Legální imigraceLast Week Tonight

Imigrace – systém, který vám přinesl Alberta Einsteina, Yo-Yo Ma a mě. Ano, je to ojeď, ožeň a zabij. Imigrace je téma, na kterém Trump staví svou kampaň. Ani po zvolení svůj názor příliš nezměnil. Svým lidem jsem včera říkal, že jako stát máme plno. Máme plno. Náš systém je plný, země je plná.

Nevejdete se sem. Naše země je plná. Co zmůžete? Víc lidí už nezvládneme. Naše země je plná. Nevejdete se, mrzí mě to. Má pravdu, naše země je rozhodně přeplněná. Jen se na to podívejte. Tady je narváno. Už se sem nikdo nevejde. Možná kdyby jeden z nich umřel nebo tak něco. Ale do té doby se sem nikdo další nevejde.

Je jasné, že to není tak snadné. Ve svých světlejších momentech, třeba zde, dokonce tvrdí, že jeden druh imigrace podporuje. Legální imigraci. On a jeho spojenci vám řeknou, že ji milují. Chci legální imigraci. Chci tu skvělé lidi. Chci legální imigraci. Věřím, že legální imigrace je zemi prospěšná.

Věřím, že ilegální imigrace není. Můj pohled na imigraci je snadný. Mnohokrát jsem to shrnul čtyřmi slovy. Legální, dobrá. Ilegální, špatná. Nemám rád, toho Teda Cruze, nemám rád ho rád ve zprávách. Nelíbí se mi, co právě řekl, nelíbí se mi jeho dutá hlava.

Nelíbí se mi v brýlích, nelíbí se mi, když líbá zadky. Kéž by nikdy nedostal hlas, ten Ted Cruz mi může olízat šourek zas. Ale jde o tohle... Když zvážíme základ toho, co říkají, tak se na tom shodneme. Legální imigrace je dobrá.

Je to oblíbený názor. Ať už mezi těmi, pro které je imigrace základem USA, nebo mezi ekonomy, podle kterých to stojí za ekonomickým růstem. Přes 13 % obyvatel USA jsou imigranti. Tři čtvrtiny jsou zde legálně. Tento systém ovlivňuje spoustu lidí. Běžně mluvíme o nelegální imigraci. Chyby v legální imigraci podporují nelegální migraci a většinou je ignorujeme.

Dnes si promluvme o systému legální imigrace. Panuje mnoho mylných představ kolem procesu, kterým, abych byl fér, většina obyvatel USA neprošla. Hlavní mylná představa je zachycena ve větě, kterou slýcháte pořád dokola. Ať už od politiků nebo běžných voličů. Chceme, aby lidé přicházeli legálně. Ať se postaví do fronty a přijdou legálně. Musí to dělat správně.

Musí se postavit do fronty. Musí přijít legálně a postavit se do fronty jako ostatní. Mnoho lidí z celého světa čeká ve frontě na příležitost sem přijít. Nemyslím si, že by měli přicházet a předbíhat ty lidi, kteří o svou příležitost bojují. Ano, postavit se do fronty. Je to chytlavá fráze, avšak je to mnohem složitější. Napověděla vám to reakce této ženy. Skryté titulky by zřejmě hlásily: "Žena si myslí: 'Co to kurva...' " Pravdou je, že pro lidi, kteří sem chtějí přijít, často neexistuje jednotná fronta.

Skutečné fronty mohou být velmi dlouhé a plné slepých uliček. Pro mnoho lidí, a to je důležité, žádná fronta neexistuje. Pokud si říkáte, že vaši předci čekali ve frontě, tak ne nutně.

Prvních sto let USA neexistovaly žádné federální imigrační zákony. Přijít sem správným způsobem znamenalo neuklouznout, když jste scházeli po můstku z lodi. Od té doby se náš imigrační systém stal komplikovanějším a zaplnila ho omezení. Vezměte si státní limity. Platí na většinu zelených karet, které vám umožňují stát se plnohodnotným občanem.

Ne víc než 7 % imigrantů ročně smí pocházet ze stejné země. To v praxi znamená, že velké státy se spoustou potenciálních migrantů jako Čína, Indie a Mexiko jsou omezeny stejným limitem jako malé země, třeba Malta. Ta je tak malá, že toto je její skutečná velikost. To je skutečná Malta.

Půjčili jsme si ji a umístili ji sem, abychom vám demonstrovali, jak je malá. A nejde jen o početní limity. Systém značně omezuje, kdo sem smí přijít. Nejlépe se to dá pochopit tak, že existují jen čtyři cesty, jak zde získat trvalý pobyt nebo občanství. Rodina, máte vztah s někým, kdo zde už žije, zaměstnání, dostali jste zde práci, štěstí, vyhráli jste vízovou loterii, kterou později vysvětlím, nebo smůla, jste uprchlík hledající azyl.

Počet lidí přicházející každou z těchto cest si není roven. Proporčně by to mělo vypadat takto. Začněme cestou, kterou přichází většina migrantů. Rodinní příslušníci. Přes dvě třetiny držitelů zelených karet prochází rodinným systémem. To dává smysl. Rodiny poskytují podporu a některé, bylo mi řečeno, se mají rády.

Ale podle Donalda Trumpa je imigrace založená na rodině pohromou. Poznáte to podle toho, jak o ni mluví. Řetězová migrace není dobrá. Řetězová migrace je špatná. Musíme ukončit řetězovou migraci. Pak tu máme řetězovou migraci. Řetězovou migraci... Přijde sem chlap, často chladnokrevný vrah, přijde sem a pak musíte dovolit přijít jeho tetě, strýčkovi, jeho otci, jeho dědečkovi, jeho prarodičům.

Jeho třetí neteři z jiného manželství. To je tak nepravdivé z tolika ohledů, že by to nedokázal sepsat ani demagog.cz. Ani to nejde popsat Ořezaným Pinocchiem z Washington Post, kterého skutečně používají. Zní to jak název striptýzového klubu pro dřevěné loutky.

Přivést sem rodinné příslušníky není tak snadné, jak to Trump podává. Můžete si přivést blízkou rodinu. To znamená partnera, dítě, sourozence nebo rodiče. Žádného strýčka, tetičku, prarodiče, žádnou třetí neteř z jiného manželství. A kdokoliv přichází, musí projít prověrkou, která má odhalit veškeré "chladnokrevné vrahy". A tento řetěz, což je mizerné přirovnání, se pohybuje pomalu.

Tyto státní limity se vztahují na většinu kategorií rodinné imigrace. Pokud sem chcete přivést sourozence z Číny, vláda momentálně posuzuje žádosti z roku 2006. Ty indické z roku 2004. Ty mexické z ledna 1997. To je před 22 lety.

Kdo ví, co kdo bude dělat za 22 let. Tedy až na Pata Sajaka. Zaručuji, že ten bude stát u kola a produkovat samohlásky, které neovládá, až do skonání světa. I přesto se systém rodinných vztahů Trumpovi zdá příliš benevolentní. Chce ho omezit pouze na partnery a děti.

Už byste nemohli zaštítit imigrační proces svých rodičů. Zajímavé je, že jedna výjimka mu však nevadí. Trumpův tchán a tchyně opouštějí federální budovu, kde složili přísahu amerického občanství. Zdroje NBC News řekli, že první dáma Melanie Trumpová se zaručila za své slovinské rodiče Viktora a Amalii Knavsovi. Řetězová migrace!

Je zcela jasné, že je to pokrytecké. Vím, že to není podstatné, ale rád bych poukázal na to, že matce Melanie je 74. Trump je o rok mladší než jeho tchyně. Spousta partnerů by měla být blíže svým tchánovcům, ale tohle není ta správná cesta. Tohle je rodinná migrace. Funguje, pokud máte v USA blízkého příbuzného, a rozhodně vám neuškodí, když jste v manželství bez lásky s prezidentem.

Pokud to pro vás nepřichází v úvahu, můžete zkusit pracovní část. Většinou to začíná tím, že vás zaměstnavatel zaštítí a vy sem přijdete na dočasné pracovní vízum. Ale to je dočasné. Můžete si ho obnovit, pokud je s vámi zaměstnavatel spokojen, ale může být omezeno, kolikrát to jde opakovat.

Avšak i samotné získání pracovního víza může být složité. Musíte se vejít do jasně vymezených kategorií. Je tu R-1 pro náboženské pracovníky, P-1A pro sportovce, H-2A je pro zemědělce, C-3PO pro otravné britské roboty a R2-D2 pro jejich robotické partnery. Je to komplexní systém.

Já sám jsem se sem dostal přes vízum O-1. Je pro osoby s nadáním v oblasti umění... Vím, co si říkáte. Vím, co si říkáte. Ne, ne, ne... Vím, co si v duchu říkáte. Naserte si! Určitá pracovní víza se získávají tak těžko, že jsou odmítnuti i velmi schopní lidé.

Třeba Kunahl Bahl, zakladatel úspěšné indické společnosti Snapdeal. Chodil v USA na univerzitu a sledujte, je se ho na konferenci v Indii zeptali, proč raději založil společnost v Indii, než aby zůstal u nás. Dostal jsem práci u Microsoftu a byl jsem šťastný. Indický programátor, co si přeje práci u Microsoftu... Požádali o mé vízum a to bylo zamítnuto.

Když máte být deportováni domů, co naděláte? Vrátil jste se a založil tu společnost. Díky bohu. Jsem rád, že to dopadlo dobře pro Indii, ale pro USA to není dobrý výsledek. Pomohli jsme mu ke vzdělání a pak ho donutili vymýšlet inovace někde jinde. Divím se, že to neudělal jak ve filmu Pretty Woman a nevrátil se na imigrační. Velká chyba.

Obří! Stojí za zmínku, že samotné získání pracovního víza neznamená, že zde zůstanete. Jeho přeměna v zelenou kartu může být těžká až téměř nemožná, podle toho, jak jste schopný a odkud jste. Váš zaměstnavatel se za vás musí opět zaručit, ale zelených karet se neudílí mnoho. Každý rok se jich udělí asi 140 tisíc. Představte si, že pracovní vízum je jako vstupenka do backstage BTS.

Ano, můžete tam být, ale nejspíš se nestanete součástí kapely. Podívejte, z vlastní zkušenosti říkám, že život na vízu je stresující. Musíte procházet nekonečným a drahým řízením. Musel jsem o prodloužení víza žádat každý rok a doufat, že ho dostanu. Musel jsem se každých 11 měsíců dostavit na ambasádu USA v Londýně, abych dostal razítko do pasu, že smím do USA vycestovat.

Neustále jsem se bál, že mi nedovolí se vrátit. A jde o tohle. Pokud vám zelenou kartu schválí, nemusí být žádná volná. Tyto státní limity, které jsem zmínil, se vztahují i na pracovní víza. Pokud přicházíte třeba z Indie, vaše čekací doba může být směšně vysoká. Sledujte chlapce, který v USA žije, jak dlouho bude muset čekat jeho otec.

Tvůj otec požádal o zelenou kartu pro sebe a svou rodinu. USA tuhle žádost schválily. Problémem je, že na zelené karty se čeká a tato doba je pro Indii velmi dlouhá. Tvůj otec dostane zelenou kartu za nějakých 60 let. Pokud počítám správně... Jemu bude přes 100 a mně bude 71? No, skoro. Tvůj otec bude mrtvý. Ale ano, tobě bude 71.

Nebo budeš mrtvý. Můžeš být mrtvý jako tvůj mrtvý otec. Ale dobrý postřeh, kluku. Rodinná a pracovní víza společně tvoří kolem 80 % legální imigrace. Ale co když zde nemáte příbuzného a nemáte žádné výjimečné schopnosti? To nás přivádí ke štěstí. Pokud máte štěstí, můžete se do USA dostat skrz vízovou loterii.

Prezident vám to vysvětlí, takže budete vědět, co přesně to není. Říkají tomu vízová loterii. Podle mě je to jen loterie. Státy přijdou a nahází vám do osudí nějaká jména. Nepustí své nejlepší lidi. Selský rozum říká, že tam nevhodí nejlepší lidi. Vhodí tam lidi, které nechtějí. A my z nich pak vybíráme. Losují je ručně.

Sáhnou do osudí. A pak asi sledují, jak vytahují ty nejhorší z nejhorších. Dobře... Není čas rozebírat, jak vše popsal naprosto špatně. Ale Trump by každým dnem měl očekávat návštěvu Ořezaného Pinocchia. Vše, co řekl, je naprosto zavádějící. Státy, ze kterých osoba pochází, do loterie nezasahují a nikoho do osudí nevhazují. Lidé, kteří vyhrají, jsou prověřeni a samozřejmě se to nelosuje ručně.

V roce 2017 se loterie účastnilo 22 milionů lidí. Opravdu si myslí, že se vyrobilo obří osudí a v něm je 22 milionů míčků? Funguje to tak, že někdo, kdo žije v zemi, jejíž obyvatelé do USA příliš neemigrují, se může zapojit do počítačového losování, což rozhodně není losování míčků. Zde mají šanci získat vízum diverzity.

Z milionů lidí, kteří se jí účastní, vyhraje jen 50 tisíc. Vaše šance na to, že získáte vízum pro vstup do této země, se rovná šanci, že zde budete zastřelen. Pokud vyhrajete, gratuluji! Prozatím. Na vízovou loterii se nedá spoléhat. Skoro ani nestojí za to o ní mluvit. To náš přivádí k poslední kategorii, smůle.

Tím myslím uprchlíky a žadatele o azyl, kteří prchají před hrůzami. USA na to byla dlouhé roky hrdá. Vedla v počtu přijatých uprchlíků ze všech států. Každý rok přijali víc uprchlíků než kdokoliv jiný. Ale jak asi víte, Trumpa to nezajímá. Opakovaně útočil na systém udělování azylu, a zatímco Obama poslední rok v úřadě nastavil hranici na 110 tisíc uprchlíků, Trump to následujícího roku snížil 45 tisíc a o rok později na 30 tisíc.

Pokud to tak půjde dál, příští rok bude moct přijít jen Zayid. Trump si poté změní svůj slogan na: "Vyžeňme Zayida." Pokud si říkáte, že Trump může změnit názor, když uslyší, před čím někteří uprchlíci prchají, tak se pletete. Vezměte si Nadju Muradovou.

Je to jezídka, kterou v Iráku unesla ISIS, a která uprchla do Německa poté, co vyvraždili její rodinu, za svou výpověď dostala Nobelovu cenu míru a nedávno dostala možnost Trumpovi sdělit svůj příběh přímo v Oválné pracovně. Tohle je podruhé, kdy zcela jasně řekne, že její rodina byla zabita. Sledujte, jak ji vůbec neposlouchá. To vše se mi stalo.

Zabili mi matku. Mého nemocného bratra nechali napospas osudu. - Kde jsou teď? - Zabili je. Co to děláš? Kde jsou teď? Řekla ti to o dvě vteřiny dříve! Prezident USA ukazuje lhostejnost k lidskému utrpení, kterému se blíží jen roboti a kočky. A ti ho mají vážně u prdele.

Ale může to být ještě horší. Podle poslední zprávy Bílý dům uvažuje o tom, že počet přijatých uprchlíků sníží na nulu. Na nulu! Pokud to udělají, řekněte mi, jaká je tedy správná cesta, kterou mají uprchlíci přijít? A kolem toho se to celé točí. Přestože tvrdí, že jim legální migrace nevadí, tato vláda se ji ze všech sil snaží omezit.

Během prvního roku Trump podpořil zákon, který by legální migraci snížil na polovinu. Přestože tento zákon padl, vytvořil mnoho kliček, které ztížily legální příchod do země. Čas, který je potřebný ke zpracování žádosti, se od roku 2016 zvýšil o 46 %. Někteří obhájci imigrantů to označují za neviditelnou zeď.

Minulý měsíc do této zdi přidal další cihlu. Vláda zavedla takzvané pravidlo veřejného prospěchu. Cesta pro každého budoucího imigranta bude mnohem trnitější, pokud nesplní příjmové standardy, nebo pokud hrozí, že bude nucen využívat stravenky, veřejné byty nebo Medicaid. To může značně ovlivnit, kdo bude tuto zemi nazývat domovem. Zvýhodní to bohaté a znevýhodní to všechny, s potenciálními problémy a extra potřebami.

Když se Kena Cuccinelliho, ředitele imigračního úřadu, zeptali, jak je možné, že to není v rozporu s americkými ideály, neodpověděl zrovna nejlépe. Souhlasíte s tím, že slova Emmy Lazarus, která jsou vytesána na soše Svobody "Odevzdejte mi své unavené a své chudé" jsou součástí amerického způsobu života? Jistě, že jsou. Odevzdejme mi své unavené a chudé, kteří se zvládnou postavit na vlastní nohy a kteří se nestanou břemenem pro ostatní.

Zadrž! To se tam nepíše. Nemůžeš k básni přidat slova, která zcela jasně ničí premisu. Nemůžeš říct: Slovy Emily Dickinsonové: "Protože jsem na smrt neměla čas, ona sama mě navštívila. Pak jsme spolu mrdali. Smrt má obří tlustý péro."

Tohle nejde. Zásadně měníte původní vyznění. Nejde jen o to, že dodatek k básni je hrozný, ale to, co kvůli tomu vynechal, bylo podstatné. "Odevzdej mi své unavené, své chudé, své ztrápené masy, které touží dýchat svobodně." Sice to zní otřepaně, ale USA není místo, kde záleží na tom, kým při příchodu jste, ale kým se chcete stát.

Ta část o touze je důležitá. To neznamená, že všechny, kteří chtějí přijít, musíme pustit. Ale pokud chcete lidi stavět do řady, měli byste se ujistit, že ta fronta skutečně existuje. V současnosti existují jen tyto možnosti. Měli bychom začít řešit, zda dostatečně fungují, což nefungují, zda je správný poměr mezi kategoriemi a zda jsme je správně definovali.

Trump a jeho lidé zcela jasně naznačili, že ideální systém by se skládal ze dvou skupin, bohatých Norů a budoucích manželek. Osobně si myslím, že bychom měli přijímat více lidí. Ale přiznávám, že je to subjektivní a já jsem předpojatý. Tímto systémem jsem si prošel a je to drsné. Když jsem před lety konečně získal zelenou kartu, poslali ji do The Daily Show a v práci mě překvapili tím, že mi ji předali s kusem jablečného koláče a piva Budweiser.

Ale mně se tak ulevilo, až jsem se málem rozbrečel. Tehdy jsem si uvědomil, že jsem se o svou budoucnost obával každým dnem. Já měl obrovské štěstí. Hodně lidí mi pomohlo, a hlavně jsem měl možnost sem jít. Tato cesta vám přinesla Mírně zajímavé vysvětlování smutného Zazu. Pro mnoho lidí doslova neexistuje možnost jak přijít legálně.

Kdybych byl jedním z nich a Trump mi řekl, ať se zařadím do fronty a přijdu správným způsobem, zcela rád bych mu odpověděl citací z další nesmrtelné básně Emily Dickinsonové. "Naděje se nese na pírkách, ale nemáš ani tucha, o čem to mluvíš, ty zasranej blbečku!

Smrt má obří tlustý péro." Překlad: Mithril www.videacesky.cz