Překlad: muezli www.videacesky.cz Když dvanáctiletému Cassiu Clayovi ukradli kolo v Louisville v Kentucky, začal se učit bojovému umění, aby mohl zloděje zkopat. Brzy poté se z Claye vyklubal výjimečný zápasník. A dokonce vyhrál zlatou medaili na olympijských hrách v Římě roku 1960. Vrátil se domů do Louisville s medailí hrdě na krku. Hrdost ho ale opustila, když ho odmítli obsloužit v restauraci pro bělochy. Kvůli tomu svou medaili zahodil do řeky Ohio.

25. února 1964 dvaadvacetiletý boxer zvítězil nad favorizovaným šampionem Sonnym Listonem. Clay všem předvídal své vítězství nad tímto ''velkým ošklivým medvědem'', opravdu Listona porazil v 8. kole a díky tomu se stal šampionem v těžké váze. Po zápase Clay v ringu prohlásil, že otřásl světem a následně oznámil své členství v Islámském národě. O týden později vůdce Islámského národa Elijah Mohammad dal Clayovi nové jméno - Mohammad Ali.

A šampion nové jméno přijal. Lidé z tisku, včetně New York Times, však odmítali jeho nové jméno používat. Roku 1966 odmítl Ali sloužit ve Vietnamu, snažil se uplatnit své právo na svobodu svědomí. Roku 1967 byl odsouzen za to, že se vyhýbal vstupu do ozbrojených složek. Odvolal se, ale škoda už byla napáchána. Byl mu sebrán jeho pás a dostal zákaz boxovat na tři a půl roku.

Ali se do ringu vrátil roku 1971, v zápase s Joe Frazierem, kterému se říká Zápas století. Frazier porazil Aliho v prvním ze tří zápasů, ve kterých se měli utkat. Poté, co v odvetném zápase získal zpět pás od Fraziera, prohrál jej s Kenem Nortonem a k tomu odešel se zlomenou čelistí. Ali stárnul, ale jeho největší zápas měl teprve přijít. V říjnu roku 1974 v Zaire se Ali utkal se zdánlivě neporazitelným šampionem Georgem Foremanem.

Ali dobře věděl, že na Foremana nemůže jen tak. Vycházel z toho, že se Foreman dokáže rychle unavit. Připravil si taktiku zvanou rope-a-dope, přičemž zlomil zlaté pravidlo boxu. Když se dostal v ringu k lanům, nechal se v rohu uvěznit a nechal Foremana, ať do něj buší. Tímto se záměrně snažil Foremana unavit.

S každým úderem ztrácel Foreman i část své síly až do bodu, kdy měl Foreman problém udržet své ruce nahoře. Ali vydržel všechny jeho údery a teď přišla jeho možnost zasáhnout Foremana do hlavy a knockoutovat jej. Rumble in the Jungle se stal jedním z největších zápasů historie. Roku 1978 v hlavním zápase prohrál titul s podceňovaným Leonem Spinksem. Ali se po sedmi měsících vrátil, aby Spinkse porazil a vzal si nazpět pás, ale konec jeho kariéry byl blízko.

27. června 1979 oznámil Ali ukončení své kariéry. Ale stejně jako mnoho ostatních se do ringu vrátil ne jednou, ale dvakrát. Oficiálně tedy odešel do důchodu v roce 1981 s bilancí 56 výher a 5 porážek. Roku 1984 Alimu diagnostikovali Parkinsonovu chorobu, která ovlivnila jeho řeč a pomalu devastovala jeho CNS. Navzdory své nemoci nesl Olympijskou pochodeň při hrách v Atlantě roku 1996. Ali využil své jedinečné postavení k pomáhání například v Severní Koreji, Afghánistánu, a na Kubě a vysloužil si Prezidentskou Medaili Svobody v roce 2005.

Ali nebyl jen revolučním zápasníkem, byl i revoluční politickou osobností americké historie.