Afghánská dívkaSlavné fotografie
15
Jedna z nejslavnějších obálek National Geographic pochází z roku 1985. Je na ní mladá dívka z Afghánistánu s pronikavýma zelenýma očima. Sedmnáct let po vzniku snímku se ji fotograf Steve McCurry pokusil najít...
Přepis titulků
Překlad: hAnko
www.videacesky.cz Jmenuji se Carrie Regan a vedla jsem
tým, který pátral po Afghánské dívce. Byla na jedné z nejúspěšnějších obálek
za celou existenci National Geographic. Její oči toho říkaly tolik,
vyzařovala z nich obrovská bolest. Když ji Steve McCurry roku 1984 vyfotil,
byl to pouhý okamžik, a pak byli oba pryč. Byl jsem v uprchlickém táboře
za Peshawarem v Pákistánu. Jednoho rána jsem náhodou
procházel kolem školy. Vešel jsem dovnitř
a v rohu místnosti uviděl dívenku.
Měla neuvěřitelně pronikavé oči. Udělal jsem tak 5 až 10 snímků a jeden z nich skončil na obálce v červnu 85. Tisíce lidí se na nás pak obracely s otázkou, co je zač a jak jí mohou pomoct. Po 9. září, když byl Afghánistán znovu ve zprávách, vzpomnělo se na ni. Lidé byli zvědaví, co se s ní stalo, kam se poděla a zda jí můžou pomoct. Rozhodli jsme se rozjet pátrání, ale byl by zázrak, kdybychom ji našli. Neznali jsme její jméno, její kmen, nevěděli, kde žila... Nedoufala jsem, že ji najdeme, přece jen uběhlo 17 let.
V Afghánistánu se pořád někdo ztrácí, jak bychom tu ženu mohli najít, když nemáme víc než její fotku. Jediným vodítkem, které by nám mohlo pomoct, byl fakt, že jsem ji vyfotil ve škole. Hledali jsme její učitelku. Fotky jsme poslali našemu zpravodaji a on je rozdal starším v táboře. Tu fotku jsme v táboře ukázali snad stovkám lidí. Nastala situace, kdy se za ni vydávala spousta mladých afghánských žen. Tvrdily, že si pamatují fotografii i mě, ale nebyla to pravda.
Využili jsme všech technologií k identifikaci osob. Měli jsme umělce, který dokázal nakreslit starší verzi dětí. Pomáhala nám i firma s přístrojem na skenování duhovek. Museli jsme zkrátka najít tu pravou ženu, známou jako Afghánská dívka. Když štáb přijel poprvé, pár mužů jim řeklo, že tu dívku znají. Že prý bydlela v sousedním stanu. Po pár týdnech hledání jsme měli štěstí a jeden muž řekl, že zná jejího bratra. Myslela jsem, že to bude zbytečné, jen další falešná stopa...
Ale pak údajný bratr přišel a měl ty samé jiskřivé oči jako ona. Zavolali nám, že ji našli a přivedou ji do tábora do domu starších. Bude k ní moct přijít žena a já byla jediná žena ve štábu. Vešla jsem do pokoje a ona seděla vzadu s černým šátkem na hlavě. Svírala jsem tu starou fotku v ruce... Dívala se střídavě na ni a na její obličej, na pihy a odraz světla v očích. Všechno souhlasilo. Poprvé mě napadlo, že by to mohla být naše Afghánská dívka. Konečně to anonymní děvče, které bylo tak dlouho ikonou, dostalo jméno.
Sharbat Gula. Být součástí programu, který pobídl lidi, aby se spojili a darovali přes milion dolarů na budování škol pro dívky v Afghánistánu, je největší úspěch mé kariéry v National Geographic Explorer.
Měla neuvěřitelně pronikavé oči. Udělal jsem tak 5 až 10 snímků a jeden z nich skončil na obálce v červnu 85. Tisíce lidí se na nás pak obracely s otázkou, co je zač a jak jí mohou pomoct. Po 9. září, když byl Afghánistán znovu ve zprávách, vzpomnělo se na ni. Lidé byli zvědaví, co se s ní stalo, kam se poděla a zda jí můžou pomoct. Rozhodli jsme se rozjet pátrání, ale byl by zázrak, kdybychom ji našli. Neznali jsme její jméno, její kmen, nevěděli, kde žila... Nedoufala jsem, že ji najdeme, přece jen uběhlo 17 let.
V Afghánistánu se pořád někdo ztrácí, jak bychom tu ženu mohli najít, když nemáme víc než její fotku. Jediným vodítkem, které by nám mohlo pomoct, byl fakt, že jsem ji vyfotil ve škole. Hledali jsme její učitelku. Fotky jsme poslali našemu zpravodaji a on je rozdal starším v táboře. Tu fotku jsme v táboře ukázali snad stovkám lidí. Nastala situace, kdy se za ni vydávala spousta mladých afghánských žen. Tvrdily, že si pamatují fotografii i mě, ale nebyla to pravda.
Využili jsme všech technologií k identifikaci osob. Měli jsme umělce, který dokázal nakreslit starší verzi dětí. Pomáhala nám i firma s přístrojem na skenování duhovek. Museli jsme zkrátka najít tu pravou ženu, známou jako Afghánská dívka. Když štáb přijel poprvé, pár mužů jim řeklo, že tu dívku znají. Že prý bydlela v sousedním stanu. Po pár týdnech hledání jsme měli štěstí a jeden muž řekl, že zná jejího bratra. Myslela jsem, že to bude zbytečné, jen další falešná stopa...
Ale pak údajný bratr přišel a měl ty samé jiskřivé oči jako ona. Zavolali nám, že ji našli a přivedou ji do tábora do domu starších. Bude k ní moct přijít žena a já byla jediná žena ve štábu. Vešla jsem do pokoje a ona seděla vzadu s černým šátkem na hlavě. Svírala jsem tu starou fotku v ruce... Dívala se střídavě na ni a na její obličej, na pihy a odraz světla v očích. Všechno souhlasilo. Poprvé mě napadlo, že by to mohla být naše Afghánská dívka. Konečně to anonymní děvče, které bylo tak dlouho ikonou, dostalo jméno.
Sharbat Gula. Být součástí programu, který pobídl lidi, aby se spojili a darovali přes milion dolarů na budování škol pro dívky v Afghánistánu, je největší úspěch mé kariéry v National Geographic Explorer.
Komentáře (26)
Dawwee (anonym)Odpovědět
10.10.2017 10:50:31
Zajímavostí ještě pro někoho může být to, že tento snímek byl vyfocen na Nikon FM2. I když se nejednalo o profesionální fotoaparát, tak byl hodně oblíbený, protože byl odolný vůči pádům a nevadil mu ani prach. Navíc jeho cena byla logicky mnohem nižší než u fotoaparátů pro profesionály. Zkrátka do Afghanistánu a podobných podmínek to byl ideální přístroj.
Ettelwen (anonym)Odpovědět
08.10.2017 22:17:22
The Eyes Of Sharbat Gula
11/9 (anonym)Odpovědět
08.10.2017 20:18:15
Mají na mysli 11. září, ne 9.
PaeturOdpovědět
08.10.2017 20:09:20
Centrální heterochromie obou očí. Vzácný "syndrom" pigmentu. Úžasné oči. Film Výchozí bod se inspiroval touto fotografií. https://www.csfd.cz/film/343881-vychozi-bod/prehled/
nevimjmeno2Odpovědět
08.10.2017 13:39:32
Před 30ti lety byla pěkná. Teď už je hnusná. NO PEDO.
Lanvin (anonym)Odpovědět
08.10.2017 12:42:14
Tady je s ní nějaké interview v talk show:
Sharbat Gula Interview
Magické oči sice zůstaly, ale jinak to fakt není co bejvávalo:-D..mno jo..Měli jí hledat fakt o něco dřív
FIP (anonym)Odpovědět
08.10.2017 12:13:12
Trošku mě mrzí, že neřekli nic o jejím příběhu, mám si snad sehnat to staré NG?
Jimmy JoeOdpovědět
08.10.2017 12:10:46
Takže utratili spoustu peněz, aby našli dívku z fotky staré 15 let... ok.... a proč? Naprosto mi asi uniká podstata tohoto jinak určitě velice chválihodného činu. Vysvětlí mi to někdo?
Human_Traffic (anonym)Odpovědět
08.10.2017 13:48:43
Ze stejného důvodu, proč lidi zajímá, kdo je Tank man, fallen soldier atd. Je to fotografie, která určitým způsobem popisuje danou dobu. A jako vždycky, když je něco neznámé (identita té holky), o to víc to v lidech vzbuzuje zvědavost, i když je konečné odhalení nemusí uspokojit.
Jimmy JoeOdpovědět
08.10.2017 15:39:58
+Human_TrafficNo dobře, ale k čemu je, že dotyčnou osobu najdou? Co se tím změní? Jde o fotku původně neznámé náhodné dívky, která v lidech vzbuzuje spoustu pocitů a je úplně jedno, o koho nakonec jde... Kouzlo fotografie takto akorát opadne... Videa Tank man nebo The Falling man měla něco do sebe, líbila se mi. S tohohle mám jen pocit, že autoři nevědí co s penězi.
ZeckOdpovědět
08.10.2017 16:48:08
Zajímavost, podobně jako u nahé holčičky z Vietnamu, která utíká od vybombardované vesnice. Silná fotka, dost pomohla k otočení veřejného mínění proti válce, proč jí tedy hledat? Protože lidi zajímají příběhy. Dnes žije v Kanadě a řekla spoustu zajímavých příběhů ze života. Fakt, že tě zrovna tato afghánská holka po letech neuspokojila, neznamená, že to někoho dalšího nezajímá. Tu fotku jsem v životě neviděl, ale člověk, který na ní čuměl už když vyšla na obálce časopisu, toho by to zajímat mohlo. A právě proto se ji pokusili najít. Rozhodně mi to přijde zajímavější než pátrat po členech zašlých kapel z 80. let, přesto na to existují (v zahraničí) pořady a lidi na ně čumí. Pokud ti přijde divné tohle, musí ti přijít divné 80 % lidské činnosti, která pro pozorovatele z vesmíru nedává smysl.