TableTop: Dixit

Hraní je opravdu celosvětový fenomén. Některé z těch nejpopulárnějších her vznikly v Evropě. Tyto evropské deskovky mají několik podobných rysů. Používají skóre, takže hrají všichni hráči až do posledního kola. Koncept útočení na druhého hráče je buď minimální, nebo vůbec žádný a všechny jsou nezávislé na jazyku. Většina evropských deskovek se vytváří v Německu. Ale v dnešním TableTopu se sešli Beth Riesgraf, Casey McKinnon a Leo Chu , aby si zahráli hru vytvořenou ve Francii, ve které je smysl pro umělecké vyjádření a krásu, schopnost sdělit pocity a silný smysl pro empatii klíčem k vítězství.

Je to jedna z nejelegantnějších a nejnádhernějších evropských her, kterou jsem kdy hrál. Je to držitel ocenění Hra roku 2010 - Dixit. Dixit je hra o komunikaci.

Každý hráč dostane několik těchto nádherně ilustrovaných karet. Jeden hráč je v každém kole vypravěčem. Vypravěč si vybere jednu ze svých karet a popíše ji jakkoliv chce. Slovem, frází, zvukem, gestem, záleží jen na něm. Položí kartu lícem dolů, potom všichni ostatní vyberou jednu ze svých karet, o které si myslí, že nejlépe sedí na vypravěčův popis.

Karty jsou zamíchány. A poté odhaleny. Hráči se poté snaží uhádnout, která karta je vypravěčova. Hráči umístí své hlasy na stůl a ty jsou poté odhaleny. A přichází skórovací kolo. Každý hráč, který správně určí vypravěčovu kartu, získává tři body. Stejně tak vypravěč. Za každý hlas, který je u jiné karty, získává její hráč jeden bod.

Vypravěč musí popisovat kreativně a jasně, ale ne příliš jasně. Protože pokud je příliš přesný a všichni poznají jeho kartu, tak nedostane žádné body a všichni ostatní získají dva. Vypravěč ale nesmí být ani moc vágní, protože když nikdo nepozná jeho kartu, nedostane žádné body a všichni ostatní získají dva body. Dixit je nádherná hra.

Je nepředvídatelná a radostná. Všichni jsou do ní zapojeni a nemůžu se dočkat, až uvidím, jak přivede naši představivost k životu. Je načase hrát Dixit. Jmenuji se Casey McKinnon, jsem nezávislá filmařka. Lidi mě znají díky pořadu A Comicbook Orange, ve kterém recenzuji komiksy. Já jsem Beth Riesgraf a nejvíc jsem známá díky seriálu Dokonalý podraz, kde hraji Parkerovou. Jmenuji se Leo Chu, jsem spisovatel a producent, produkuji seriál Supah Ninjas na Nickelodeonu.

- Leo, začínáš. - Super. Jsi vypravěč, takže se podívej na své karty a dělej, co musíš. Nepodváděj, Wile. Nedívej se mi do karet. Sněhurka. Říká: "Sněhurka". Hraju tu hru poprvé, ale je to hodně empatická hra, musíte pochopit, jak ostatní přemýšlí.

Takže nápověda je "Sněhurka". Sněhurka. Sněhurka. Sněhurka. Sněhurka. KTEROU KARTU ZAZAHRÁL LEO? NÁPOVĚDA: SNĚHURKA Máte? Dobře, tak otočte své hlasy.

Dáme tyhle před číslo jedna, tenhle před číslo tři. - Dobře, kdo hrál číslo jedna? - To já. Páni, dobře. Takže Beth, ty získáváš dva body. - Kdo hrál číslo dva? - Já. Ale ne! Beth získává dva body a všichni kromě Lea taky. Kdo hrál číslo tři? Já! Takže získávám další bod.

Casey, teď jsi vypravěč ty. Všichni si vezměte jednu kartu. Musím vyvážit poměr lidí, kteří ví, o čem mluvím, a kteří to neví. Takže budu mít geekovské narážky, protože vím, že je pochopí Wil, ale myslím, že Beth ne. Hej, Charlie! Charlie! Tuhle ti možná ukradnu. Otázkou je jestli i ostatní.

Dobře, zamíchám to. Tak se podívejme. Hej, Charlie! Hej! Hej, hej, Charlie! KTEROU KARTU ZAHRÁLA CASEY? NÁPOVĚDA: HEJ, CHARLIE! V tomhle spočívá krása Dixit. Kterou si máte vybrat? Pojďme hlasovat. Odhalte.

Je to Jednorožec Charlie, že? Hej, Charlie! Ale nevím, jak moc je Casey podlá. Kdyby třeba tenhle říkal: "Hej, Charlie," tak bych ho měl chuť upálit. To jsou tedy tři body pro Casey, takže jsi na pěti. Tři body pro mě, takže jsem na šesti. A tři body... ty jsi žlutá, Beth? To máš celkem sedm. Bože. - Potřebuju body.

- Kdo hrál čtyřku? Já! Takže... Já jsem zelený, to je jeden bod pro mě. Dobře, Beth, jsi vypravěč. Tak jo, podívám se. Malý dům na prérii. Malý dům na prérii. Malý dům na prérii. Malý dům na prérii. Malý dům na prérii.

Malý dům na prérii. KTEROU KARTU ZAHRÁLA BETH? NÁPOVĚDA: MALÝ DŮM NA PRÉRII Připraveni? Tak odhalte. Jedna, jedna a tři. - Kdo hrál číslo jedna? - To jsem byla já. Ta malá svíčka. Moje hra s malým domem na prérii byla jednoduchá. Neměli elektřinu.

Svícen v žárovce. "Geniální." Tohle se k tomu nehodí. Geniální. Dobře, to jsou tři body. Leo, konečně hraješ! - Děkuju. - To budou tři body pro Casey. A tři body pro Beth. Nečekal jsem, že budu pozadu, protože obvykle jsem dobrý hráč. Hraju hodně složitých strategických deskovek. Znáte to, když vám jde matika, ale nejste schopni si pohlídat účet?

Dixit je jako ten účet, a já si ho neumím pohlídat. Myslím, že vyhraju, protože vyhrávám ve všem. Beth znám moc dobře díky spolupráci na seriálu Dokonalý podraz. Casey a Lea neznám tak dobře jako ji. Takže doufám, že si nastřádám body od Beth, Ale jestli mám vyhrát, tak budu potřebovat body i od Casey a Lea. Já vyhraju. Wil mi nebude sahat ani po kotníky.

Teď jsem vypravěčem já. A já řeknu... Šlo to tak dobře. - To je nápověda? - To je nápověda. Ale ne! Zabila jsi králíky! Šlo to tak dobře. Šlo to tak dobře. Šlo to tak dobře.

Šlo to tak dobře. KTEROU KARTU ZAHRÁL WIL? NÁPOVĚDA: ŠLO TO TAK DOBŘE Tak odhalte své hlasy. Číslo tři, čtyři a tři. Myslel jsem, že to s tou nápovědou budu mít v kapse. Samozřejmě to je rande. Možná někdo bude mít nějakou příznačnou kartu. Nečekal jsem smutného klauna v záři reflektoru.

Sám bych ji zvolil. Číslo dva je má karta, protože mají skvělé rande, ale on pak začne brát šachy moc vážně. Nedopadlo to tak, jak jsem chtěl. - A kdo hrál číslo čtyři? - Já. To je taky dobrá karta pro: "Šlo to tak dobře." Vždycky, když si někdo myslí, že tě dohání, tak poskočíš zpátky do vedení jako správný zajíc.

Beth Dixit vážně jde. Je to vidět. Celou dobu byla ve vedení nebo o jednu, dvě pozice za prvním. Beth je dost nepředvídatelná. A nemám tušení, s čím přijde. Momentálně si docela věřím. Vím, že se mě Wil snaží rozhodit. Ale nenechám se ošálit. SKÓRE Tak jo, Leo.

Je to tvoje. Helen. Helen? Helen. Podíváme se. Helen. Helen. Helen.

Helen. KTEROU KARTU ZAHRÁL LEO? NÁPOVĚDA: HELEN Tak jo. - Casey to má v kapse. - Si piš. Páni, to byla rychlost. Bez přemýšlení. Od začátku bylo jasné, že je to odkaz na Odyssea. Doufám, že má první myšlenka nezasahuje moc do mého hlasování.

Bál jsem se, když Leo řekl "Helen", aby mé očekávání, že je to odkaz na Helenu Trójskou, nebylo zcestné. Nevím, mohla by to být třeba Helen Roper z Three's Company. To je jasné. - Helena Trojská. - Ta mě napadla první. Říkal jsem si: "Je to Odysseus, jak se ji snaží zachránit?" Myslela jsem, že mám tu Helen správně. Myslel jsem na Helen Keller, ale zvolila jsem myš v arabském paláci, takže si nejsem jistá, jak to vůbec souviselo.

Hraješ, Casey. Život je jen kráčející stín. Páni, to bylo rychlé. Ani to nezkoušej. Nebuď teď takový. Jdeme na to. Život je jen kráčející stín. Život je jen kráčející stín.

Život je jen kráčející stín. Život je jen kráčející stín. KTEROU KARTU ZAHRÁLA CASEY? NÁPOVĚDA: ŽIVOT JE JEN KRÁČEJÍCÍ STÍN Všichni připraveni? Tak můžete otočit. Jedna, dva, tři. Dobře. Kdo hrál číslo jedna? Já! Slovo stín je přímo v nápovědě a já měl kartu, kde byl stín i chodící lidi.

A musel jsem doufat, že si ostatní pomyslí, že to brala moc doslova. - To je bod pro mě. Kdo hrál číslo dva? - Já. Beth hrála číslo dvě, to je bod. Kdo hrál číslo tři? To je moje karta. To jsou tři body pro Beth a tři pro Casey. A tys hrál číslo čtyři. Leo se trápí a štěstí mu nějak nepřeje. Casey je hodně chytrá.

Vždy najde zajímavé narážky pro své karty. Můj problém je, že ne vždy ty narážky pochopím. - Co to mělo být? - Je to citace z Macbetha. Pohasínající svíčka, život je jen kráčející stín. Tys to věděla? Jasně. Když vytasila tu citaci z Macbetha, neměla jsem tušení, odkud to je. Jenom jsem předstírala, že jo.

Dobře, tohle bude... Všechno se počítá. Leo a já trávíme dost času v Propadákově. Ale sluší nám to spolu. Jdeme na to. Všechno se počítá. Všechno se počítá. Všechno se počítá. KTEROU KARTU ZAHRÁL WIL?

NÁPOVĚDA: VŠECHNO SE POČÍTÁ Nepochybuj o prvním rozhodnutí, abys nepřišel o body jako já naposled. Věř instinktu. Fakt? Instinktu jsem věřil celou hru a uhádl jsem správně jen jednou. Půjdu proti instinktu. Udělám přesný opak. Vítej v Propadákově. Populace: My. Je super, když Wil začne prohrávat hru. Bylo pěkné, že dělal jeho králíček tomu mému růžovému společnost. Možná, že jsem brzdil Lea, když mi to nešlo.

"Jenom chlapi! Chlapi sobě!" Počkat, to nezní vůbec správně. Zašeptám mu do ucha: "Spolčíme se proti holkám." Naší strategií bude hrát tu hru. Dobře, odhalte hlasy. Dobře, přeskočíme formality, to byla moje karta. Všichni mají dva body až na mě. Je vtipné, že se Wil snaží být v pohodě a hrát klidného, ale já ho znám a uvnitř se to s ním točí.

Je jako malý křeček v kolečku. Úplně šílí, protože ví, že vyhraju. SKÓRE Tleskni, pokud věříš na víly. Tleskni, pokud věříš na víly. Tleskni, pokud věříš na víly. No podívejme se, všichni na ně věříte. Tleskni, pokud věříš na víly. Tleskni, pokud věříš na víly.

KTEROU KARTU ZAHRÁLA CASEY? NÁPOVĚDA: TLESKNI, POKUD VĚŘÍŠ NA VÍLY - Připraveni? - Jo. - Tak jdem na to. - Cože? - Jsi číslo jedna? Jo! To jste všichni viděli Hooka? Než byl Hook Hookem, existovala taková kniha jménem Petr Pan. - Já vím. - Možná jsi o ní slyšela. - Já vím... - "Myslela jsem Petra Pana." Už jsem málem zvolil číslo dva, ale došlo mi, že takhle by to Casey nehrála.

Dva body pro všechny kromě modrého. Raz, dva. Raz, dva. A poslední. Beth, hraješ. Bože. Dobře. - Napadají mě samé písničky. - Tak zazpívej písničku! Jo, ale asi to mám popletené. Což by nikomu nepomohlo. Dobře, dobře, tak jo. Povznášíš mě.

Netuším, o jaké písni Beth mluví. Ale pokud existuje, tak ji nesnáším. Zní to jako něco, co poslouchá moje máma v autě, když jedeme na konkurz. Myslím, že jsem zkřížila kostelní zpěv a nějakou písničku. Dobře. KTEROU KARTU ZAHRÁLA BETH? NÁPOVĚDA: POVZNÁÁÁŠÍŠ MĚ - Myslím, že bys to měla udělat ještě. - Povznášíš mě. Moc dobré.

Taková nádhera. Andělský hlas. Myslím, že to je tahle. Připraveni? Hlasujte. Do p*dele. Zkombinovala jsem dvě písně, které neměly nic společného s kartou, ale podvědomě možná jo. Protože tam byl chlápek kácející strom a orli, jako: "Povznášíš mě na orlích křídlech."

Takový chvalozpěv a něco jiného, takže jsem je zmátla. Číslo jedna je moje! Takže už nejsem v Propadákově. Podívejte, jsem pryč. Myslím, že jsem myslela "Na orlích křídlech." Je to písnička? Není to písnička? Povznášíš mě na orlích křídlech? To nevím, ale doufám, že není. Na orlích křídlech.

Byl jsem tak nadšený, když jsem Beth volal a pozval ji do pořadu. Teď už mě to tak netěší. SKÓRE Hraješ, Casey. Dobře. Švadlena pro kapelu. Švadlena pro kapelu. Švadlena pro kapelu.

Švadlena pro kapelu. Švadlena pro kapelu. KTEROU KARTU ZAHRÁLA CASEY? NÁPOVĚDA: ŠVADLENA PRO KAPELU Odhalte hlasy. Dobře. Kdo hrál číslo jedna? - Já! Bod pro mě. - Ještě, že jsem pro tebe nehlasovala. Hrála jsi číslo dvě? Prosím, řekni, že jo. Když řekla větu z písně Tiny Dancer, věděl jsem, co dělá.

Musel jsem jen zjistit, která z těch karet s ní nějak souvisí. Vím, že se Casey snaží spojit s Wilem na nějaké podvědomé úrovni, ale myslím, že jsem na to přišla. Odkazuje na věci, které zná Wil, ale já teď už znám Wilovu mysl, takže vím, kam míří. A když vidím růžové boty... Malá tanečnice... drž mě pevně. - A na co jsi odkazovala? - Tiny Dancer od Eltona Johna. Proto jsem použil tu kartu, protože má modré džíny.

Beth, hraješ. Tohle bude trochu triviální. Ne, počkat. Malá hádanka. Kterou můžete považovat za triviální. Tak jo. Někdo to zapomněl v kufru taxíku. Měla bych říct: "Slavně zapomněl"? - Mohla bys.

- Někdo to slavně zapomněl v kufru taxíku. Dobře, tak jo. Někdo to slavně zapomněl v kufru taxíku. Někdo to slavně zapomněl v kufru taxíku. KTEROU KARTU ZAHRÁLA BETH? NÁPOVĚDA: NĚKDO TO SLAVNĚ ZAPOMNĚL V TAXÍKU Dobře. Odhalíme. - Bylo to zapomenuté cello? - Jo. - Myslel jsem si to. Čí to bylo? - Yo-Yo Maa. - Přesně tak! Nevěděl jsem, co přesně to bylo, dokud jsem neuviděl to cello.

A vzpomněl jsem si, že někdo slavný zapomněl cello. A říkal jsem si: "Prosím, zvolte ruku." Musím ji zahrát. Je to pro mě výzva ji zahrát a získat s ní body. Když jsem viděla Wila položit kartu s lupou, věděl jsem, kam tím míří. Že to třeba byl otisk nebo někomu mafie uřízla ruku a zapomněla ji v taxíku. Zvednu to trochu výš na kulturní úroveň Yo-Yo Maa. A kdo hrál číslo tři? Já. - Myslel jsi tím otisky?

- Spíš nějaká uříznutá ruka zapomenutá mafií. Myslela jsem na otisky. Měl jsem tu kartu od začátku a netušil jsem, co s ní dělat. Dal jsem si za úkol, že ji musím zahrát. Mě jsi oklamal. Ty, ty a já. JAKMILE DOJDOU KARTY, ZAČÍNÁ POSLEDNÍ KOLO Tohle je pro mě důležité rozhodnutí. Věděl jsem, že můžu přinejlepším dohnat Beth.

Společné vítězství by bylo super. Takže musím vybrat kartu, kterou pochopí všichni kromě ní. Potřebuju jednoho, aby to uhádl. Jednoho, jen ne Beth. A dotáhnu ji. Přestaň! Vypadni z mé hlavy! Bože. Pšt.

Přestaň. Jsi otřesná. Hra pro dnešek. To znělo uboze. Jako jeden z těch vůdcovských plakátů. Vydržte! Je moc důležité, abys nevybrala mou kartu. - Proč? - Je to moc důležité. Protože když někdo vybere mou kartu a ty ne, tak budeme nastejno a podělíme se o vítězství.

Bude pak prodloužení nebo tak něco? Ne, jenom se budeme mlátit, dokud se jeden z nás nevzdá. Dobře, takže hra pro dnešek. Hra pro dnešek. Hra pro dnešek. KTEROU KARTU ZAHRÁL WIL? NÁPOVĚDA: HRA PRO DNEŠEK Vybírejte moudře.

A tím myslím vyberte mou kartu. Ale ne všichni. Je tam jedna, u které bych si přála, aby to byla ona. Připadám si jako v pokerovém turnaji, všechny žetony mám ve hře, čekám na rozhodnutí a potřebuju, aby soupeř položil. Takhle se cítím. Nemám vítěznou kartu. Jo, já jsem poslední. Dobře, hotovo. Otočte. Ne! Fakt? Ona to uhádla? Protože jsi jako malý a to jsi jen jednou.

V okamžiku, kdy Wil položil poslední kartu, otočil ji, vidím kolotoč a vím, že je Wilova. Jako malé dítě. Teď se zlobím. Má karta je ta první. Takže to jsou tři body pro mě... podívej, dohnal jsem tě! A tři pro Beth. Beth, jsi vítězka. - Děkuju.

Moc děkuju. - Vyhrála jsi hru. Jsem poctěna přijetím tohoto zajíčka na počest Dixitu. Vyhrála jsem, ale je to jen hra. Wil a já jsme jako... - Takže to nic... - Nesnáším tě. Na Dixit mám nejradši, když vyhrávám. Ale to se nestalo. Casey, Leo, my půjdeme na pohovku poražených, kde budeme sedět a litovat se. Beth, my se uvidíme dole před zdí vítězů.

POHOVKA PORAŽENÝCH Myslím, že jsme se snažili, jen jsme nedokázali zastavit tu mašinu jménem Beth. Nečekal jsem, že vyhraje. - Ale já se spletl ve všem. - Úplně ve všem. Díky, Casey. Zdá se, že máte o čem mluvit, takže já půjdu poblahopřát Beth před zdí vítězů a vy si to tu můžete vyřešit.

Takový ubožák. - Ještě že nevyhrál. - To jo. To by bylo na nic. Internete, neochotně a o tři body, ti představuji vítěze Beth Riesgraf. - Gratuluji, Beth. - Děkuji, Wile. Vyhráváš TableTop trofej úžasnosti. Kde je moje jméno? Napíšu na ni tvé jméno.

Přizpůsobím ti ho. Dívej, Beth. A je na trofeji. Řekni proslov. Je to tam vyryto? Ne, je to jen nálepka. - Vím, že to není moc působivé. - V pohodě, je to super. Ale nelíbí se mi, žes vyhrála, takže... Chci poděkovat Wilovi a Felicii za pozvání, abych přišla a... nakopala všem zadky. Můžu to říct?

Myslím, že jsem tě nepozval nakopat zadky, ale hrát hru. Chci poděkovat Wilovi a Felicii za pozvání, abych přišla hrát hru. A jak řekla Felicia, jsem v Dixitu expert. Takže si tu cenu ráda vezmu. Gratuluji, trofej mi musíš vrátit, protože nemáme na víc než jednu peníze. Ale máme nekonečné zásoby nálepek, takže tady máš. Málem jsem ti vrazil fix do obličeje. Vidíš, teď všichni ví, že jsi Beth. - Dal jsi mi to do vlasů.

- Jo, gratuluju. Jsi vítěz. A my se uvidíme zase příště v TableTopu. Překlad: Rizyk www.videacesky.cz