Zabíjí proud nebo napětí?

Elektrické napětí je přesně definováno jako velikost práce, kterou je třeba vynaložit na přenesení jednotkového náboje mezi dvěma místy o dvou různých potenciálech. Když dojde ke spojení dvou míst o různých potenciálech, tak tímto spojením pak prochází elektrický proud, který je přímo úměrný rozdílu dvou elektrických potenciálů.

Vzhledem k tomu, že napětí je tedy práce, a práci měříme v Joulech stejně jako: teplo, mechanická energie, elektrická energie, magnetická energie, energie záření, vnitřní energie atd., tak říct že napětí je energie není zas tak mimo.

Síla, přesněji řečeno v tomhle kontextu elektrická síla je důsledek působení dvou elektricky nabitých částic na sebe v elektrickém poli, což nám definuje Coulombův zákon, který je vlastně obdobou Newtonova gravitačního zákona. Síla je vektor, napětí skalár, tedy síla má velikost i směr působení, napětí má jen velikost.

Záleží na velikosti proudu ten Tě zabije avšak pokud nemáš dostatečně velké napětí,které by mu to umožnilo tak se Ti nic nestane.Tudiž 20kV 100mA = nic Ti nehrozí...20kV a pár amper= sbohem kamaráde :)

kdybych to měl metaforicky opsat vzhledem "k smrti", tak bych řekl, že napětí je "síla", kterou tlačíš na spoušť zbraně (a když už ji zmáčkneš - jistá prahová hodnota - jistý odpor - impedance, tak je "víceméně" jedno, jestli "tlačíš" na ni dvojnásobnou "silou", prostě už "smrtelně" střílíš - na daný organismus) a proud je počet "kulek", kterou střelíš za jednu vteřinu. A život jednotlivce nebudeš chápat klasicky, ale spíše v kontextu počítačových her, tedy počtem "hit pointů...HP" (přičemž tvoje postavička by byla citlivá na určité delší dávky najednou inkasovaných kulek - automatem, které by ti způsobili a) "critical hit" - tj. působící přes jeden "srdeční cyklus"), tedy počtem elementárních částic s nábojem (např. elektron). A tedy takový semiautomat b), který by ti zasázel dávky o počtu cca 10^18 kulek za sekundu, cca 100mA, tak je to pro tebe ok ("fyziologický štít"), kdežto dávkami vyššími, např. 10^19, tedy jednotky ampér, už ti díru v brnění (srdci) vytvoří (kumulativní efekt).

a teď něco klasičtějšího ... napětí je jako vodní hladina na vrcholu přehrady...dole pod přehradou, v údolí (výškový rozdíl x-desítek metrů), kam směřuje z přehrady voda, operujeme ve dvou režimech - a) nevypouštíme b) vypouštíme.

a) nevypouštíme - nic se dole neděje - žádné účinky to pro údolí nemá, i když napětí je obrovské - rozdíl potenciálu - vodních hladin či napětí, jak chceš

b) vypouštíš a tu škodu ve vesnici pod přehradou chápeš množstvím molekul vody (např. elektronů), která je tím bleskovější, čím je větší rozdíl hladin (větší napětí - tj.větší potenciál). Přičemž je zdrcující jak náhlý šok, tak i dlouhodobé záplavy. Přičemž odolnost zástavby pod přehradou je dána hloubkou potoka (impedanci), který odvádí vodu, a pokud je koryto naplněno - tj. po snížení potenciálu (napětí) - zalitím potoka, tak to začíná mít vliv na stavby v okolí a přebytek "zbytkového potenciálu" "hýbe masou" molekul, která ovlivňuje stavby pod.

20kV a 100mA tě zabije naprosto bezproblémů...kdo vám to proboha tvrdil? Není to třeba 100uA nebo tak? 100mA je strašně moc při takovým napětí!

Proud v jednotkách mA tekoucí skrze tělo už není bezpečný. Lze to spočítat dle Ohmova zákona I=U/R. Já si teď změřil odpor multimetrem a prý 17MOhmu. Takže se zdrojem 20KV bude proud cca 1,17mA. Což by asi nezabilo, ale není dobré to zkoušet. Někde psali, že do 10mA je to ok. Navíc každý má jiný odpor a je v jiném prostředí, které ten odpor ovlivňuje.

Pokud máš pojistky na 5mA, tak ano :)

OMG: Tváriš sa ako keby si tomu rozumel, a nakoniec zabiješ: " mám pocit, že mi nějaký elektrikář říkal". :-D

BTW: ten chlapík má vo všetko pravdu. I bez U nemôže zabíjať, pretože nemôže ani existovať. Čiže nereba viniť len I. Sú v tom obaja. Je skôr filozofická vec ako technická.

Není co zlepšovat. Pokračuj dál.

Já teda při výměně žárovky jističe nevyhazuji. Samozřejmě nestrkám prsty do objímky :D

pro ty dva, co mi nevěří :-), jsem našel něco, co podpoří moje konstatování...

a ještě doplním - bylo to tedy jen latentně naznačeno v předcházejícím příspěvku
a) tak záleží i na dráze průchodu uzavřeného elektrického obvodu, protože když se vám popálí kůže, tak budiž, ale když proud jde přes mozek, srdce, apod. tak šance na přežití silně klesá...

b) procházející proud je samozřejmě snížen o odpory, kterými proud prochází (oblečení, kůže, tuk, tělní tekutiny,...)

c) u napětí a času jde zejména o prahové hodnoty, ale to, co Vám pomyslně bodá nůž do srdce je proud, přičemž ale směrový účinek homogenní hmotou je dán pořád tou elektrickou prací

tedy smrt "elektrikou" je funkcí více proměnných - tedy, co všechno musí být splněno, aby Vám praskla Vaše "žárovka"

elektrická smrt = funkce (I,U,t,f,s,Z)
kde "f" je frekvence (přičemž jsou frekvence, na které je tělo více náchylné; a frekvence "f" je provázána s časem "t" přes periodu "T" jejich sumací....tedy zjednodušeně elektrická smrt = funkce (I,U,f,s,Z)) , "s" je dráha, "Z" impedance těla

http://www.odbornecasopisy.cz/res/pdf/39462.pdf

Pokud jsi pozorně sledoval video(určitě ano jinak by jsi nenapsal co jsi napsal)tak vysvětloval, že tě nezabije vysoký proud, ale stejně tak tě nezabije vysoké napětí. Nýbrž kombinace obou složek. To co demonstroval byl extrém nízkého napětí a obrovského proudu. Následně ukázal co to provedlo s drátem (princip pojistky). Jenže v praxi např. v zásuvce je kombinace obou složek. Je tam dostatek napětí a proudu proto, aby tě usmrtilo. Proud tedy dokáže tokem elektronů přetavit drát, ale vysoké napětí ti drát nepřetaví a díky tomu máme proudové chrániče. Protože jak demonstroval to, že to nezabije tebe neznamená, že to nezničí zařízení. Takže chránič nemá pouze chránit lidský život, ale také škody způsobené na majetku. Takže kdyby ti v tvojí firmě vyhořela mašina za milion asi by jsi moc šťastný nebyl i přesto, že by nikdo nebyl zraněn :-).