David Mitchell se hlásil o práci v McDonalduWould I Lie to You?

Tajemný předmět. Musíš vytáhnout krabici zpod stolu. Dobře. Zde je dopis, ve kterém zamítli mou pracovní žádost v McDonaldu. Co myslíš, Lee? Můžeš nám to prosím přečíst? „Posudek CM1156/P. Milý Davide, děkuji za tvůj zájem o spolupráci na pobočce Abingdon, bohužel v tuto chvíli nebyla tvá žádost schválena.

Děkuji za tvůj zájem. S pozdravem Martin Danks.“ Jaké je tam datum? 19. 7. 1990. To ti bylo… - To mi bylo…

- Hrozně. Ještě jsem se z toho nedostal. To mi bylo čerstvě šestnáct. Je to pravda, Carol? Je mu 52. Duchem. Nechci ti vracet špatné vzpomínky, ale co sis myslel, že můžeš té společnosti nabídnout? Jistou nervozitu…

Vychytralou sobeckost, která chybí. Strach z obsluhování zákazníků a stejně velký strach ze smažení hranolek. Myslím, že David by to tam dokázal zavřít. Lidi by chtěli hamburger: „Nechceš hamburger, příteli.“ V tom věku jsem neměl to sebevědomí, abych někoho označil za přítele. Řekl bych: „Proč?

Nekoukej na mě.“ Co tipuješ, Carol? Tipuji lež, ale nechci tě přehlasovat, protože potřebujeme bod. Tipuji, že si to nechal. Je tak záhadný. Koukej na něj. Proto nemám rád, když na mě lidi koukají. - Co tipuješ, Lee? - Tipuji, že to nejspíš je… - Pravda, pravda, pravda. - Tipuji lež. Tipujeme lež.

Tipujete lež, dobře. Davide? Je to… lež. Je to lež, David ani nebyl v McDonaldu… Samozřejmě, že jsem byl v McDonaldu. O co, že zbytek vtipu je: „Šel tam navštívit Leeho.“ Můžu prosím dočíst zbytek předpřipraveného vtipu? David tam ani nebyl, ale jednou tam chtěl přijít a objednat si limitovanou nabídku s McBažantím Zingerem.

Dobrá práce. Dobrá práce, vtipný počítači. Překlad: Markst www.videacesky.cz