Matka a syn
Jak se pozná dobrý komediální skeč? Co takhle podle toho, že je nadčasový. Dnes uvidíte pravděpodobně nejstarší video, jaké zatím na našich stránkách bylo. Pochází od komediálního amerického dua Mikea Nicholse a Elaine Mayové, kteří vystupovali na přelomu 60. a 70. let a skeč o telefonátu nervózní matky s jejím synem, raketovým inženýrem, je opravdu nadčasový. Změnila se nějak situace, nebo vám některé pasáže zněly povědomě?
Přepis titulků
Překlad: Brousitch
www.videacesky.cz - Haló?
- Ahoj, Arthure. Tady tvoje matka. Pamatuješ si mě? Mami, akorát jsem ti chtěl volat.
Už jsem měl ruku na telefonu... Arthure, měl jsi mi zavolat minulý pátek. Vůbec jsem si nenašel čas... Arthure, seděla jsem u telefonu
celý páteční den.
Pracoval jsem a... - Celý páteční večer. - Byl jsem v laboratoři... Celou sobotu. Celou neděli. A tvůj otec mi nakonec říká: "Phyllis, sněz něco, vždyť omdlíš." A já mu říkám: "Ne, Harry, ne... přece nebudu mít plnou pusu, až mi zavolá vlastní syn." Mami...
A ty jsi nikdy nezavolal. Mami, vypouštěli jsme raketu, vůbec jsem neměl čas. Vždycky si něco najdeš, že jo? Dobře, podívej... Víš, Arthure, jsem si jistá, že ostatní vědci mají taky matky. A jsem si jistá, že si všichni najdou čas, ať je to po snídani nebo před dopočtem, Odpočtem.
aby zvedli telefon a zavolali svým matkám. - Poslyš, ale teď se mnou mluvíš... - Ty víš, jak se strachuji. - To dá rozum... - Četla jsem, že prý o něj přicházíš. Mámo, já o nic nepřicházím. Málem mě trefilo. Říkala jsem si, co když mu kvůli tomu strhávají plat. Mámo, to stačí...
Mami, jen mě nech... Klidně ti pošlu poštovní známku, jestli ti to dělá takový problém. Jak se máš? Jsem nemocná. To je mi líto, co se děje? Nic. Ty víš, co se děje, Arthure. - Je to pořád to stejné. - To jo. To ty moje nervy.
- Byla jsem za doktorem... - Samozřejmě. a on mi to řekl. Povídá: "Poslyšte, paní Whiteová... vy jste velice nervózní, velice napjatá žena." To má teda recht. "A nesnesete ani sebemenší rozrušení." Tak mu povídám, že to vím. Jistěže to vím. Povídám: "Víte, pane doktore, mám tohohle syna...
On je velice zaneprázdněný. Je to tak, nemá vůbec čas." Říkám: "Víte, pane doktore, on vůbec nemá čas, aby zvedl telefon - a zavolal svojí mámě." - Mami... Arthure, když jsem mu tohle řekla, celý úplně zesinal. Mami... Řekl: "Paní Whiteová, jsem už doktor 35 let a nikdy jsem neslyšel o synovi, který by neměl čas zavolat matce."
- Já vím, mami. - Přesně to mi řekl, Arthure. - Já vím. - A ten muž je doktor! Mami... Prosím... Pověz mi, co ten doktor říkal, že s tebou udělají? Možná si chvíli poležím v nemocnici. V nemocnici?!
Co budou dělat? Udělají mi rentgen nervů... Mami... Proč mi to neřekneš? Stačilo mi to říct a... Nechtěla jsem tě rozrušovat, tím se vůbec nezatěžuj. Pojďme mluvit o tobě. Co ten tvůj zatrhlý nehet? Mami, poslouchej mě, prosím. Nemusíš se strachovat.
Arthure... co to má znamenat? Zlatíčko, co chceš říct tím "nemusíš se strachovat"? Nic, vlastně nevím. Řekl jsem to první, co mě napadlo. Poslouchej mě, Arthure. - Jsem matka. - O to právě jde. Poslouchej.
Škoda mluvit, vždyť víš. Jsi tak mladý. Jednoho dne... Jednoho dne, zlatíčko, - se taky oženíš. - Mami... - A budeš mít svoje děti. - Mami, prosím. A až se tak stane... modlím se za to, aby tě nechaly trpět stejně jako ty necháváš trpět mě. Nic víc nechci, Arthure.
Nic víc matka nechce. Dobře, mami, díky za zavolání. - Jsi zbytečně sarkastický. - Mami, já se opravdu snažím. Voláš mi a já se ti snažím vysvětlit, proč jsem neměl čas. - Ale ty mě neposloucháš. - Dobře, jen klid. Omlouvám se. Omlouvám se, že jsem tě otravovala, když jsi byl tak zaneprázdněný. Věř mi, že už tě moc dlouho otravovat nebudu. Poslyš, snad si nic nevyčítáš.
Děláš si legraci? Cítím se hrozně. Zlatíčko... kdybych tomu mohla věřit, byla bych nejšťastnější matkou na světě. Co si myslíš? Cítím se mizerně. Arthure, proč mi tedy nezavoláš? Zlatíčko, já vím, že tě sekýruju. Máš už takovou mámu, co naděláš?
Dělám si legraci. Jsi moje děťátko. Poslouchej, jsi jediné děťátko, jaké mám. Něco ti povím, až ti bude sto let, pořád budeš moje děťátko, víš? Když mi ale nevoláš, zlatíčko, nemůžu si pomoct. Mám strach. Je opravdu tak těžké vzít telefon a zavolat mamince? Je?
Prosím tě, zlatíčko. Prosím. Zavolám ti, slibuju. Zlatíčko, maminka pak bude tak šťastná. Když je maminka šťastná, tak jsem taky šťastný. Děkuji, děťátko. Maminka ti přeje úspěchy s těmi raketami. Děkuji, maminko. A nezapomeň, že tě má maminka ráda.
Taky tě mám rád, maminko. - Ahoj, děťátko. - Ahoj, maminko. Překlad: Brousitch www.videacesky.cz
Pracoval jsem a... - Celý páteční večer. - Byl jsem v laboratoři... Celou sobotu. Celou neděli. A tvůj otec mi nakonec říká: "Phyllis, sněz něco, vždyť omdlíš." A já mu říkám: "Ne, Harry, ne... přece nebudu mít plnou pusu, až mi zavolá vlastní syn." Mami...
A ty jsi nikdy nezavolal. Mami, vypouštěli jsme raketu, vůbec jsem neměl čas. Vždycky si něco najdeš, že jo? Dobře, podívej... Víš, Arthure, jsem si jistá, že ostatní vědci mají taky matky. A jsem si jistá, že si všichni najdou čas, ať je to po snídani nebo před dopočtem, Odpočtem.
aby zvedli telefon a zavolali svým matkám. - Poslyš, ale teď se mnou mluvíš... - Ty víš, jak se strachuji. - To dá rozum... - Četla jsem, že prý o něj přicházíš. Mámo, já o nic nepřicházím. Málem mě trefilo. Říkala jsem si, co když mu kvůli tomu strhávají plat. Mámo, to stačí...
Mami, jen mě nech... Klidně ti pošlu poštovní známku, jestli ti to dělá takový problém. Jak se máš? Jsem nemocná. To je mi líto, co se děje? Nic. Ty víš, co se děje, Arthure. - Je to pořád to stejné. - To jo. To ty moje nervy.
- Byla jsem za doktorem... - Samozřejmě. a on mi to řekl. Povídá: "Poslyšte, paní Whiteová... vy jste velice nervózní, velice napjatá žena." To má teda recht. "A nesnesete ani sebemenší rozrušení." Tak mu povídám, že to vím. Jistěže to vím. Povídám: "Víte, pane doktore, mám tohohle syna...
On je velice zaneprázdněný. Je to tak, nemá vůbec čas." Říkám: "Víte, pane doktore, on vůbec nemá čas, aby zvedl telefon - a zavolal svojí mámě." - Mami... Arthure, když jsem mu tohle řekla, celý úplně zesinal. Mami... Řekl: "Paní Whiteová, jsem už doktor 35 let a nikdy jsem neslyšel o synovi, který by neměl čas zavolat matce."
- Já vím, mami. - Přesně to mi řekl, Arthure. - Já vím. - A ten muž je doktor! Mami... Prosím... Pověz mi, co ten doktor říkal, že s tebou udělají? Možná si chvíli poležím v nemocnici. V nemocnici?!
Co budou dělat? Udělají mi rentgen nervů... Mami... Proč mi to neřekneš? Stačilo mi to říct a... Nechtěla jsem tě rozrušovat, tím se vůbec nezatěžuj. Pojďme mluvit o tobě. Co ten tvůj zatrhlý nehet? Mami, poslouchej mě, prosím. Nemusíš se strachovat.
Arthure... co to má znamenat? Zlatíčko, co chceš říct tím "nemusíš se strachovat"? Nic, vlastně nevím. Řekl jsem to první, co mě napadlo. Poslouchej mě, Arthure. - Jsem matka. - O to právě jde. Poslouchej.
Škoda mluvit, vždyť víš. Jsi tak mladý. Jednoho dne... Jednoho dne, zlatíčko, - se taky oženíš. - Mami... - A budeš mít svoje děti. - Mami, prosím. A až se tak stane... modlím se za to, aby tě nechaly trpět stejně jako ty necháváš trpět mě. Nic víc nechci, Arthure.
Nic víc matka nechce. Dobře, mami, díky za zavolání. - Jsi zbytečně sarkastický. - Mami, já se opravdu snažím. Voláš mi a já se ti snažím vysvětlit, proč jsem neměl čas. - Ale ty mě neposloucháš. - Dobře, jen klid. Omlouvám se. Omlouvám se, že jsem tě otravovala, když jsi byl tak zaneprázdněný. Věř mi, že už tě moc dlouho otravovat nebudu. Poslyš, snad si nic nevyčítáš.
Děláš si legraci? Cítím se hrozně. Zlatíčko... kdybych tomu mohla věřit, byla bych nejšťastnější matkou na světě. Co si myslíš? Cítím se mizerně. Arthure, proč mi tedy nezavoláš? Zlatíčko, já vím, že tě sekýruju. Máš už takovou mámu, co naděláš?
Dělám si legraci. Jsi moje děťátko. Poslouchej, jsi jediné děťátko, jaké mám. Něco ti povím, až ti bude sto let, pořád budeš moje děťátko, víš? Když mi ale nevoláš, zlatíčko, nemůžu si pomoct. Mám strach. Je opravdu tak těžké vzít telefon a zavolat mamince? Je?
Prosím tě, zlatíčko. Prosím. Zavolám ti, slibuju. Zlatíčko, maminka pak bude tak šťastná. Když je maminka šťastná, tak jsem taky šťastný. Děkuji, děťátko. Maminka ti přeje úspěchy s těmi raketami. Děkuji, maminko. A nezapomeň, že tě má maminka ráda.
Taky tě mám rád, maminko. - Ahoj, děťátko. - Ahoj, maminko. Překlad: Brousitch www.videacesky.cz
Komentáře (30)
DinoCopOdpovědět
18.01.2014 01:29:08
zdlouhavé až otravné, možná jenom nemám náladu nebo takhle otravnou matku. Když si ji neumí srovnat a nechá ji takhle žvatlat o ničem, jeho/váš problém. Ale s mamkou jsem v pohodě a tyhle sračky řešit nemusím, jestli vy jo :) tak to máte blbé :)
TvojaBabkaOdpovědět
17.01.2014 02:00:59
Až strašidelne mi to pripomína rozhovory s mojou mamou :D
ne0kOdpovědět
26.01.2014 21:52:09
Nejsi v tom sám.
Já byl navíc asi půlhodinu před tím, než jsem si pustil toto video, (opět) sprdnut, že jsem tento týden také nezavolal.
wolf1438Odpovědět
17.01.2014 00:30:54
Doba sa síce mení, ale naše matky nie :D
ColliodeOdpovědět
16.01.2014 23:15:41
Nezvedat...
TichýZmrdOdpovědět
16.01.2014 21:55:35
Vynikající. :D Kluk mění dějiny a má docela hezkou matku. Paráda!
kriststeOdpovědět
16.01.2014 20:49:23
Video výborné, ale nemůžu si pomoct, ta herečka mi připomíná katherine Heigel... :)
andrejd1Odpovědět
16.01.2014 22:20:29
No to ani ne, mně spíš Michelle Pfeiffer.
TichýZmrdOdpovědět
16.01.2014 22:25:00
+andrejd1se sherlockem bych se moc nehádal, nebo ti jednu píchne a udělá z tebe narkomana rázdva. :D
hpsOdpovědět
16.01.2014 20:21:57
toto neviem či bolo v našom letopočte natočené ešte :D http://www.videacesky.cz/hudebni-klipy-videoklipy-hudba/edith-piaf-non-je-ne-regrette-rien
kopecekOdpovědět
16.01.2014 19:46:42
Dobrý video, na konci jsem čekal že položí telefon a rovnou ji zavolá zpátky :D
WestsideManOdpovědět
16.01.2014 19:27:37
Celkem přesný až na to že moje maminka má trochu vyšší hlas když se neozvu :D
DramanRabasandratanaOdpovědět
16.01.2014 19:16:19
Kdyby jí ten vůl zavolal dříve, tak jsem zbytečně neztratil 6 a půl minuty.
MiliaOdpovědět
16.01.2014 18:44:10
Nejstarší video?
Challenge: Kdo najde na VideaČesky starší video než tohle. Můj typ: http://www.videacesky.cz/ostatni-zabavna-videa/spojme-se (ano, vím, že hudba je z počátku, ale všechno ostatní je z roku 1940)
TukanOdpovědět
16.01.2014 18:57:30
Projev byl zeditovaný v roce 2011, tudíž z toho roku taky to video pochází. Zkoušej to dál chlapče.
Vyhul MiHulOdpovědět
16.01.2014 21:15:53
Nejstarsi na youtube bude asi Triumf Vule nebo Olympiada z Berlina 1935...
Vyhul MiHulOdpovědět
16.01.2014 21:22:41
+Vyhul MiHulKecam... ted jsem mrknul a jsou tam i ty prastary predvalecny filmy - treba Inferno z roku 1911 http://www.youtube.com/watch?v=oP-wgPyawsQ
FiLanOdpovědět
17.01.2014 09:54:00
+Vyhul MiHulNejstarší video na YouTube je Roundhay Garden Scene, nafilmováno v roce 1888. I když se jedná spíše o pohyblivou fotografii (vzhledem ke své stopáži).
http://www.youtube.com/watch?v=F1i40rnpOsA
yugyOdpovědět
17.01.2014 10:03:58
+Vyhul MiHulA nejstarší komerční film: http://www.youtube.com/watch?v=m-P5gjNCiVw
Deviator88Odpovědět
16.01.2014 18:35:14
Perfektní, ale říkat matce cukroušku (honey)? Nikde jsem se s tím nesetkal :D
keyzarOdpovědět
16.01.2014 19:10:20
Já tam slyším "momy".. Ale třeba to tak kdysi bylo :D
majaOdpovědět
16.01.2014 22:15:56
dokonce mám pocit, že jí jednou řekl "darling"
TichýZmrdOdpovědět
16.01.2014 22:17:04
+majaJá měl takovej pocit, že před představením si nacvičovali jiná oslovení. :D
Deviator88Odpovědět
17.01.2014 11:55:48
+majamaja: darling ji řekl taky :)
holymolyOdpovědět
18.01.2014 01:30:39
Je to tím, že jazyk prostě pokročil. Význam některých slov se mění. Za 20 let můžou být některá dnešní slova třeba vulgarismy a naopak.
XenThazorOdpovědět
16.01.2014 18:34:15
Ta hrála tu mámu tak dobře, že jsem to ani nedokoukal jak byla otravná.
jarda69Odpovědět
16.01.2014 18:05:53
Skoro se mi nechce věřit, že už tenkrát přidávali do scének debilní smích.
mikihansOdpovědět
16.01.2014 19:02:40
a co takhle možnost, že to nahrávali při živém vystoupení? ;-)
HadonosOdpovědět
16.01.2014 17:32:28
Ztvárnění matky perfektní :)