Jordan Peterson – Stůj rovně s rameny vzadu

První pravidlo... Je to docela komické pravidlo, zní "Stůj rovně s rameny dozadu". A je to úvaha mimo jiné o humřích návycích. Četl jsem nějaké studie o humrech, muselo to být tak před deseti lety, a úplně mi vyrazily dech. Narazil jsem na jeden objev, že humři řídí držení svého těla pomocí serotoninu. Řekl jsem si: Páni, to je zajímavé.

A držení těla je tohle, napřímení. A já si řekl: To je hrozně zajímavé, protože lidé se v depresi hrbí. A napadlo mě, jestli tam není nějaká spojitost. A tak jsem si přečetl celý stoh studií o humří neurochemii. Neurochemie humrů je docela dobře prozkoumaná, protože mají dost jednoduchý nervový systém. A když chcete porozumět složitému nervovému systému, je dobrý nápad porozumět nejprve jednoduššímu a pak se propracovat směrem nahoru.

A ukazuje se, že serotonin reguluje pocity spojené s postavením a držením těla u humrů úplně stejně jako u lidí. A to mi prostě vyrazilo dech. První kapitola je částečně o tom, že když humr prohraje v boji o status, můžete mu dát antidepresiva a on bude znovu bojovat! A to mi prostě vyrazilo dech.

Je to tak pozoruhodné, protože z toho vyplývá například tohle – představte si, že můžete být humr na vrcholu, nebo vespod. Představte si desetipatrovou humří hierarchii. Takže můžete být číslo jedna – humr na vrcholu, nebo číslo deset – spodní humr. Jestliže jste spodní humr, máte málo serotoninu a hodně oktopaminu – ten lidé neprodukují. A jestliže jste humr na vrcholu, máte hodně serotoninu a málo oktopaminu.

A můžete posunout humra v hierarchii dominance tím, že zvýšíte jeho hladinu serotoninu. A to je zajímavé, protože to znamená, že měřák našeho statusu... Máme takový měřák v našich myslích, který měří náš status – je starý třetinu miliardy let. A také to znamená, že myšlenka hierarchie – říkejme jí hierarchie dominance, protože u humrů se řídí fyzickou zdatností. Myšlenka hierarchie je minimálně 350 milionů let stará.

A tak jsem to četl a řekl si: Tím končí myšlenka, že lidské hierarchie jsou sociokulturní výmysl. Ne, to je špatně. A nejen trochu, je to neuvěřitelně špatně. Je to závratně špatně. Takže hierarchie tu jsou už třetinu miliardy let. A máme neurochemický systém, který ovlivňuje naše vnímání těchto hierarchií.

A tohle je také důvod, proč je pro lidi tak důležitá reputace. Je mnoho důvodů, ale tohle je jeden z nich. To, kam vás tenhle měřák, který sdílíte s humry, zařadí v hierarchii, rozhoduje o poměru negativních a pozitivních emocí, které dostáváte. Což je také ohromující myšlenka, a to ze dvou důvodů: První je, že pro člověka je nesmírně těžké být ponižován, protože ho to nejen rozruší v tu chvíli, ale změní to způsob, jakým celý jeho systém odpovídá na svět, takže pak prožívá méně pozitivních emocí a více negativních.

Je to hodně tvrdé. A má to i další následek. Existuje těsný vztah mezi vaším přesvědčením a pozicí v hierarchii. Je to složité, ale stojí za to to projít. Řekněme, že mám nějaký status jako profesor a byl mi řekněme přidělen nárok na jistou pozici ve společenské hierarchii. A otázka zní: Proč mám platný nárok na takovou pozici?

A odpověď hypoteticky zní: Protože mám dostatečné vědomosti. Potom pokud se mi postavíte, napadnete má přesvědčení a ukážete, že se mýlím – a můžete říct, že se rozčílím, protože se mýlím – ale přesnější důvod je, že vy ukazujete davu, že mé postavení v hierarchii není platné. A tím snížíte mé postavení v hierarchii a rozhodíte neurochemické systémy, které regulují mé emoce.

Takže pokud vás alespoň trochu zajímá, proč lidé tak moc brání sebe a své přesvědčení ve snaze chránit své postavení, pak tohle je ten důvod. Tohle je skvělý příklad, jak se dozvíte neuvěřitelné věci tím, že narazíte na nějaký podivný biologický fakt. Je to jako řada dominových kostek. A proto jsou biologická fakta tak užitečná. Nemusíme se hádat o tom, zda jsou lidské hierarchie sociálním výmyslem.

Daná hierarchie je ovlivněná sociokulturními okolnostmi, ale ten fakt, že hierarchie... Ta část vašeho mozku, která měří status v hierarchii, je starší než ta část mozku, která rozpoznává stromy. Je stará a velmi základní. Téměř všechna společenská zvířata se uspořádávají do hierarchií. První kapitola je také zamyšlení nad tím, co může představovat hierarchii.

Jeden z mých kolegů, můj bývalý student z Harvardu, hodně chytrý chlap, má postgraduál z MIT a Ph.D. z psychologie na Harvardu. Jako snad jediný na celém světě a je to velmi chytrý chlap. Pomohl mi vymyslet Self Authoring Suite, pracoval na tom asi dvacet let. To jsou cvičení, která pomáhají lidem psát o jejich životě a srovnat si ho. Řekl mi, abych přestal používat termín "hierarchie dominance," a to protože je prolezlý marxistickými předsudky. To mě zarazilo, protože jsem to slovo používal léta.

Řekl mi, že je to založené na představě, že v lidské hierarchii stoupáte prokázáním síly. Ale to není pravda. Ve správných hierarchiích stoupáte prokázáním kompetentnosti. A to je technicky pravda. On mi to mohl říct, protože ve svém doktorátu řešil, co předpovídá úspěch v západních hierarchiích. A odpověď je docela jasná: Obecná schopnost myslet a také prefrontální schopnosti, což on testoval.

Takže inteligence, zhruba řečeno, ačkoliv je to o něco složitější než jen inteligence. A svědomitost, která může za přibližně polovinu dlouhodobého úspěchu. Jak byste chtěli uspořádat společnost? Zdá se mi docela dobré, aby chytří a tvrdě pracující lidé měli největší šanci uspět. To není špatný test správnosti toho uspořádání.

A obzvlášť vzhledem k tomu, kolik nahodilostí lidé zažijí. Ale na Západě je lepší se narodit o tři standardní odchylky nad průměrem v inteligenci než o tři standardní odchylky nad průměrem v bohatství. Vztaženo k vaší situaci ve čtyřiceti. Shodli jsme se na použití termínu hierarchie kompetence a myslím, že to je mnohem lepší. Takže první kapitola je zamyšlení nad podstatou a biochemií hierarchií, ale je to také instrukce, jak se prezentovat.

Protože vy se chcete světu prezentovat způsobem, který vás neponíží, tak se o tom dá uvažovat. Nechcete se ponížit, protože to způsobuje emocionální disregulaci: více bolesti, méně pozitivních emocí. A tak nejlepší způsob, jak se prezentovat, je postavit se rovně. Protáhnout se a zabírat nějaký prostor. Jste pak zranitelnější, protože vystavujete předek svého těla.

Ale je to znak sebedůvěry. A lidé si budou spíše myslet, že máte dobré úmysly. Je to dobrá cesta, jak začít ovlivňovat svou náladu. Ale nejenže to přímo ovlivňuje vaši náladu, když se napřímíte, protože postoj je úzce spojen se serotoninem a emocionální regulaci – ale také když se napřímíte a prezentujete se tak, ostatní lidé vás spíše budou brát vážně. Budou se k vám chovat jako k humrovi číslo jedna, ne jako k humrovi číslo deset.

A budete pak o sobě míň pochybovat. A postavíte se světu s kuráží. Je to také dobrý způsob, jak uspět v různých hierarchiích kompetence. Protože jedno ze základních pravidel úspěchu je postavit se věcem, které vás děsí, přímo a s odvahou. Což je taková univerzální strategie pro úspěch. A o tom je první kapitola.