Královské svatby, které ovlivnily evropské dějinyVox

Minulé britské královské svatby prince Williama a Kate Middletonové se zúčastnilo 1900 hostů, z nichž mnozí jsou velice významní. Přišel fotbalista David Beckham s manželkou a návrhářkou Victorií i Elton John. Ale tato fotka je ze všech nejpozoruhodnější, tady je totiž španělská královna a španělský princ hned vedle švédské princezny, za nimi stojí bývalý řecký král a za ním bývalý rumunský král.

Byli pozvaní, protože jsou to příbuzní Williamovy praprapraprababičky, královny Viktorie. Během své 63 let dlouhé vlády strategicky naplánovala sňatky svých potomků s královskými rodinami po celé Evropě a takto vytvořila jedny z nejvýznamnějších královských rodin v dějinách.

Na začátku 19. století se v Evropě válčilo už desítky let, po francouzské revoluci a napoleonských válkách s miliony obětí se evropští vládci dohodli na obnovení míru územními změnami a vytvořením nové rovnováhy sil. Velká Británie se stávala jedním z nejmocnějších států a roky nato královna Viktorie s manželem Albertem přišli na to, jak si tuto politickou moc udržet. Uzavírali sňatky svých dětí s vládci Evropy.

V té době takto fungovaly všechny královské sňatky, jako spojení dynastií, upevňování politických vazeb a vytváření nových politických spojenectví. Nejprve provdali dceru Vicky, nejstarší z devíti dětí, za následníka pruského trůnu, nejmocnějšího a největšího z německých států. Albert stejně jako Viktorie předpokládal, že právě Prusko ze všech německých států nakonec ovládne ostatní a nastolí cestu k velkému sjednocenému Německu.

Chtěli vybudovat silné vazby na Německo, viděli jej jako stabilní mocnost a mírnou konstituční monarchii. I děti Alice, Beatrice, Helena, Leopold a Artur si vzali členy německých dvorů, zatímco nejstarší Albert Eduard se oženil s dánskou princeznou, jejíž bratr vládl v Řecku.

Další dva důležité státy. Ale když se chtěl syn Alfréd oženit s dcerou ruského cara, bylo to trochu složitější. Královna Viktorie vždy měla velké obavy z Ruska, zvlášť když by se sem její dítě mělo přiženit. Ruská monarchie byla autokratický režim, zatímco britská monarchie byla konstituční.

V Británii také bylo dlouhé období rusofobie. Oba státy spolu také soupeřily o území ve Střední Asii a východní Evropě, kde válčily v 50. letech 19. století. Svatba ale byla povolena, a do 80. let se děti královny Viktorie staly členy důležitých evropských monarchií. Ale přineslo to Evropě mír? Ani ne.

Německo se sice v roce 1871 sjednotilo, ale nijak pokojně. Prusko vedlo několik krvavých válek a ovládlo ostatní německé státy. V Rusku zase ztrácela moc rodina Romanovců. Členové rodiny byli pronásledováni a car byl zavražděn v roce 1881. Královská spojenectví se sice nevyvíjela podle Viktoriina plánu, ale přesto chystala další svatby. Měla celkem 42 vnoučat a těchto sedm z nich usedlo na královský trůn.

Nejstarší Vilém II. se měl stát dalším německým císařem si v roce 1881 vzal německou princeznu. Očekávalo se, že silné a mocné Německo naváže spojenectví s Británií. Jiří byl následníkem anglického trůnu a vzal si členku nižší anglické šlechty. Alexandra si vzala Mikuláše, příbuzného Jiřího i Viléma, a stali se carem a carevnou v Rusku. Další 4 vnučky si vzaly členy evropských monarchií a její vize se splnila.

Královna Viktorie na konci svého života opravdu byla babičkou Evropy. Třeba na této rodinné fotce je královna Viktorie s dcerou a synem, německými vládci, se synem, příštím králem Anglie, a s vnučkami, budoucí ruskou carevnou a příští rumunskou královnou.

Zde jsou bratranci s podobnými rysy, budoucí král Anglie a příští car. A tady je dohromady několik dětí a vnoučat. A nakonec anglický král Eduard se svým synovcem, německým císařem Vilémem, na pohřbu královny Viktorie roku 1901. Po její smrti však rodina usazená po celé Evropě nepřinesla mír, ale nejničivější válku, jakou kdy Evropa viděla. CÍSAŘ VYHLAŠUJE VÁLKU Císař, král Göteborgu, se připravuje do boje.

Ruský car mobilizuje. Anglie vstupuje do královské bitvy. První světová válka vypukla roku 1914 a úplně rozdělila rodinu. Vilémovo Německo bojovalo po boku Rakouska-Uherska a Osmanské říše proti spolku Anglie, Francie a Ruska. Tyto země byly neutrální.

Kdyby se Viktorie dožila začátku války, zlomilo by jí to podle mě srdce. Úplně by jí zlomilo srdce, kdyby viděla, že její vnoučata nakonec proti sobě vedou válku. Válka zabila přes 10 milionů lidí a ukončila éru monarchií v Evropě. Vilém, Sofie a Marie se museli vzdát svých trůnů, Ruskem se přehnala revoluce a Mikuláše s Alexandrou popravili komunisté.

Britská monarchie přežila, ale byla nucena změnit politickou strategii. Jiří, král Jiří V., a královna Marie byli velice bystří. Poznali, že monarchie musí být mnohem lidštější, přístupnější, nejen vznešeně sedět v honosných róbách a s korunami na hlavě. Museli chodit mnohem více ven, podávat si ruce, setkávat se s lidmi a získávat si jejich důvěru.

Ten typ monarchie jako u královny Alžběty. Tento přístup nejen pomohl modernizovat britskou monarchii ve 20. století, ale také navždy změnil vzhled královských svateb. Překlad: Lukkul www.videacesky.cz