Souboj u Blood Creeku

SOUBOJ U BLOOD CREEKU Kolik je hodin, Bentone? - Sedm, mylorde. - Výtečně. Uvidíme, jestli si ten zbabělec Hawthorne troufne se se mnou utkat. Ano, mylorde. Váš kabát, mylorde? Děkuji, Bentone. Cítíte to ve vzduchu? Cítíte? Ne, necítíte, že ne?

Necítíte tu historii. Na tomto místě se odehrálo tolik důležitých věcí, tolik sporů bylo vyřešeno na tomto posvátném místě. Mnoho staletí plných krveprolití a cti je vepsáno do této půdy... Staletí. Nebeský otče, veď můj meč a dopřej mi spravedlnost. - Jak vypadám, Bentone? - Skvěle, mylorde. Ano. To mi připomíná Travencore. V obklíčení jsme čelili silné početní převaze...

s bajonety na svých místech a připravení... Ta vůně krve a oceli... To vedro, Bentone... To všudypřítomné, nekončící vedro. Někdo přichází, mylorde. Takže ten bastard přece jen sebral odvahu, aby se ukázal. Kdo ksakru jste, sire? Kdo jsem já, sire? Na to samé bych se mohl zeptat já vás. Kde je ten zbabělec Townsend?

Jste jeho zástupce? Věděl jsem to. Věděl jsem, že nemá na to se se mnou utkat. Pardon, zástupce? Kdo je Townsend? A kde k čertu vězí sir Oliver? Žádného sira Olivera neznám, sire. Já jsem soudce Edgar Proust. Jsem tu, abych se utkal s tím parchantem Townsendem, který urazil mou čest a reputaci. Teď mě poslouchejte. Nevím, kdo si myslíte, že jste, ale já jsem lord Allesbury, dědic z Winchesteru.

Mám se tu utkat se sirem Oliverem Hawthornem. Máme se sejít přesně na tomto místě, přesně v tuto hodinu, abychom se utkali před zraky božími. Stejně jako já, sire. Někdo přichází, mylorde. - Doufám, že je to Townsend. - A já doufám, že není, sire. Co to ksakru? Vy nejste Townsend. A kdo máte jako být vy?

Jsem poručík Simon Beckett ze 71. regimentu. Byl jsem sem předvolán v otázce cti kapitánem Haroldem Gowerem. Máme se zde sejít v sedm hodin. Utkám se s ním a vykuchám ho jako vepře. - Tohle už není možné, krucinál! - Takhle to nepůjde, sire. Je mi líto, pánové, ale budete muset jít umřít někam jinam. Tady mám rezervaci já. Rezervaci?

Nejsme přece v restauraci, sire. To nepřipadá v úvahu, sire. Jelikož jsem byl vyzván, vybral jsem si toto místo. Tuto posvátnou půdu Blood Creeku, která je popsána tolika lety historie... Ano, já vím, děkuji mnohokrát. Někdo přichází, mylorde. Townsende, to jste vy, vy budižkničemu? Utište se, vy tlučhubo! Od vás to sedí, zrovna vy dokážete držet jazyk za zuby.

Bylo by mi potěšením vás probodnout, vás i toho vašeho uprděnce. To má být jako výhrůžka, vy nabubřelý, nevychovaný kašpare? Kašpare? Jak se opovažujete, sire? Allesbury! Co se to tu himlhergot děje? Tohle jsou vaši poskoci, sire? Poskoci? S tímhle převoněným tlustoprdem nemám nic společného. Jsem tu, abych se utkal s Townsendem. Kde u všech svatých vězí? Jen klid, už jsem tady.

Sedm hodin, jak jsme se domluvili. Vy tedy umíte vybrat skvělý čas, sire Olivere. Vidíte tu spoušť, vy hlavo skopová? Takže za všechno můžu já, vy starý hulibrku? Townsende, to je od vás milé, že jste tu, vy malý přizdisráči. Proč jste tu tak pozdě, do psí řiti? Je těžké se sem dostat, sire. Ty boty jsou z francouzské kůže, hrozně pracně se čistí. Pravda.

Promiňte, ale myslel jsem, že jsem vyzval vás, ne vaši ženu, sire. Takže nakonec to skonči takhle, Allesbury? Po všech těch letech? Kde berete tu drzost mě vyzvat na souboj a pošpinit mou reputaci? To já jsem vás seznámil s vaší ženou, u všech všudy! To už je skoro důvod sám o sobě, sire. Panebože! - Někdo přichází, mylorde. - Ano, Bentone, to přece vidím taky! Dobré ráno, pánové.

Přišli jste se podívat na náš souboj? - Na váš souboj? - Ano, na náš souboj, sire. Za úsvitu tu chceme pistolemi něco vyřešit. Ano, jednou provždy vyřešit naši drobnou rozepři. Pane Eliote, byl byste tak laskav, sire? Pánové, prosím, vezměte si své zbraně. Jak bylo dohodnuto, deset kroků, pánové. Potom se otočte a na můj povel vystřelte. Pardon, pánové, ale máme tu frontu.

Tady jste, vy parchante! Takže tady chcete umřít, Beckette? Tak počkat, kapitáne. Právě tu něco řešíme. Žádám vás, abyste ustoupil stranou, sire. Požaduji okamžitou satisfakci od tohoto salónního frajírka. - Vy nemáte žádný smysl pro humor, sire! - Klid, klid! Pánové, toto naše shromáždění je značně ilegální. Navrhuji, abychom se uklidnili a dospěli k nějakému kompromisu.

Jelikož jsem lord dědic, mám přednost, takže začnu pochopitelně jako první. Na to vám plivu, sire. Tento neschopný trouba pošpinil moje dobré jméno v tisku. Jen jsem vás nazval slečinkou z Old Bailey. - Mně to přišlo vtipné. - Mně ne, sire. Byla to urážka, sire, za kterou jste se mi neomluvil. Novinář se přece nikdy neomlouvá za svá slova, sire. Pan Mason falšuje peníze, sire.

Okrádá mě, sire. Nikdy jsem vám nesebral ani penci, sire. Ale jelikož to nemohu dokázat účetní knihou, dokážu to dnes kulkou. Já viděl tady Hawthorna, jak používá falešná esa a podvádí při pokeru. Nazval jsem ho šarlatánem, a vyzval ho jako podvodníka na souboj. Copak existuje něco závažnějšího? Můj lord je zahořklý, protože se mnou vloni v sázce prohrál svého milovaného hřebce a od té doby přemýšlí, jak by se mi pomstil.

Šoustal mou ženu! Když jsem sloužil ve Španělsku našemu slavnému králi a zemi a sledoval, jak umírají mí muži, on mezitím sloužil v bezpečí a pohodlí jako člen jízdní gardy. A šoustal mou ženou! Je to pravda, sire? Ano, je to pravda, sire. Miluji ji!

Snažil jsem se ji jen zachránit ze spárů nevěrného a násilnického manžela, gamblera a vagabunda, který by si nezasloužil nic než kopanec do pozadí mou botou, sire! Udělám vám na tom vašem ksichtu mečem památku. Pusťte to! Strašně se omlouvám, příteli. Byla to nehoda. Vy si tedy troufáte, vy malá buzničko! Takhle mě napadnout!

Já jsem jen... S vámi žádný problém nemám, sire. Já vás naučím správnému vychování, vy tupče! Stůjte! Zůstaňte stát, nebo vystřelím! Na to nemáte koule! Co to? Pane Eliote, vy jste mě poslal do souboje s nenabitou pistolí! - Pan Mason mě k tomu donutil. - Já vás nedonutil, já vám zaplatil, ksakru! Za tyhle zbabělé triky vás oba zabiju.

O tom pochybuji, sire. Rozhodl jste se vypálit ze své zbraně, dovolte mi tedy udělat to samé. - To neuděláte. - Že ne? Než vás zabiju, chci, abyste něco věděl. To já jsem vás okradl. - Měl jsem dluhy, příteli. - Zloději! Věděl jsem, že jste to byl vy, vy zkurvy... Do prdele!

Copak on vám taky zaplatil? Vy zkorumpovaný, proradný... Beckette! No, na co ještě čekáme, sire? Přesně jako u Travencore, že? Do střehu! - Chci nazpět svého zatraceného koně! - Nikdy! Vyhrál jsem ho naprosto čestně.

Nepleťte se mi do cesty, sire! To vy se nepleťte do mé, vy slečinko z Old Bailey! Jak se opovažujete? Tohle je soukromý pozemek. Odejděte, nebo zavolám policii! Promiňte! Zatracení herci! To bylo dobrý, kámo. - Jo, to se povedlo.

- Dobře ty. To zvoníš ty? Aha, to já, pardon. Ahoj, miláčku. Ano, už končíme. Jo, povedlo se. Překlad: chester www.videacesky.cz