Jak se najíst v Japonsku bez japonštiny?
Tvůrce kanálu Life Where I'm From (Tam, odkud pocházím) si tentokrát pozval do Japonska svého bratra s rodinou, aby zjistil, jak si dokáží obstarat jídlo, když neumí vůbec mluvit japonsky. Tento zážitek zdokumentoval a shrnul všechny možné způsoby, jak se v Japonsku (přesněji v Tokiu) dobře najíst.
Poznámky:
Bílý den – jedná se o den, který je přesně měsíc po Valentýnu (tedy 14. března), kdy muži dávají různé dárky, sladkosti (hlavně čokolády) své milované. Ženy naopak dávají dárky na Valentýna. Slaví se ve většině zemí východní Asie.
Přepis titulků
Ahoj, světe. Tohle je trapné. Moje děti většinou ukazují,
jak se žije v Japonsku. Ale je tu téma, s kterým mi nepomůžou. Jak se najíst v Japonsku bez japonštiny, protože prostě umí japonsky. Shodou okolností můj bratr
a jeho rodina poprvé přijeli na návštěvu. A mimo "arigató" a "oišii"
nemluví vůbec japonsky.
Tím, že jsem mladší bratr, co všechny využívá, tak jsem zdokumentoval jejich zážitek, a přitom jsem jim pomáhal málo nebo vůbec. Půjdeme si do města zkusit objednat jídlo. Co si o tom myslíte? Myslím, že to bude v pohodě. Doufám, že rozumí slovům jako: "Kuře" nebo "nudle".
Ale než ukážu jejich zážitky, tak shrnu, jak to se sháněním jídla v Japonsku chodí. První věc na zamyšlení je, kde sehnat jídlo? Jasnou odpovědí je jen otevřít oči, protože jestli jste na místě, jako je Tokio, tak se najíte všude. Ale ne všechna zařízení jsou stejně dostupná. Podíváme se na ty lehce dostupné. KONBINI Nejjednodušší jsou určitě konbini.
Taková samoobsluha. Jestli nenajdete samoobsluhu, tak asi v Japonsku umřete hlady, protože jsou úplně všude. Fungují zcela jednoduše. Nemusíte nic víc než dát nákup k pokladně a zaplatit. Co je tam za jídla? Prodávají tam třeba onigiri, což jsou rýžové kuličky s dobrotou uvnitř a mořskou řasou zvenčí.
Můj osobní favorit je prémiový 7/11 s lososem. Je to docela drahá záležitost s cenou 200 jenů. Většina onigiri stojí okolo 100 jenů. Mimochodem při přepočítání jenu dělte pěti. 200 jenů je 40 korun, 100 jenů je 20 korun. Můžete si koupit víc než jen onigiri. Můžete si vzít cokoliv z lednic od sendvičů přes nudle soba či kuřecí kacudon.
Pokud je potřeba jídlo ohřát, může vám je ohřát personál u pokladny a občas jsou mikrovlnky dostupné i zákazníkům. U vchodu do obchodu bývá taky spousta teplých dobrot. Třeba nikuman, masový knedlíček, nebo pizzaman, pizzový knedlíček. Pak je tu třeba oden, který je skvělý na chladné dny. Je tu i sekce pečiva s různými chleby a sekce s nudlemi, které si můžete zalít přímo v obchodu.
Mohli byste přežít na jídle ze samoobsluhy. Je toho ale o tolik víc. RESTAURAČNÍ ŘETĚZCE Další možností jsou restaurační řetězce. Hledají se stejně snadno jako konbini. Mají zářivé cedule a velká okna, kde vidíte lidi jíst. Jestli si nejste jistí, tak většinou mají šťastné lidi na plakátech. Vlastně hledají zaměstnance.
Řetězce pořád hledají zaměstnance, takže si můžete rovnou najít práci. Většina má obrázkové menu a hodně z nich i v angličtině. Některé jsou pokrokovější a můžete si objednat přes tablety. Jako tahle rodinná restaurace Ótoja. Když je načase zaplatit, tak můžete přes automat. Spíše ale najdete jen tlačítko. Když si chcete objednat z obrázkového menu, tak stiskněte tlačítko a ukažte na obrázky v menu, aby věděli, co chcete.
To zvládnete bez japonštiny. Jestli chcete trochu mluvit, tak řekněte: "Kore onegaišimasu," což znamená: "Tohle, prosím." Potom, co vám přinesou jídlo, obdržíte účet. Nesnaží se vás vyhodit, takže si nebojte objednat více. Když skončíte, tak vezměte účet k pokladně a zaplaťte. Určitě víte, že v Japonsku neexistuje spropitné.
Doporučuji ho nedávat, protože akorát způsobíte zmatky. Ve většině restaurací vás nechá personál být, pokud nepožádáte o pomoc. Personál vás navštíví pouze třikrát. Vezmou si objednávku na pití, následně ho přinesou a zeptají se na jídlo a nakonec vám přinesou jídlo s účtem. Pokud si nevíte rady, nebojte se říct: "Sumimasen." Což znamená: "Promiňte."
Nebo jen zvedněte ruku. Někdy nedostanete účet, tak běžte zaplatit k pokladně. Když nevíte, co dělat, tak mou největší radou je pozorovat místní a dělat to samé co oni. NÁKUPNÍ CENTRA Přesuneme se k nákupním centrům. Je to místo, kde se dá lehce najíst. Mají jídelny, kde si můžete objednat u pultu.
Je to lehké a první místo, kam jsem poslal svého bratra, aby si objednal se svou omezenou znalostí japonštiny. Mohl bych dostat vepřový kenčin udon? Ano. Kenčin udon? Udon, ano, ten velký. - Velký. - Ano, díky. Dobře, uvidíme, co dostanu. - Chcete jarní cibulku?
- Ne, díky. Děkuji. Myslím, že to stačí, ne? Důvod, proč jsem se smál, bylo, že většinou, když máte misku udonu, tak si berete jeden dva kousky. Asi zešílel, když si vzal tunu tempury. Je to v pohodě, dělej si, co chceš. Říkal, že měl hodně smažených věcí. Jo, nepřekvapuje mě to.
Bude to 2050 jenů, prosím (400 korun). 50 jenů nazpátek. Děkujeme. Sehnali jsme nějaké jídlo. Mému bratrovi se vedlo dobře. Rozhodl jsem se podívat, jak to půjde mé švagrové. Dobrý den, mohla bych dostat nudle soba? Nudle soba jsou tyhle talíře. To jsou studené a tyhle jsou teplé.
Jaký je rozdíl mezi těmito dvěma? Tohle je s více oblíbenou omáčkou a tohle je s vlašskými ořechy. Tu s oblíbenou omáčkou. Ano, tohle je víc oblíbené. Zavolám si vás potom zpátky. Dobře, děkuji. Díky.
Běž si pro to. - Děkujeme za trpělivost. - Díky. Vezměte si hůlky. - Co to je? - Klidně si to vezmi, jestli chceš. Jsou to studené nudle, takže si takhle trošku vezmeš. Podle mě to namočíš a takhle to sníš? Jo, přesně tak. - Co to je?
- Klidně si to vezmi, jestli chceš. Nevím, jestli je to pálivé. Uvidíme za chvilku. Nejspíš. Nejsem si tím úplně jistá. Nejez to, ne, ne, ne. To bylo šičimi neboli sedm koření. Vysvětlil jsem jí, že to lidi dávají do omáčky, ne na nudle. Tady je druhý pokus s kořením v omáčce a ne na nudlích. Tohle dává větší smysl. Takhle to má fungovat. Samotné to chutná zvláštně.
Po jídle uklidíte stůl, jako kdyby vás o to požádali doma. Protože vám většinou dají opravdové talíře, tak je musíte vrátit do restaurace, kde jste nakupovali. Filmovali jsme v Solamači, nákupním centru pod Sky Tree. Očividně velice oblíbené turistické místo. Používat jen angličtinu bylo bez problému. I kdyby personál nerozuměl angličtině, tak s obrázkovými menu by bylo lehké ukázat a objednat si.
Jsem ráda, že jsme to zkusili. - Unikátní chuť. - Vidíš? Já ti to říkal. Je to lehké. Vůbec to není výzva. OBCHODNÍ DOMY Obchodní domy jsou také skvělým místem na jídlo. Jsou často na rušných vlakových stanicích, jako je Šindžuku nebo Šibuja. V přízemí těchto domů najdete velké jídelní sekce, kde seženete všechno možné.
Ať už je to jakitori, suši nebo dárkové dezerty, které jsou na zvláštní příležitosti, jako je Bílý den. Každopádně všechno, co si můžete koupit, je vystaveno. Tím se lehce uplatní metoda ukazování. Oblasti, kde najdete dobré restaurace, do kterých byste to jako turisté neřekli, jsou kancelářské budovy. Většinou mají celé patro určené restauracím.
Je pár důvodů, proč je mám rád. Obvykle je tu kvalitnější jídlo než v restauracích na ulici. Většina nepovoluje kouření, což se v Japonsku těžko hledá. Obstarávají jídlo kancelářím a také návštěvníkům. Mají zde ukázky jídel nebo obrázková menu. Najdete různé druhy restaurací na menším prostoru. Nemusíte tak dlouho chodit po městě, abyste si všichni vybrali. Bezpečně si objednat dobré jídlo je v těchto prostorech lehké.
Tady je něco, co jsem nikdy nedělal, ale co dává velký smysl. Stačí si vyfotit jídlo z menu, které chcete, a pak jen ukážete číšníkovi, co si chcete dát k jídlu. I když umíte trošku japonsky, tak se menu těžko čte. Musíte totiž znát hodně kandži, čínských znaků, které Japonci používají. S tím může pomoci aplikace Google Translate, protože je tam funkce na překlad obrázků. Například tohle jsou bambusové nudle.
Tohle není úplně správně. Popravdě je to tantanmen. Je to pálivý nudlový rámen původem z Číny. Co tohle kari? Prý je to živá kulička, teplá kulička. To nezní nadějně. Další je sýrové kari. To je správně. Tomuhle moc nevěřím.
Mužské kari na louce. Smažené krevety a ryba je docela blízko. Máte tak poloviční šanci dostat to, co si chcete objednat. Naštěstí je tohle řetězec, takže mají k obrázkům ještě angličtinu. Pořád není třeba japonština. AUTOMATY Na některých místech můžete používat automaty. Když budete mít štěstí, tak budou s obrázky nebo s angličtinou.
Pokud ne, tak to bude zábavná hra. Tady to poprvé zkouší brácha. Co? Možná si dělal srandu, ale řekl bych, že se snažil dát peníze do kontrolky. Místo do otvoru na peníze hned pod tím. Koukni se pod to. 31 je za tohle všechno? - Jak jim řeknu, co chci?
- Uvidíme. Dobře. Potom jsme chtěli... Trvalo mu to dlouho, takže se mu několikrát vrátily peníze. Nakonec zjistil, jak to stihnout, a objednal si. Dobře. Takže mám jít sem a dát jim to? Jen řekni: "Sumimasen." Sumimasen.
- Ano. - Palačinky. Palačinky, ano. Kacutéšoku a tonkocu rámen, jak si je přejete? Může být se sojovkou, solí Hakata, nebo červeným miso. Tonkacu? Co za rámen chceš? Jakou příchuť? - Jakou chci?
- Šoju. Sójová. - Je to normální sójový. - Dobře. Čtyři položky, že? Ano. Až to bude hotové, zabzučí to, tak počkejte. Když budete mít problém s objednáním, tak japonský personál vás vším provede. Pokud zvládnete ukázat na to, co chcete, a říct: "Kore onegaišimasu," tak se nejspíše najíte.
Ukázal jsem v tomto videu jen Tokio. Spousta míst je zvyklá na cizince. Před pěti lety jsem cestoval na odlehlá místa Japonska. A stejně jsem vždy dostal něco do žaludku. Věřím tomu, že to v Japonsku zvládnete. Jestli jste už byli v Japonsku, jak byste poradili nováčkům? Dejte nám vědět. Děkuji za zhlédnutí a uvidíme se příště.
Zatím. Překlad: Haffy, www.videacesky.cz
Tím, že jsem mladší bratr, co všechny využívá, tak jsem zdokumentoval jejich zážitek, a přitom jsem jim pomáhal málo nebo vůbec. Půjdeme si do města zkusit objednat jídlo. Co si o tom myslíte? Myslím, že to bude v pohodě. Doufám, že rozumí slovům jako: "Kuře" nebo "nudle".
Ale než ukážu jejich zážitky, tak shrnu, jak to se sháněním jídla v Japonsku chodí. První věc na zamyšlení je, kde sehnat jídlo? Jasnou odpovědí je jen otevřít oči, protože jestli jste na místě, jako je Tokio, tak se najíte všude. Ale ne všechna zařízení jsou stejně dostupná. Podíváme se na ty lehce dostupné. KONBINI Nejjednodušší jsou určitě konbini.
Taková samoobsluha. Jestli nenajdete samoobsluhu, tak asi v Japonsku umřete hlady, protože jsou úplně všude. Fungují zcela jednoduše. Nemusíte nic víc než dát nákup k pokladně a zaplatit. Co je tam za jídla? Prodávají tam třeba onigiri, což jsou rýžové kuličky s dobrotou uvnitř a mořskou řasou zvenčí.
Můj osobní favorit je prémiový 7/11 s lososem. Je to docela drahá záležitost s cenou 200 jenů. Většina onigiri stojí okolo 100 jenů. Mimochodem při přepočítání jenu dělte pěti. 200 jenů je 40 korun, 100 jenů je 20 korun. Můžete si koupit víc než jen onigiri. Můžete si vzít cokoliv z lednic od sendvičů přes nudle soba či kuřecí kacudon.
Pokud je potřeba jídlo ohřát, může vám je ohřát personál u pokladny a občas jsou mikrovlnky dostupné i zákazníkům. U vchodu do obchodu bývá taky spousta teplých dobrot. Třeba nikuman, masový knedlíček, nebo pizzaman, pizzový knedlíček. Pak je tu třeba oden, který je skvělý na chladné dny. Je tu i sekce pečiva s různými chleby a sekce s nudlemi, které si můžete zalít přímo v obchodu.
Mohli byste přežít na jídle ze samoobsluhy. Je toho ale o tolik víc. RESTAURAČNÍ ŘETĚZCE Další možností jsou restaurační řetězce. Hledají se stejně snadno jako konbini. Mají zářivé cedule a velká okna, kde vidíte lidi jíst. Jestli si nejste jistí, tak většinou mají šťastné lidi na plakátech. Vlastně hledají zaměstnance.
Řetězce pořád hledají zaměstnance, takže si můžete rovnou najít práci. Většina má obrázkové menu a hodně z nich i v angličtině. Některé jsou pokrokovější a můžete si objednat přes tablety. Jako tahle rodinná restaurace Ótoja. Když je načase zaplatit, tak můžete přes automat. Spíše ale najdete jen tlačítko. Když si chcete objednat z obrázkového menu, tak stiskněte tlačítko a ukažte na obrázky v menu, aby věděli, co chcete.
To zvládnete bez japonštiny. Jestli chcete trochu mluvit, tak řekněte: "Kore onegaišimasu," což znamená: "Tohle, prosím." Potom, co vám přinesou jídlo, obdržíte účet. Nesnaží se vás vyhodit, takže si nebojte objednat více. Když skončíte, tak vezměte účet k pokladně a zaplaťte. Určitě víte, že v Japonsku neexistuje spropitné.
Doporučuji ho nedávat, protože akorát způsobíte zmatky. Ve většině restaurací vás nechá personál být, pokud nepožádáte o pomoc. Personál vás navštíví pouze třikrát. Vezmou si objednávku na pití, následně ho přinesou a zeptají se na jídlo a nakonec vám přinesou jídlo s účtem. Pokud si nevíte rady, nebojte se říct: "Sumimasen." Což znamená: "Promiňte."
Nebo jen zvedněte ruku. Někdy nedostanete účet, tak běžte zaplatit k pokladně. Když nevíte, co dělat, tak mou největší radou je pozorovat místní a dělat to samé co oni. NÁKUPNÍ CENTRA Přesuneme se k nákupním centrům. Je to místo, kde se dá lehce najíst. Mají jídelny, kde si můžete objednat u pultu.
Je to lehké a první místo, kam jsem poslal svého bratra, aby si objednal se svou omezenou znalostí japonštiny. Mohl bych dostat vepřový kenčin udon? Ano. Kenčin udon? Udon, ano, ten velký. - Velký. - Ano, díky. Dobře, uvidíme, co dostanu. - Chcete jarní cibulku?
- Ne, díky. Děkuji. Myslím, že to stačí, ne? Důvod, proč jsem se smál, bylo, že většinou, když máte misku udonu, tak si berete jeden dva kousky. Asi zešílel, když si vzal tunu tempury. Je to v pohodě, dělej si, co chceš. Říkal, že měl hodně smažených věcí. Jo, nepřekvapuje mě to.
Bude to 2050 jenů, prosím (400 korun). 50 jenů nazpátek. Děkujeme. Sehnali jsme nějaké jídlo. Mému bratrovi se vedlo dobře. Rozhodl jsem se podívat, jak to půjde mé švagrové. Dobrý den, mohla bych dostat nudle soba? Nudle soba jsou tyhle talíře. To jsou studené a tyhle jsou teplé.
Jaký je rozdíl mezi těmito dvěma? Tohle je s více oblíbenou omáčkou a tohle je s vlašskými ořechy. Tu s oblíbenou omáčkou. Ano, tohle je víc oblíbené. Zavolám si vás potom zpátky. Dobře, děkuji. Díky.
Běž si pro to. - Děkujeme za trpělivost. - Díky. Vezměte si hůlky. - Co to je? - Klidně si to vezmi, jestli chceš. Jsou to studené nudle, takže si takhle trošku vezmeš. Podle mě to namočíš a takhle to sníš? Jo, přesně tak. - Co to je?
- Klidně si to vezmi, jestli chceš. Nevím, jestli je to pálivé. Uvidíme za chvilku. Nejspíš. Nejsem si tím úplně jistá. Nejez to, ne, ne, ne. To bylo šičimi neboli sedm koření. Vysvětlil jsem jí, že to lidi dávají do omáčky, ne na nudle. Tady je druhý pokus s kořením v omáčce a ne na nudlích. Tohle dává větší smysl. Takhle to má fungovat. Samotné to chutná zvláštně.
Po jídle uklidíte stůl, jako kdyby vás o to požádali doma. Protože vám většinou dají opravdové talíře, tak je musíte vrátit do restaurace, kde jste nakupovali. Filmovali jsme v Solamači, nákupním centru pod Sky Tree. Očividně velice oblíbené turistické místo. Používat jen angličtinu bylo bez problému. I kdyby personál nerozuměl angličtině, tak s obrázkovými menu by bylo lehké ukázat a objednat si.
Jsem ráda, že jsme to zkusili. - Unikátní chuť. - Vidíš? Já ti to říkal. Je to lehké. Vůbec to není výzva. OBCHODNÍ DOMY Obchodní domy jsou také skvělým místem na jídlo. Jsou často na rušných vlakových stanicích, jako je Šindžuku nebo Šibuja. V přízemí těchto domů najdete velké jídelní sekce, kde seženete všechno možné.
Ať už je to jakitori, suši nebo dárkové dezerty, které jsou na zvláštní příležitosti, jako je Bílý den. Každopádně všechno, co si můžete koupit, je vystaveno. Tím se lehce uplatní metoda ukazování. Oblasti, kde najdete dobré restaurace, do kterých byste to jako turisté neřekli, jsou kancelářské budovy. Většinou mají celé patro určené restauracím.
Je pár důvodů, proč je mám rád. Obvykle je tu kvalitnější jídlo než v restauracích na ulici. Většina nepovoluje kouření, což se v Japonsku těžko hledá. Obstarávají jídlo kancelářím a také návštěvníkům. Mají zde ukázky jídel nebo obrázková menu. Najdete různé druhy restaurací na menším prostoru. Nemusíte tak dlouho chodit po městě, abyste si všichni vybrali. Bezpečně si objednat dobré jídlo je v těchto prostorech lehké.
Tady je něco, co jsem nikdy nedělal, ale co dává velký smysl. Stačí si vyfotit jídlo z menu, které chcete, a pak jen ukážete číšníkovi, co si chcete dát k jídlu. I když umíte trošku japonsky, tak se menu těžko čte. Musíte totiž znát hodně kandži, čínských znaků, které Japonci používají. S tím může pomoci aplikace Google Translate, protože je tam funkce na překlad obrázků. Například tohle jsou bambusové nudle.
Tohle není úplně správně. Popravdě je to tantanmen. Je to pálivý nudlový rámen původem z Číny. Co tohle kari? Prý je to živá kulička, teplá kulička. To nezní nadějně. Další je sýrové kari. To je správně. Tomuhle moc nevěřím.
Mužské kari na louce. Smažené krevety a ryba je docela blízko. Máte tak poloviční šanci dostat to, co si chcete objednat. Naštěstí je tohle řetězec, takže mají k obrázkům ještě angličtinu. Pořád není třeba japonština. AUTOMATY Na některých místech můžete používat automaty. Když budete mít štěstí, tak budou s obrázky nebo s angličtinou.
Pokud ne, tak to bude zábavná hra. Tady to poprvé zkouší brácha. Co? Možná si dělal srandu, ale řekl bych, že se snažil dát peníze do kontrolky. Místo do otvoru na peníze hned pod tím. Koukni se pod to. 31 je za tohle všechno? - Jak jim řeknu, co chci?
- Uvidíme. Dobře. Potom jsme chtěli... Trvalo mu to dlouho, takže se mu několikrát vrátily peníze. Nakonec zjistil, jak to stihnout, a objednal si. Dobře. Takže mám jít sem a dát jim to? Jen řekni: "Sumimasen." Sumimasen.
- Ano. - Palačinky. Palačinky, ano. Kacutéšoku a tonkocu rámen, jak si je přejete? Může být se sojovkou, solí Hakata, nebo červeným miso. Tonkacu? Co za rámen chceš? Jakou příchuť? - Jakou chci?
- Šoju. Sójová. - Je to normální sójový. - Dobře. Čtyři položky, že? Ano. Až to bude hotové, zabzučí to, tak počkejte. Když budete mít problém s objednáním, tak japonský personál vás vším provede. Pokud zvládnete ukázat na to, co chcete, a říct: "Kore onegaišimasu," tak se nejspíše najíte.
Ukázal jsem v tomto videu jen Tokio. Spousta míst je zvyklá na cizince. Před pěti lety jsem cestoval na odlehlá místa Japonska. A stejně jsem vždy dostal něco do žaludku. Věřím tomu, že to v Japonsku zvládnete. Jestli jste už byli v Japonsku, jak byste poradili nováčkům? Dejte nám vědět. Děkuji za zhlédnutí a uvidíme se příště.
Zatím. Překlad: Haffy, www.videacesky.cz
Komentáře (5)
SrazAnonymnichAlkoho (anonym)Odpovědět
14.04.2018 00:34:34
ten jeho bratr je mental.. asi amik no xD strakt money kde neni zadny otvor.. jak kdyby nikdy nevidel bankomat a jine maty.. vetsinou stejne xD i v CR cizinci si mysli hlavne amici ze vsichni umime anglicky a pak otravujou zidi,, smula xD
aNONYM-420 (anonym)Odpovědět
12.04.2018 23:06:37
To vás to fakt tak baví že to má skoro 90%? :D ?:D
MikeKT (anonym)Odpovědět
05.04.2018 14:06:19
Máte to blbě, na Valentýna dávají dárky holky a na White Day kluci.
Haffy (Překladatel)Odpovědět
05.04.2018 15:56:01
Děkujeme za opravení, chybička se vloudila.
korhakOdpovědět
05.04.2018 11:36:19
Myslel jsem si, že tohle je další video od Chrise. Ten bratr je mu tak podobnej.