Jak natočit scénu ze soudní síněNow You See It

Thumbnail play icon
Přidat do sledovaných sérií 45
80 %
Tvoje hodnocení
Počet hodnocení:32
Počet zobrazení:4 158

Určitě to z amerických filmů znáte velmi dobře. Soudní síň, obhájce, prokurátor, soudce, porota, svědci… To je velké množství postav, jejichž emoce je třeba zachytit. Jak si s tím poradit? 

V komentářích se nezapomeňte podělit o své oblíbené filmové scény ze soudních síní!

Přepis titulků

Toto video sponzoruje MUBI. Přes tento odkaz dostanete 30denní zkušební verzi. Je to možné? - Ti choši. - Ti co? Scéna ze soudní síně je pro tvůrce tou největší výzvou. Představte si, co se tam všechno děje, když je vyslýchán svědek. Soudce průběh moderuje, druhý právník může mít námitku a svědek odpovídá na otázky.

Už to je spousta lidí a to se ani nebavíme o všech přihlížejících: obviněném, porotě a veškeré veřejnosti. Děje se tam toho tolik, že některé filmy to zjednodušují. První scéna soudu v Pár správných chlapech nám ukáže porotu a rodinu oběti v publiku. Ale tyto postavy po zbytek filmu zůstávají v pozadí. To zde dává smysl, protože film je založen na divadelní hře, která ani neměla porotu nebo publikum. Na hru se divák dívá z jednoho úhlu a scéna není velká jako pravá soudní síň.

Pro film tyto limity neexistují, kamera může být kdykoliv kdekoliv a zachycovat všechny postavy v obrovské síni. Scéna z Pár správných chlapů se zaměřuje na pár postav a je to skvěle natočené, ale dle mého zcela nevyužili potenciál takové scény. Můžete zdůraznit několik úhlů pohledu, což může hodně postav uvést do nesnází. To může vést k těm nejsložitějším a nejuspokojivějším filmovým scénám. Některé filmy takové komplexity dosahují, dají prostor více postavám, ale drží si prostorovou a střihovou srozumitelnost.

Jak to dělají? Záleží na filmu, ale jedno je jasné. Zvládnutí soudní scény vyžaduje mistrovské ovládání několika technik. Pojďme k soudu! - Povstaňte. - Povstaňte. - Povstaňte. Už jen prostor soudní síně je pro filmaře výzvou. Typická scéna s dialogem dodržuje pravidlo 180: kamera stojí na jedné straně dvou postav, aby záběr zůstal prostorově konzistentní. Některé filmy pravidlo porušují, aby dosáhly dezorientace.

Třeba ve scéně ze záchodů v Osvícení kamera pomyslnou čáru překročí. Změna úhlu způsobí, že scéna vypadá znepokojivě a snově. Ale porušení pravidla ve scéně s více postavami může mást diváky. Jela jste s panem Kimballem do Washingtonu, D.C.? Tato scéna pravidlo porušuje opakovaně. Pohybuje se po síni bez prostorové konzistence. Porota a publikum by mohly být v jiných místnostech. Ale problémem je, že taková obrovská scéna musí pravidlo porušit, protože není možné 360stupňový prostor ukázat jen z jedné strany.

Jak porušit pravidlo bez zmatení diváka? Řekněme, že chcete představit novou postavu na novém místě. Jak na to? Třeba blokováním. V této scéně ze Života brouka Hopr překročí pomyslnou hranici pohybem zprava doleva. Změnou stran přemístí pomyslnou čáru na nové místo, kde se pak objeví nová postava.

Navíc to vyvolává dojem, že Hopr má scénu ve své moci. Jeho pohyb doslova ovládá kameru. Můžete také použít rámování. Ještě to nevíme, ale nová postava se objeví ve vchodu na pravé straně záběru. Postavením Hopra nalevo vyrovnáme kameru napravo. Nakonec nové postavení ustanovíme tím, že se celá kolonie podívá zleva doprava. Blokování připraví rozuzlení, ale také zdůrazní novou pomyslnou čáru. Jeden z animátorů filmu řekl, že tohle byla náročná scéna, protože to chtělo pečlivou choreografii a rámování.

Když to vyjde, ani si toho nevšimneme. Není to soudní scéna, ale funguje tak. Je tam publikum, to hlavní se děje v centru, dokonce přivedou svědka. Chci tím říct, že všechny soudní scény prochází stejnou výzvou jako Život brouka. Obrovská soudní síň se spoustou postav znamená, že jakákoliv koherentní soudní scéna vyžaduje stejnou pečlivost. Jako zabít ptáčka používá stejný přechod jako Život brouka.

Na začátku je kamera na jedné straně, ale kamera sleduje Atticuse na druhou stranu. Blokování zajistí, aby změna působila přirozeně. A podobně jako u Hopra ukazuje Atticusovu kontrolu nad situací. I střih diváka připravuje na nové úhly síně. Kamera snímá Atticuse a Mayellu zblízka, ale jak obviní Toma, kamera zamíří na něj. Pomyslnou čáru tak znovu posune. Tahle malá změna dovolí do scény zahrnout i Toma a potom přirozeně střídat mezi Tomem a Atticusem.

V podstatě je soudní scéna souhrnem menších scén. Správné blokování a střih dokážou provázat jednu scénu s druhou. Když protagonista mluví s novou postavou, tvůrce musí vytvořit nový prostorový vztah. Jako když právník přestane vyslýchat svědka a mluví se soudcem. Jedním ze způsobů je pohnout kamerou. Co to bylo za slovo? Jaké slovo?

Tichoši? Co? Tyto postupy se můžou zdát prosté, ale když se zkombinují, divák má přehled o celé síni, i když v jednotlivé chvíle vidí jen její části. Kromě úhlů kamery musí filmař rovněž promýšlet, jak záběry budou vypadat. Spousta slavných momentů ze soudních scén jsou detaily zachycující vášnivý výkon. Ale podle mě jsou zvlášť zajímavé ty, které využívají celkového prostoru síně.

Když Atticus vyslýchá Mayellu, vzadu vidíme převážně bělošské publikum. Když ale vyslýchá Toma, kamera do záběru zahrne černošské diváky v prvním patře. Když jste si vědomi rozpoložení síně, můžete do záběru zahrnout další postavy, a tím vytvořit dynamičtější obraz. Co jsou tichoši? Promiňte, Ctihodnosti. Ti hoši. Sledujete sice právníky, ale pokud vás napadne se podívat, uvidíte takový rozostřený výraz v pozadí.

Což je podle mě efektivnější a dojemnější, protože se můžete identifikovat s tím, co cítí nebo si myslí oni. Pár správných chlapů záběry komponuje podobně. Ale protože se příběh zaměřuje na pocity jen dvou lidí zároveň, rámování nevyvolává stejné emoce jako jiné scény ze soudní síně. Zaměření na dvě postavy zdůrazňuje drama mezi nimi. Pak ale ne vždy plně využijete emoční a prostorové možnosti soudní síně.

To znamená, že si nedáte práci s proměnou záběrů nebo přeostřením kamery. Zde se kamera soustředí na plynutí příběhu vpřed, ne na zachycení emocí všech postav v soudní síni. Ale pro mnoho soudních filmů je potřeba tohle zachytit už od začátku. Proto je jedna z nejefektivnějších technik záběr z jeřábu. Jeřáby jsou pro soudní scény dokonalé. Mnoho scén začíná celkem a pak se jeřábem dostane k akci. Přechodem z celku do polocelku v jednom záběru si divák vytvoří jasnou představu o prostoru.

A nejdále to s jeřábem dotáhla minisérie Lid versus O. J. Simpson. Její vizuální styl kontrastuje s tím, jak se na případ dívali lidé doopravdy. Televizní přenos pocházel z jedné kamery postavené v rohu místnosti. Dramatizace hojně používá jeřáb, aby divákovi dopřál zkušenost z blízka. Jeřáb dosahuje toho samého, co jinde zvládá blokování nebo střih. Kamera se tak může v obrovské síni pohybovat mezi více perspektivami. Místo střihu přechází mezi perspektivami pohybem kamery.

Jeřáb dává scéně energii a hloubku a dokáže zachytit rozsah soudní síně. Během nejvypjatějších scén kamera sleduje případ rychlým pohybem mezi postavami. Jeřáb se chová jako vševidoucí oko, které se může dostat kamkoliv. Navíc se jako minisérie může podrobněji věnovat každému aspektu síně. Spousta času je věnována porotě, soudci a publiku, tedy Goldmanovým a novinářům. I přesto je zachycení všech postav výzvou. Show využila split-screenu k zachycení všech reakcí na rozsudek. I když vizuální podoba seriálu kontrastuje s pravým televizním přenosem, lépe zachycuje, jak průměrný Američan případ prožíval.

Novinám to dominovalo celé měsíce a většina se cítila jako ten jeřáb. Vyhledávala každý detail životů a vztahů všech postav. Lid versus O. J. Simpson tento klíčový moment nemusel dramatizovat, jen musel ukázat již existující drama. Filmařina v této show ukazuje, čeho soudní scéna může dosáhnout. Trestní soudnictví je už tak dost dramatické, takže udělat z něj podmanivý snímek je o uspořádání jednotlivých okamžiků tak, aby byly pro diváka čitelné.

Je to výzva, která se ale vyplatí. Soudní scény jsou v rámci filmu a TV velmi populární. Mohl jsem se zaměřit na tisíce odlišných scén, ale všechny mají jedno společné. Každá řeší, jak zfilmovat tak rozsáhlý prostor s tolika postavami? Řešení se bude pokaždé lišit. Ale ať už jde o blokování, střih, nebo ambiciózní kameru, když se to povede, bude to vždy působivé. Příště si zkuste vybrat nějaký film se soudní scénou nebo s davovou scénou, abyste viděli, jak zachytí všechny postavy v místnosti.

Mezi tolika filmy je ale těžké si vybrat. Pokud se nebudete moci rozhodnout, zkuste MUBI, kurátorovanou streamovací službu, kde filmy vybírají pečlivě. Nebudete už ztrácet čas výběrem filmů. Překlad: elcharvatova www.videacesky.cz

Komentáře (1)

Zrušit a napsat nový komentář

Odpovědět

Škoda, že nejmenuje všechny filmy které jsou použity. Já poznal s těch co nejmenoval Můj bratranec Vinny. Jako zabít ptáčka říkal, že jo? Poslední co jsem viděl film kde byla nějaká soudní scéna byl Chicagský tribunál. A dobrý to bylo. Ale nejoblíbenější mám pořád Dvanáct rozhněvaných mužů.

10