Robin Williams v pohybuEvery Frame a Painting

Děkujeme, Roosevelte, a teď k vm přichází hudba. "Není kam utéct" od Marthy a Vandellas. Hej, víte, co myslím. Ahoj, já jsem Tony a tohle je Every Frame a Painting. Dnešní díl bude věnován jedinečnému Robinu Williamsovi. Za minulý měsíc jsme viděli mnoho poct, ale já bych rád přeskočil to, co říkali ostatní, a zaměřil se na něco jiného: jak se pohyboval během scén.

Ty tu eklekticky oslavuješ tanec. Ty tu Fosse, Fosse, Fosse a potom Martha Graham, Martha Graham. Blocking znamená choreografii herců a kamery. Prostě herci se hýbou. To, jak se hýbou, nám řekne něco o postavě, scéně a příběhu. ...ale držíš to uvnitř. Dobrý blocking znamená dobré vyprávění.

Pokud si to chcete ověřit, vyberte si scénu a dívejte se, jak se pohybují. Hezky si sedneme a dokončíme to. O tři minuty později ji posadí takto: Dá si někdo ledový čaj? Udělám čaj. Můžete u toho filmu vypnout zvuk, a stejně pochopíte většinu příběhu. To je dobrý blocking. Vše, co musíte vědět o postavách, jejich vztahu a jak se mění, je ukázáno pomocí fyzického pohybu. Blocking je spolupráce herce a režiséra.

Režisér to musí schválit, ale herci to nakonec musí předvést. A proto je práce Robina Williamse tak dynamická. Hýbete se s tím! Něčím vedete! Málokterý herec se umí tak dobře vyjádřit pohybem. Ať už to byl pohyb výrazný... nebo nepatrný. I když dělal ve dvou scénách ten samý pohyb, viděli jste jemné rozdíly, které přinesl příběhu té postavy.

Někdy se hýbal on a kamera zůstala na místě. Jindy byl v klidu on, a kamera se hýbala. Tento záběr trvá 2 minuty a 45 sekund a je to poprvé, kdy ti dva navážou vztah, což Gus Van Sant ukáže tím, že je kamera doslova přivede dohromady. Nevíš nic o skutečné ztrátě, protože ta může přijít jenom, když něco miluješ víc než sebe sama.

V jiných filmech se pohybuje s kamerou v propracovaném tanci. - A pořád něco mumlá. - Co mumlá? Mumlá "pravda". Nebo méně propracovaném. Při sledování jeho díla vidíte jemnou práci herce s rukama... pusou... pravou nohou... a obličejem v dlaních.

Co? Kurva. Jeho práce je encyklopedie způsobů, jak se herec může vyjádřit pohybem. A měl štěstí na práci s filmaři, kteří jeho přednosti využívali naplno. Chci, abyste teď našli svou vlastní chůzi, vlastní způsob jak kráčet, rázovat, kterýmkoli směrem, jakkoli chcete, ať hrdě, směšně, jakkoli. Nemůžu mluvit o tom, jak zvládl tolik různých postav, protože to netuším.

Ale můžu mluvit o tom, jak režiséři pomohli jeho výkonům. Tady jich máte pět. Zaprvé, nechali ho hrát bez přerušení. Filmové herectví je divné – hodiny příprav na natočení jednoho úhlu. Herci mají někdy jen několik vteřin, kdy mohou opravdu hrát. Proboha, děti. Mnoho těchto režisérů natáčí scény napoprvé nebo napodruhé, aby si herci udrželi rytmus.

Někteří chtějí složité pohyby kamery, jiníí udržují jednoduchost, ale mají společné přání nepřerušovat herce v jejich výkonu. To jsem já, Alan, mami, tati! Jsem doma! Jsem zpátky! Zadruhé, chtěli po něm nějaký fyzický úkon. Otevřít okno, zvednout jablko, vrátit plechovky na správné místo. Řekl jsem jim: "Víte, s čím se tu musím vypořádat." Tato gesta jsou občas opakovaná později ve filmu, takže máme hezký obraz postavy před a po.

- Eleanor? - Ano? Jindy to bylo jenom jednorázové. Jako střihač můžu dosvědčit, že když se koukám na 12 verzí scény, tahle malá gesta jsou zásadní. Zatřetí, použili blocking k vyprávění příběhu vizuálně. Lidi jsou naprogramovaní reagovat na malé změny v řeči těla. Často pochopíme mnohem víc z pohybů a tónu postavy než z jejích slov.

Zapomeneš na to děvče. Dobrý blocking je univerzální, nemusí být překládán nebo vysvětlován. - ...nezajímá mě tvá péče. - Já vím. Je to má sestra. I když neumíte anglicky, přesně víte, co se tady děje. - No tak. - Já nemám rád vás. Proč ne? Jsem dobrák, zeptej se lidí. Začtvrté, nechali ho poslouchat. Peter Weir řekl, že v pouhém poslouchání je velká síla.

Velká část toho, co vám ve filmu připadá jako hraní, je ve skutečnosti poslouchání. Někdy je to něco spontánního, jindy to najdeme my střihači a dáme ty chvíle do správného pořadí. Jak se říká, hraní je reagování. A nakonec, nenechali dokonalost stát v cestě inspiraci. Někdy máte velkou potřebu natočit to přesně tak, jak to máte v hlavě nebo na papíře.

Ale spolupráce s ním znamenala otevřít se náhlým výbojům inspirace. Prděla ze spaní. Jednu noc to bylo tak nahlas, že to vzbudilo psa. Takže buďte otevření. Nejikoničtější scény tohoto muže byly často improvizace. Možná byl na správné stopě. Samozřejmě existují skvělé scény, které byly pečlivě nazkoušené, ale pokud vás to vážně zasáhne, je to většinou něco, co se stalo. A stalo se to tehdy, A o tom film je, zachytit okamžik.

Sbohem, Robine Williamsi. Překlad: jesterka www.videacesky.cz Ale pro střihače je noční můra. Ti ho vidí a už křičí. Ukáže se, stříháte záběry s ním, nemůžete vzít jen půlku věty... I teď je těžké udělat záběr na dva. Sakra, neudržím to. Jime, ta kamera je moc široká. - Vrátím se. - Milujeme tě.