KyslíkPeriodic Videos

Takže kamarádi, vítejte na přednášce. Co teď budu dělat, je, že začneme s pokusem pro ilustraci toho, že molekula kyslíku, O2, má nespárované elektrony. Takže jsme venku, abychom vám ukázali reaktivitu téhle krásné věci, tekutého kyslíku. Můžete vidět nádherný tekutý kyslík, krásná modrá barva. Jsem tady u stolu. Máme hliníkový tác, který použijeme ke zkrocení pokusu, který vám dále ukážu. Takže máme náš oblíbený tekutý kyslík, tuhle. Silně oxidační, velmi velmi reaktivní a zde mám nějakou bavlněnou vatu. Je to ta samá věc, kterou používáme třeba k odlíčení našich partnerů, přítelkyň nebo manželek.

Je to to samé, co používáme k utírání zadků našich dětí. Kyslík je zajímavý prvek, protože existuje ve dvou podobách. Natažená, kterou neustále vdechujeme, je O2, dva atomy kyslíku spolu spojené. A je další podoba zvaná ozón, která má tři atomy uspořádané jako písmeno V. Nebo, písmeno V, tímhle směrem. Kyslík má nespárované elektrony uvnitř molekulárních orbitalů, atomových orbitalů okolo své struktury. A tyhle nespárované elektrony dávají vznik barvě.

A ta barva je modrá. Modrá je často vnímána jako barva rozpuštěných nebo nespárovaných elektronů. A zde můžete vidět tu krásnou modrou barvu. Hodně chemiků se vyděsí, když uvidí modrou barvu kyslíku, protože tekutý kyslík je velmi velmi reaktivní. Obecně jen omylem se vyrobí tekutý kyslík. Ne jako dnes, kdy ho vyrábíme schválně. A když ho omylem nekontrolovaně vyrobíte tam, kde by mohly být organické molekuly, třeba jednoduché organické chemikálie, jako jsou uhlovodíky, mastnota nebo snad vysoce komplikovaná látka, mají tendenci vybouchnout, způsobit velice energetické experimenty.

Je to opravdu nadýchané, ne velice reaktivní, moc nehoří, spíše škvaří, může doutnat, ale jdeme na to, hodíme to na tác. Takže začneme s Neilovým hodně promakaným zařízením, což je zkumavka na provázku. Co budeme dělat je, že sem dáme trochu tekutého dusíku. Můžete vidět, že tekutý dusík... No asi nevidíte, je bezbarvý. Dobře. Takže tohle je tekutý dusík. A co snad vidíte, je tenhle magnet, což je docela dobrý magnet.

Jenom vám zde ukážu s mými klíči, že u toho magnetu drží docela silně. Magnet nemá absolutně žádný vliv na tekutý dusík. Můžu ho odtáhnout a nic se nestane. A teď naplníme všechen prázdný prostor, všechen ten prostor mezi částicemi bavlny kyslíkem. Takže budeš chtít asi trochu odstoupit, Brady. Jdeme na to, tady je náš tekutý kyslík. - Chceš přijít a přiblížit si a vidět, jak... - Mám to dobře přiblížené. Ok.

Takže zde můžete vidět krásný modrý tekutý kyslík, jak vtéká mezi částice bavlny. Zkusme to samé s tekutým kyslíkem. Opatrně na moje boty. Takže tady máme zápalku na tyči a asi vidíte, že je zapálená. Máme oheň, máme kyslík a máme palivo a pojďme se podívat, co se stane, když to dáme všechno dohromady. Tekutý kyslík. Dnes má krásně modrou barvu. Takže pokusme se. Tady je znovu magnet a když vezmu tekutý kyslík, můžete vidět, že ho můžu odtáhnout až sem nahoru.

Protože... Není tak magnetický jako moje klíče, ale můžete vidět, že je tu opravdu velký rozdíl, drží se u magnetu. Takže můžete vidět, že je opravdu magnetický. Připraveni? Ok. A máme tu výbuch! Ozón je mnohem více reaktivní než kyslík. U povrchu země, kde se vy a já právě nacházíme, je ozón docela nebezpečný, protože když ho vdechnete, může začít reagovat s jakoukoliv molekulou, která má vazby mezi uhlíkem.

Ale ve svrchní atmosféře je ozón nesmírně důležitý, protože pohlcuje ultrafialové světlo, které přichází ze Slunce, a zastavuje tohle ultrafialové světlo napadající molekuly živočišných druhů na povrchu. Kdyby ozón ve svrchní atmosféře nebyl, všichni z nás by byli, pokud ne mrtví, určitě v mnohem menší pohodlí, než jsme právě teď. Takže Neil právě připojuje trubku k nádobě s kyslíkem a naplní jím tuhle sklenici. Budeme dělat velice klasický experiment, který všichni znají ze školy jako test na kyslík, což je znovuzapálení doutnajícího dřívka.

Tady máme tradiční nádobu na plyn plnou kyslíku. Můžete vidět, že zapalujeme dřívko. Ok, takže tohle je dřevo hořící přebytečným kyslíkem okolo nás. Takže teď, co uděláme, je, že ho uhasíme, takže jen doutná. Když na něj fouknu, vidíte, že se rožhaví. Pokusíme se to dřívko znovu zapálit tím, že ho dáme do atmosféry bohaté na kyslík. Přesuneme se k nádobě a vložíme doutnající dřívko. A můžete vidět, plamen znovu ožil.

Tohle je test, který se každý učí, - na atmosféru bohatou na kyslík. - Co se stalo, co to způsobilo? Zvýšená koncentrace kyslíku znovu zapálí, znovu vyvolá oxidaci toho dřeva, hoření dřeva. Uděláme to znova. A máme to, zase plamen.