Prohlídka s ClaireOut With Dad (S02E10)

Počkej chvilku. Tohle je muzeum. - Říkala jsi, že to není muzeum. - Neříkala. Ale říkala. Tvrdila jsi, že mě v sobotu odpoledne nebudeš nutit se učit. To jo, ale nemusíš se nic učit. Vím, jakej máš vztah ke vzdělávání o... No, ke vzdělávání obecně. Ale muzeum, Rose?

Vážně? Bude to super. Uvidíme, jak žili naši předci. Pomysli na všechny jiný věci, který bychom mohli dělat. - Co jako? - Já nevím. Cokoliv? - Co je? - Nic. - Rose? - Ahoj! Přišla jsi. Nenapadlo mě, že fakt přijdeš. Ne, jsme blázni do života ve Viktoriánským obdodí.

Kenny, viď? Já jsem Claire. Oficiálně se ještě neznáme. Ahoj Claire. Takže to je jenom náhoda, že tu pracuješ, co? Panebože. Zjistím, jestli vám můžu dělat osobní průvodkyni. Počkejte tu. Budu se v sobotu odpoledne učit. - Panebože. Jsme tu kvůli ní. - Jo. Fajn. - Sama bych to nezvládla. - Takže jsem tvůj parťák? Jo, jasně.

Přestaň bejt takovej... Jakej? Pomáhám. Aspoň mluvím. Ty jenom zaraženě stojíš. Což je mimochodem děsná sranda. Nechovej se jako blbec. Paráda! Jsem jenom vaše. - Super. Těším se. - Já taky. Rose se taky těší. - Jenom jí... - Jenom mi něco uvízlo v krku. Tak?

Začneme v domě Cornellových? Paráda. Zbožnuju starý baráky. "Ještě je brzy. Klid, idiote." Jsi tady. Přišel jsem dřív. Myslela jsem, že já jdu brzy. Nechtěl jsem, aby sis myslela, že se na tebe zase vykašlu. Za to se moc omlouvám. Připouštím, že jsem byla namíchnutá.

Ale, ale... Mezi námi svobodnými rodiči, úplně to chápu. Díky. - Díky. - Děkuju. Řekl jsem jí, ať je přinese, až přijde má společnice. Máš body za snahu. Fajn, máš půl minuty na to, abys mi vysvětlit, co se tehdy semlelo. A pak můžeme pokračovat. Dobře.

Dobrá zpráva je, že se mi Rose přiznala. To je skvělé. Špatná zpráva je, že jelikož jsem vůl, řekl jsem to někomu, komu jsem neměl. Ten někdo je extrémně konzervativní matka její nejlepší kamarádky lomeno životní lásky. Rose přišla domů s pláčem a zjistila, že její otec je opravdu kolosální vůl. A pak jsi zavolala ty, což mi opět připomnělo, jaký jsem vůl. Nejsem na to pyšný. - Bylo dobře, že jsem se moc nezlobila.

- Děkuju. - Jsem hrozný... - Dost! Dost, dost, dost. Přestaň to říkat. Chápu to víc, než by sis myslel. Mám s netolerantností své zkušenosti. Roger a já... Je to úžasný otec. Ale moje matka je tak silně proti tomu, abych nechávala děti s ním a Aidanem, že... Představa dvou gayů? - Byla by radši, kdybychom si je tehdy okamžitě vymazali ze životů.

- Vážně? Tohle je v mnoha ohledech na Rogerově přiznání to nejhorší. Jak to berou děti? Myslím, že je dokážu ochránit před matčinou... homofobií. Ne, myslel jsem to, že mají tátu, táty gaye. No... Sean byl ten šílený rok ještě malý. Takže si na nic zvláštního nevzpomíná. Jen na to, že jeho otec odešel. Pro Carly to ale bylo těžké.

Hodně se jí kvůli tátovi, tátům posmívali ve škole. Určitě ti nemusím říkat, jak zlé dokážou holky být. Bylo to vážně drsné. Často chodila domů s pláčem. Každopádně je nemůžu nechávat se svou matkou, protože před nimi jen pomlouvá jejich otce. Povím ti, že je to fakt šílené. Je to tu zase, melodramatické monology nad pivem a vínem. Možná bychom mohli příště zkusit čaj? Dobrý nápad.

Dobrá, tak nové téma. Ale než pokročíme dál, ještě jedna věc ohledně toho večera. Neseděla jsi tu sama u stolu jako chudinka, že ne? Protože se té představy nemůžu zbavit. Přímo u tamtoho. - Já jsem vůl. - Přestaň. Tak co jsi nakonec dělala? No, byla jsem vyparáděná a Carly byla doma se Seanem. Tak jsem udělala to, co by udělala každá žena, co si váží sama sebe.

Šla jsem sama do kina. Ne. To je dobré. Na ten film bych stejně šla sama, takže... Udělala jsem si večer pro sebe. Odreagovala jsem se. - To je paráda. Přesně to o chození do kina říkáme my s Rose. - Ano? Návštěvu kina považujeme za dokonalou příležitost k odreagování. Vidíš potýkat se s problémy jiné lidi a na chvíli zapomeneš na vlastní problémy. Vážně? Carly by se studem propadla, kdyby ji někdo viděl v kině s matkou. Vážně?

To mě mrzí. Asi mám v tomhle štěstí. Rose je jako moje nejlepší kamarádka. To je hezké. Vždycky se na to moc těšíme. Lístky si kupujeme v předstihu. Najdeme si dokonalá místa a koupíme si popkorn a tak. Patří to k našim největším rituálům. Máme to rádi. Vidíš, takhle vůl nemluví. Libuješ si v hezkých věcech. - Asi jsem v srdci velké dítě.

- To je dobrá vlastnost. Rád vidím na lidech to dobré. To je dobrá vlastnost. No, jsme dvojice s dobrými vlastnostmi. Jo, řekl bych, že ano. Samozřejmě mám i jiné dobré vlastnosti. Například? Dělám báječné omelety. Umím dokonale namasírovat záda.

A jsem pevně přesvědčený, že o zákusek by se měli lidi dělit. Tak to si nechám líbit. Ať tě blechy štípou celou noc. Jsem rád, že vím, odkud se to rčení vzalo. A v kroketu jsem ti to natřel. - Nenatřel. - Natřel bych, kdybychom hráli dál. Myslíš, že se takhle musí oblíkat každej den? Netuším. To by bylo super.

Fajn, uznávám. To odpoledne jsem si užil. Říkala jsem, že učení může být zábava. Neučil jsem se. Dozvídal jsem se kurevsky zajímavý věci. Takže Claire se ti líbí? Já nevím. Má... Má vyhraněnej vkus? Jo.

Nazdar! Ahoj lidi. Díky moc, že jste přišli. Vážně jste nemuseli. Čekáte na odvoz? - Emilio, ty tu taky pracuješ? - Jo. Ahoj Rose. - Ken. - Emilio. Claire říkala, že možná přijdeš. Říkala jsem, že bych mohla... No, že ty bys mohla přijít.

Jak se vy dva znáte? - S Emiliem chodíme na literaturu. - Sedím vedle Rose. To je mi líto. Čekáte na odvoz? Moje máma přijede až za nějakou dobu. Počkáte s náma? Jasně. Tak jo. Jdeme! Fajn, ahoj za chvíli, tati.

Táta říkal, že je poblíž. Co dělá ve Scarborough? Je blbý, že si tohle nemůžeme započíst do dobrovolnických hodin. Já už mám svý splněný. Mám asi 500 hodin. To snad ne. Práce tady se počítá k povinným dobrovolnickým hodinám? - Musíte to nosit každej víkend? - Jo, neplatí nám, ale i tak. - Jo. Dražší šaty nikdy nosit nebudu. - Kde se můžu přihlásit? - Přijď příští týden.

Napíšu šéfovi. - Jsou úplně super. - Páni, vážně. Díky. - Není to můj styl. Ale jsou super. - Ale určitě je v nich horko. - Měl bys přijít v úterý večer. - Zvlášť když rozdělávám oheň. - Ve skupině se učíme o fotografování a tak. - Miluju vůni kouře. Připomíná mi táboření. - Já na mimoškolní aktivity moc nejsem. - Jo, ale počítá se to do dobrovolnických hodin. - Zkus chodit každý týden domů načichlá kouřem. - Brzy tě to omrzí. - Tak to se mnou počítej. Podle mě voníš hezky. Děkuju.

Nedáme si partičku, zatímco budeme čekat? - To je nějak malej balíček. - Na velikosti nezáleží. Rose mi všechny nejúkrový karty zabavila. Ale jsme čtyři! - Nikdy jsem júkr nehrála. - Lepší karetní hra neexistuje. - Je to hrozně složitý. - Jde o trumfy. A je to tu... Hraje se v párech, partneři sedí naproti sobě.

- A máš křížovýho a pikovýho kluka. - Počkej. - A trumfy. - Ne, ne, sklapni, Kenny. Kde jsem to byla? Díkybohu. - Fajn, napiš mi na Facebooku. - Jasně. Můžeš mě to naučit někdy jindy, jo? - Rád jsem tě poznal, Claire. - Já tebe taky. - Ahoj.

- Ahoj. VŮNĚ TÁBORÁKU Měj se! Ahoj. Jaký to bylo? Bylo to super. Plno jsem se toho naučil. Naučil? - Dozvěděl kurevsky zajímavý věci. - Hej. Moc zajímavý. Pardon. A i na učení došlo.

Ahoj! Překlad: petrSF www.videacesky.cz Přiznání není jednoduché. Pro nikoho. Ať už máte potíže mluvit o své sexuální orientaci nebo pohlavní identitě, nebo pomáháte příteli či blízkému, jenž se přiznal k homosexualitě, bisexualitě nebo transsexualitě, mějte prosím na paměti, že nejste sami. PFLAG Canada vám nabízí pomoc. Pro více informací je navštivte na pflagcanada.ca.

Nebo si tam vyhledejte podpůrnou skupinu blízko vás. PFLAG Canada je tu, když nikdo jiný není.