Archiv v solném doleTom Scott

Na tohle video mi přišlo několik tipů. Zaprvé, pod fungujícím solným dolem na severu Anglie je archiv. A zadruhé, neuskladňují tady jen dokumenty. Protože je tady tolik místa, mohou tu archivovat i fyzické předměty. Je velmi vzácné, že by sem pustili někoho, kdo není zaměstnanec nebo klient. Mají tady totiž třeba vládní dokumenty a spoustu věcí, které nesmím vidět, natož natáčet. Zachování tajemství je zásadní a někdo neustále sleduje, kam mířím svou kamerou.

Jsme 150 metrů pod zemí a asi o kilometr dál se nachází Deepstore. Můžeme. Celý důl má rozlohu asi 3,5 kilometru od východu na západ a asi 2,5 kilometru od severu na jih. V tuto chvíli jsme zhruba 1,5 kilometru od místa samotné těžby. Používáme těžební metodu komora-pilíř, nejen že těžíme obrovské množství soli, ale zároveň tu zůstávají obrovské solné pilíře jako ten vedle mě.

Ty podpírají strop šachet, díky nim je důl stabilní. Deepstore pak může stavět v prostoru mezi těmi pilíři. Těm prostorům říkáme depozitáře nebo místnosti, vyrovnáme v nich podlahy, natřeme je, postavíme regály, zavedeme klimatizaci… Těžba tady začala kolem roku 1850 a pořádně se rozjela na přelomu 19.

a 20. století. Od té doby se těží čím dál víc. Dnes už každoročně vytěžíme asi milion tun soli. Deepstore byl založen v 90. letech, protože tady panují ideální podmínky pro skladování. Díky soli je tu nízká vlhkost vzduchu, zároveň regály chrání předměty před kontaktem se solí. Protože je to poměrně mělký důl, jsme v hloubce asi 150 metrů, a zároveň díky solnému podloží tu přirozeně panuje teplota kolem 14 nebo 15 stupňů, relativní vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 53 a 55 %.

Jakýkoliv archivář vám řekne, že takové přirozené podmínky jsou skvělé. Nám se podařilo ty podmínky ještě vylepšit a přizpůsobit požadavkům našich klientů. Díky klimatizaci a filtraci vzduchu jsme schopni ovzduší přizpůsobit požadavkům každého klienta. Ovzduší tu je ještě čistší než na povrchu.

Je opravdu těžké na kameru zachytit měřítko dolu a samotného archivu. V místech, kde se stále těží, je ve vzduchu cítit sůl, zvedají se tam solná mračna a pokryjí vás. Tady to mají více pod kontrolou. Je obecně známo, že v některém z mnoha místních sejfů jsou dokumenty z britského národního archivu a vzorky půdy odebrané při stavbě železničního projektu Crossrail. Nic moc jiného se od zaměstnanců Deepstoru nedozvíte, ale to kvůli ochraně jejich zákazníků, ne proto, že by šlo o tak tajné informace.

Ale lidé, kteří mě sem pozvali, mají jiný důvod pro dlouhodobé skladování fyzických předmětů. Laura Ashley je britská módní a lifestylová značka. Ve skříňkách v této místnosti jsou ručně malovaná díla, některá stará stovky let. Z nich pak vznikaly vzory na tapety a látky. V archivu máme ale také uloženy látky, šaty, role tapet, celé metry látek, které jsme v minulosti vytvořili.

Tento archiv firmy Laura Ashley neustále roste. Je pro nás velmi důležité archivovat původní předměty, abychom správně pochopili techniku tvorby těch produktů. Kdybyste vzory jen naskenovali, zdigitalizovali, ztratil by se příběh toho díla. Když se těch historických dokumentů můžete dotknout, cítit jejich strukturu, lépe pochopíte, jak umělec pracoval se štětcem nebo jak bylo dílo původně vytištěné.

Možná budeme chtít napodobit tu techniku tisku, ne jen vzhled. Nemůžeme uschovat vše. Bylo by krásné, kdyby nebyla entropie, ale dokud to lidstvo nespraví, budou pro archivářství nutné dovednosti, čas a peníze. Čím více toho archivujete, tím víc práce dá údržba sbírky. Nejdůležitějším rozhodnutím každého archiváře bývá, co ponechá a co vyhodí.

V našem archivu firmy Laura Ashley máme skoro 100 000 předmětů, ale rozhodně to není vše, co jsme kdy vyrobili. Vždycky si schováváme matrice. Jádrem naší firmy jsou tapety a látky, původní díla bychom nikdy nevyhodili. Uschované předměty se datují do raných období, někdy nám lidé do archivu darují své příspěvky. Například mísu, kterou měli v 80.

letech doma, nebo maminčiny svatební šaty ze 70. let. Je krásné na tom archivu vidět, že pokračujeme v cestě, na kterou se vydali naši předchůdci. Archivujeme tu více než 3,5 milionu objektů, ať se jedná o krabice, nebo předměty. Máme víc než 40 místností minimálně se stejným standardem jako zde. Jedná se asi o největší depozitář v zemi, momentálně jsme obsadili cca 15 % vytěženého prostoru v dole.

To znamená, že máme spoustu místa, kam můžeme expandovat. Pokud bychom využili celou oblast dolu, pravděpodobně bychom zde mohli uložit veškeré objekty ze všech archivů Evropy. Překlad: jesterka www.videacesky.cz