Asimilace imigrantůThe Onion

Asimilovat se do americké kultury není jednoduché. Existuje tolik daných zvyků a referencí, o kterých nemám ani ponětí. A to vše je komplikované jen proto, že Spojené státy jsou národ, který neustále natáčí rebooty filmů. Když jsem si zvykla na Tobeyho Maguira, který se vznášel mezi mrakodrapy jako Spider-Man, najednou to byl Andrew Garfield.

Tak jsem si zvykla na něj. A pak je to najednou Tom Holland. To je hodně na někoho, kdo v této kultuře nevyrůstal. Připadám si izolovaná, když chci mluvit s kolegy o animované Krásce a zvířeti. Hned vám řeknou, že je i hraná verze. Jsou v ní i nové písničky. Potom musíte být zticha a snažit se držet krok.

Je frustrující, když si oblíbíte 21 Jump Street a pak se dozvíte, že je to tak dobré jako původní seriál. Vůbec jsem o něm nevěděla. Takže musíte začít od píky a zjistit, jak to začalo. Chci být normální Američanka a bavit se se sousedy o Planetě opic bez toho, aniž bych hádala, zda jde o verzi s Francem nebo Hestonem. Jsou na planetě opice s pár lidmi nebo pár lidí s opicemi? Bože, zapomněla jsem na Marka Wahlberga.

Jsou dny, kdy si sedm hodin třídím a opakuji verze Mumie a Krále Škorpiona. Pak si říkam, že chci zpět domů. Stále si říkám, že to dělám proto, aby mé děti jednou nemusely. Naději mi dává jen to, že existují filmy jako John Wick, které jsou v kinech poprvé. Dříve či později v rebootech bude hrát někdo, kdo se ještě nenarodil. Pak budu připravená. Tyhle chvilky mě utvrzují v tom, že zvládnu vše. Dokonce i nevyhnutelný reboot Návratu do budoucnosti.

Překlad: navrus www.videacesky.cz