Co není náhoda?

+SeedYASeedYA - tak kamarat...akurat som prisiel domov...kavalitnyt alkohol nbol :D pivo pivo tekilove pivo sampanske trava piv pivo pivo trava doma pisem :D ale zle mi nebude nepil som vodku tak je dobre ;) ale aj tak viem predvidat buducnost :D toto sa zopakuje :D

+AnubNedokazuje.

+stanlayAle pokud by si věděl vstupni informace, tak snad určíš kde je ne? Stejně jako u hokeje, kdo vyhraje :P

+stanlayZarwan: otazkou ale je, ci je predpovedatelny vysledok (a aj priebeh) zapasu z informacii, ktore sa daju ziskat pred zapasom. Ak by si presne poznal vsetko, co dokaze ovplyvnit zapas (kazdy a jeden atom hokejistu, divaka, vzduchu), je mozne predpovedat, ako dopadne?
Meteorologia dnes dokaze celkom uspokojivo predpovedat pocasie zo vstupnych zistitelnych informacii (tlak, vlhkost, teplota...,) a zo spravania sa tychto informacii v minulosti. Premyslam nad tym, ci by sa podobny princip nedal vyuzit aj v ludskom mozgu a podla neho predpovedat spravanie cloveka.

+stanlayZarwan: keby som ale pozoroval atomy, elektrony a vsetky ine castice dlhsie, mohol by som zistit o nich stale viac a viac. a tak by som mohol aj urcit, odkial vyletel ten elektron, a aj ako rychlo ide.(aj ked velmi nerozumiem, preco si pouzil takyto priklad, ale viem co si chcel povedat).


rozumiem tomu, ze dnes to este nevieme predpovedat, ale nezda sa mi, ze by to bolo nemozne predpovedat. niekedy sme tiez nevedeli predpovedat pocasie, ani zatmenie slnka. tiez sa to javilo ako nonsens, no dnes je to uz len vec matematiky.

+stanlayPředpokládejme, že současné poznání je v principu správné (pokud se chceme dobrat k nějakým závěrům, je to rozumný předpoklad). A součástí tohoto poznání je, že to předvídat nemůžeme. Není to nedokonalost našich přístrojů, je to prostě vlastnost vesmíru. Pokud byste pozoroval všechny částice libovolně dlouho, tak nezjistíte nic.

Pokud si myslíte, že je něco totálně blbě... Myslet si to můžete, ale nebude to mít váhu teorie.
Napsal jsem to srozumitelně (nedělám z nikoho debila, vážně se ptám)?

+stanlaytak zistit vysledok na zaklade predoslych informacii je takmer nemozne...teda myslim v terajsom stave ako sa nachadzame...ked napr aj skutocnost ze maly jarda jagr sa v deviatich rokoch posmikol na lade a rozbil si hlavu moze ovplivnit jeho samostatny najazd za stavu 2:1 v jeho neprospech a preto ho nepremeni...musel by si mat informacie o kazdom hracovi od zaciatku zivota...o kazdom kto toho hraca ovplivnil...a to by sme sa dostali k tomu ze by si musel mat informacie o kazdom...nie len zivom...ale aj mrtvom...o kazdej rastline...aby som to skratil...informacie o kazdom atome kvarku a dalsich najmensich casticiach ktore este ani nepozname...cize jedine co ti ostava je verit ze jarda ten gol da :) ...

+stanlayŽe něco nemůžeš jako člověk vědět, neznamená že to to svoji jasnou předem danou logickou fyziku nemá. Takže to předem daný být musí ne? Jen z nedostatku informací nevíš jaké to bude.

+stanlayMně nejde o to, jestli nějak jde zjistit jaká bude budoucnost. Podle mě je to téměř nemožné, protože nemůžeme znát všechno info vesmíru. Ale teoreticky ho znát lze, protože je, tudíž nějak funguje fyzika a všechno bude mit nejakou akci a reakci tím pádem i výsledek. Že nevíme jaký, neznamená že není od začátku vesmíru předem daný.

+stanlayRadiaw:
Musím vás zklamat, to co píšete, by platilo, kdyby se vesmír řídli klasickou fyzikou. Ale v kvantové fyzice se pracuje jen s pravděpodobnostmi. A není to nějaká naše nedokonalost. Ten vztah, který udává závislost budoucnosti na přítomnosti, pracuje s pravděpodobnostmi, nikoli s konkrétními hodnotami. Nelze to zjistit ani teoreticky-právě proto, že ta fyzika funguje, jak funguje.
Pokud se vám to nelíbí, připadá vám to nesmyslné, nebo tomu dokonce nevěříte, je to v pořádku. Ale je to podle všeho tak.

+stanlayPokud je to tak, že je to o pravděpodobnosti i v samotném základu vesmíru pak je to jiné, já jsem myslel, že se tu řeší lidský pohled na tuto problematiku. O kvantové fyzice zhola nic nevím. Otázka zní, co všechno kvantová fyzika ovlivnuje, ovlivnuje to nějak přímo Zemi? Probíhají tu takové věci, nebo jen někdě v červích dírách? Co mozek samotný? Může se mozek rozhodovat nebo je určený tím jak byl stvořen v děloze a tím jaké vnější vlivy na něj působily? Může masvý vrah za to, že je masový vrah?

+stanlayJak bych vám to vysvětlil. Kvantová mechanika popisuje celý vesmír, i takové věci jako pád míče lze popsat kvantově-mechanicky. Ale pro většinu normálních věcí stačí použít klasickou fyziku, protože jejich předpovědi se pro velké objekty liší jen nepatrně. Drasticky se od sebe liší, pokud je předmět výzkumu velmi malý (atomy, fotony atp.)Ale pokud bychom chtěli něco předvídat, na úrovni determinismu, museli bychom jít i na takové škály a takové přesnosti, že by se kvantování věcí projevilo. Jinými slovy, vesmír není deterministický, rozhodně ne v principu. V praxi předvídat věci můžeme, protože je nepotřebujeme znát s takovou přesností. Je to problém spíše ve věci filozofie. Ani bytost, která ví vše o přítomnosti, není schopná předvídat budoucnost.

+stanlaystejko: "keby som ale pozoroval atomy, elektrony a vsetky ine castice dlhsie, mohol by som zistit o nich stale viac a viac. a tak by som mohol aj urcit, odkial vyletel ten elektron, a aj ako rychlo ide"

Ne, to bys nemohl. Vyhledej si "heisenbergův princip neurčitosti". Polohu a zároveň rychlost elektronu určit nelze! A je jedno jak dobré přístroje máš a jak dlouho měření provádíš. Je to prostě nemožné!

+stanlayPro všechny elementární částice platí zmiňovaný Heisenbergův princip neurčitosti. Něco tak malého totiž není možné zkoumat tak, abychom svým zkoumáním proces nezměnili. A platí, že můžeme přesně zjistit polohu, ale nedokážeme přitom zjistit rychlost, a naopak.
Na určení kde částice pravděpodobně je, existuje Schrödingerova rovnice. Před dlouhými lety jsme na cvičení z fyziky na FEL spočítali ten nejjednodušší případ pro elektron a trvalo nám to 2 hodiny :-)
V čem se kvantové jevy projevují? Elektron se ve vodič nepohybuje nějakou jasnou trajektorií, ale jakýmsi pravděpodobnosním tunelem. A když se mezery mezi vodiči budou neustále zmenšovat, tak jako se to dělá v mikroprocesorech, tak najednou elektrony začnou náhodně mezi vodiči přeskakovat. K téhle hranici jsme už hodně blízko.
A teď si vemte, že mozek pracuje taky s elektrony běhajícími po vodičích. Pak už je možné, že i mozku probíhají kvantové jevy, kdy elektrony skočí někam jinam. Pak by se kvantové jevy mohli projevovat v myšlení člověka prakticky neustále. Ovšem na tohle by tu musel být nějaký skutečný odborník, který by dokázal říct, jestli na úrovni velikosti neuronů může k tomuto docházet.

+stanlayA co si mám představit pod pojmem předpověditelný? Že existuje vzorec, který tu hodnotu určuje, jako ve videu? Potom můžu celé číslo Pí vyjádřit relativně jednoduchou sumou, a jejím postupným sčítáním určit postupně všechny číslice.
Pokud to berete jako že z x čísel určím číslo x+1, tak to nemůžete vlastně nikdy, protože pokud není řečeno, že vzorec platí, nemůžeme to předpokládat. Tedy, můžeme, děláme to a často se to vyplatí. Občas ale ne.

+stanlay1) Jo, bral jsem to v desítkové. V podstatě mi šlo jen o zkrácení počtu znaků v řetězci a více jsem o tom nepřemýšlel. Takže nevím jak by to bylo s tou binární soustavou :)

2) Jasně, ale jak oni řekli, tak když je předvídatelná, tak se dá zkrátit. Takže i v tom videu bylo daleko víc informací napravo než nalevo. Napravo byly totiž jen unikátní nezkrátitelné informace. Beru to tak, že z toho nepředvídatelného šumu lze vyčíst daleko více informací než z jiného předvídatelného videa. Jediný problém je, abychom měli technologii a schopnost ty informace přečíst.

Co se týče čísla pí. Pokud to beru pouze jako řadu číslic a nebudu brát v potaz jak se na ně přišlo, tak je to nepředvídatelné stejně jako ten šum. Prostě se ten neopakuje žádný vzorec.
Pokud to beru tak jak se na číslo pí přišlo, tak bych řekl, že je to předvídatelné. Pokud předvídatelnost beru jako schopnost danou informaci zkrátit, tak určitě. Číslo pí má biliony číslic a možná je nekonečné. Ale algoritmus jak ty číslice pí spočítat je kratší než samotné číslo pí. Takže já dokážu zkrátit číslo pí na ten daný výpočtový algoritmus. (Snad nekecám blbosti, nejsem si jistý jak přesně se to počítá.)

+stanlayNo, pokud uvidím 3,141592653589, tak mi dojde, že by to mohlo být Pí. A druhý způsob tak přejde na první. Samozřejmě, takhle zjištěné zjednodušení může být chybné, ale to by pak nebyly jiné posloupnosti než nepředpokladatelné.

+stanlayno ale ked nezačnem prvou cifrou ale nejakou milióntou a budú tam nejaké 9348145728396482863402774208308493384820 tak mi nedopne že je to pí od miliontej cifry. A takto sa v pí nachádzajú všetky možné kombinácie, lebo tie cifry nemajú koniec. A to nehovorím o tom , že pí nie je jediné takéto číslo.