Vsauce a Veritasium na YouTube Fan Festu

Derek Muller založil vědecký kanál Veritasium. Někdy mají ty nejjednodušší otázky ty nejúžasnější odpovědi. Jak se to stalo? A Michael Stevens založil Vsauce. Ahoj, tady Michael z Vsauce. Vsauce je to nejlepší z internetu a hyper zvědavosti o světě. Na svých kanálech zodpověděli oba dva mnoho otázek, které nám vrtaly hlavou, ale na něž jsme nedokázali odpovědět.

Myslíš, že existuje život mimo Zemi? Ale co dělá slovo sprostým? Muller je současně i australským televizním moderátorem a Veritasium založil v roce 2011. Od té doby natočil více než 150 videí, a dokonce založil i druhý kanál. Vsauce začal před čtyřmi lety, rozrostl se na 4 oddělené kanály, vyhrál několik cen a dohromady ho tvoří více než 300 videí.

Dohromady byla videa z kanálů Vsauce a Veritasium přehrána více než miliardkrát, což dělá z Mullera a Stevense něco jako YouTube encyklopedii. Přivítejte prosím Dereka Mullera a Michaela Stevense. Ahoj, Sydney! Jo! Ahoj, Sydney! Dobře.

Ahoj. - Tohle je neuvěřitelně vzrušující. - Velmi vzrušující. Toto je moje domácí pódium v Sydney, kde žiju posledních deset let. Michaele Stevensi, je mi opravdovým potěšením přivítat tě v Sydney, v krásné zemi protinožců. V Austrálii jsem poprvé, Dereku, a je to tu skvělé. - Ano. - Jo. Víte, jak moc Austrálii miluje?

Už stihl ochutnat jedno z našich národních zvířat. - To je pravda. - Ano, ano. Jaké to bylo? Řekni nám to, Michaele. Bylo výborné, trošku skákavé, trošku... Trošku tuhé, dobře. A v tom steaku byla kapsička s menším steakem. No, s těmihle vtípky bych radši počkal. Když už jsme Michaela dostali do Sydney, připravím mu výzvu.

Chci, aby rozbil tenhle sud. Kdo si myslí, že ho Michael rozbije? Já si to myslím. Dobře, dobře, jdeme na to. Chtěl bych zdůraznit, že to je... Je to tvrdý ocelový sud, není to trik. Je to tvrdý ocelový sud. To je úžasné.

Ale Michael si myslí, že ho zvládne rozbít, takže v pohodě. Dereku, tloušťka oceli, z níž je vyroben tento sud, je stejná jako u toho velkého sudu, že? Ano, naprosto stejná. - Dobře, jdeme na to. - Velký sud, malý sud. Tohle je v podstatě Michaelův sud, tenhle je můj, jasné? Klidně si to tím kompenzuj, Dereku. Dobře, připraveni?

Páni, pokračuj. - Michaele, víš, že mám Ph.D.? - Jo. Víš, co Ph.D. znamená, Michaele? - Pověz. - Pěkně hustá dizertačka. Byla vážně obsáhlá, asi 300 stránek, chápeš? Spousta čtení. Mlátil jsem do toho sudu vší silou. A dokázal jsem ho jen trošku promáčknout, ale vyžadovalo to obrovské množství energie.

Jo, mlátil jsi do toho docela silně. Myslím, že sis vedl dobře, ale já udělám tohle. Jen zapnu vypínač a odpumpuji z toho sudu plyn. Z tohoto 200litrového sudu. Je plný vzduchu. Zatím ano, ale ne na dlouho.

A teď máme ten tlak, ahoj. Na nás všechny působí tlak atmosféry, který se v podstatě rovná 1 kilogramu tlačícímu na každý centimetr čtvereční vašeho těla. To je spousta vzduchu. Vzduch není těžký, ale pokud vezmete v úvahu velikost naší atmosféry, je na naše těla vyvíjen velký tlak. Jeden kilogram na každý centimetr čtvereční?

- Správně. Víte kolik cm2 kůže má vaše tělo? - Povídej. Je to přibližně 1,89 metrů čtverečních, což je přibližně 18 tisíc centimetrů čtverečních. Dereku, co se stane, když odsajeme všechen vzduch z toho sudu? Pokud úspěšně odsajeme všechen vzduch z tohoto sudu, tak ho v podstatě sama atmosféra rozdrtí. Jeden kilogram na centimetr čtvereční, bude to stačit? Ano!

To je neuvěřitelné. Moje řeč. To udělal vzduch. - Ano! - Tohle udělal vzduch kolem vás. - Vypneš to? - Jo. - Super. Vy to nevnímáte, protože ve vás působí ten samý tlak směrem ven. Správně. Kdyby nepůsobil, byli byste všichni rozmačkaní - na pouhé kaluže lidí.

- Dopadli byste jako ten sud. Jo, jako ten sud. Pro další část našeho vystoupení budeme potřebovat dva pomocníky z hlediště. - Správně. - No krucifix. Michaele, vyber jednoho a já vyberu druhého. - Tak koho vybereme, koho vybereme? - Pojď se k nám přidat. Koho vybereme?

Ty, přímo tady. Dobrá. Dnes jsme si s sebou přivezli nějaké nástroje, - ne hudební nástroje. - Vědecké nástroje. Uděláme experiment, abychom zjistili, - kdo je žhavější. - O teplotě. Jo, no, snažíme se říct, že máme laserovou pistoli. Tohle je teploměr. Jak se jmenuješ? - Lea.

- Leo, připadáš si dneska žhavě? - Jo. To je super. - Bude to Lea proti... Kde je tvůj kůň? - Tady. Není to kůň, ale víš jak. - Pokusný králík. - Přesně tak. Ahoj. - Ahoj, jsem Kelsey. - Ahoj, Kelsey. Jak teplé máš momentálně ruce? Většinou je mám dost studené.

Dobře, to není dobré znamení. Ale Derek a já nejsme krásné superhvězdy. Derek možná jo, ale já určitě ne. Nejsem tak elegantní, ale existuje i jiný způsob, jak být žhavý. Ví někdo, v čem spočívá? V tření! Ano, moc díky. Dnes vám předvedeme sílu tření, která vás nažhaví. Jo.

Myslím, že jako první musíme začít se základy. Tahle pistole vystřeluje laser. Ukaž mi ruku. Vystřeluji laser na Michaela a můžeme vidět, že teplota jeho dlaně je 28,6 °C. - 28,6 °C. - To není špatné. Jsem docela žhavý, přiznávám. Tohle teplota jeho pokožky. - Správně.

- Kdyby to byla jeho tělesná teplota, byl by mrtvý. Byl bych mrtvý. Ta pistole měří elektromagnetické záření vydávané mým tělem, aby změřila moji teplotu. Všichni právě teď vyzařujeme elektromagnetické záření a díky tomu fungují brýle s nočním viděním, protože zachytí to záření a přenesou ho na něco, co můžete vidět. A tahle pistole to vidí.

Dobře, otestujme naše dva pokusné králíky. Natáhni ruku. A její teplota je... Říkala jsi, že míváš studené ruce, ale tvá teplota je 31,8 °C, jsi žhavější než Michael. - Jsi mnohem žhavější než já. - To není překvapující, vážně. - Hej! - Promiň, Michaele. A ano, tvoje teplota, jdeme na to. Za tři, dva, jedna. Dobře, dobře, jako bys byla v lednici, je to 22,5 °C.

- Máš je studené, ale to není ten experiment. - Ale Dereku, Dereku. To znamená, že je v pohodě. Ale víš co? Tření může být dneska na tvé straně. Teď si budete obě takhle mnout ruce, abyste za 5 sekund vytvořily co nejvíc tepla. Ještě ne, ještě ne! Nepodvádějte. - No tak, tření navíc? - Validita experimentu je důležitá. Kdo začne?

- Ano, začni. - Dobře. Budu odpočítávat od pěti a až se dostanu na nulu, střel ji do dlaně laserem, Dereku. - Dobře. - Připravená? A pět, čtyři, tři, dva, jedna, pal.

31,4 °C. - Je to velká změna? - Kolik jsi měla předtím? 31 něco? - Myslím, že to bylo 31,8. - 31,3. Necháme tření zapůsobit i tady. To jsou velmi netřivé ruce, gratuluji. To je skvělé.

Dobře, jsi připravená? Moje rada je, abys při tření tlačila dlaně co nejvíc k sobě. Dávám rady navíc. Přidáním síly navíc a zvýšením tření - dojde ke zvýšení teploty. Připravená? - Na konci bude test. Jdeme na to, připravená? Pět, čtyři, tři, dva, jedna.

- 24,4 °C, to je mnohem víc! - To je o dva stupně! Je o dva stupně žhavější než předtím. Není zač, tření zachránilo situaci! Tření, můj bože. Díky moc, že jste přišly, holky. Plácneme si. Dívej, takhle se vyrábí tření, skoro to bolelo. Takhle jednoduše. Myslím, že mě ta ruka ještě bolí od kladiva.

Jde o tohle, nemůžeme každému z vás změřit teplotu, ale dohromady můžeme stanovit rekord. Ano. Než přijel sem, byl Michael v Singapuru a přiměl lidi v sále křičet tak hlasitě, jak mohli. - Ne, ne, ne. Počkej. - Šetři si energii, prosím. Myslím to vážně. Chceme stanovit rekord přímo na tomhle pódiu v Sydney. No a...

bude to těžké. Vaše uši slyší rozdíl v síle zvuku až bilionkrát. Nula decibelů je výchozí bod pro to, co můžete sotva slyšet. Nula decibelů je asi jako komár vzdálený několik metrů. Zvládnete být hlasitější. Ale já bych chtěl vědět, jak hlasití dokážete být. A abych vám dal nějaké srovnání, 90 - 95 decibelů po delší dobu způsobí poškození sluchu a v mnoha státech je zakázáno, aby lidé pracovali v takovém hluku.

V 90 decibelech musíte mít ochranná sluchátka. My ale zamíříme výš. Pokusíme se překročit 100 decibelů. Diváci v Singapuru dokázali vydat 113 decibelů. Tady musím jednu věc poznamenat. Pokud byste počet křičících lidí v Singapuru zdvojnásobili, co by to udělalo s decibely?

Jelikož se jedná o logaritmickou soustavu, pokud bychom diváky zdvojnásobili, zvedly by se ze 113 na 116. Nebude to snadné. Při dvojnásobku byste dosáhli pouze o 3 výš. Ale myslím, že zvládnete víc než 113. Ale nechte mě říct, že při 125 decibelech se dostaví bolest v uchu. Je to práh bolesti.

A tam my míříme. Pokud překonáme 125 decibelů, stanovíme rekord a vám to způsobí fyzickou bolest. Ještě řeknu tohle, pokud zvládnete víc než 125 decibelů, dám to do epizody Vsauce. Pokud ne, pokud ne, tak tu zůstaneme, dokud se vám to nepovede. - Dělám si srandu. - Máme svoje povinnosti. Ale budu neuvěřitelně zklamaný.

Dělám si srandu, fakt. Tak to byl vražedný pohled. Takže teď buďte potichu, možná polkněte, abyste si trošku osvěžili hlasivky. - Já to zatím nastavím. Je to hlukoměr. - Nastavujeme přístroj. Tohle je hluková hladina v místnosti, kolem 80 decibelů. - Dobře, jsme připraveni? - Ten přístroj namířím na vás. Odpočítám od tří a pak z plných plic zařvete - Takže od tří.

Uděláme to tak, jo? - Jo, ať jsme na vás hrdí. Připraveni? Tři, dva, jedna a teď. Dereku! - Dereku.

- To je ono! - To je ono! - To bylo šílené a Derek právě předvedl něco důležitého. - Záleží na vzdálenosti. - Pokud jste opravdu blízko hlukoměru, můžete ho oblbnout. Takže Derek se ze vzdálenosti několika centimetrů dostal nad 125. A vy všichni 2 - 3 tisíce lidí jste dosáhli pouze, no, byli jste nad 113, tady máš Singapure. Dělám si srandu, Singapur byl úžasný. Kdyby někdo chtěl, abych mu později zakřičel do ucha, - tak ho to fyzicky bude bolet.

- Z vědeckého hlediska ano. Tak co myslíš, Dereku, jsi šťastný? Jo, chlape, jsem rád, že jsme se dostali nad 125. - Myslím, že se to nedá překonat. - Myslíš, že se to nedá překonat? - Máš nějaký fakt o Austrálii? - Ano, to mám. Nedávno jsem přemýšlel, co by Austrálie řekla, vydržte chvilku. Na některé úžasné věci jsem v této zemi pyšný.

Jedna z nich je, že tohle je nejstarší kontinent na Zemi. Je to tak. V západní Austrálii můžete najít kameny, které jsou 4,4 miliardy let staré. Vytvořily se a ztuhly hned po vzniku Země. Je to výjimečné. Navíc jsou tu nejstarší žijící organismy. Malé bakterie stromatolity na západním pobřeží Austrálie.

Jsou to předci a i dnes jsou dost silné. Nejstarší, které jsme našli. - Tady, na tomto kontinentu. - Správně. A víš, co by Austrálie řekla, kdyby byla komentátorem na YouTube? První! Jó! Austrálie je první, lidi! Pokud by byla Země videem na YouTube, vy byste napsali první.

- Dobrá práce. - Rozhodně. Co ty, Michaele, víš o Austrálii něco zajímavého? Něco o Austrálii... Je domovem jedné z nejúžasnějších náhod v dějinách jazyka. Byl tu domorodý jazyk, který vymizel. Vznikl na sever od Queenslandu a já zapomněl, jak se jmenoval. Pamatuješ si to?

Nebo někdo? Myslím, že IMbabaram? - Myslím, že takhle. - Necháme to tak. A kdysi dávno jsme sepisovali jejich slovní zásobu. Ptali jsme se, jak říkali různým věcem na světě. A evropští průzkumníci se ptali: jak říkáte tomuhle? A oni řekli: "Dog." (pes) A my jsme řekli: "To se asi pletete, my tomu říkáme dog." A oni řekli: "Co?

My tomu taky říkáme dog." Vážně, dva odlišné a nezávislé jazyky z protilehlých konců světa přišly se stejným výrazem pro tu samou věc. To je šílené. Je to šílené, ale také to může být příkladem pravděpodobnosti. Protože vezmeme-li v úvahu všechny věci, které můžeme pojmenovat, všechna slova a všechny kultury a všechny lidi na Zemi, není trochu očekávané, že se někde budou překrývat?

Já nevím, ale mně to přijde jako něco víc než jen náhoda. Když už mluvíme o náhodě, právě jsi odhalil naši nadcházející spolupráci. Michael a já uděláme dvě videa, každé pro jeden kanál. Michael se zaměří na náhodu. Ne, ne, ne, neříkáš všechno. Nepůjde jen o náhodu, ale o největší náhodu v celém vesmíru. - Jste blízko, ale odpovím lépe.

- Disneyho co? - Vousatá jeptiška? - Vousatá jeptiška. - To je dost náhodné. - Vousatá jeptiška byla předchůdcem Vsauce. Jaký byl její výraz? Jen jsem to trošku zakulatil a teď je to Vsauce. To je celé. - Znáš vousatou jeptišku? - Neznám. - Dereku! - No co? - Tak to jsem s tebou skončil! - Ale ne. Jen si dělám srandu.

Zdá se mi, že jsme podivná dvojka. Ty jsi žhavý a já ledově chladný. Ale o náhodě budeme mluvit spolu a taky o pravděpodobnosti a informacích. O věcech, které nejsou náhodné. Skvělé. Máme tady i pořadatelku. Jen jsme chtěli poděkovat kluci, protože jste úžasní. A nikdy jsem neviděla, aby sud udělal něco takového.

- Super. - Já to taky nikdy neviděl. - Dost šílené. Jak se vám líbil ten trik, co předvedli na jevišti? - Dobrý? - Díky. - Fakt dobrý. Díky, že jste dorazili. Jasně. A Sydney, díky. Mám vás všechny rád, jste důvodem, proč není Vsauce jen zábavou, - ale proč existuje a za to vám moc děkuji. - Díky, díky Sydney. Vážně moc děkujeme, kluci.

Musím říct, že máte ty nejúžasnější fanoušky. Byla jsem dnes na setkání a povídala jsem si s některými vašimi fanoušky a všichni byli moc milí. Chtěl bych poděkovat všem, kdo dnes přišli. Byli jste skvělí. Všechny vás miluji. Moc díky, lidi! Všichni jim zatleskejte! Překlad: tynka www.videacesky.cz