FarmařeníThat Mitchell and Webb Look

Jen pár slov k dotacím (možná trošku víc). Pokud se Vám to nechce celé číst, tak skočte jen na konec a mrkněte se na čísla. Dotace pro zemědělce vznikly po 2 světové válce, kdy byly ještě živé vzpomínky na hlad, což vedlo ke snaze o zvýšení produkce zemědělské výroby, životní úrovně venkova, spolehlivost dodávek a přiměřené ceny. Navíc většina lidí měla nějaké příbuzné na venkově, a proto k této skupině cítila sympatie.

Z politického hlediska se jednalo o kompromis mezi agrární Francií a industriálním Německem, kdy Německo dostalo volný vstup na francouzský trh za příslib zemědělských dotací (volný obchod stále v plenkách). Jednalo se o takzvaný "kompenzační princip", kdy průmyslové státy byly nuceny odebírat drahé potraviny od agrárních států, což bylo kompenzováno volným pohybem zboží.

A z ekonomického hlediska rostl poválečný produkt a důchod obyvatel Evropy rychleji než ceny zemědělských komodit, takže lidé nevnímali skutečné dopady na své peněženky.

V 50. letech společně se vznikem Evropských splečenství (ES), vznikla i Společná zemědělská politika (SZZ), jež měla za cíl "chránit" domácí zemědělce. Používala několik hlavních nástrojů:

1) Vysoká cla na dovážené zem. komodity ze třetích zemí (to jest mimo ES resp. dnes EU) - pokud se někde vyrábělo levněji (zejména chudé rozvojové převážně zemědělské země) chtěly k nám dovážet své potraviny, tak byly značně znevýhodněny

2) Exportéři naopak dostávali tzv. vývozní náhrady, jež srovnávaly rozdíly mezi cenou v ES a světovými cenami, kdy světové ceny byly výrazně nižší než v ES a zem. produkty vyráběné v ES by bez těchto subvencí byly ve světě neprodejné. Např. doma se vyrobilo za 10. Ve světě se prodávalo za 5. Abychom byli schopní prodat ve světě za 5, tak SZZ dotovala zbývajících 5, aby zemědělec pokryl náklady.


Jaká byla cenová politika? Poměrně složitá a jen situaci zhoršovala.

1) Cílová cena - konečná cena pro zákazníka v ES(EU)

2) Prahová cena - to je minimální cena, za kterou bylo možno dovážet do ES(EU). Pokud byla např. stanovena na 40 (přičemž cílová cena pro zákazníka byla maličko vyšší) a v zahraničí se prodávalo za 10, tak výsledné clo, jež dorovnávalo zahr. cenu na cenu prahovou bylo 400% (v cukrovarnictví dosahovaly až několika tisíc procent).

3) Minimální cena - to je minimální cena, za kterou ES(EU) vykupovalo domácí zem. produkci, pokud byla nízká poptávka. Tyto ceny byly v průměru o 50-100% větší než ceny světové a zpočátku tyto odkupy byly garantovány v neomezeném množství. V normálním tržním prostředí by jste zbankrotovali, pokud by jste nebyli schopni udat svoji produkci. Zájmové skupiny v zemědělství ale již byly natolik silné (nejsilnější lobby na světě), že tomu zabránily.


K čemu to vedlo?

1) Jelikož se v ES uměle udržovaly vysoké ceny (nemožnost levného dovozu skrz cla), tak tyto ceny vedly k vyšší produkci evropských zemědělců. Tato nadprodukce ale často nebyla konkurenceschopná, a tak byla odkupována za minimální ceny do skladů a poté byla ničena, jelikož nebylo možné uchovávat takové množství potravin. Např. poměrně aktuální je případ mraženého másla. Aby domácí nadprodukce nadále nestlačovala ceny másla v ES (problematika většiny mléčných výrobků), tak ES začala dotovat zmražování tohoto produktu až na dva roky, aby se ulevilo tlakům na nabídkové straně. Vyrobené máslo se tedy zamrazilo, za což výrobce dostal zaplaceno, a po určité době (max. 2 roky) se prodalo. I dnes si můžete krásně koupit máslo vyrobené v roce 2013/14.

2) Vyšší ceny vedly k nižší spotřebě u zákazníků.

3) Nižší spotřeba a vyšší produkce skutečně do značné míry vedla k potravinové soběstačnosti + vysokým příjmům z cel. Hurá pozitivum!

4) Rovněž došlo k výraznému pokřivení světových cen (což zasahoval zejm. chudé rozvojové země). ES se z čistého dovozce proměnilo na čistého vývozce. Jak již bylo zmíněno, tak část produkce byla odkoupena ES, uskladněna a následně zničena. Další část naopak byla exportována. Jelikož ale domácí zemědělec nebyl schopen čelit světovým cenám (zahr. produkovalo levněji), tak ES muselo použít dotace na export. Použilo tzv. dumping. Co z toho plyne pro naše oblíbené chudé zemědělské země :)? Nemohou pořádně exportovat do ES kvůli vysokým clům. Ok, třeba najdou jiná odbytiště. Zásadní problém ale tkví v tom, že subvencovaný nekonkurenceschopný export z ES zvýšil světovou nabídku potravin a to vedlo ke snížení světových cen. Pokud je váš HDP významně tvořen zemědělskou produkcí, tak tento pokles cen je pro vás katastrofou. Něco podobného teď například zažívají země vyvážející ropu, kdy cena klesá po 30 dolarů za barel.

5) Extrémní zátěž na rozpočet ES(EU). V 80. letech tvořila SZZ až 70% celkového rozpočtu ES. Vytvořil se začarovaný kruh - dotace vedly k nadprodukci a nadprodukce k dalším dotacím. Velká Británie si např. vyjednala tzv. Rabbat. Jelikož odvádí do rozpočtu EU hodně prostředků a v rámci zemědělské politiky (nejvýznamnější kapitoly rozpočtu) na dotacích dostává extrémně málo, tak velká část placených prostředků jí je refundována. To jen pro představu, jak moc velké peníze se v tom točí, že to nasere celou zemi :)

V současnosti po řadě reforem (poměrně drastických - dnes se dokonce platí zemědělcům za to, aby nevyráběli) tvoří SZZ (epicky pojmenovaná jako kapitola "Udržitelný růst: Přírodní zdroje") stále 40% rozpočtu EU. Dalších několik procent je pak skryto v Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova.

ČÍSLA

1) Asi 45% rozpočtu EU dostává méně než 4% populace EU.

2) Z toho 80% z těchto prostředkům připadne obrovským zemědělským velkovýrobcům a ne těm milým lidem na venkově s malou farmou.

3) Malí zemědělci, kteří z těch 4% evropské populace tvoří většinu, dostanou méně než 5-10% z přidělených zdrojů

ZÁVĚR

Zemědělství je oblast s nejtvrdší lobby na světě. Běžný člověk do této problematiky nevidí a média o ni nereferují. Jedná se extrémní plýtvání zdroji (a prakticky jediná oblast se stále vysokými cli - proto bylo poslední jednání GATT v Dóha takové zklamání), jež je směřováno velice úzké skupině lidí a ne lokálním zemědělcům, jež je potřebují. Živočišná výroba je jedním z největších producentů skleníkových plynů na světě bez významných regulací - ano krávy prdí a to ohřívá planetu. Zemědělská výroba je také zaměřena na produkci těch rostlin, jež jsou nejvíce dotovány - např. řepka olejná, jež je součástí biopaliv. Z toho se moc nenajíme, co?Zvýšila se produkce a snížily rozdíly mezi úrovní života ve městech a na venkově. Za jakou cenu ale? Extrémně nerovnostářské rozdělení dotací, jež závisí na produkci a rozsahu obdělávané půdy, které vedlo k podpoře bohatých velkostatkářů. Nízké ceny nejsou také realitou, za což ale nemůže jen SZZ, ale také úroveň marží v českých (evropských) supermarketech, jež se "oficálně" pohybuje mezi 10-20%, ale ve skutečnosti mezi 50-100%.

Jsem pro podporu malých zemědělců, už jen proto, že pomáhají zachovávat krajinný ráz a kulturní prostředí na venkově. To ale neznamená, že evropské zemědělství je efektivní. V kontextu světové konkurence a nákladů práce v Evropě ani nemůže být.

Hrozně mě rozptylovalo to jeho chmýří na tváři :D
Sice jsem na konci čekala nějakou hlubší pointu, ale pobavilo :)

Woosh.
O čem to je? O tom, že to zemědělci mají jednoduché? O tom, že to nemají jednoduché? O "šibalech"? Uniká mi něco? A proč mám na sobě pyžamo ve tři odpoledne?

:D bobrý
Jen je mi smutno těch farmářů co to sledujou co musí zavírat krám kvůli gmo a ostatní konkurenci, protože to prostě nedávají. + EU regulace

Má pravdu, předsedo... :D

Tak nějak bez závěru, ale zábavné :D