Russell Kane: V každém páru jsou dva typy lidí...Stand-up okénko

Dámy a pánové, jsem nadšený, že vám mohu představit skvělého a neskutečně vtipného stand-up komika. Tohohle chlápka zbožňuju. Nemohl jsem se ho dočkat. Prosím přivítejte fantastického Russella Kanea. Máme tu nějaké nezadané lidi? Především ženy, vím, že se vám tyhle věci líbí. Jsem už tak trochu starý, ale konečně jsem objevil recept na štěstí. Všechno, co považujeme za důležitý...

Takový to: "musíte mít hodně společnýho, stejnou víru, rasu, jazyk"... To jsou všechno nesmysly. Důležitý je jenom jedno – až řeknu co, pochopíte, proč vaše předchozí vztahy nevyšly– vaše energie musí být v souladu, musíte mít opačný energetický náboj. V každým šťastným páru je od každýho jeden. První, stejně hrr jako já, v šest ráno skáče z postele plný energie, nechodí pozdě, účty platí včas.

"Dopravní zácpa? To zrovna, jedeme jinudy. Vyklidím myčku, odvedu děti do školy." Jeden takový. A po jeho boku bude "Život je krátkej, hoď se do pohody, nač ten stres? Říkám ti, buď jako já, v 18 jsem byl v Thajsku, já stres nevedu. Účty neplatím, ať si s nimi dělá starosti někdo jinej. Zasekl jsem se v zácpě, no co už, zabavíme se slovní hrou."

Vy dva jste spolu? Kterej z vás je ten víc pohodě? Je to vidět, koukněte na ty oči, přivřený, pohodička. A on si říká: "Co bude teď? Budu v záběru? Cestou ven bude určitě fronta, 2 000 lidí, a co naše auto, jak se dostaneme domů, kdy jede poslední vlak?!" A ona tam sedí: "Hele ty světýlka a barvy a zvuky." Oni spí. Existuje něco víc k vzteku než lidi "usnu kdekoliv a kdykoliv"?

"Chceš něco slyšet? Občas na fesťáku usnu opřený o techno bednu, hezky mě ukolébá." Nejsem insomniak, jenom potřebuju ty správný podmínky. Polovina z vás to má stejně, nestyďte se mi vyjádřit podporu. Potřebuju ty správný podmínky, 20 °C, zatažený závěsy, absolutní klid. Pokud uslyším spadnout špendlík, budu do rána myslet na úrokovou míru, konec. Co když se o procento zvýší? Panický záchvat až do pěti do rána. A koho si bereme?

S kým žijeme, vedle koho spíme? Vedle vás! Šípkových Růženek! Je našim prokletím spát vedle tohohle. Chceš vědět, kolikrát se ti nad hlavou vznášela pěst? Jo tak ty spíš. Můžeš spát klidně napořád, jestli chceš. Chceš spát věčně? Před spánkem je nic nezastaví. Nic! "Ach, bože, vyhodili mě z práce, to přece--" Žádná změna!

"Dostal jsi padáka, měj trochu sebeúcty. Kde jde tvoje nespavost?" Tyhle lidi nic neprobudí. Nic! "Včera byla bouřka." "Včera byla bouřka?" "Na barák nám spadl strom." "No jo." Nesklápějí si sedadlo, který se dá sklopit. Ta drzost!

Osmihodinová jízda z Londýnu do Edinburghu. "Můžeš si sklopit sedadlo." "Není potřeba." Ten otravný tanec klimbající se hlavy mrtvýho ptáka a stékající slina. Neprobudí se. Dokonce ani na benzínce ne. "To už jsme tam Nějak rychle to uteklo." "Vážně?" Když já řídím, zatímco slečinka si chrupká.

Lindsay je moje žena. No jo, jsem na holky. Překvapení! Kdo by si to byl pomyslel. S Lindsay se nemůžeme v klidu podívat na romantický film. Vyhodil jsem peníze za... Má někdo takové to plátno, co se musí stáhnout? Jo? Koupil jsem závěsy, abychom měli pěkně tmu. Nemůžem se dívat. Ani odpoledne. Proč? "Prosím, nech rozsvíceno.

Můžeme mít rozsvíceno?" "Proč?" "Když tu bude tma, usnu." Jsi snad andulka? To máš tak primitivní biologický pochody? Stačí, abys byla ve tmě, a ztrácíš vědomí? "Vždycky když se zhasne, tak prostě nevím o světě." Pak si všimnu, jak se jí zavíraj oči, což mě fakt dokáže nastartovat. "Přiznej to, usínáš." "Neusínám." "Přiznej to, a nebudeme se muset hádat."

Mrká jako ještěrka! Víte, co myslím? Když člověk předstírá, že neusíná. Pomalu se mu zavíraj oči. A rychle si zdřímne. Jako ještěrka! Viděl jsem to! Moc dobře! Tak, a za trest to přetočím! "Podíváme se na tu část znova." "Podíváme se znova, dokud to nezačneš vnímat." Jsem to ale partie! A víte, co je na nich nejhorší?

Nechodí v noci čůrat, kdepak. Jak to děláte, vy kříženci s velbloudem? Jak to děláte?! Vy magoři s močákem ze železa! Udělal jsem experiment. Celý den jsem nic nepil až na panáček kakaa před spaním. Žádná změna. Jako vždy. Dvě ráno, letím čůrat.

Čtyři ráno, letím čůrat. Šest ráno... Možná to někteří nechápou, ale někdy jsem tak unavený, že čůrám v sedě, zatímco se mi po tváři kutálí slzy. Prostě nemůžu přestat myslet na úrokovou míru. "Co když je navýší? Pro spořitele je to fajn, ale ne pro majitele domu." A Lindsay? Je jedno, co vypije. Půlnoc, čtyři litry džusu. Dvanáct hodin spánku. Proud jak od hasičů. Dámy a pánové, děkuji za pozornost.

Já jsem Russell Kane, Dobrou noc! Překlad: Sabina.lpld www.videacesky.cz