! To je verze od Metallicy. Jestli to budu zpívat na Oscarech, nevím, ale... snad si to pár lidí aspoň zabrouká ve sprše. Omlouvám se. Myslím, že tohle je otázka Petera Jacksona. "Kterého trpaslíka byste k sobě pozval na večeři?" Já bych z nich nepozval nikoho kromě sebe samého. Obávám se, že jejich chování u stolu není nejlepší.

Zatni pěst a udělej tohle! Rozhodně bych nechtěl večeřet s Bifurem. Ten by byl pod čarou. Oriho, protože by byl hodně zdvořilý. Samozřejmě sebe, protože bych vařil. Stephen Hunter je na nevhodné chování u stolu odborník. Viděli jste ho? Panebože! Je obrovský. Snažil jsem se s ním probrat snížení cholesterolu a jeho přísunu másla.

Nejspíš byste neměli zvát Noriho, protože ukradne všechno stříbro. Nikdy nepozvete Grahama McTavishe, protože ten jen divně civí a ukazuje předloktí. Dwalin je pravý bojovník. Když se napije, úplně zešílí, stejně jako většina Skotů. Napadají mě slova: "kázat, voda, pít, víno". Podle mě byste žádného trpaslíka nepozvali. Nechtěl bych je všechny pohromadě.

Možná po skupinkách. Máme tu zvláštního hosta. John Rhys-Davies! Byla to sranda, když jsme byli ve Dnu pytle a John Rhys-Davies přišel na návštěvu. Bylo skvělé ho představit nejen Gloinovi, který je v knihách jeho otec, ale i ostatním trpaslíkům. Tati! Vítej, chlapče! Jako bych se vracel domů k rodině. Tipoval jsem, co asi John řekne.

A řekl to skoro přesně. Představoval jsem si, že řekne: "Vy zatracení parchanti!" A vážně řekl skoro to samé. Vy zatracení prevíti! Až vás nechá v plné zbroji běhat po kopcích, tak si to hezky užijete. Budete úžasní. A ženy po celém světě vás budou chtít. Ale jen když budete v kostýmech a upravení. Jsme tady od 13.

ledna. To je pět měsíců, a přitom jsme teprve na začátku. - Čí dvojník jsi ty, Pete? - Já jsem dvojník Stanleyho Kubricka. Nejsilnější okamžik byl, když jsme byli všichni vystrojení. Stáli jsme pohromadě a dívali se na své postavy. Stát a dívat se na chlápky, kteří se vydávají na výpravu... Z toho jsem měl vážně husí kůži. Skvělé, děkuju.

Myslím, že můžeme zkontrolovat okeničku. Moc vám děkuju. Díky, chlapi. Hořkosladký okamžik, ale je načase odjet. Hasta la vista, odjíždíme. Na někoho čekám, promiň. - Prostě jeďte. - Fakt? Jeďte. Měli jsme dost. Jsi sbalený? Nejsem, ty dobré si tu nechávají.

Je to hořkosladký okamžik, ale je načase odjet. Hasta la vista. Doufám, že jste si to užili. Nevím, jestli budou další, protože musím najít Nový Zéland, který se mi ztratil. Myslím, že je tady. Kdo je ten zvláštní chlapík? POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ... Přeložil: Rizyk www.VideaČesky.cz