Je moje červená stejná jako tvoje?Vsauce
108
V dnešním videu se Vsauce rozpovídá o barvách a jejich vnímání, ale jako vždy zabrousí i k jiným tématům. Jak vnímáte barvy vy? Dokážete si představit, že byste byli slepí?
Přepis titulků
Ahoj, tady Michael z Vsauce, tohle vypadá jako modrá, tohle jako žlutá a tohle zelená. Všichni s normálním barvocitem
budou pravděpodobně souhlasit. To ale nemění fakt, že barva je iluze. Barva, jak ji známe, neexistuje
ve vnějším světě, mimo nás, jako například gravitace nebo protony. Místo toho je barva vytvářena
v naší mysli.
Náš mozek převádí jisté rozmezí elektromagnetického spektra na barvu. Dokážu změřit vlnovou délku záření, ale nedokážu změřit nebo zaznamenat vnímání barvy ve vaší mysli. Jak můžu vědět, že když se oba podíváme na jahodu, a mně se vybaví tento vjem, kterému říkám červená, že se tobě nevybaví takovýhle vjem, kterému také říkáš červená, oba ho nazýváme červenou, komunikujeme efektivně a odejdeme.
Nikdy se nedozvíme, jak odlišné byly naše vnitřní zkušenosti. Samozřejmě víme, že všichni nevidí barvy stejně. Příkladem by byla barvoslepost. Tyto odlišnosti můžeme diagnostikovat a prodiskutovat, protože lidé s těmito vadami nevidí věci, které vidí většina za nás. Možná existují způsoby vidění, které používáme, díky nimž jsou barvy různými lidmi vnímány odlišně beze změny jejich chování v jakémkoliv testu.
Kdyby to tak bylo, nemysleli by si lidé, že jsou některé barvy hezčí a některé jen doplňkové? Ano, ale neděje se to už? Záleží na tom, protože to ukazuje, jak jsme v případě vnímání sami v našich myslích. Řekněme, že jsem potkal mimozemšťana ze vzdálené sluneční soustavy, který naštěstí uměl anglicky, ale nikdy necítil ani nemohl cítit bolest.
Můžu mu vysvětlit, že bolest se přenáší A delta a C vlákny do míchy. On se může naučit každou buňku, dráhu, proces i chemické zapojení přenosu bolesti. Mimozemšťan může i složit zkoušku z biologie týkající se bolesti a věřit, že bolest je pro nás špatná věc. Bez ohledu na to, kolik se toho naučil, nikdy nemůže cítit bolest. Filozofové nazývají tyto nepopsatelné bolestivé pocity qualia. Naše neschopnost spojit si fyzický stav s těmito pocity, naše neschopnost vysvětlit a sdílet naše osobní qualia, se nazývá vysvětlovací mezera.
Této mezeře čelíme když popisujeme barvu někomu, kdo byl celý život slepý. Tommy Edison se narodil slepý. Na svém YouTube kanálu popisuje, jaké to je, být slepý. Je to úžasný kanál. V jednom videu mluví o barvách a o tom, jak se mu zdají zvláštní a cizí. Lidé se barvy pokouší přiblížit tím, že červená je teplá a modrá studená, ale někomu, kdo nikdy neviděl barvu, se to zdá divné.
A nikdy mu to nepomohlo představit si barvu. Někteří filozofové, například Daniel Denning, namítají, že qualia jsou niterná a nepopsatelná kvůli nedostatkům v našem jazyce a ne proto, že není možné je sdílet. Možná existuje mimozemská rasa, která komunikuje pomocí jazyka, který způsobuje, že se vám barvy objevují v mysli bez pomoci sítnice nebo potřeby vidět barvu na vlastní oči. Třeba je i v angličtině možné správným použitím milionů či miliard slov dostatečně popsat barvu tak, aby si ji mohl představit i slepý člověk.
Nebo byste mohli zjistit, jestli váš přítel vidí stejnou červenou jako vy. Pro teď ale není možné zjistit, jestli je vaše červená stejná jako moje. Jednoho dne nám možná jazyk umožní podobné věci sdílet a zjistit pravdu. Nebo taky ne. Je ubíjející nemít odpověď, ale pouhý fakt, že se mě můžete zeptat na mé vnitřní pocity a že se můžu zeptat mých přátel a společně s nimi přemýšlet nad konceptem qualií, je poměrně neuvěřitelný a také lidský.
Zvířata umí spoustu chytrých věcí, které děláme i my. Umí používat nástroje, řešit problémy, komunikovat, spolupracovat, vyjadřovat zvědavost, plánovat budoucnost. I když to nevíme jistě, mnohá zvířata se chovají, jako by cítila emoce. Samotu, strach, radost. Opice se dokonce naučily používat jazyk, aby se dorozuměly s lidmi.
Je to jakási znaková řeč, kterou používají, aby odpověděly na otázky, vyjádřily emoce nebo dokonce nové myšlenky. Na rozdíl od jiných zvířat tyto opice rozumí jazyku a umí odpovídat na otázky na úrovni dvou a půl letého dítěte. Něco žádná znakující opice neudělala. Žádná opice nikdy nepoložila otázku. Kdo položil první otázku? od Josepha Jordania je skvělé čtení na toto téma. Po dobu, kterou používáme znakovou řeč ke komunikaci s opicemi, se ony nikdy nahlas nepozastavily nad ničím, co my víme a ony ne.
To neznamená, že opice nebo ostatní zvířata nejsou zvědavá. Očividně jsou. Naznačuje to, že jim chybí teorie mysli. Porozumění faktu, že ostatní mají svou vlastní mysl, znalosti, přístup k informacím, který vy nemáte. Ani my, lidé, se nerodíme s teorií mysli. Existuje experiment, kterým se zjišťuje, kdy si lidské dítě osvojí teorii mysli.
Jmenuje se test Sally-Anne. Během testu je dětem vyprávěn příběh o Sally a Anne. Sally a Anne mají v pokoji krabici a košík. Mají také lahodnou sušenku. Sally dá sušenku do krabice a odejde z pokoje. Zatímco je Sally pryč, Anne vyndá sušenku z krabice a dá ji do košíku. Když se Sally vrátí, testující se zeptá dětí, kde bude hledat sušenku.
Samozřejmě, že se Sally podívá do krabice, kde ji nechala, protože nemá ponětí o tom, co dělala Anne, když byla pryč. Do věku 4 let děti trvají na tom, že se Sally podívá do košíku, protože tam ta sušenka je. Dítě vidí, že Anne sušenku přemístila, tak proč by to Sally nevěděla? Malé děti si neuvědomují, že Sallyina mentální reprezentace situace a přístup k informacím se může lišit. Opice, které umí znakovou řeč, ale nikdy se nás na nic nezeptají, dělají to samé.
Nedokáží rozpoznat, že ostatní mají podobné kognitivní schopnosti a mohou být zdrojem informací. Jsme úplně sami jen s naším vnímáním. Jsme sami v našich myslích. Můžeme se shodnout, že čokoláda je dobrá, ale nemůžu vám vlézt do mozku a zjistit, jak chutná vám. Nikdy nebudu vědět, jestli je moje červená stejná jako vaše, ale můžu se zeptat.
Zůstaňte lidmi, zůstaňte zvědaví a ukažte to celému světu. A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz
Náš mozek převádí jisté rozmezí elektromagnetického spektra na barvu. Dokážu změřit vlnovou délku záření, ale nedokážu změřit nebo zaznamenat vnímání barvy ve vaší mysli. Jak můžu vědět, že když se oba podíváme na jahodu, a mně se vybaví tento vjem, kterému říkám červená, že se tobě nevybaví takovýhle vjem, kterému také říkáš červená, oba ho nazýváme červenou, komunikujeme efektivně a odejdeme.
Nikdy se nedozvíme, jak odlišné byly naše vnitřní zkušenosti. Samozřejmě víme, že všichni nevidí barvy stejně. Příkladem by byla barvoslepost. Tyto odlišnosti můžeme diagnostikovat a prodiskutovat, protože lidé s těmito vadami nevidí věci, které vidí většina za nás. Možná existují způsoby vidění, které používáme, díky nimž jsou barvy různými lidmi vnímány odlišně beze změny jejich chování v jakémkoliv testu.
Kdyby to tak bylo, nemysleli by si lidé, že jsou některé barvy hezčí a některé jen doplňkové? Ano, ale neděje se to už? Záleží na tom, protože to ukazuje, jak jsme v případě vnímání sami v našich myslích. Řekněme, že jsem potkal mimozemšťana ze vzdálené sluneční soustavy, který naštěstí uměl anglicky, ale nikdy necítil ani nemohl cítit bolest.
Můžu mu vysvětlit, že bolest se přenáší A delta a C vlákny do míchy. On se může naučit každou buňku, dráhu, proces i chemické zapojení přenosu bolesti. Mimozemšťan může i složit zkoušku z biologie týkající se bolesti a věřit, že bolest je pro nás špatná věc. Bez ohledu na to, kolik se toho naučil, nikdy nemůže cítit bolest. Filozofové nazývají tyto nepopsatelné bolestivé pocity qualia. Naše neschopnost spojit si fyzický stav s těmito pocity, naše neschopnost vysvětlit a sdílet naše osobní qualia, se nazývá vysvětlovací mezera.
Této mezeře čelíme když popisujeme barvu někomu, kdo byl celý život slepý. Tommy Edison se narodil slepý. Na svém YouTube kanálu popisuje, jaké to je, být slepý. Je to úžasný kanál. V jednom videu mluví o barvách a o tom, jak se mu zdají zvláštní a cizí. Lidé se barvy pokouší přiblížit tím, že červená je teplá a modrá studená, ale někomu, kdo nikdy neviděl barvu, se to zdá divné.
A nikdy mu to nepomohlo představit si barvu. Někteří filozofové, například Daniel Denning, namítají, že qualia jsou niterná a nepopsatelná kvůli nedostatkům v našem jazyce a ne proto, že není možné je sdílet. Možná existuje mimozemská rasa, která komunikuje pomocí jazyka, který způsobuje, že se vám barvy objevují v mysli bez pomoci sítnice nebo potřeby vidět barvu na vlastní oči. Třeba je i v angličtině možné správným použitím milionů či miliard slov dostatečně popsat barvu tak, aby si ji mohl představit i slepý člověk.
Nebo byste mohli zjistit, jestli váš přítel vidí stejnou červenou jako vy. Pro teď ale není možné zjistit, jestli je vaše červená stejná jako moje. Jednoho dne nám možná jazyk umožní podobné věci sdílet a zjistit pravdu. Nebo taky ne. Je ubíjející nemít odpověď, ale pouhý fakt, že se mě můžete zeptat na mé vnitřní pocity a že se můžu zeptat mých přátel a společně s nimi přemýšlet nad konceptem qualií, je poměrně neuvěřitelný a také lidský.
Zvířata umí spoustu chytrých věcí, které děláme i my. Umí používat nástroje, řešit problémy, komunikovat, spolupracovat, vyjadřovat zvědavost, plánovat budoucnost. I když to nevíme jistě, mnohá zvířata se chovají, jako by cítila emoce. Samotu, strach, radost. Opice se dokonce naučily používat jazyk, aby se dorozuměly s lidmi.
Je to jakási znaková řeč, kterou používají, aby odpověděly na otázky, vyjádřily emoce nebo dokonce nové myšlenky. Na rozdíl od jiných zvířat tyto opice rozumí jazyku a umí odpovídat na otázky na úrovni dvou a půl letého dítěte. Něco žádná znakující opice neudělala. Žádná opice nikdy nepoložila otázku. Kdo položil první otázku? od Josepha Jordania je skvělé čtení na toto téma. Po dobu, kterou používáme znakovou řeč ke komunikaci s opicemi, se ony nikdy nahlas nepozastavily nad ničím, co my víme a ony ne.
To neznamená, že opice nebo ostatní zvířata nejsou zvědavá. Očividně jsou. Naznačuje to, že jim chybí teorie mysli. Porozumění faktu, že ostatní mají svou vlastní mysl, znalosti, přístup k informacím, který vy nemáte. Ani my, lidé, se nerodíme s teorií mysli. Existuje experiment, kterým se zjišťuje, kdy si lidské dítě osvojí teorii mysli.
Jmenuje se test Sally-Anne. Během testu je dětem vyprávěn příběh o Sally a Anne. Sally a Anne mají v pokoji krabici a košík. Mají také lahodnou sušenku. Sally dá sušenku do krabice a odejde z pokoje. Zatímco je Sally pryč, Anne vyndá sušenku z krabice a dá ji do košíku. Když se Sally vrátí, testující se zeptá dětí, kde bude hledat sušenku.
Samozřejmě, že se Sally podívá do krabice, kde ji nechala, protože nemá ponětí o tom, co dělala Anne, když byla pryč. Do věku 4 let děti trvají na tom, že se Sally podívá do košíku, protože tam ta sušenka je. Dítě vidí, že Anne sušenku přemístila, tak proč by to Sally nevěděla? Malé děti si neuvědomují, že Sallyina mentální reprezentace situace a přístup k informacím se může lišit. Opice, které umí znakovou řeč, ale nikdy se nás na nic nezeptají, dělají to samé.
Nedokáží rozpoznat, že ostatní mají podobné kognitivní schopnosti a mohou být zdrojem informací. Jsme úplně sami jen s naším vnímáním. Jsme sami v našich myslích. Můžeme se shodnout, že čokoláda je dobrá, ale nemůžu vám vlézt do mozku a zjistit, jak chutná vám. Nikdy nebudu vědět, jestli je moje červená stejná jako vaše, ale můžu se zeptat.
Zůstaňte lidmi, zůstaňte zvědaví a ukažte to celému světu. A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz
Komentáře (119)
BigVDOdpovědět
14.07.2016 14:28:14
Nad stejnou myšlenkou vidění barev a vnímání chutí jsem se zamýšlel již na základce a při pokusu o vysvětlení této myšlenky ostatním jsem vždy narazil na neúspěch. A jak na to koukám, tak i přes krásné vysvětlení ve videu to zde spousta komentujících nepochopila. :) Takže jsem rád, že jsem s vysvětlováním ostatním lidem seknul, neboť by mne skličovalo, že mne nikdo nechápe.
vonOrfOdpovědět
14.07.2016 12:08:14
Na druhou stranu vjem "v hlavě" je odvozen od čípků v oku...barvoslepí lidé barvy vidí "odlišně" ne kvůli rozdílům v "hlavě", ale právě kvůli rozdílům v oku. Občas se mi ale stane, že jedním okem vidím více "dotepla" a druhým "dostudena" a nedá se poznat, co je "správně" + když jsem se učil na tiskaře tak nám říkali (a nevím zda nekecali.o) že čím je člověk starší, tím vidí více "dožluta" a staří tiskaři že se tak neobejdou bez měřícího přístroje. V té chvíli pořekadlo: Zamlada byla i ta tráva zelenější...dostává docela novej rozměr.o)
Lukas veselyOdpovědět
14.07.2016 10:08:04
Já chci michaela zpátky :(
ciusOdpovědět
24.04.2015 14:01:50
Vnímání těch dvou jahod rozhodně rozpoznáme: jednak se můžeme zeptat, nakolik je nám třeba tato barva na spektru vzdálená od jiné, za druhé listy nemají stejnou barvu jako plod, za třetí můžeme registrovat elektromagnetické signály v mozku (i když to poslední s filozofického hlediska možná nic nedokazuje).
Kdybych video tvořil já, rozhodně bych za příklad dal třeba nemožnost rozpoznat, jestli já obraz slyším a vy ho vidíte - jako třeba Neil Harbisson: http://www.ted.com/talks/neil_harbisson_i_listen_to_color
GGG-OfficialAccountOdpovědět
14.07.2016 00:49:36
Je moje spektrum stejné jako tvoje? ;)
apelt777Odpovědět
03.02.2014 13:08:57
Však barvoslepí lidé jsou snaž již důkazem ne.. že každý vnímá barvu jinak. (někomu zčásti chybí vnímání červené.. jinému vnímání modré, atd)
dddddavidddddOdpovědět
09.03.2013 19:28:20
Perfektní video a supr téma, líbí se mi rozebírání mysli ;) A může to být tak trochu .. psycho, když si uvědomíte, co říká :D
Jen drobnost, na 6:37 je "nepozasatavily" ;)
scr00chy (Překladatel)Odpovědět
15.07.2013 22:59:34
Opraveno. Díky.
jrfOdpovědět
09.03.2013 18:55:08
Kdyby kazdy vnimal urcitou barvu jinak, tak ja nevim.. nechapu to :D
Dejme tomu, ze mame manzelsky par, ktery si jde vybrat koberec. Shodnou se na tom, ze chteji cerveny, ale kazdy by sel k jine barve. Vzdyt preci cervena je cervena a nikdo nepujde k zeleny ne?
Nebo jsem spatne pochopil cele video?
dddddavidddddOdpovědět
09.03.2013 19:31:08
Asi ano ;) Červená pro tebe vypadá tak, jak ji znáš, ale jen proto, že jsi se naučil, že tohle je červená, přiřadil sis tu zkušenost. Ale vnímání někoho jiného se může zcela lišit, a sice tak, že pro něj, když to trošku přeženeme, může být červená to, co ty znáš (vnímáš) jako zelenou ;)
DivacOdpovědět
18.03.2013 04:05:44
V tomhle případě je to myšleno úplně stejné jako s jazyky, ale obráceně :)
Jahodě my říkáme jahoda, japonec to nazývá jinak, němec taky a mexičan taky... ale všichni ví a mluví o stejné věci.
V tomhle případě je teoreticky možné, že vidíme každý barvy jinak, ale vzhledem k tomu, že znalost barev se též učíme od jiných, tak prostě přebíráme jen to, co se naučíme doma a jinde. Stejně jako ses naučil mluvit, tak ses naučil barvy. Takže všichni ví o jaké barvě je kdy řeč, jen je možné, že k ní mají přiřazeno v hlavě ve skutečnosti rozdílnou barvu, ale nikoliv barvu z pohledu názvu, ale z pohledu vnímání barevného spektra.
bugfootOdpovědět
17.03.2014 19:39:05
Tak čapni nějákou ženskou, kupte si pastelky, nebo fixy a zkuste popsat všechny barvy..... a zaručuju ti, že kolem oranžový a žlutý se pohádáte :-)
Czech1201Odpovědět
06.03.2013 18:06:24
Popravdě jsem nad tím už nejednou přemýšlel, ale vždycky jsem to hodil za hlavu, jako když jsem přemýšlel nad koncem vesmíru, člověk se z toho akorát tak zblázní :D
Takže děkuju že nad tím zas musím znova přemýšlet :D
Jacobs322Odpovědět
31.08.2013 16:04:47
Ja som premyslal aj o tom, ze co ked je svet oklo nas len vyplodom nasej mysli :D ale to som tiez hodil za hlavu lebo som sa z toho skoro tiez zblaznil :D
SaarebasOdpovědět
01.03.2013 16:54:06
Tohle mě zajímá od okamžiku, kdy jsem se poprvé dočetl o telepatii nebo výměně těl. Jak by všechno bylo vidět a cítit v jiném těle? :D
jarda69Odpovědět
28.02.2013 19:39:46
Tohle prostě můžu. Ten chlapík to vážně umí pěkně podat.
HelemeseOdpovědět
28.02.2013 01:58:12
Tento dil pro me zklamani. Otazku vnimani barev si polozil kdekdo z nas uz za mlada. Ja,oligaca i jini. Ale proc se Vsauce zabyva necim, co je jen nejaky predpoklad? To me trochu mrzi.
Barva je vesmes vlastnosti materialu. Kazdy material pohlcuje jistou vlnovou delku. Podle toho,jake vlnove delky se od nej odrazi, je material takove a takove barvy. Diky tomu se vsichni shodneme, ze to je cervene a to modre. Proc pak ale ve vedeckem svete (tedy empirickem) predpokladat, ze kazdy vnimame barvu jinak? Oci jsou jen receptory a funguji nam stejne. Mozek je jen organ, ktery se nam vyvinul vsem stejne (u zdravych jedincu). Evoluce funguje u zdravych jedincu stejne. Neni zadny logicky duvod myslet si, ze muj mozek vnima nejak vyrazne odlisne nez mozek jiny. Chodime stejne, vsichni vnimame tvary stejne, vzhled popiseme vsichni stejne. Evoluce nam vytvorila mozky stejne. Stejne to plati u chuti. Chut je dana biochemickou premenou konkretnich latek v potrave. Neni duvod myslet si, ze kazdy mame chut odlisnou. Mame stejne chutove poharky, stejny mozek. Predpokladat jine vnimani bez jakychkoliv dukazu je vedecky bulvar a to me dneska zklamalo.
AutoOdpovědět
28.02.2013 22:19:18
Nepředpokládá se jiné vnímání, pouze konstatoval, že nikdo nemůže dokázat, že to vnímáme stejně, což mi připadá jako celkem zajímavý fakt. Vážně bych chtěl někdy nakouknout do hlavy někoho jinýho.
belkounekOdpovědět
01.03.2013 23:16:21
Myslím že máš na to omezený úhel pohledu. Podle toho co říkáš by nám jídlo mělo chutnat všem stejně tak proč mě nechutnají ryby a tobě ano? Mozek nefunguje všem stejně nebo dokážeš skládat hudbu jako Mozart a hrát hokej jako Jágr? Všichni jsme odlišný a to po mentální stránce, s kterou souvisí i vnímání barev a chutí, tak i po fyzické všichni vypadáme jinak a máme odlišné fyzické proporce. Máš pravdu v tom že všichni máme mozek, ale každému funguje trochu jinak to je důležité si uvědomit. Mimochodem vyčítáš jim sice že přemýšlí za hranicemi vědeckých důkazů jenže takové myšlení obvykle vede k největším vědeckým objevům. Myslet za hranice a nenechat se omezovat zákonama, které jsme určili my lidé je to důležité.
HelemeseOdpovědět
02.03.2013 13:04:56
+belkounekNepovazuju to za omezeny pohled, nybrz za realny pohled. Naopak velmi zjednodusene to je od tebe, ikdyz to tak na prvni pohled nevypada. Osobne jsem presvedcen, ze otazka chuti (tedy co komu chutna) neni v rozdilnem vnimani chuti jako takove, ale v rozdilnych preferencich jednotlivcu. Obecne obyvatele primorskych statu ji ryby vice, nez obyvatele statu bez more. Nelze predpokladat, ze maji jine vnimani chuti prece. Spise diky lepsimu a levnejsimu pristupu k rybam, je ji od mala. Spis otazka zvyku, nez vnimani. Ja ryby nejim od te doby, co jako diteti mi uvizla kost v krku :) Trochu absurdni, ale jiste mi ta kost nezmenila vnimani chuti. Lidske mysleni je jiste slozite a kazdy mame rad neco. ALe v tom to prave podle me je. Samotne vnimani chute ryby mam totozne, co kazdy jiny zdravy clovek, ale spousta dalsich faktoru me cely zivot ovlivnuje, jestli mi to bude chutnat. Jen protoze nejim ryby neznamena, ze jejich chut vnimam jinak. Spoustu jidel jako dite nemusis a v dospelosti jo. Je to otazka zmeny vnimani chuti, nebo jen otazka zvyku a zmeny osobnich preferenci? Co ti prijde smysluplnejsi? :)
To stejne bude u barev. Stale nevidim duvod, proc predpokladat jine vnimani barev. Jiste, kazdy mame rad jinou, ale to nic neznamena. Zeptej se pubertaku, zvlaste kluku a kazdy bude nesnaset ruzovou. Ne kvuli barve, ale kvuli "spolecenskym tlakum". Vidis, pri zamysleni je tu spousta mnohdy dulezitejsich faktoru, proc vyhodnocujeme barvy jinak. ALe vnimani nasim mozkem muze byt pritom stale stejne...
Reci o Mozartu ci Jagrovi neresim. Jagr ma take nejakou telesnou konstituci. Skladatele ci matematici maji lepsi abstraktni mysleni=sirsi sedou kuru mozkovou. Nic z toho se ani vzdalene nepodoba vnimani barev a tedy je to naprosto irelevantni.
PavitchOdpovědět
25.06.2022 00:12:03
+HelemeseAle když sbíráme jahody tak každý vyhodnotí zralost trochu jinak, tedy i správnou barvu, u toho je podstatná právě barva a později i chuť. Jsou lidé kteří furt budou sbírat ty světlejší, protože jim přijde prostě už zralá. A bohužel já po COVIDu nemám stejnou chuť jako před rokem, různé potraviny mají různé pachuťe, které jsem dřív necítil nebo nevnímal, nedokáži to určit. Myslím že spíš na to naráží a ty sis ve videu našel a okomentoval něco co tam vůbec není.
HelemeseOdpovědět
02.03.2013 13:16:26
+belkounekJen jeste jedna otazka, ci priklad k zamysleni.
Vem si papir, kde je cerny text na bilem papire. Ptej se lidi, jestli jim to prijde dostatecne konstrastni...proste citelne. Jiste ti 99,9% rekne, ze ano. Pokud ovsem kazdy vnima barvy jinak, tedy bilou i cernou jinak, pak musi existovat relativne vyznamne procento lidi, kteri to za kontrastni nepovazuji. Ponevadz to vidi treba jako zlutou na modre :) Ale myslim, ze uz jen fakt, ze pouzivame zrovna cerne na bilem papire jasne mluvi o tom, ze miliardy lidi se docela shodnou...
Proste je mnohem logictejsi to, ze vidime stejne, nez to, ze vnimame jinak a za cela staleti o tom nemame ani tuseni :) Je to jen zajimave tema k zamysleni, ktere jiste da slusnou sledovanost. Ja mu to nevycitam, mam jeho videa rad. Ale hltat vsechno snad nemusim...
belkounekOdpovědět
02.03.2013 16:34:37
+belkounekNikdo ti nevyčítá že to nehltáš jen ti dávám odezvu na tvůj názor :-) U tvé otázky koho se na tu kontrast zeptáš? Dospělých, puberťáků i třeba školních dětí všichni tito lidé budou naučeni říkat že je tato barva kontrastní, protože i kdyby tyto barvy vnímali třeba obráceně než ty oni jsou od svých rodičů, učitelů a společnosti naučeni že o ní mají říct že je kontrastní. Dále si řekl že se nechceš vyjadřovat k tomu s tím Jágrem a Mozartem zamysli se nad tím ještě sám si uznal že mozek těchto lidí je v jistých částech vyvinutější než tvůj a můj. To je jasné, jak si tedy můžeš být jistý že mozek v oblasti vnímání je u všech lidí stejný? Dokonce bych řekl že je to nemožné, aby lidi vnímali vše stejně, protože každý mozek se vyvijí jinak a má jiné výhody/nevýhody. S rybami v Anglii je národním jídlem Fish and chips což je pochopitelné vzhledem že sou ostrovem, ale musí to nutně znamenat že všichni angličané mají rádi ryby? To že obyvatelé přímořských států jí ryby více je hlavně kvůli ekonomice kup si mořskou rybu tady a v přímořském městě cenový rozdíl bude podstatný, ale stále to neznamená že všem v přímořském městě/státě musí ryby chutnat. Zdá se mi že bereš mozek jako orgán, který mají všichni lidé stejný, ale tak to prostě není.
Zdá se mi že můj příspěvek bereš offenzivně jestli je to tak pak se omlouvám já jen diskutuji o různých možnostech. Nemyslím to vůči tobě zle. Jen chci ukázat že je více úhlů pohledu a né vždy ten prosazovaný je ten správný. To kdo má z nás dvou pravdu se asi nikdy nedozvíme na tom, ale nezáleží rád jsem si s tebou zadiskutoval :-)
DivacOdpovědět
18.03.2013 04:20:07
+belkounekHelemese: tak tohle je celkem mimo téma :) z fyzikálního hlediska totiž bílá a černá jsou na opačné straně spektra a fakticky jsou svým protikladem. Bílá odráží totiž světla nejvíce, zatímco černá nejméně no a pokud víš, tak právě odražené světlo zachycuje oko, které následně předá informace mozku.
Z toho plyne, že oko každého z nás má počáteční vstup stejný, záleží pak už jen na zpracování a signálu do mozku. To, v jaké formě se každému z nás informace předá už se dá těžko vysledovat. Ale jelikož se už nejedná o barvy (tedy o odraz světla), ale informaci předávanou nervy do mozku, konečná informace může být rozdílná u každého z nás.
Tedy celkově asi tak, že pokud se podíváme na červenou, oba řekneme, že je to červená, ale pokud bychom si vzájemně prohodili tuto informaci na mozkové úrovni a neřekli si, že se díváme na červenou, třeba bychom každý danou barvu rozkódovali jinak.
HelemeseOdpovědět
22.03.2013 12:46:48
+belkounekDivac:
Ano, jak jsem rekl hned na zacatku, barva je vlastnost materialu (tim jsem prave myslel, ze na zaklade odrazu svetla od dane latky, my vidime konkretni barvu materialu). Muj priklad na papire mel vest k zamysleni, proc tedy se lidstvo obecne shodne na kontrastu, pokud vyhodnocujeme jinak. Dulezite je slovo vyhodnocujeme, protoze o tom cele video je...ne o tom, co nam jde do oka. Video proste je zalozeno na nejake hezke detske uvaze, kterou nelze vyvratit a hezky zni. Lidi ji hltaj. To z toho video dela trochu bulvarni.
Z vedeckeho hlediska neni duvod predpokladat jine vyhodnocovani barev, ktera je dana materialem. Zkusim tedy vysvetlit mou uvahu jeste z jinych hledisek, protoze lidi tu viditelne radeji hltaji nevyvratitelny hezky znejici predpoklad, nez empiricky predpoklad :)
Prvni problem:
To co vidime je obraz, ktery vznika tak, ze okem (receptorem) ziskavame odraz svetla z okoli, z ktereho mozek vyhodnoti celkovy obraz. V tomto celkove odrazu je umisteni predmetu, jejich tvar, jejich barva. Proste celkovy obraz. Cele toto video naprosto nesmyslne predpoklada, ze my vidime stejne predmety, my vidime stejne tvary, ale z nejakeho nevysvetlitelneho duvodu barvy vidime jinak. Muj i tvuj mozek vyhodnoti ctverec jako ctverec a kolo jako kolo. Proc by zrovna barvu mel vyhodnotit ruzne? Proc jen cast obrazu? To by bylo hodne absurdni, nemyslis? :) Neni logictejsi predpokladat, ze pokud vyhodnocujeme vsechny aspekty obrazu stejne, ze barvy vyhodnotime take stejne? Vzdyt vsechno je jen odraz svetla...tedy zpusob vyhodnoceni barvy i tvaru je obdobny.
Problem cislo 2:
Vnimani chuti i vnimani barvy je velmi podstatna cast naseho zivota. Lidi to tu zhlehcuji, ale z evolucniho hlediska na tom stoji nase preziti. Je dulezite vnimat veci stejne (a reci o tom, ze to jen nevime neberu, priroda nefunguje takhle zmatkovite). Mnohem smysluplnejsi z hlediska naseho preziti je fakt, ze vnimame veci stejne a tim jako celek jsme odolnejsi.
Prijde mi naprosto smutne, kolik lidi se necha oblbnout jednim videem s hezky znejicim chlapkem a kazdeho, kdo to zpochybni hned sypou minusama :) Ale kazdy at si sam rozmysli, jestli bude verit tomu, ze proste cast naseho obrazu vyhodnotime jen tak zrejme pro zabavu jinak :)
apelt777Odpovědět
03.02.2014 12:54:10
Mě třeba nechutnají houby.... žádný druh, dokonce mi je nepříjemné i když cítím jejich vůni. Smrdí mi to. Nemyslím si že je vnímám stejně jako ostatní co je milujou.
apelt777Odpovědět
03.02.2014 13:06:18
+apelt777A stejně jako někdo slyší větší/menší vlnovou délku, což je dokázané. Tak můžeš mít bílou barvu s jemným nádechem růžové, někdo uvidí už pouze bílou barvu, a někdo tam tu růžovou zaznamená.
oligacaOdpovědět
28.02.2013 00:25:53
presne nad tymto som sa casto zamyslala, ci aj ostatni vidia farby tak ako ja :D skvele videjko, vdaka za preklad a informacie :D
midloOdpovědět
27.02.2013 20:18:35
Na konci jak rozmačká ten obal a sliz odhalí, že na stole je napsán nápis Vsauce, evokuje to myšlenku, že nápis je na stole pořád, ale až kvůli tomu gelu ho spatříme. Jinými slovy, Vsauce pomáhá lidem pochopit fungování sebe sama, principů a okolního světa, ale člověk bude sám sebou, svět světem a princip principem... i když člověk nepochopí, jak to s nimi je. Neocenitelná informace pro duchovně hledající... člověk hledá a hledá a to nejlepší co se mu podaří nalézt je to, že tím co hledá už vlastně je :). Ať už je jakákoliv informaci jakkoli převratná, nakonec je jen slizem na stole, prstem ukazujícím na měsíc... A blázni jsou lidé, kteří ukazují druhým lidem na stole nápis Vsauce aniž by na ten stůl vylili kýbl zeleného hnusu... Lol
radyspukOdpovědět
27.11.2013 18:34:43
helemese: absolutně s tebou souhlasím! kdyby každý viděl barvy jinak (kromě barvoslepých) tak bychom se třeba nemohli shodnout že daná barva je teplejší či naopak studenější, lidi radši si přečtěte něco o funkci oka, uděláte nejlíp ;) !
LadyJoker9Odpovědět
27.02.2013 16:01:19
Moc děkuju za další video :) Zrovna nedávno jsem si nad tímhle lámala hlavu. Vnímají lidé barvy, pocity a chutě stejně jako já? Vlastně nejsem o moc moudřejší ani po zhlédnutí videa, ale i tak to bylo strašně zajímavé a je dobré vědět, že nejsem jediná, kdo nad tím přemýšlí :)
MrPiercOdpovědět
27.02.2013 14:39:45
Skvělý pohled na myšlení a pohled na cizí myšlení člověka či zvířete. Je to velmi dobře vysvětleno a dovedlo mě to na zcela jiný pohled okolo myšlení, emocí, vnímání. Tyhle teoretické otázky jsou vždy zajímavé. Myslíme si, že už víme a známe všechno, ale přesto je toho ještě hodně, co nám zbývá k poznání!