Patrick Stewart a Ricky Gervais v karanténěThe Graham Norton Show
156
V dalším rozhovoru na dálku nám sir Patrick Stewart přečte Shakespearův Sonet 17. Čtením Sonetů totiž zaháněl v karanténě nudu. Ve druhém videu zavzpomíná Ricky Gervais na natáčení se psem.
V titulcích je použitý překlad Sonetu 17 od Martina Hilského, který vyšel v nakladatelství Torst v roce 1997.
Přepis titulků
Dáš nám nějakou ochutnávku
Sonetu 27, nebo máš nějaký oblíbený, - kterým bys nám chtěl projasnit večer?
- Ano, jeden tu mám. Ale ten už jsem nahrával,
doufám, že si nebudete připadat ošizeni… - Ne, vůbec.
- Přečtu vám pár řádků, tenhle patří k mým oblíbeným.
Ostatně těch sonetů je 154 - a já většinu z nich vůbec neznám.
- Víš, že Judi Dench se je teď učí? - Ona se je učí?
- Zatím jich má šest, ale… - Ale je to její plán.
- A přednáší je potom? Ne, nevím, co s nimi dělá. Asi otravuje sousedy, nevím. Je to zkrátka cvičení. Tak tedy Sonet 17. Uvěří někdo v budoucnu mým slovům, když ve verších tě k nebi vynáším? Což nepodobá se má báseň hrobu, v němž pohřbívá tvou krásu pouhý rým? I kdybych mohl slovům dát tvůj jas a o tvé kráse krásně uměl psát, řekli by jenom: „Ale prosím vás!
Ten básník umí leda krásně lhát!“ Až na papíru, zažloutlém už věkem, můj verš se bude blekotavě třást, můj obdiv k tobě nesetká se s vděkem, budou jej mít jen za stařecký žvást. Kdybys však dítě měl, pak – jaký div – v něm a v mé básni – dvakrát!
– byl bys živ. - Děkuji. - Nádhera! Moc děkuji, Patricku. Děkuji, Sunny, už vás dvě hrdličky nechám jít.
- A přednáší je potom? Ne, nevím, co s nimi dělá. Asi otravuje sousedy, nevím. Je to zkrátka cvičení. Tak tedy Sonet 17. Uvěří někdo v budoucnu mým slovům, když ve verších tě k nebi vynáším? Což nepodobá se má báseň hrobu, v němž pohřbívá tvou krásu pouhý rým? I kdybych mohl slovům dát tvůj jas a o tvé kráse krásně uměl psát, řekli by jenom: „Ale prosím vás!
Ten básník umí leda krásně lhát!“ Až na papíru, zažloutlém už věkem, můj verš se bude blekotavě třást, můj obdiv k tobě nesetká se s vděkem, budou jej mít jen za stařecký žvást. Kdybys však dítě měl, pak – jaký div – v něm a v mé básni – dvakrát!
– byl bys živ. - Děkuji. - Nádhera! Moc děkuji, Patricku. Děkuji, Sunny, už vás dvě hrdličky nechám jít.
Komentáře (0)