Či-Ri, japonský lovec shermanů

Když se řekne japonské tanky druhé světové války, většina lidí si je připodobní k italský tankům té doby. Malé, poddimenzované a se slabým pancířem. Neschopné konkurovat tankům jiných zemí. Tohle by platilo ve většině případů, ale Japonci ke konci války zahájili řadu projektů ve snaze se vyrovnat spojeneckým vozidlům. Výhledově se podíváme na všechny projekty, ale dnes se zaměříme na Typ 5 Či-Ri.

Napříč historií existovalo nespočet tanků, všechny určené k zabíjení. Ne všechny ale uspěly. Co se stalo s těmi neúspěšnými? Proč selhaly? Jmenuji se ConeOfArc. Připojte se ke mně na cestu napříč časem, na které odkrýváme zapomenuté projekty v sérii s názvem: Prokletí designem.

Sponzor videa: The Modern Frontiersman. Jedná se o skupinu průzkumníků starých nebo opuštěných míst. Konec reklamy v čase 1:21. Původ tanku Či-Ri lze vysledovat až k tanku s názvem Typ 1 Či-He. Po něm se design začal zlepšovat a zaměřovat na větší a těžší vozidla. Následovaly tak Typ 2 Ho-I a Či-Nu, které měly stejný podvozek, ale s lepším pancířem a palebnou silou.

V roce 1943 začaly práce na dalším tanku této série, byl pojmenován Typ 4 Či-To. Starý podvozek už dosáhl hranice svých možností, proto měl Či-To nový. Před koncem války byly dokončeny dva prototypy. Tvarem připomínaly předchozí modely, ale byly zřetelně větší. Konečně se dostáváme do bodu, kdy na scénu vstupuje Typ 5. Může vám připadat zvláštní, že Japonci designovali další střední tank. Jejich pochybnosti o konkurenceschopnosti Či-Ta na bojištích v letech 1944–1945 jsou ale pochopitelné, vezmeme-li v potaz, že viděli záznamy o tancích nasazených Rusy či Němci.

Vývoj Či-Ri údajně začal v září 1943. Původně existovaly dva návrhy. První byl jednodušší. Využíval existující technologie a měl být do roka hotový. O tomto návrhu jsem toho moc nenašel, ale podle plánů to vypadá, že zamýšleli použít věže z tanku Či-To. Druhý, který se dostal do fáze prototypu, byl mnohem komplexnější.

Celkem vzniklo šest návrhů zavěšení. Tři od technologické výzkumné instituce a tři od závodů Mitsubishi. Abych to zkrátil a zjednodušil: nakonec byl vybrán již osvědčený systém vinutých pružin. Zajímavostí je, že jeden z návrhů zavěšení používal prokládaná kola, která měly německé tanky. Podvozek a korba Či-Ri byly hodně podobné těm, co měl Či-To, ale byly prodloužené. Kvůli tomuto prodloužení měl Či-Ri osm kol na každé straně, na rozdíl od Či-Ta, který jich měl sedm.

Tloušťka čelního pancíře zůstala 75 mm, ale zbylé části pancíře byly zesíleny na hodnoty od 25 mm do 50 mm. Zesílení zvedlo celkovou váhu na 37 tun oproti Typu 4, který vážil 30 tun. Pohonem tohoto lovce shermanů měl původně být naftový motor Mitsubishi. Motor ale nedosahoval požadovaného výkonu, proto použili letecký benzínový motor BMW o výkonu 800 koní. Ten v licenci vyráběly závody Kawasaki.

Tento japonský panter měl být vyzbrojen dělem Typu 5 ráže 75 mm umístěným ve věži a sekundárním 37mm dělem vepředu v korbě. Přesné využití 37mm děla je diskutabilní. Zřejmě mělo být proti měkčím cílům, aby hlavní dělo mohlo ničit větší hrozby. Jeden zdroj uvádí, že tank měl být časem vyzbrojen 88mm dělem, ale to nejspíš bude nějaká chyba, protože jsem o tom nenašel další zmínky. Ve hře World of Tanks je možnost toto dělo na Či-Ri namontovat. Ale to je jen hra.

Jen hádám, ale je možné, že autor zaměnil protiletadlové dělo Typu 88 ráže 75 mm, ze kterého dělo Typu 4 vychází, a to způsobilo chybu v ráži děla. Existovalo větší 88mm protiletadlové dělo, ale to nikdy nebylo zamýšleno pro tank. Ten samý zdroj také zmiňuje, že měl být tank původně vybaven již zmiňovaným 75mm dělem Typu 4. Je pravděpodobné, že to mohla být výzbroj původního Či-Ri s věží Či-Ta. To ale nemůžu potvrdit. Dříve zmiňovaný, dokončený prototyp byl druhý návrh, známý jako Či-Ri II.

Nejnápadnější charakteristikou tanku je jeho obří věž. On tedy tank jako takový není zrovna malý. Velikost věže má ale svůj důvod. Dělo Typu 5 ráže 75 mm mělo původně mít pásový, automatický nabíjecí systém. Jak to plánovali realizovat je nejasné, ale není překvapením, že od toho upustili. Nahradili ho poloautomatickým nabijákem. Obří věž měla být poháněna elektromotorem, který umožňoval rychlejší zaměření cíle.

Tank měl také věžový koš, což bylo pro japonské tanky obzvláště neobvyklé. Dělo ráže 75 mm prý mohlo mít gyroskopický stabilizátor. To ale nemohu potvrdit, protože se o tom zmiňoval jen jeden zdroj. Když bylo rozhodnuto o výzbroji, mohly na tanku v březnu 1945 začít testy. Na tom, zda proběhly, nebo ne, nezáleží, protože byl vývoj v květnu zrušen. Vrátili se k rentabilnějšímu Či-Tu. Po kapitulaci Japonska byl částečně dokončený prototyp Či-Ri předán Američanům.

Následně pořízené fotografie vedly k záměně třídy tanku. Byl označen jako těžký tank i přes to, že byl vždy zamýšlen jako střední. Tank byl odeslán do USA do Aberdeenu na testování. Tam zůstal několik let, nakonec byl ale sešrotován. Jako by program Či-Ri nebyl už tak dost ambiciózní, byly i plány na variantu stíhače tanků. Tento tank nazvali Ho-Ri. Měl mít 105mm dělo a již zmiňované 37mm dělo v korbě.

Tvarem připomínal německého Ferdinanda. Čelní úhel pancíře, zpopularizovaný hrou War Thunder, nejspíš není inspirován nákresy tanku, ale spíše maketou v životní velikosti. Druhá varianta Ho-Ri, neoficiálně známá jako Ho-Ri II, svým dělem uprostřed superstruktury připomínala německý Jagdtiger. Plánované 105mm dělo bylo testované před koncem války. Ale ani jedna varianta Ho-Ri nebyla nikdy postavena, zůstaly jen ve fázi nákresů. Našel jsem zmínky o třetím návrhu Ho-Ri, na němž byla asi založena zmíněná maketa.

Nicméně autor článek označil za zastaralý a zdá se, že novější verze je smazaná. Nevím tak, čemu můžu ve článku věřit. Jako u většiny návrhů z tohoto regionu je získání informací o čemkoli složité, takže pokud jsem něco vynechal nebo se spletl, napište mi do komentářů. Zdroje jsou v popisku pod videem, pokud chcete pokračovat v bádání. Překlad: tancik_29 www.videacesky.cz