Devět nejlepších vědecky ověřených tipů na učeníAsapSCIENCE
19
Září pro mnohé z nás značí návrat do školních lavic. Zatímco někteří si už první dny školní docházky odseděli, mnozí vysokoškolští studenti se ještě těší posledním dnům volna. Ve světle všudypřítomných planých nadějí o tom, že letos už budete studovat poctivě a včas, pro vás máme jedno kratší video o tom, jak studovat efektivně. Slovíčka:
- determined - odhodlaný
- grade (v Británii mark) - známka
- research - výzkum
- to cram - šprtat, biflit
- session - sezení
- to pull an all-nighter - když zůstanete vzhůru celou noc, např. kvůli učení nebo divokým nočním aktivitám
- reasoning - myšlení, uvažování
- to highlight - zvýraznit
- practice test - test nanečisto
- sacred - posvátný
- no-brainer - něco, co je něco tak jasné, že nad tím nemusíte kdovíjak přemýšlet
Přepis titulků
Zpátky do školy!
Nikoho nepřekvapí, že mnoho z nás je odhodlaných
učit se chytře, ne dlouho. Které tipy a triky na učení
jsou ale vědecky prokázané a pomohou vám k samým jedničkám?
Z výzkumů zaprvé vyplývá, že účení je nejefektivnější
v malých, krátkých úsecích. Místo biflení v 10hodinovém zátahu
je mnohem efektivnější, když si učení v průběhu několika týdnů
rozložíte do dvaceti 30minutových úseků. Mozek totiž
informace do synapsí kóduje lépe v krátkých, opakovaných sezeních,
oproti jednomu nárazovému.
Proto se tímto formátem řídí i učení jiných dovedností, ať už se jedná o plavání, tenis nebo hodiny zpěvu. I když je pro vás biflení a celonoční zátahy možná rituálem, ukázalo se, že se pojí s nejhoršími známkami. Myšlení a pamět může být po dlouhém nočním studování negativně ovlivněna až na celé čtyři dny. Když si místo toho v průběhu dne nebo týdne vyhradíte jistý čas jen na učení, váš mozek si vytvoří návyk a učení pro vás bude čím dál snazší, protože si váš mozek v těchto chvílích navykne studovat.
A zatímco mnozí z nás hodiny pasivně pořád dokola čtou své poznámky nebo si podtrhávají v učebnici, studie prokázaly, že je to neefektivní. Nezlepšuje to vaše porozumění tématu, ani to nepropojuje klíčové koncepty. Může to i škodit, protože to přitahuje pozornost k méně důležitým informacím. U kartiček se naopak ukázalo, že jsou vynikajícím nástrojem pro posílení paměti, ať už během pravidelných sezení nebo ve volných chvílích, třeba v autobuse.
Také pomáhá, když si před učením stanovíte konkrétní cíl. Místo toho, abyste se bezcílně učili, zaměřte se na jeden konkrétní aspekt, ať už je to vyrovnávání chemických rovnic nebo časování francouzských sloves. Pokud to neumíte vysvětlit jednoduše, nerozumíte tomu dost dobře. Ve studiích, kde se jedinci měli naučit úryvek, jedné polovině řekli, že z látky budou psát test, zatímco druhé polovině řekli, že ji budou učit další studenty.
Účastníkům, kteří měli učit, se mnohem lépe dařilo pochopit hlavní body. Když čekáte, že budete učit, váš mozek informace organizuje do logičtější, koherentnější struktury. Cvik samozřejmě dělá mistra. Nejenže testy nanečisto připraví váš mozek na situaci, ale i když se dopustíte chyb, pomohou vám odhalit mezery ve znalostech. Testy nanečisto také prokazatelně zvyšují sebevědomí, což vede k lepšímu výkonu.
A kde byste tedy měli studovat? Z výzkumů vyplývá, že nejlepší je místo zasvěcené čistě studiu, které je vybaveno vším, co byste mohli potřebovat. Stejně jako pravidelné učení to trénuje váš mozek. Máte skvělý studijní playlist? Ne tak rychle. I když podle některých studií jisté druhy vážné hudby mohou zlepšit koncentraci, nedávná studie zjistila, že rytmická hudba v pozadí může škodit soustředění, a ti, kteří žádnou hudbu neposlouchali, si vedli mnohem lépe. A pokud jste to ještě neudělali, schovejte mobily.
To dá rozum. Esemesky a upozornění ze sociálních sítí vážně narušují soustředění. Zkoušky vás mohou vystavovat obrovskému stresu, takže jestli chcete tipy na to, jak se vyrovanat s nervozitou, podívejte se na naše video na AsapTHOUGHT. Odkaz najdete v popisku. A rádi bychom poděkovali našemu sponzorovi, TD Bance. Pokud tento podzim míříte na vysokou, klikněte na odkaz pod videem nebo navštivte td.com/student a podívejte se, jak vám TD může pomoct začít školu s plánem.
Víme, jak je těžké, když jste pohřbení v knihách a účtech. TD pro vás má skvělá řešení. Nezapomeňte se na ně mrknout. A přihlaste se k odběru dalších videí o vědě. Překlad: qetu www.videacesky.cz
Proto se tímto formátem řídí i učení jiných dovedností, ať už se jedná o plavání, tenis nebo hodiny zpěvu. I když je pro vás biflení a celonoční zátahy možná rituálem, ukázalo se, že se pojí s nejhoršími známkami. Myšlení a pamět může být po dlouhém nočním studování negativně ovlivněna až na celé čtyři dny. Když si místo toho v průběhu dne nebo týdne vyhradíte jistý čas jen na učení, váš mozek si vytvoří návyk a učení pro vás bude čím dál snazší, protože si váš mozek v těchto chvílích navykne studovat.
A zatímco mnozí z nás hodiny pasivně pořád dokola čtou své poznámky nebo si podtrhávají v učebnici, studie prokázaly, že je to neefektivní. Nezlepšuje to vaše porozumění tématu, ani to nepropojuje klíčové koncepty. Může to i škodit, protože to přitahuje pozornost k méně důležitým informacím. U kartiček se naopak ukázalo, že jsou vynikajícím nástrojem pro posílení paměti, ať už během pravidelných sezení nebo ve volných chvílích, třeba v autobuse.
Také pomáhá, když si před učením stanovíte konkrétní cíl. Místo toho, abyste se bezcílně učili, zaměřte se na jeden konkrétní aspekt, ať už je to vyrovnávání chemických rovnic nebo časování francouzských sloves. Pokud to neumíte vysvětlit jednoduše, nerozumíte tomu dost dobře. Ve studiích, kde se jedinci měli naučit úryvek, jedné polovině řekli, že z látky budou psát test, zatímco druhé polovině řekli, že ji budou učit další studenty.
Účastníkům, kteří měli učit, se mnohem lépe dařilo pochopit hlavní body. Když čekáte, že budete učit, váš mozek informace organizuje do logičtější, koherentnější struktury. Cvik samozřejmě dělá mistra. Nejenže testy nanečisto připraví váš mozek na situaci, ale i když se dopustíte chyb, pomohou vám odhalit mezery ve znalostech. Testy nanečisto také prokazatelně zvyšují sebevědomí, což vede k lepšímu výkonu.
A kde byste tedy měli studovat? Z výzkumů vyplývá, že nejlepší je místo zasvěcené čistě studiu, které je vybaveno vším, co byste mohli potřebovat. Stejně jako pravidelné učení to trénuje váš mozek. Máte skvělý studijní playlist? Ne tak rychle. I když podle některých studií jisté druhy vážné hudby mohou zlepšit koncentraci, nedávná studie zjistila, že rytmická hudba v pozadí může škodit soustředění, a ti, kteří žádnou hudbu neposlouchali, si vedli mnohem lépe. A pokud jste to ještě neudělali, schovejte mobily.
To dá rozum. Esemesky a upozornění ze sociálních sítí vážně narušují soustředění. Zkoušky vás mohou vystavovat obrovskému stresu, takže jestli chcete tipy na to, jak se vyrovanat s nervozitou, podívejte se na naše video na AsapTHOUGHT. Odkaz najdete v popisku. A rádi bychom poděkovali našemu sponzorovi, TD Bance. Pokud tento podzim míříte na vysokou, klikněte na odkaz pod videem nebo navštivte td.com/student a podívejte se, jak vám TD může pomoct začít školu s plánem.
Víme, jak je těžké, když jste pohřbení v knihách a účtech. TD pro vás má skvělá řešení. Nezapomeňte se na ně mrknout. A přihlaste se k odběru dalších videí o vědě. Překlad: qetu www.videacesky.cz
Komentáře (20)
MMZ (anonym)Odpovědět
04.10.2015 17:11:44
chodit na přednášky, a pak stačí den, pokud ale :-)
se počítá a odvozuje, tak to je jiná káva...
taková fyzika, mechanika, pružnost, ... zde je to potřeba pochopit (a zde to teprve vše začíná)...semestr nestačí, pokud máte mezery...například pružnost...je to kombinace matematiky, fyziky, materiálu a samozřejmě, to co pružnost a pevnost přináší sama, bez toho se nehnete
a to samozřejmě není to nejtěžší, máte-li projekt...kde navrhujete, konstruujete, tak je to o vlastní invenci, kreativitě, ale i o normách a standardech, o zvyklostech, kterými jste vázáni...většinou to probíhá ve virtuálním modelářském prostředí 3D...kde aby to fungovalo, tak potřebujete i příslušnou technologii (takový výpočet ozubených kol v planetové převodovce, good luck...noc nestačí, to mi věřte :D)...má to většinou nehezkou (daleko od jednoduché) geometrii, občas i nelinearity materiálové...takže to chce nasadit numerickou matematiku s nějakým MKP řešičem...zkontrolovat dynamiku, vlastní frekvence...podle kritických míst upravit...dát to několikrát za sebou...pak udělat prototyp...experimentální zkoušky...a voila, je z vás strojní inženýr a 6 let za vámi :D...a pak přijdete do praxe a oni vám řeknou, že je to sice správně, asi i optimální, ale ono je to drahé nebo se to neslučuje s politikou podniku...takže to chce lépe kalkulovat, nabízet, podbízet...a když už to je, tak přijde nějaký dělňas a má vlastní hlavu, něco mu nešlo spojit, tak si do toho bouchnul kladívkem a ono tam vzniklo vnitřní pnutí a turbína za pár mega šla do šrotu, a tak vyrazíte do světa a zjistíte, že je to vlastně úplně všude stejné, ale dostanete zaplaceno, někde vás přehlížejí jako kluka z východu, jako češi ukrajince...ale v podstatě všude jsou lidé jak chytří, tak i úplní trotlové
hpsOdpovědět
10.09.2015 14:34:49
Väčšia časť videa je podľa mojej skúsenosti pravda.
1. "Nalejvárna" (večer pred skúškou sadneš a učíš sa 5 hodín v kuse). Efektívne, ale len na najbližší deň, dva. Potom to všetko vyfučí z hlavy a spomenieš si na útržky danej problematiky len keď sa vážne snažíš (ak vôbec). 2. "Prerušované učenie" - u mňa 20 minút učenia 5-10 minút pauza a myslenia na úplne niečo iné, napr. len tak prechádzať FB. Za celý deň na intráku naučený kompletne celý semester. Samozrejme nie vždy striktne dodržiavané intervaly, najmä tie pauzové :D. 3. "podmazové učenie" - v žiadnom prípade. Spolubývajúci povedal, že sa mu tak "zaručene lepšie učí", pritom ja nie som o moc lepší v učení ako on, skôr by som povedal ešte horší, ako dopadla skúška? no už pred skúškou som mu musel vysvetľovať nejaké veci. Na skúške ja B, on aj so zdrbom od profesora: D. Každopádne mu určite nepomohol dubstep na plné gule v ušiach :) A ešte by som k tým technikám učenia dodal - my na intráku sa chodievame učiť po piatich dole do tichej miestnosti. Všetci si zoberieme skriptá a ideme postupne, riešime každú jednú vec, kto čo vie tak vysvetlí, keď to niekto nevie, alebo nemá zapísané, tak si to zapíše. Tento štýl učenia mi doteraz pomohol asi najviac, keďže ja osobne som do učenia totálne lenivý a doma by som sa naučil asi len 1/20 z toho čo sa naučím so spolubývajúcimi na intráku
AutoOdpovědět
10.09.2015 00:00:05
Osobně se průběžně nejlíp učím (pokud nepočítám ty celodenní zátahy těsně před zkouškou) tím, že si dělám výpisky. Já se z vlastních výpisků nikdy neučím, a po přednášce je kolikrát aji hned vyhodím, ale stejně to dělám a pomáhá mi to.
lenaciaOdpovědět
09.09.2015 21:10:53
Nejdůležitější je se nestresovat. Já se za celých 14 ve škole prakticky neučila. Rozhodně ne tak jak požadovali rodiče nebo jak mi říkali učitelé. Takřka nikdy jsem si nedoplnila látku do sešitu ani se ji nedoučila, pokud jsem dlouho chyběla.
Nepotřebovala jsem hvězdné výsledky. Většinu látky na test jsem se učila o přestávkách (a to jsem na střední měla přestávky pouze pětiminutové, a půlhodinovou hlavní).
Zkrátka sem měla cíl mít vždy nejhůře za tři... to sem nesplnila jenom na Trivisu ve Varech, kde sme měli pitomce učitele matematiky (těžko se vysvětluje proč, ale věřte mi, že bylo neskutečný jak nás všechny potápěl tím, že nás učil základ nějakého příkladu ale do testu dal příklad úplně jiný, který se nedal vypočítat, aniž bychom ho předtím nepřevedli do správného stavu, což nám ale nidky neukázal jak to udělat), a potom z Němčiny, kdy sem tomu jazyku prostě vůbec nerozuměla a nechápala ho, a všechyn ty jejich slovesa a tak...
No a potom, přiznávám, ještě čtvrťák na oboru Fotografie, kdy sem málem propadla z dějin výtvarné kultury, jenže pamatovat si tři p****e obrazů, soch a baráků, město ve kterém se nacházejí, jméno autora, století výstavby a ještě určit zda se jedná o ranné, vrcholné nebo pozdní období uměleckého slohu... to bylo nad moje síly... nutno ovšem říci, že při ústní zkoušce z Dějin výtvarné kultury jsem si vytáhla období o kterém jsem věděla naprosto všechno a dostala jsem za 1 (i když na vysvědčení mám napsáno za 2, což mě dost štve).
Vůbec jsem na maturitním vysvědčení neměla hůř, než za 2 ze všech předmětů... což suma sumárum znamená, že jestli si někdo stěžuje na obtížnost státních maturit, možná by se měl zamyslet, jestli není tak trochu idiot, když někdo jako já, co se v životě pořádně neučil a rozhodně nebyl žádný premiant a talent od přírody, dokázal státní maturitou v roce 2014 projít s nejhorší známkou za 2.
BenosOdpovědět
09.09.2015 23:01:33
Protože máš štěstí, že ve státní maturitě se hodnotí pravopis jen minimálně. Jinak by známka z češtiny byla o dost horší.
AutoOdpovědět
09.09.2015 23:56:27
Pokud někdo neudělá státní maturitu, tak je vážně idiot, o tom nemá cenu se bavit. Na druhou stranu je pravda, že ta maturita měla nebo pořád má několik nedodělků. Třeba, že těžší verzi maturity z matematiky udělalo 100 lidí v republice a 4 z ní měli za 1, jeden z těch lidí byl nedávno zvolen na London College jako nejlepší student v ročníku, že slohy se kontrolují centrálně a že maturita z češtiny nemá s češtinou nic společného (i když pěkně testuje porozumění textu, což je schopnost, která podle diskuzí na internetu chybí 90 procentům občanů této země). Na druhou stranu maturita byla fraška vždycky a pokud se student aspoň slušně chová, tak ho nikdy nenechal kantor proletět pokud už se k té zkoušce dostal. Jediná matika se prostě nedá okecat.
BenosOdpovědět
10.09.2015 17:20:10
+AutoSlohy se už neopravují centrálně, opravuje je tvůj češtinář.
komunardOdpovědět
10.09.2015 18:26:51
+AutoK tomu konci:
U nás u maturit (státní i školní dohromady) vyletěla třetina třídy, asi deset lidí. Pravda objevovaly se tam věci typu: Student má před sebou ukázku z díla, a tvrdí, že se jedná o divadelní hru, ačkoli nejedná, ale že by se dávala maturita za pěkný oblek, to si vážně nemyslím.
eskodromOdpovědět
10.09.2015 11:17:27
lenacia: Tvůj příspěvek mohl skončit první větou.
chcippesOdpovědět
10.09.2015 18:11:05
je roztomilé, jak rozebíráš, že ses na střední prakticky neučila :d
EdiecOdpovědět
09.09.2015 21:04:15
Učení přes noc před zkouškou se mi osvědčilo u zkoušek typu "nalejvárna", ráno jsem uměl celé skripta jak básničku, odpřednášel jsem dané téma vždy od A do Z, dostal hezkou známku a s klidem vše zase zapoměl (nepodstatné hlouposti nesouvisející s oborem, ale díky skvělému studijnímu plánu a protěžování jiných oborů povinné), co se ale týče zkoušek z věcí, které člověk musí pochopit a dál používat ve studiu, těm se prostě musí věnovat čas.
PatejlOdpovědět
09.09.2015 20:13:00
Ja si davam po prvnich 20h uceni hodinu spanku a tesne pred odchodem na zkousku si zdrimnu dalsich 30 min, aby se mi informace v hlave pekne ulozili.
A nejlepsi je, kdyz jsou k sehnani starsi verze zkousek. Naucit se okruhy a typy prikladu co se vyskytuji casteji je garance uspechu :D
Okamzite po zkousce je samozrejme potreba poradne se prolit alkoholem , aby se vycistala hlava a pripravila na davku informaci z jineho predmetu.
dado23Odpovědět
09.09.2015 19:48:15
It doesn't matter if you pass with a 70 or 100, PASSING IS PASSING
PichiOdpovědět
12.09.2015 16:01:16
Jestli studuješ jenom, aby jsi prošel, je mi tě upřímně líto.
kriststeOdpovědět
09.09.2015 19:05:33
Noční učení na jeden zátah jsem nikdy nedávala. Jakožto ranní ptáče je můj mozek použitelný tak maximálně do šesti až osmi večer, pak už to nejde. Což je asi podle videa jedině dobře. Ale podtrhávání, to jo, to je moje oblíbené. Člověk by řekl, že je to efektivní, ale evidentně ne :). To, že bychom látku měli umět jednoduše vysvětlit, to je dobrý tip. Člověk si myslí, že tomu rozumí, ale pak přijde někdo a chce to vysvětlit a zjistíte, že tomu vlastně taky úplně nerozumíte :). Dobré video.
saftOdpovědět
09.09.2015 20:27:46
Mně se osvědčilo místo podtrhávání, si dělat výpisky a znich se to pak učit. Nezavazí a nerozptylují ty okolní zbytečnosti a je tam to spojení ruka - mozek. :)
CrewOdpovědět
09.09.2015 18:56:15
Ále to je blbost. Jsou na to scripta? Tak po celodenní pařbě v noci před zkouškama.
mozeček (anonym)Odpovědět
18.09.2015 19:44:30
Já, jelikož nemám mozek který se lehce naučí a jsem na vysoké, tak používám několik způsobů, podle toho co se musím učit. Když se mám naučit třeba vzorečky do fyziky, mechaniky či energetiky tak je jednou opíšu, potom si je přečtu, zas opíšu přečtu a pak si to zkusím na ostro že se podívám na název a hned napíšu z hlavy vzorec, pokud nevím tak se kouknu jak to je a zkusím znovu. Na druhý den ráno jak se probudím, tak ještě než vstanu z postele, tak si je v hlavě po jednom zopakuji, a před zkouškou pak jen přečtu a umím vše... :D pokud to je teorie, tak se ji snažím pochopit, a nejlepší je když to chce třeba kámoš naučit a já mu to musím vysvětlit, takže koukám do skript a v hlavě si to čtu a zároven mu to vysvětluji po lopatě :D na druhý den to opět v hlavě projedu, přečtu si to a umím 700 stránkové skripta :D jen chci podotknout, ten den kdy se to učím, tak se to učím od 8:00 do 24:00 :D
komunardOdpovědět
18.09.2015 21:39:25
+mozečekNevím, na vzorečky mi vždycky pomáhalo si je odvodit. Pravda, energetiku jsem nikdy neměl. Nebo si je dovozovat z té teorie. Ono to potom nemůže být jinak, než jak to je. A když není zbytí, tak se to učím jako recept. Prostě to vynásobím s tím, odmocním to, pak přičtu ono, a musí se to rovnat... Naopak to, co popisujete vy, mi nikdy nepomáhalo. Máme asi každý jiný typ paměti.
mozeček (anonym)Odpovědět
18.09.2015 21:54:14
+mozečekJako joo, odvozováni je ok, ale pokud se máš naučit 100vzorců které jsou do předmětu, který ti je vesměs k ničemu, tak se to učím jako recept.... Jinak stejně nejlepší rada jak se něco naučit, je se plně po celý den soustředit, a i ve chvílích kdy máte pauzu si občas nad něčím zauvažovat,..to najednou přicházi nápady..