Dítě můžete mít i ve vyšším věkuAdam všechno pokazí

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 49
83 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:167
Počet zobrazení:12 450

Mezi lidmi panuje názor, že žena by měla mít dítě do 35 let věku, protože pak její plodnost rychle klesá. Tuto myšlenku podporuje i množství ženských časopisů. Ale jak Adam zjistí, tato myšlenka není zrovna aktuální.

Přepis titulků

ADAM VŠECHNO POKAZÍ Chci děti a musím to stihnout do 35 let. Ano, 35 let. Věk, ve kterém podle médií plodnost žen výrazně klesá. Musíte se snažit mít děti, než vám bude 35. Stárnete a začnou vám tikat hodiny. Ve 35 letech vaše plodnost klesne o 50 %. Vidíš, musím si zadělat na mimino, než se mi rozbije trouba.

Prováděly se na to studie. Ale zdroj dat těchto studií je velmi podivný. Jednalo se o rozmanitý vzorek moderních žen? Ne, data vzali z francouzského sčítání lidu ze 17. století. Žádné bahno a mor! To musí být nebe. To jako opravdu dostávám rady o plodnosti od 400 let starých francouzských farmářek? Bohužel ano.

Emily, tohle je Jean Twenge. Autorka Příručky netrpělivé ženy k otěhotnění a výzkumnice, která zjistila pravdu. Když jsem se ve 35 letech snažila o děti, ty studie mě děsily. Ale jsem výzkumnice, takže jsem se na to podívala. Zřejmě si nikdo nevšiml, že tato tvrzení jsou založena na tak starých datech. To je problém. Znamená to, že data pochází z doby před léčbou neplodnosti, antibiotiky a moderní medicínou.

Mohla existovat spousta důvodů, proč ženy starší 35 let neotěhotněly. Možná jejich manželé odešli do války, možná byly nemocné. Nebo možná prostě už s nikým nespaly. Právě mě rozbolela hlava. Pravdou je, že podle současných dat má zdravá žena ve věku 27 let 86% šanci na otěhotnění během prvního roku. A ta samá žena ve věku 37 let má šanci 82 %.

To je minimální rozdíl. Pokud nemáte potíže s plodností, můžete mít dítě později, než si myslíte. Do zhruba 40 let věk plodnost příliš neovlivňuje. Vezměte si mě. Mám 3 děti. První ve 35, druhé ve 38 a poslední ve 40. Gratuluju. Upřímně to byla celkem hračka.

Farmáři, vraťte se na pole, kam patříte. Díky, Jaen. Au revoir, au revoir. Mnohokrát merci! Četla jsem, že ve 40 letech se zdvojnásobí šance, že bude mít dítě vrozenou vadu. Kurník možná bude fungovat, ale z vajíček se stanou pukavce. Ani ne. Potraty jsou v tom věku častější, ale šance na výskyt vrozené vady se "zdvojnásobí" z 0,5 % na 1 %.

To je hrozně málo. Jo, přesně. Ale když řeknou, že se zdvojnásobí, zní to děsivěji a prodají víc časopisů. Díky tomuto vyvolávání strachu se ženy po několik generací bály, že budou po třicítce neplodné. A pokud sleduješ můj pořad, tak víš, co se stane, když se lidi bojí. Americké korporace z toho začnou těžit.

Odvětví zmražování vajíček. Ledově vás vítám. Zmražování vajíček bylo původně pro ženy, které měly podstoupit chemoterapii. Ale dnes je to marnotratné odvětví, které se krmí strachem z neplodnosti. Vaše vajíčka se rychle kazí. Takže je teď zmrazíme a použijeme je, až se rozhodnete mít děti. Ale zapomněla zmínit, že každé z těchto vajíček má šanci na početí dítěte jen mezi 2 až 12 %.

A uložení vajíček vás bude stát až 20 tisíc dolarů. - 20 tisíc? - Jo! Většinou jsou to vyhozené peníze. Většina žen, která si nechá zmrazit vajíčka, je nepoužije. Protože jak jsem řekl, můžete otěhotnět i později, než si myslíte. Ty podvodnice! To bylo boží!

Pravdou je, že pokud jsi zdravá, tak se do 40 let nemusíš o svou plodnost obávat. Celý svůj život jsem si plánovala na základě myšlenky, že dítě musíme mít brzo. Nemusíte. Pokud nejste na děti připraveni, nevadí. Máte čas. Páni, cítím se mnohem lépe.

Vlastně není nutné to uspěchat. Měli bychom počkat na to, až budu chtít být... těhotná. Budete rodiče! Překlad: Mithril www.videacesky.cz

Komentáře (48)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Tak to je hrozně veliký rozdíl. Z 35 se to zmení na 40 let :o)

20

Odpovědět

Ať si chce kdo chce co chce říká, tak čím mladší žena, tím větší šance na oplodnění a tím větší šance na zdraví dítěte. A ta hranice, kdy se zvedá riziko je hluboko pod 35. Prakticky je to jak historicky, tak geneticky (a pokud chcete tak i evolučně) ideální mezi 20-25.
Pokud se podíváte na vady dětí, tak to stoupí s věkem matek téměř exponenciálně.

A doporučovat jako hranici 40 let? To je celkem nebezpečné.
Chápu, že v západní společnosti je kariera víc než rodina, ale chcete nést to riziko? Navíc s tím, že se to většinou pojí s hormonální antikoncepcí, kdy po těch 20ti letech budete vážně ve 40ti letech prakticky neplodná? A těhle výzkumů je dost.

517

Odpovědět

Přesně tak, ať si říká, kdo chce, co chce, na důkazy se kašle a jen ty máš pravdu!

171

Odpovědět

Tak evolučně, jo? :) Když to má něco společného s evolucí tak to bude určitě záruka kvality... :D Naprosto miluju když lidé něco hodnotí na základě teorie evoluce. Teorie která má v sobě tolik děr že se to skoro nedá ani spočítat. :) No jasnačka..

15

Odpovědět

Jako millennial si nemůžu dovolit ani avokádový toust natož dítě.

464

Odpovědět

existuje take nieco, comu sa vravi praca...nj, nieje to cool, ale vacsina to robi

193

Odpovědět

+skavensi mu to to teraz celé p****l(a) ..

80

Odpovědět

po štyridsiatke stúpne riziko, že sa vám narodí malý down z jedného promile na jedno percento. to je viac ako dvojnásobné zvýšenie. po 45 je to už 4%

142

Odpovědět

Matematika je záludná věc. Z jednoho promile na procento to je 10x. Ale je fakt, že je to "víc než dvojnásobek" :D

80

Odpovědět

Od názvu "Adam ruins pregnancy" jsem čekal trochu větší skandální odhalení...

V podstatě odhalil, že 35 není žádná ostrá hranice a tedy že ve 40 letech budete mít jen nepatrně větší potíže.

131

Odpovědět

Tak musím říct, že toto je poměrně zajímavé téma a hodilo by se zjistit spolehlivost dat, která zmínili ve videu. Mám sice omezené znalosti, ale na VŠ jsem měla semestr genetiky, kde jsme řešili i výskyt vrozených vad (lektorka uváděla např. Downův syndrom) v souvislosti s věkem matky - ta čísla, která nám byla předložena jsou nízká, ale co už Adam neřekl je, že s pokračujícím věkem s každým rokem skokově narůstají, tj. na přelomu 30 let se riziko výskytu zdvojnásobí, ale u 36 už (pokud se pamatuji dobře), je riziko šestinásobné. Pracovala jsem pár let na klinice asistované reprodukce a když vynechám erudované názory vedoucí lékařky, která se s všeobecným přesvědčením naopak shodovala, sama jsem viděla do karet pacientů - pokud se nejednalo o vyloženě vážné klinické příčiny neplodnosti jedince či celého páru, nejčastější komplikací pro početí byl právě věk léčené ženy a kvalita jejích oocytů. Rozhodně nepopírám, že není problém počít dítě do 40 let věku, to je poměrně běžné. Co už ale problém je, je pokoušet se o první ve 35 letech a výš - k samotnému početí už s časem dochází po relativně dlouhé době snažení a roli v tom může hrát spousta faktorů (např. stres, pracovní vytížení, fyzická kondice), je-li však příčinou neplodnost jednoho z páru, může se stát, že než se začne problém řešit, utečou další 2 roky snadno. Když je pak nutná samotná léčba, je to také proces, který někomu vyjde už napoprvé, ale může se také uplatňovat několik metod a vyjde až několikátý pokus (tj. až třeba po dalším roce léčby). Uvážíte-li, že pojišťovny částečně podporují náklady na asistovanou reprodukci do 39 let pacientky, snadno se takové načasování prodraží. S věkem také výrazně roste riziko komplikací v průběhu těhotenství, což Adam zmínil jakoby mimochodem (zvýšený výskyt potratů, ať už provedených či přirozených - opět, mají ale také svou opodstatněnou příčinu). Takže ano, spěchat a vytyčit si přesný rok pro založení rodiny je na první pohled zbytečně stresující, ale čekat, být v klidu a pak být překvapen je zase nezodpovědné.
Abych shrnula co se tím snažím říct, panika ohledně náhlé neplodnosti je sama o sobě zbytečná, ale ve videu je vysvětlena velmi zavádějícím způsobem. Jediné, s čím bych souhlasila s čistým svědomím, je, že aspoň v americké společnosti je hysterie s tím spojená vyvolaná ve prospěch kryokonzervace - jedná se o pokrokovou metodu, které by měl využít každý bezdětný pár v případě vážné nemoci, má-li možnost a kapitál. Preventivní zamražování kvůli věku ale smysl postrádá, kvalita zamražených oocytů je statisticky nízká, výrazně vyšší úspěšnost kryonzervace zaručuje zamražení až embryí - no a pochybuji, že žena s "tikajícími hodinami" bude mít po ruce partnera, se kterým chce potomka a naopak, má-li ho, bude potřebovat kryokonzervaci.

632

Odpovědět

Jak lidské tělo pozná že je mu 36 let?

011

Odpovědět

+Alberto123A to je vážně míněná otázka? Data, která jsme se učili (v komentáři jsem je neověřovala, přesná čísla jsou po paměti v řádu procent, důležitý je průběh trendu) jsou pochopitelně reprezentativní vzorek sledované populace, pomyslný střed Gaussovy křivky. Nikdo neříká, že úderem půlnoci konkrétního dne se z plodné ženy stane žena neplodná a že pro všechny je tento čas stejný. Pochopitelně jsou extrémní výjimky, ženy které porodí dítě ve více než 50 letech, stejně jako jsou ženy, které nemohou otěhotnět v 18 letech. Toto vše je samozřejmě subjektivní, trend je ale pro všechny stejný a pokud si nechodíte např. každý rok testovat hladinu AMH, nebrala bych to na lehkou váhu. V komentáři výše jsem ani neuváděla podstatnou roli mužského faktoru, protože jsem reagovala na video mířené především na ženy. Naprosto běžné jsou komplikace početí spojené rovněž např. s mobilitou spermií či obecnou kvalitou spermiogramu, což není fakt toliko ovlivněný věkem, jako spíše životním stylem a celkovým zdravotním stavem jedince - o dítě se pokouší pár a potíže mohou být na obou stranách. Čím později je zjištěna příčina, tím později dochází k jejímu řešení a pak se opět dostáváme k mému komentáři výše. Poněkud zvláštní argument pro přidělení minus ke komentáři (je-li toto jeho zdrojem).

51

Odpovědět

+ShadrisMě spíš zajímá zvýšený výskyt vrozených vad se stoupajícím věkem rodičky a co na to má konkrétně vliv.

10

Odpovědět

+Alberto123V pořádku, v tomto ohledu už neznám problematiku dost do hloubky, abych mohla podat čistý výčet faktů a doporučila bych spíše odbornou četbu, začít např. od biologie střední školy, dále základů genetiky (rovněž střední škola), buněčné biologie, buněčného cyklu. Mechanismus degradace oocytů v ovariích přesně popsat nedovedu, ale ve zkratce - vajíčko je gameta, buňka nesoucí poloviční sadu genetické informace a buňka sloužící čistě k jejímu zachování a zajištění jejího přenosu (rozmnožování). S rostoucím věkem klesá kvalita těchto buněk, protože ženy se rodí s konečným počtem vajíček, které postupně v cyklech během jejich života dozrávají do sekundárních oocytů - proto pokud tuto vrozenou zásobu vyčerpají, nastává u žen hormonální resp. životní změna a přechází do menopauzy. Na rozdíl od mužů, kteří jsou schopni pohlavní buňky neustále vytvářet, má tak na kvalitu vajíček jejich stáří logicky významný vliv - pokud si z rovnice vyškrtnete lidský faktor a budete uvažovat čistě v rovině buněčné, je logicky prostě rozdíl, jestli někde v "inkubátoru" nějaká buňka sedí 15 (dozrávání vajíček, počátek plodnosti, věk kdy dívky již z většiny menstruují) nebo třeba víc jak 40 let (věk, od kterého nejdřív cykly pomalu končí, mění se jejich pravidelnost atd.). Vajíčka sama o sobě jsou ve všech fázích neskutečně zajímavým uskupením buněk, netvoří tkáně ani orgán, přesto svou délkou života mnohé tělesné buňky vysoce převyšují (např. erytrocyty mají délku života cca 120 dní, tkáňové buňky neustále zanikají a vznikají, umožňují tak k regeneraci tkání - většina lidských buněk je průběžně obnovena 1 za 3 měsíce, říká se, že celý povrch kůže 1 za 7 let). Nejdelší životnost mají v lidském těle buňky nervové, které jsou vitálně důležité a pochopitelně prioritou číslo jedna, hned po nich už mě napadá pouze vajíčko. Máte-li tuto perspektivu, lze pochopit, že taková životnost je doprovázena přirozeným stárnutím buňky, když stárnou nervové buňky, to už na rozdíl od vajíček pociťujete. Stárne-li buňka běžného epitelu (třeba tvořící výstelku tlustého střeva), může Vám, jako jejímu uživateli, být celkem jedno, že zákonitě klesá kvalita její genetické informace, protože se daná buňka už množit nebude a tento efekt nepoznáte, je pro Vás jaksi postradatelná. V případě, že jejím hlavním účelem je přenášet genetickou informaci a sloužit jako výchozí buňka nového organismu, kvalita informace, kterou si ponese s sebou je zásadní! Vrozené vady mohou být dědičné, ale nemusí - znamená to mimo jiné to, že během množení buněk v embryo a dále, dojde ke špatnému přenosu či přepisu výchozí genetické informace a vzniku vad, jež dále nejsou z nějakého důvodu (těch je opravdu spousta a nad rámec výkladu) opraveny a nese si je s sebou plod.
Nedostatek těchto základních informací z Vaší strany spíše vede k pokládání si mírně nerelevantních otázek. Očividným řešením problému by bylo, kdyby si ženy své gamety, stejně jako muži, vytvářely po celý svůj život, že ano? Proč tomu tak není? Tato praxe běžná u všech savců, se vysvětluje evolučně - žena se rodí s takovou zásobou vajíček (paní wikipedie mi tvrdí, že na každý vaječník to je 400 000 vajíček), aby bylo statisticky vysoce pravděpodobné, že nepatrná část z nich bude během jejího života oplodněna. Fyziologicky žena tak nepotřebuje orgán, který by každý týden chrlil nová, protože pokud je vajíčko oplodněno, celý proces vývoje plodu a jeho dopad na tělo ženy je značný a časově náročný, dá se tak odhadnout, že teoreticky stihne zdravá žena odnosit tak 15 dětí a díky mateřskému pudu je pravděpodobnější (stále se bavíme evolučně) že zajistí přežití (tj. výchovu do dospělého jedince) těchto dětí. Pojistkou v množení lidského pokolení je právě rychlá tvorba gamet u mužů, kteří tak statisticky zvyšují pravděpodobnost rozmnožení své informace tím, že nejsou závislí na ovulaci a mají zralé pohlavní buňky neustále a mohou tak oplodnit v krátkém časovém horizontu více žen, vyšší šanci na úspěch mají zase muži z genetického hlediska pro dané ženy atraktivní, tudíž se zase ve vzorku populace zvyšuje obsah této "kvalitní" genetické informace, silnější přežívá atd. To už jsem dost odbočila, ale jde o to, že je nutné chápat problematiku v souvislostech a trochu se i oprostit od našich kulturních zvyklostí, protože fakt, že se nám nyní tolik nehodí k životnímu stylu způsob, jakým jsme se vyvinuli, není v současné době možné během jednoho života ovlivnit.

41

Odpovědět

+ShadrisProč nerelevantních? Vás nezajímá co v daném věku u žen a mužů spouští až několika násobný nárůst výskytu geneticky vrozených vad u jejich dětí a zda to lze nějak ovlivnit nebo ne? Sama jste přeci psala o Downovu syndromu. Díky moderním metodám prenatální diagnostiky je možné snížit incidenci Downova syndromu u narozených dětí. http://www.vrozene-vady.cz/vrozene-vady/

02

Odpovědět

+Alberto123Jistě, otázka kterou jste posledně položil jako taková je nerelevantní a snažím se to vysvětlit už druhým příspěvkem :D Vysvětlila jsem myslím velmi obšírně a pochopitelně přesně ten důvod, proč k tomu dochází výše. Napsat dvě slova do vyhledávače a zkopírovat jednu větu nestačí pro vhodně podložený argument. Proč myslíte, že prenatální diagnostika snižuje incidenci? Víte, co je incidence? Je to statistický ukazatel počtu nemocných jedinců, čímž se myslí, že prenatální diagnostika zvyšuje šanci na diagnózu ještě ve stadiu plodu a umožní tak rodičům volbu daný plod donosit či ne - pravda je taková (ať se na to díváte po morální stránce jakkoliv), že většina párů se rozhodne pro potrat, klesá tak v populaci počet jedinců s daným syndromem a incidence je nižší - diagnostiku a statistiku si ale nezaměňujte s léčbou. Vrozené vady se léčit ve své podstatě nedají (rozštěp rtu, patra - ty se velmi komplikovaně ošetřují chirurgicky, ale jsou to ve své podstatě nápravná opatření a podle toho vypadají výsledky, ne léčba). Snažím se těmito slohy zdůraznit důležitost prevence, mezi kterou můžeme i prenatální diagnostiku zařadit, ale jaksi až v posledním tažení. Takže ano, mě zajímá co píšete výše, ale odpověděla jsem na tuto otázku několikrát a do detailů, které asi přesahují Vaši pozornost. To je na jedno vlákno komentářů již více než dost.

31

Odpovědět

+ShadrisJediným řešením je léčba genová, vyžadující přímý zásah do genetické informace embrya. Toto není žádné science fiction, ale zároveň si na běžné užívání takové metody rovněž počkáme ještě pár generací, na legislativní ošetření této metody rovněž. Nehledě na to (a to není názor můj, ale právě i vedoucí kliniky, kde jsem pracovala), že být dostatečná osvěta, zdaleka by takových radikálních řešení nebylo třeba. Doufám, že si z tohoto něco odnesete - bude-li to nový zájem o téma, účel je tím splněn ;)

20

Odpovědět

+ShadrisChadris: roky čtu různé "komentáře" pod články a videi. Ale přesně Vaše odpovědi a toto vlákno je důvod proč by podobné diskuze měli existovat. Manželka pracuje v genetické laboratoři, kde se právě prenatální diagnostikou zabývají. Rámcově proto mám alespoň představu o co jde a jak to chodí. Proto hned po shlédnutí videa, jsem měl dojem, že tady Adam byl spíš rádoby zábavný demagog, než osvícenec. Děkuji Vám za (v rámci sportu) stručné a perfektně strukturované vysvětlení problematiky. Děkuji za Váš čas těmto komentům věnovaný. Musím takto poděkovat alespoň já, protože Alberto nejspíš dál bojuje s googlem a loví další citáty kterým nerozumí

30

Odpovědět

+DaveMHranice 36 let u žen je stanovena uměle nikde jsem nenašel že by to byla nějaká biologická hranice, tak z jakého důvodu je v médiích často zmiňována?Je snad tím důvodem několika násobné zvýšení rizika výskytu některých nemocí v řádech setin procent? DaveM vy máte pro tuto hranici nějaké vysvětlení?

01

Odpovědět

+DaveMDěkuji, vážím si uznání někoho povolaného. Po další reakci mě sice zamrzelo, že toto úsilí ani po takové době zjevně nepadlo na úrodnou půdu, ale jsem ráda, že jsem se dočkala pochopení alespoň u Vás. ;) S mystifikací je třeba bojovat, možná právě na takovýchto místech :)

20

Odpovědět

+ShadrisMystifikací je napsat že riziko u Downova syndromu je šestinásobné aniž uvedete nějaké číslo. Výskyt Downova syndromu u nerizikových těhotenství je tento : věk matky 20, 1 dítě z 1000. věk 35, 1 dítě z 250. věk 36, 1 dítě z 200. věk 40, 1 dítě ze 100. věk 44, 1 dítě z 20. Během 20 let tak pravděpodobnost vzroste desetkrát to jest na jedno celé procento jak je řečeno ve videu. Závažná vrozená vada plodu se vyskytuje pouze u dvou až tří procent nerizikových těhotenství u rodiček do 35 let. U rodiček mezi 35 až 40 lety je tato šance o procento vyšší. Navíc u 50-60% těchto vrozených vad zůstávají příčiny nepoznány. Ta čísla jsou ze starší publikace ale snad pořád odpovídají více méně realitě.

01

Odpovědět

+Alberto123Chválím vaši snahu stále hledat data, v tomto se rozhodně naše snažení nerozvádí. Obávám se, že stále nechápete, o co se jednalo zrovna v kontextu věty, ve které bylo toto číslo použito a kterého se tak křečovitě držíte celou dobu. Za prvé, napsala jsem "pokud se dobře pamatuji" rozumějte "přibližně", šestinásobné riziko jsem odhadovala dle paměti z přednášek, které jsem měla pár let nazpět a v tomto směru se obávám, že si také jen tak nevzpomenu na zdroj, ale přednášela odbornice na slovo vzatá, ve vědě stále činná Berta Ottová (1. LF UK), která také tehdy specifikovala ani ne tak důležitost dané cifry, jako její vývoj s věkem prvorodičky (tzv. trend). Mystifikace znamená něco trochu jiného, než opodstatněný odhad, na který je upozorněno a který je dostačující k popsání situace. Jak vidíte sám z dat, která jste si opatřil, riziko opravdu s věkem roste velmi výrazně. Uvědomte si význam statistiky, která je o tom umět data relevantně interpretovat. Nemůžete říct, že ve 36 je to tak a tak, tady jde o vývoj situace která se sleduje a zda je statisticky významná - zde opravdu je. Jedno dítě z 200 vám možná nepřipadá tolik, ale je to už pětkrát více než u přiměřeně mladé ženy! Navíc, PŘIBLIŽNĚ po 30. roku je směrnice nárůstu trendu výrazně vyšší, roste de facto exponenciálně. Je také přirozené, že u NERIZIKOVÝCH těhotenství bude nízká incidence vrozených vad, definujte si ale rozdíl mezi rizikovým a nerizikovým těhotenstvím a jsme opět někde jinde, navíc uvažte, že jedním z kritérií je věk. A ano, procento se vám také může jevit málo, ale představuje jedno dítě ze 100. To není málo (ve vesnici o 800 obyvatelích by to bylo 8 nemocných). Panebože, ve 40 letech už je to 10 % incidence, z toho co uvádíte. Pro představu, SÚKL/MZ sleduje a udává farmaceutickým výrobcům uvádět v příbalové informaci léčiv výskyt vedlejších účinků - zde se mezi časté řadí i ty s mnohem nižší četností, schválně si tohoto někdy povšimněte. Argumentovat nerozpoznanou příčinou vrozené vady je také sporné, sama si pochopitelně netroufám tvrdit, že ty nerozpoznané znám, ale toto závisí na metodice studie a úrovni diagnostiky - tj. zvolených metod, jejich přesnosti, interpretace dat a hlavně na tom, zda byla data sledována ve stejném vzorku populace, stejném čase a za stejných podmínek. Do lékařské zprávy vám také jako příčinu vrozené vady nikdo nenapíše "je to věk matky", ale konkrétní klinický původ, pokud jej nelze určit, tak se popisují syndromy. Pokud někdo neprokázal příčinu v 50-60% těchto případů (vyplývá že se myslí rodičky 35-40 let věku), to jen znamená, že je nutné zlepšit diagnostiku, ale jev sám o sobě stále v dané skupině je.

10

Odpovědět

+ShadrisUvést bez rozměrné číslo není mystifikace když hovoříte o spolehlivosti dat? Takže souhlasíte že data která Adam uvedl jsou přesná. " Panebože, ve 40 letech už je to 10 % incidence, z toho co uvádíte." kde jsem tohle uvedl? Adam uvedl i to že s rostoucím věkem ženy tato rizika rostou. S čím co uvedl Adam tedy přesně nesouhlasíte? "Pokud někdo neprokázal příčinu v 50-60% těchto případů (vyplývá že se myslí rodičky 35-40 let věku)," toto číslo se vztahuje i na rodičky 20-30 let věku. Knížka ze které čerpám je 20 let stará tak ta čísla dnes budou určitě jiná.

02

Odpovědět

Ono to v dnešní době není tak jednoznačné. zdraví lidé se zdravým živ. stylem otěhotní snadno.
Je to trochu hloupé, ale z hlediska celkového jsme všichni jenom zvířata, znám několik chovatelů koní, kteří mají kobyly kolem věku 25 let... to je věk, kterého se dožívá poměrně málo koní a když už, už jsou na sklonku života a jen dožívají. Tyhle kobyly jsou ale v kondici, ve které vypadají jako 12 leté mladice, a dávají hříbata. Zdravá, silná a s vlohama do vysokého sportu.
Jestli ona ta neschopnost oplodit v takovém věku není tím, že dámy od 15 let prakticky nepřetržitě zobou antikoncepční pilule jak lentilky. Pak se nedivím snížení kvality vajíček.
I vznik genetických nemocí je více založen na rodinné anamnéze. V dnešní době si lidé posteskávají, jak moc je postižených dětí... že ale tyhle děti mají šanci vůbec přežít je něco poměrně nového, díky vývoji lékařské péče....Například nedávno jsem viděla video o ženě, která se narodilakvůli genetické vadě bez rukou a prodila syna s absolutně stejnou vadou. Pokud si chlapec najde děvče, tahle genetická mutace tam opět může být, případně jejich děti moho být přenašeči.
U zvířat se pravidelně dělají testy na genetické choroby apod. právě pro vyloučení takových případů, ale u lidí ne. Chápu, my jedeme na lásku, ale pak se nemůžeme divit problémům s otěhotněním nebo vyšším rizikům postižení plodu.

00

Odpovědět

+lenaciaV jádru věci jsem také netvrdila, že je vše jednoznačné. Pocházím ze statkářské rodiny a věnovali jsme se chovu různých zvířat, přestože lze v některých ohledech srovnávat, toto bych nevolila jako dobrý příklad. Samozřejmě že kondice, dobrý celkový zdravotní stav a pochopitelně s tím často spojená rodinná anamnéza (čili ta kvalitní genetická informace) je stejně důležitá i u lidí - ale to, co se řešilo ve videu a dále v diskusi je více otázkou statistickou, aplikovatelnosti na širokou veřejnost. Uvědomuji si problematiku celého tématu, ale neargumentovala bych kvůli tomu extrémními případy - což by v paralele na plodnou kobylku mohla být tak 45letá žena mající 10. dítě (ono totiž také není tak důležité do kdy je žena plodná a kolik má dětí, to se ve videu vůbec neřešilo a ani to není ten společenský problém - to je stále a pouze načasování prvního potomka; jestli ta daná kobyla měla první hříbě v 25 letech pak se omlouvám, že jsem to z příspěvku špatně pochopila). Ale jak říkám - a v tom se shodujeme - kdyby si dělal každý preventivní testy, tak problémy z hlediska genetického také u lidí nejsou. Co zdraví postarší rodičky, to je věc druhá (rizikovost těhotenství s věkem opravdu nějaká je, opět, v naší populaci a při podmínkách současné medicíny). Jenže chov koní, bavíme-li se opravdu o chovu, je byznys a to velmi nákladný. Testovat celou lidskou populaci je v současné době neekonomické a přiznejme si v jádru snáze řešitelné osobní odpovědností (pochopitelně je-li výskyt nějaké dědičné nemoci, lékař sám upozorní a doporučí testy - v případě jež jste uvedla na konci jsem si jistá, že podobné doporučení také obdrželi). Na eugeniku se dnes jaksi nehraje a svobodu volby jen tak někomu brát nemůžeme.
Otázka hormonální antikoncepce je zase něco dočista jiného, do jaké míry opravdu ta současná medikace ovlivňuje plodnost, výskyt rakoviny nebo virů, to ještě žádná jednoznačná odpověď není jen tak bych se nepouštěla do toho ji bez dat uvažovat a takovou možností se ohánět (přitom HA nepodporuji ani neužívám).

11

Odpovědět

Aha, takže místo 35 je ta hranice 40. To přece ale není takový velký rozdíl.

Btw. Šance na vrozenou vadu se sice ve 40 zvýší jen z 0,5% na 1% ...ale to je pořád o 5000 víc postižených dětí v 1 milionu.

61

Odpovědět

Čili o 5000 více potratů. To ekonomiku zásadně nezatíží.

79

Odpovědět

+frantaJenže v tom věku spousta žen nechce jít na potrat protože se bojí že by nemohly mít další dítě. Tak si to postižené dítě nechá. A pak se o to stará... A to už ekonomiku zatíží

182

Odpovědět

+MorceŘešení je jednoduché. Lékař u porodu bude mít právo díté usmrtit, pokud nebude zdravé. Tohle chtěl i nějaký výborný doktor v ČR. Jinak nechat si mentála jen kvůli tomu, že jiné dítě mít nebudu je holý nerozum. Ne jenom, že do státní pokladny přispěje leda hovno, co maže po stěnách a je pro stát drahý, ale především je to ze strany rodičů extrémě sobecké. Myšlenka zkurvit někomu (a ještě vlastnímu dítěti) život a naprosto zlikvidovat jeho budoucnost jen pro vlastní pocit mít dítě, je mi odporná. To raději adopci.

613

Odpovědět

+frantaKdyž jsem ve věku přes 35 otěhotněla považovala jsem za samozřejmé, že pokud doktoři řeknou, že dítě je postižené tak v tichosti zvážím potrat. Realita je taková, že doktoři začali dělat spoustu testů, každý test se dělá v konkrétním týdnu těhotenství až je dítě na test dost velké a komentáře doktorů byly, test sice vyšel dobře, ale je blízko šedé hranice uděláme ještě další test za x týdnů. Než se skončilo s testováním už na mě těhotenství každý viděl. (Testy jsou zatím v pořádku). V tu dobu už rozhodnutí není jen o sobeckosti rodičů postiženého dítěte, ale i o tlaku okolí. Spolužačka, když chtěla jít na potrat musela čelit nábožensky založené šéfové, která ji v práci nutila sledovat na počítači záběry z potratů a jiná děsivá videa a obrázky s nenarozenými dětmi. Pokud se někdo takový vyskytne v nejbližší rodině může už tak zoufalým rodičům dělat ze života peklo.

60

Odpovědět

+JiRi27Lidé v okolí si vždy najdou nějakou vadu. Např. i právě dle mýtu, o kterém je celé tohle video - "Dítě v 35? Nějak stará ne?" blablabla. Na okolí nemá smysl jakkoliv reagovat. Pokud by nastala taková situace, jedna strana bude se mnou souhlasit, druhá ne. V každém případě vám fandí minimálně jeden anonym v co nejzdravějšího potomka.

20

Odpovědět

Akorat ze idelani vek na dite je tak 18 - 25 let, prenese se geneticky jen to nej, stacite na vychovu, stari rodice to uz pak nezvladaji a flakaji to, neni mezi rodicem a ditetem takovej vekovej schod takze k nemu mate bliz, je to pro zenu pri porodu mene nebezpecne, mladsi organismus se lepe regeneruje, dozijete se deti vaseho ditete, atd atd.

Bohuzel v dnesnim svete kdy clovek do 26 - 30 let studuje a pak az maka je to pomerne nerealny, pri skole by dite zvladnul malokdo... Navic chce mit clovek nejakou jistotu, alespon rok prace po skole za sebou nez bude mit dite. A v tomhle veku uz je opravdu zena na dite pomerne stara. Muz je pak uz pohodlnejsi/pomalejsi a nemuze s ditetem tak blbnout, nehledne na to, ze maka jak divej aby zenu a dite na matersky uzivil, a co kdyz pak ma druhy dite a treti? To pak zena klidne 10 let v kuse nesahne na praci a manzel je na vydelavani sam.

Reseni?
Kompromis c. 1: Starsi muzi kteri vydelavaji si budou brat o 10 - 15 let mladsi zeny a mit s nima deti.
Kompromis c. 2: Zeny nebudou muset na vysku a muzi budou dostavat vic penez pokud budou s nima zenati.
Kompromis c. 3: Reformovat skolstvi a misto stredni dat rovnou vysoke skoly s konkretnim zamerenim ve stylu ucnaku.

Mate nekdo nejake lepsi reseni?

217

Odpovědět

Já sice děti mít nechci, takže mě toto téma netrápí, ale vzpomněla jsem si po shlédnutí videa na článek, v němž na základě nejnovějších výzkumů z USA uváděli, že obecně nejideálnější věk pro ženu na početí potomka je 34 let.. Samozřejmě je to zprůměrováno...některá se cítí být připravená a má vhodné podmínky k založení rodiny třeba už v 25, možná i dřív...a jiná, ve 30ti ještě připravená není nebo nemá zrovna vhodného partnera, atd..
Nicméně podle té studie je žena ve 34 letech na tom s plodností bez problémů, v tomto věku už většina žen dospěje, vyzraje, má zajištěnou budoucnost, pracovní zkušenosti, atd.. Je po psychické stránce více připravená nést za někoho zodpovědnost, než byla třeba před 10 lety. Netíží ji tolik stres kvůli obavám z budoucnosti ohledně financí, bydlení, studia a pocit, že si ještě dostatečně neužila mládí.. A že těch dětí možná "stihne" mít za své plodné období méně, než kdyby začala ve 20? No a co? Není snad lepší kvalita před kvantitou? Aby z mimin vyrůstali schopní, sebejistí a vyrovnaní dospělí jedinci, je lepší, když si je matka pořídí ve "vyšším" věku, kdy je vyzrálejší a schopna jim dát vše, co k úspěšnému a spokojenému životu potřebují (nejen z materiálního hlediska), i za cenu, že by byli jedináčci nebo měli "jen" jednoho sourozence. Tím, že se budou do mateřství "nutit" mladší ženy (pod 30), které se na to necítí, ale pod nátlakem okolí a společnosti podlehnou...a pak tu výchovu, zajištění a další věci nebudou třeba moc dobře zvládat. těm (potencionálním) dětem moc k dobru nepřidá..

A k tomu "řešení"...
Kompromis č. 1 - Ne všechny ženy přitahují starší muži...některé (sama jich znám dost) jsou spíš na vrstevníky nebo zajíčky.
Kompromis č. 2 - Tak ony na ni nemusejí ani teď, když nechtějí - do studia nikdo nikoho nenutí..ale na druhou stranu, pokud je studium baví, mají o ten obor zájem, tak proč se ho vzdávat? Platy by měla česká vláda zvýšit téměř všem, bez ohledu na pohlaví.. Protože v poměru s cenami, které věci stojí (nájem, jídlo, doprava, oblečení, sem tam nějaká zábava, atd..) a počtem hodin, které člověk stráví (během svého produktivního věku) v práci, je většina platů směšných...
Kompromis č. 3: To by bylo řešení jen pro určitou část žen..možná ne pro zrovna malou část, ale ženy neodkládají mateřství jen kvůli studiu. Prostě se na to ještě necítí, mají jiné zájmy, plány na několik příštích let do budoucna. Mateřství je osobní věc každé ženy a nikdo by jí do toho neměl co kecat. Je jen na ní, jestli se rozhodne mít dítě ve 20,25,30 nebo 40 a kolik jich bude mít..nebo jestli vůbec nějaké chce mít.

Děti se rodit vždycky budou, většinová společnost potomky chce, ti kteří je (jako třeba já) mít nechtějí nebo nemohou, jen přispívají k nepřelidnění této planety..;-) Stejně si myslím, že lidstvo jentak nevymře..to spíš lidi dřív zdevastují Zemi :/ ...

125

Odpovědět

Ta dvojka je dobrej diskriminační s**t.

53

Odpovědět

+nevimjmeno2proč ?

12

Odpovědět

Ještě později mějte děti ať vymřeme co nejdříve.

612

Odpovědět

Jak může lidstvo vymřít tím že lidé nemají děti ve 20 ale 35-40 ? :O

53

Odpovědět

+420Aby jsme nevymřeli, tak musí mít manžele minimálně 3 děti. Ta, co si udělá první ve 40ti letech fakt mít 3 děti nejspíše nebude.

33

Odpovědět

+nevimjmeno2Jenže to je průměr. Každá matka na světě musí mít 3 děti v průměru. A vzhledem k porodnosti v některých částech světa to opravdu neznamená že matka v ČR nebo jiné Západní zemi musí mít 3 děti. :D

10

Odpovědět

+420Nemusi mit 3 deti, pokud jim nevadi, ze jednou budou vsichni cerni nebo hnedi.

35

Odpovědět

+chochoA v tom je nějáký problém ? :O

45

Odpovědět

+420Je

54

Odpovědět

+chrochroCo je problematického na tom že bude na planetě 0 crackerů ? :O

10

Odpovědět

Je nás 7 miliard ! Musíme vymírat blbe!

51

Odpovědět

+000oq"nás"?

02

Odpovědět

Tak to je poprvé, co Adam děvče potěšil a ne rozhodil=o)

81