Jak na rozbor obrazu?

Ahoj, dnes vám dám pár vodítek k pochopení vizuálních uměleckých děl. Ukážeme si to na velmi známém obrazu Vor Medúzy od Géricaulta, který nás povede jako Ariadnina nit. STUDIOLO UVÁDÍ Pojďme se spolu podívat, jak se naladit na rozbor uměleckého díla. Dá se říct, že už od prehistorie se umělci snaží svým dílem něco sdělit. Proto je pro pochopení umění nezbytné bavit se také o komunikaci. V každé komunikaci najdeme: vysílatele, sdělení, kód, prostředek, příjemce, kontext a funkci.

Pro pochopení díla musíme postupovat promyšleně. Nejprve si k obrazu vytvoříme jakýsi průvodní list. Zpět k autorovi. Obraz namaloval Théodore Géricault (Rouen 1791 – Paříž 1824). Z toho už vyčteme, ve které době malíř tvořil a zejména kde – ve Francii. Dílo se nazývá Vor Medúzy a je datován mezi léta 1818 a 1819. Proč právě tohle pojmenování? Datace nám napoví. Zadáme-li do vyhledávače Vor Medúzy 1800, brzy narazíme na klíčovou událost té doby, ztroskotání francouzské fregaty jménem Medúza.

Podívejme se na to blíž. V roce 1816 se potopila fregata francouzského námořnictva se 400 muži na palubě. Přeživší si postavili vor. O přežití bojovali 13 dní, mnoho z nich zemřelo. Někteří se stali kanibaly, aby nezemřeli hladem. Jiné lodi se nakonec podařilo ztroskotance zachránit. Drama přežilo jen deset osob. Tenhle průzkum přinesl své ovoce.

Osvětlil nám jméno díla a jeho kontext. Podívejme se na formát obrazu. Tento obraz o rozměru 4,19 × 7,16 m je dnes vystaven v Louvru. Velikost plátna značí autorův záměr udělat nepřehlédnutelné, do očí bijící dílo, tedy alespoň pro diváka. Potřeboval proto obrovskou plochu, na které by mohl vše do detailu ztvárnit. Podívejme se na techniku malby a umělecký styl. Jedná se o olej na plátně ve stylu romantismu. Známe tedy už i kód a prostředek.

Tím pádem už nám chybí jen sdělení, funkce a příjemce a budeme mít v ruce všechny karty. Přesto ale můžeme říct, že zamýšlený příjemce je divák v roce 1819. Pokračujme rozborem vlastního kontextu mistrovského díla. Théodore si vybral událost, jež se prohnala tiskem. Mluvil s přeživšími, dokonce studoval těla utopených námořníků v márnici. Látce věnoval tři roky. Odteď se už zaměříme na popis toho, co vidíme na plátně.

Postupujeme jako ve škole. Na obraze vidíme tři plány. V prvním plánu máme vor, muže, z nichž někteří gestikulují, a mrtvoly. V druhém plánu se do daleka rozprostírá moře. Ve třetím plánu takřka neviditelná loďka v dáli a těžké nebe plné tmavých mraků. Všímáme si také, že vor zaujímá místo ve středu obrazu. Těla mužů na voru tvoří obrys pyramidy, přesněji dvou pyramid. Vrchol první z nich představuje stěžeň. Dole pod ním vidíme mrtvoly a hrstku živých mužů.

Základnu druhé tvoří živí muži. Vrchol pyramidy představuje černoch mávající kusem látky. Právě jsme udělali něco, čemu se říká popisné čtení. Máme tak všechno pro to, abychom přešli ke konotativnímu čtení, k tomu, jak tomu rozumíme. Pokud mají některé prvky vlastní nezaměnitelný význam, to, na co se teď chystáme, je subjektivní. Co vidím já, může jiný vykládat odlišně a je to v pořádku.

Někdy umělec řekne, co v díle vidí. Je zajímavé si to zjistit, abychom mohli porovnat naše pocity s tím, co chtěl vyvolat autor. Pro mě má každá pyramida svůj význam. První představuje zoufalství a smrt znázorněnou stěžněm ve tvaru kříže. Hromada mrtvol u paty stěžně a nazelenalé maso těl tento obraz jen potvrzuje. Naopak druhá pyramida nám ukazuje naději, život. Nositelem naděje je muž s červeno- -bílým šátkem podpíraný zbytkem posádky. Mohli jsme si také všimnout, že v první pyramidě má muž pod paží svého syna.

Je to metafora tragédie, kterou máme před očima. Kdybychom to nepochopili, Géricault to zde říká přímo. Tváří v tvář obrazu se navzdory jeho velikosti zdá, jako by nás svíral, tísnil. Překvapí to ve srovnání s širým mořem, s posádkou voru mnohem méně. Pro mě tento obraz představuje čiré utrpení, znázornění lidské úzkosti a především smrti. Pozoruhodný výkon, jímž autor zpodobnil detaily obličejů, svaly a barvy, je zcela výjimečný.

Viděla jsem obraz naživo. Věřte, že si člověk přijde maličký. Jde z toho strach. Perlička – ležící muž není nikdo jiný než mladý Delacroix, který stál modelem. Existuje spousta teorií o významu tohoto plátna. Mnoho z nich vyvrátil už za života sám autor. Domnívám se, že tento obraz je zejména stěžejním dílem romantismu. Je to jedno z nejlepších zobrazení utrpení, bolesti i smrti a zároveň víry v lepší zítřky.

Teď držíte všechny karty k porozumění vizuálnímu umění. Tahle metoda se dá použít pro jakákoliv vizuální díla, ať malbu, fotku, nebo sochu. Napište mi do komentářů váš názor na obraz, malíře či toto video. Dejte lajk, nastavte si odběr. Překlad: vok www.videacesky.cz