Když chcete stavět budovy, které odolají zemětřesení, je dobré technologii vyzkoušet i v reálném světě, ne jen v simulaci. A přesně za tím účelem vznikl na univerzitě v San Diegu největší vibrační stůl světa. Tom a místní výzkumník Koorosh Lotfizadeh vám v tomto videu ukážou zákulisí přístroje, který dokáže rozhýbat až 2 000 tun materiálu.
Oxid arsenitý, lidově arsenik, je velmi toxická látka, už pouhých 0,3 gramu může být smrtelných. Bohužel je to také vedlejší produkt těžby zlata, která probíhala u města Yellowknife na severozápadě Kanady. Protože těžební společnost brzy po ukončení těžby zkrachovala, musí teď jedovatý nepořádek uklidit kanadská vláda… Poznámka: Ve videu Tom zmiňuje 200 000 tun zlata, v komentáři na YouTube se ale opravuje, že se jednalo pouze o 200 000 kg. V titulkách je uvedena opravená hodnota.
Kanadští vědci si za účelem výzkumu vyrobili vlastní řeku a Tom vám představí, k čemu je to dobré, když můžete řeku podle libosti vypnout nebo zapnout.
V železničním tunelu z doby viktoriánské Anglie, který byl vyřazen z provozu, stačilo pár kosmetických úprav a je z něj testovací laboratoř. V Catesby Tunnel se testují primárně auta, tunel slouží jako realističtější obdoba větrného tunelu a Tom si tam naplánoval vlastní test.
V dnešním videu se dozvíte, kolik místa na policích zabírají všechny tištěné materiály, které byly kdy v Británii vydané, nebo proč je povinnost uchovávat všechny publikace tak zásadní. Tom také se zaměstnanci rozebírá, jak se s nástupem internetu změnila pravidla a definice povinného výtisku.
Jedná se o malé kapky skla, zato nepředstavitelně odolné. Ve videu si projdeme něco málo o jejich historii, vlastnostech a uplatnění.
Švýcarští sýraři si v jednu chvíli všimli, že se z jejich sýrů ztrácí díry. Vědci z vládou financované organizace Agroscope, která provádí zemědělský výzkum, se tedy pustili do hledání odpovědí na otázky, jak přesně díry v sýrech vznikají a proč jich najednou ubývá.
Když budete poslouchat Mozarta, budete chytřejší. Je tomu ale skutečně tak, nebo jde jen o mýtus? Více o Mozartově efektu se dozvíte v tomto videu.
Jedno výbušné video už Tom natáčel, konkrétně s profesionálním pyrotechnikem, který umí udělat hollywoodskou explozi. Ale tohle video je mnohem střízlivější. Pořád totiž netušíme, co se přesně děje v jádru výbuchu a jestli by bylo možné explozi v počáteční fázi prostě zastavit.
Věda si někdy žádá oběti. Například při vyvíjení léků a vakcín. Tom Scott se tentokrát jel podívat na fungování organizace, která lidem platí za to, aby je mohla infikovat respiračními onemocněními.
Každý vždy a nevyhnutelně podceňuje množství existujících hlupáků, alespoň to říká Cipollův zákon lidské blbosti. Ačkoli byly zákony původně formulovány jako pouhý zábavný dopis přátelům, získaly mezi teoretiky velkou pozornost a i nyní na ně odkazujeme s úmyslem zdůraznit důležitost kritického myšlení a pečlivého rozhodování. Co nám Cipollovy zákony lidské blbosti říkají a co popisují, se dozvíte v tomto videu.
Proč se přikláníme k názoru většiny, i když s daným názorem vlastně nesouhlasíme? Je opravdu lidskou přirozeností přizpůsobit se a jít s davem? Na tyto otázky hledá odpověď Aschův experiment.
Jedna z deseti ran egyptských, zkáza úrody – sarančata. Obrovská hejna tohoto hmyzu ničí úrodu i v moderní době, ale o jejich kolektivním chování toho víme překvapivě málo. Vědci na univerzitě v Kostnici to chtějí změnit a používají k tomu mimo jiné určitý druh rozšířené reality, ve které simulují chování sarančete v hejnu. Více ke svému výzkumu ve videu vysvětluje Iain Couzin, profesor zkoumající biodiverzitu a kolektivní chování.
Stroj na umělá zemětřesení možná zní jako nástroj nějakého padoucha z bondovky, ale vytváření umělých otřesů půdy lze využít i při výzkumu. Například před tím, než postavíte nějakou důležitou infrastrukturu. Více k tomu ve videu vysvětluje Ken Stokoe, profesor z Texaské univerzity.
Jste poslušní vůči autoritám? Dokážete odolat nátlaku? Milgramův experiment ukázal, jak snadné je slepě následovat příkazy autorit.
V Tasmánii mají nejčistší vzduch na světě. A tak ho jednou za čas nasbírají do nádrží a uloží do archivu. K čemu může takový archiv sloužit, vysvětluje Paul Krummer, šéf výzkumné skupiny, která se v australském ekvivalentu akademie věd (Organizaci vědeckého a průmyslového výzkumu Commonwealthu) zabývá chemickými vlastnostmi a složením atmosféry.
Říká se, abychom nesoudili knihu podle obalu a nenechali se zmást prvním dojmem. Přesně na tomto principu ale funguje haló efekt, kterého se můžete dopouštět, aniž byste si to vůbec uvědomovali.
David se narodil se zakrnělou rukou. A tak si pomohl legem. Dnes je Davidovi 23 let, studuje bioinženýrství a pomáhá i ostatním s budováním protéz z lega.
Podoba atomových orbitalů, která odpovídá současným vědeckým poznatkům, se brání našim intuitivním představám o fungování světa. Proto je také těžké atomy zobrazit pochopitelnou formou, aniž bychom vše výrazně nezjednodušovali. Kanál MinutePhysics nabízí nový přístup k této problematice.
Carl Sagan, známý astronom a popularizátor vědy, se v animovaném rozhovoru z 80. let vyjadřuje o potenciálních setkáních lidstva s mimozemskými civilizacemi i o rozporech o původu člověka dle jednotlivých náboženských tradic.
Na začátku života je pro většinu z nás poměrně snadné uchopit náš mateřský jazyk, jak je tedy možné, že se s časem naše schopnost osvojování si jazyka zhoršuje? Nad touto lingvistickou otázkou se pozastavil i Tom Scott, a tak nám v tomto videu dává náhled do této zapeklité problematiky.
V tomto videu Tom Scott vysvětluje jednu z jazykových funkcí jazyka, a to fatickou. Přiblíží, jakými způsoby se fatické výrazy mohou používat, jak se s časem mění a také, že se dají vyložit různými způsoby dle původu posluchače. Poznámka: Funkcemi jazyka se hlouběji zabýval Roman Jakobson, který popsal dohromady šest různých funkcí a byl také jedním ze zakládajících členů Pražského lingvistického kroužku.
Někdo bez každodenního poobědového šlofíku nedokáže fungovat, pro jiného to může znamenat vytržení z běžného režimu a narušení celého zbytku dne. Proč na každého šlofík působí jinak a kdy je nejlepší si šlofíka dávat, pokud vůbec?
Občas se to stává. Jsme přesvědčeni o tom, že si něco detailně pamatujeme, ale později zjistíme, že se to nikdy nestalo. Jak moc tedy můžeme důvěřovat vlastní paměti? Jak vzpomínky vznikají a jak o ně přicházíme, se dozvíte v tomto starším videu.
Vakcíny společností Pfizer–BioNTech a Moderna využívají zcela novou technologii, a přesto byly schváleny jen asi rok poté, co byl identifikován virus SARS-CoV-2. Obvykle ale trvá vývoj vakcíny celé roky, nebo dokonce desetiletí. Jak je to tedy možné? Video SciShow vysvětluje, jak mRNA vakcíny fungují a především jak dlouhá cesta k nim ve skutečnosti vedla. Video vyšlo na YouTube v únoru 2021. Za překlad videa mnohokrát děkujeme anonymnímu divákovi, který nám titulky zaslal. Rádi uvedeme autora jmenovitě, pokud se nám ozve na adrese info@videacesky.cz, případně na Facebooku nebo Instagramu.
Existuje vztah mezi tím, jak slova znějí a co představují? Podle zakladatele moderní lingvistiky Ferdinanda de Saussura nikoliv, ale od té doby nám už mnoho lingvistických výzkumů ukázalo, že to tak nemusí platit vždy. Je to ale jen teorie, nebo potvrzený fakt? Poznámka: Okluzivy jsou souhlásky, při jejichž artikulaci vzniká úplné uzavření cesty výdechovému proudu (např. p, b, t, d) – definice dle Akademického slovníku cizích slov.
Bude rostoucí lidská populace náš hřebíček do rakve? Nebo si lidstvo vždy najde cestu, jak všechny nakrmit? To je možná otázkou dneška, ale vsadili si na ni už před desítkami let dva američtí vědci. Kdo z nich měl pravdu?
Před nějakou dobou výzkumníci vytvořili umělou inteligenci, která si hravě poradila s většinou her od Atari. Jednu ale vyhrát nedokázala. Pak ale došlo k nečekanému zvratu. Zapojila se do toho totiž mimina!
Přemýšleli jste už někdy nad tím, proč si na něco můžete vzpomenout snadno, zatímco jiná věc se vám hned vykouří z hlavy? A proč se nám s přibývajícím věkem paměť horší? Objevte odpovědi na své otázky v dalším videu ze série TED-Ed.
