Tohle je má země

Překlad: LaBleue www.videacesky.cz Tento pořad sponzoruje: Dále sponzorují: SPRAVEDLNOST S MICHAELEM SANDELEM TOHLE JE MÁ ZEMĚ Dnes se budeme věnovat Johnu Lockeovi. Na první pohled se zdá, že John Locke je velkým spojencem libertariánů.

Jednak věří, stejně jako dnes říkají libertairáni, že existují určitá základní individuální práva, která jsou tak důležitá, že žádná vláda, dokonce ani parlamentní vláda, ani demokraticky zvolená vláda, je nemohou zrušit. A nejen to. Také věří, že mezi tato základní práva patří přirozené právo na život, svobodu a majetek.

Dále říká, že právo na majetek není jen dílem vlády nebo zákonů. Právo na majetek je přirozeným právem, v tom smyslu, že je prepolitické, že se vztahuje k jednotlivcům coby lidským bytostem. Vzniká už před tím, než přijde ke slovu vláda a než parlamenty a zákonodárci schválí zákony, které definují práva a vynucují je.

Locke říká, že abychom pochopili, co znamená přirozené právo, musíme si představit, jak věci fungují před příchodem vlád a zákonů. Což je to, co Locke chápe pod pojmem "přirozený stav." Říká, že "přirozený stav" je stav svobody. Lidské bytosti jsou svobodné a jsou si rovny. Neexistuje přirozená hierarchie.

Neplatí, že někteří se rodí, aby byli králi, a druzí, aby byli otroky. V přirozeném stavu jsme svobodní a jsme si rovni. Locke však poukazuje na to, že je rozdíl mezi stavem svobody a stavem libovůle. Je tomu tak proto, že i v přirozeném stavu existuje určitý zákon. Není to zákon, jaký schvalují zákonodárci, je to přirozený zákon. A tento přirozený zákon omezuje to, co smíme dělat, i přes to, že jsme svobodní a že jsme v přirozeném stavu.

O jaká omezení jde? Jediné omezení dané přirozeným zákonem je, že přirozených práv, která máme, se nemůžeme vzdát, ani je nemůžeme vzít někomu jinému. Podle přirozeného zákona nemám právo vzít někomu život, svobodu nebo majetek. Ani nemám právo vzít život, svobodu či majetek sobě.

I když jsem svobodný, nemohu porušit přirozený zákon, nemohu si vzít život nebo se prodat do otroctví... nebo dát někomu nad sebou absolutní moc. Odkud toto omezení, které se zdá být vcelku minimální, pochází? Locke nám říká, odkud omezení pochází. Nabízí dvě odpovědi.

Tady je první odpověď. "Všichni lidé jsou zajisté dílem jednoho všemohoucího a nekonečně moudrého Tvůrce," neboli Boha, "jsou jeho vlastnictvím, jeho dílem jsou učiněni, aby vytrvali, pokud se jemu, a ne někomu jinému líbí." Takže jedna odpověď na otázku, proč se sám nemohu vzdát svého přirozeného práva na život, svobodu a majetek, je, že tato práva vlastně ve skutečnosti nejsou moje.

Jsme Boží stvoření. Bůh má větší vlastnické právo než my. Má prioritní vlastnické právo. Mohli byste říct, že tato odpověď je neuspokojivá a nepříliš přesvědčivá. Alespoň pro ty, kdo nevěří v Boha. Jakou odpověď má Locke pro ně? Locke se tady odvolává na rozum. Na myšlenku, že když se opravdu zamyslíme nad tím, co vlastně znamená být svobodný, dojdeme k závěru, že svoboda nemůže znamenat to, že si prostě děláme, co chceme.

Myslím, že tohle má Locke na mysli, když říká: "Stav přirozený má zákon přirozený, aby jej řídil, který zavazuje každého, a rozum, kterým je tento zákon, učí veškeré lidstvo, které jen chce jít k němu na radu, že proto, že všichni jsou si rovni a nezávislí, nikdo nemá poškozovat druhého v jeho životě, zdraví, svobodě nebo majetku."

To má za následek jeden podivně paradoxní rys Lockeova pojetí práv. Který je na jednu stranu srozumitelný, na druhou stranu zvláštní. Je to myšlenka, že přirozená práva jsou nezcizitelná. Co znamená, že jsou nezcizitelná? Nemůžeme je na někoho převést nebo se jich vzdát, přenechat je, vyměnit nebo prodat. Vezměte si například letenky, ty jsou také nepřevoditelné.

Nebo lístky na Patriots nebo na Red Sox. Nepřevoditelné lístky jsou nezcizitelné. Mám k nim omezené vlastnictví v tom smyslu, že je mohu použít sám pro sebe, ale nemohu je prodat. Takže na jednu stranu nezcizitelné, nepřevoditelné právo činí něco, co mám, méně mým vlastním, ale na druhou stranu to, že je právo nezcizitelné, obzvláště v případech, kdy jde o život, svobodu nebo vlastnictví, znamená, že toto právo je ještě mnohem více mé.

To je Lockeovo pojetí nezcizitelného práva. Vidíme to i v americké Deklaraci nezávislosti. Thomas Jefferson převzal tuto myšlenku od Lockea. Nezcizitelná práva na život, svobodu a - tady Jefferson Lockea pozměnil - na sledování osobního štěstí. Nezcizitelná práva. Práva, která jsou tak bytostně má, že ani já sám je nemohu prodat nebo se jich vzdát.

To jsou tedy práva, které máme v přirozeném stavu, dříve, než existuje jakákoli vláda. Pokud jde o život a o svobodu, nemohu si vzít život, nemohu se prodat do otroctví, zrovna tak, jako nemohu vzít život někomu jinému nebo ho učinit svým otrokem. Ale jak to funguje v případě vlastnictví?

Protože pro Lockea je podstatné, že může vznikat soukromé vlastnictví. Dokonce ještě před příchodem jakékoli vlády. Jak může existovat právo na soukromé vlastnictví dříve, než existuje vláda? Lockeova známá odpověď je v odstavci 27: "Každý člověk má vlastnictví své vlastní osoby. Na tuto nikdo nemá právo mimo něho samého. Práce jeho těla a dílo jeho rukou, můžeme říci, jsou ve vlastním smyslu jeho."

Takže Locke se dostává, stejně jako později libertariáni, od myšlenky, že vlastníme sami sebe, svou osobu, k myšlence s tím úzce spjaté, že vlastníme svou práci, a dále k tvrzení, že cokoli dosud nevlastněného, co smísíme se svou prací, se stává naším vlastnictvím. "Cokoli tedy vyjme ze stavu, jejž příroda tomu propůjčila a v němž to ponechala, s tím smísil svou práci a k tomu připojil něco, co je jeho vlastní, tím to činí svým vlastnictvím."

Proč? "Protože tato práce je nesporným vlastnictvím pracovníka, nikdo mimo něho nemůže mít právo na to, k čemu byla práce jednou připojena..." nebo s tím smísena. A k tomu přidává důležitý dodatek: "Aspoň tam, kde toho je dost a kde to je jako dobré ponecháno společně pro jiné."

Vlastnictví však získáváme nejen k plodům země, ke zvěři, kterou lovíme, k rybám, které chytáme, ale dokonce i když obděláváme, oráme a oplocujeme půdu a pěstujeme brambory, vlastníme pak nejen brambory, ale i půdu, zemi. "Kolik půdy kdo obdělává, osévá, zvelebuje, pěstuje a jejího výtěžku může užívat, tolik je jeho vlastnictvím.

Svou prací ji takřka ohrazuje od společného majetku." Myšlenka, že jsou práva nezcizitelná, tedy Lockea odlišuje od libertariánů. Libertariáni říkají, že máme sami k sobě absolutní vlastnické právo a proto si se sebou můžeme dělat, co chceme. Locke není zastáncem tohoto postoje. Říká, že pokud berete přirozená práva vážně, dojdete k myšlence, že v tom, co můžeme se svými přirozenými právy učinit, existují určitá omezení, omezení daná buď Bohem nebo rozumem, která vycházejí z úvahy, co opravdu znamená být svobodným.

Být opravdu svobodným... znamená uznat, že jsou naše práva nezcizitelná. To je tedy rozdíl mezi Lockem a libertariány. Ale pokud jde o Lockeovo pojetí soukromého vlastnictví, tady se opět zdá být poměrně dost velkým spojencem libertariánů, protože jeho vysvětlení soukromého vlastnictví začíná myšlenkou, že vlastníme svou vlastní osobu, a tedy i naši práci a plody naší práce.

Vlastníme nejen věci, které v přirozeném stavu sebereme nebo ulovíme, ale získáme vlastnictví i k půdě, kterou ohradíme, obděláváme a zvelebujeme. Lze uvést několik příkladů, na základě kterých můžeme podvědomě vytušit, že je možné si svou prací přivlastnit něco dosud nevlastněného a učinit to naším vlastním.

Někdy se o tom ovšem vedou spory. Mezi bohatými a rozvojovými zeměmi probíhá debata ohledně obchodních aspektů práv duševního vlastnictví. Nedávno se to dostalo do popředí kvůli patentovým zákonům na léky. Západní země, zejména Spojené státy, říkají: "Máme velký farmaceutický průmysl, který vyvíjí nové léky, a chceme, aby se všechny země světa zavázaly, že budou patenty respektovat."

Pak přišla krize AIDS v Jihoafrické republice a americké léky proti AIDS byly extrémně drahé, mnohem dražší, než si většina Afričanů může dovolit. Jihoafrická vláda tedy řekla: "Budeme kupovat generickou, tj. neoriginální verzi antiretrovirálních léků a léků na AIDS za zlomek ceny, protože jsme našli indického výrobce, který zjistil, jak jsou léky vyrobeny a vyrábí je.

Za zlomek nákladů můžeme zachránit životy tím, že nebudeme respektovat patent." A americká vláda řekla: "Ne, je tady firma, která investovala do výzkumu a vytvořila tento lék. Nemůžete začít lék masově vyrábět, aniž byste platili licenční poplatky."

Vzniknul tedy spor, ve kterém farmaceutické společnosti žalovaly jihoafrickou vládu a chtěly jí zabránit kupovat levnou, generickou, z jejich pohledu pirátskou verzi léku proti AIDS. Nakonec farmaceutický průmysl rezignoval a povolil to. Ale tento spor o úpravě vlastnických práv, o duševním vlastnictví a patentech na léky je vlastně takovou poslední oblastí, kde vládne přirozený stav, protože pokud mezi jednotlivými zeměmi neexistuje jednotná úprava patentových práv a vlastnického práva, jsou tyto věci volně k mání, dokud nedojde nějakou mezinárodní dohodou ke stanovení pevných pravidel.

A co Lockeovo pojetí soukromého vlastnictví a vysvětlení jeho vzniku už před nástupem vlády a zákonů? Je zdařilé?

Kolik z vás si myslí, že je přesvědčivé? Zvedněte ruku. Kdo si myslí, že přesvědčivé není? Poslechněme si někoho z kritiků. Co je špatně na Lockeově pojetí toho, jak může soukromé vlastnictví vzniknout bez svolení? Ano. Myslím, že to ospravedlňuje evropské kulturní normy, když...

Když se podíváte na to, jak indiáni neobdělávali americkou půdu, ale kolonisté po příchodu do Ameriky ano... Přispělo to k rozvoji Ameriky, ke kterému by jinak v té době nebo s danou skupinou obyvatelstva zřejmě nedošlo. Takže si myslíte, že toto je obranou... Že tato obrana soukromého vlastnictví půdy... Ano, protože komplikuje původní nabytí. Stačí, když uvedeme příklad cizinců, kteří začali obdělávat půdu. Aha.

Jak se jmenujete? - Rochelle. - Rochelle? Rochelle říká, že toto vysvětlení vzniku soukromého vlastnictví zapadá do toho, co se dělo v Severní Americe v době osidlování Evropany. Myslíte si, Rochelle, že tímto způsobem obhajuje zabírání půdy? Ano. Protože taky... Locke obhajuje i Slavnou revoluci, takže není vyloučeno, že obhajoval i kolonizaci. To je zajímavá historická poznámka a myslím, že k tomu lze mnohé říci.

Co si ale myslíte o oprávněnosti Lockeova argumentu? Protože pokud máte pravdu v tom, že by to ospravedlňovalo zabírání půdy severoamerickým indiánům, kteří si půdu neohradili... Pokud je to dobrý argument, pak nám Locke pro toto poskytnul ospravedlnění, ale pokud je to špatný argument, pak nám Locke poskytnul pouhou racionalizaci, která není morálně obhajitelná.

Já se přikláním ke druhé možnosti. - Přikláníte se k té druhé... - To si myslím já. Dobře. Poslechněme si tedy, jestli je tu nějaký obhájce Lockeova vysvětlení soukromého vlastnictví. Bylo by zajímavé, kdybyste se mohli vyjádřit k obavě Rochelle, že toto vysvětlení je jen obranou zabírání půdy americkými kolonisty domorodým indiánům, kteří si půdu neohradili. Ujal by se někdo obrany Lockea v tomto bodě?

Ano? Budete obhajovat Lockea? Obviňujete ho, že v podstatě obhajuje masakr domorodých indiánů Evropany, ale kdo říká, že to obhajoval? Možná nebyla evropská kolonizace správná. Možná, že kolonizace byla "válečným stavem", o kterém mluvil ve Druhém pojednání o vládě. Takže války mezi americkými indiány a kolonisty, osadníky, možná byly "válečným stavem", ze kterého se lze dostat pouze dohodou nebo ujednáním. A k tomu mělo dojít.

Ke spravedlivému vyřešení... Ano. A obě strany by s ním musely souhlasit a provádět ho a tak dále. Ale co... Jak se jmenujete? Dan. Dane, ale Rochelle říká, že argumenty uvedené v odstavcích 27 a 32 o přivlastňování půdy, pokud jsou správné, by ospravedlnily to, že si osadníci přivlastňovali půdu a vylučovali z jejího užívání ostatní.

Myslíte si, že jsou to dobré argumenty? A nevyplývá z nich, že domorodí indiáni už to udělali dřív? Ale indiání byli lovci a sběrači a půdu neohrazovali. Takže myslím, že Rochelle tady má v něčem pravdu. - Ale chtěl jsem... - Chtěl bych... - Pokračujte, Dane. - Locke zároveň říká, že když na určité půdě seberete žalud nebo jablko nebo třeba zabijete bizona, stává se vaším vlastnictvím, protože jde o vaši práci a svou prací můžete zemi ohradit, takže, z povahy věci, indiáni sice neměli oplocené pozemky, ale přece...

Půdu užívali. Ano, podle Lockeovy definice. Takže podle Lockeovy definice by si možná indiáni mohli nárokovat vlastnická práva k této půdě.

Ale neměli na své straně Lockea, jak už bylo řečeno. Dobře. Ještě jeden obhájce Lockea. Prosím. Na Lockeovu obhajobu bych řekla, že podle Lockea si v některých případech půdu přivlastnit nemůžete. Například si nemůžete přivlastnit půdu, která je společným vlastnictvím všech. A pokud jde o americké indiány, řekla bych, že už měli svou civilizaci a užívali půdu společně.

Takže to byl podobný případ, jako když Locke mluví o společném vlastnictví v Anglii. Nemůžete si přivlastnit půdu, kterou sdílí všichni společně. A taky si nemůžete zabrat půdu, pokud není jisté, že zůstal dostatek půdy i pro ostatní. Takže když si přivlastňujete půdu ze společného, můsí zůstat dost půdy i pro ostatní. Ano, to je pravda. Locke říká, že právo na soukromé vlastnictví platí za podmínky, že je dostatek stejně dobrého ponechán i pro ostatní.

- Jak se jmenujete? - Fang. Takže Fang je v určitém smyslu zajedno s Danem v tom, že Lockeova filozofie možná obsahuje argumenty, které se dají rozvinout ve prospěch amerických indiánů. Další otázka je: Pokud je právo na soukromé vlastnictví přirozené, nezávislé na dohodě, pokud vzniká dříve, než se dohodneme na vzniku vlády, jak toto právo omezuje to, co smí činit legitimní vláda?

Abychom mohli určit, zda je Locke přívržencem či potenciálním kritikem libertariánského pojetí státu, musíme si položit otázku, co se stane s našimi přirozenými právy, když se staneme členy společnosti. Víme, že součástí společnosti se stáváme naším souhlasem s tím, že opustíme přirozený stav a necháme se řídit většinou a soustavou zákonů. Lidských zákonů.

Přičemž ale tyto lidské zákony jsou legitimní pouze tehdy, když respektují naše přirozená práva. Když respektují naše nezcizitelné právo na život, svobodu a majetek. Žádný parlament, žádní zákonodárci, jakkoli demokratický je jejich mandát, nemohou legitimně porušovat naše přirozená práva. Zdálo by se, že tato myšlenka, že žádný zákon nemůže porušovat naše právo na život, svobodu a majetek, podporuje ideu vlády tak omezené, že by srdce libertariánů zaplesalo.

Nemělo by ale plesat příliš rychle. Protože i přes to, že Locke říká, že přirozený stav přetrvává i po příchodu vlády, i přes to, že trvá na omezené vládě, na vládě omezené účelem, pro který byla zřízena, jímž je ochrana vlastnictví, i přes to je tu jeden důležitý aspekt, a sice, že to, co je moje vlastnictví a co znamená respektovat můj život a svobodu, určuje vláda.

Vláda je omezena tím, že existuje vlastnictví a že je třeba respektovat život a svobodu, ale co znamená respektovat můj život a respektovat mé vlastnictví, to definuje a o tom rozhoduje vláda. Jak je to možné?

Odporuje Locke sám sobě, nebo je důležité tady rozlišovat? Abychom se dobrali odpovědi na tuto otázku, která osvětlí, jak jdou Lockeovy názory dohromady s pohledem libertariánů, musíme se podrobněji podívat na to, jak podle Lockea vypadá legitimní vláda. A tomu se budeme věnovat příště. Nicolo, kdybyste si myslela, že na vás nepřijdou, platila byste daně?

Myslím, že ne. Osobně bych měla raději systém, kde bych přispívala právě na ty oblasti, které podporuji, než abych poskytovala blanko příspěvek. - Takže byste raději byla v přirozeném stavu. - Přesně tak. Alespoň 15. dubna. Posledně... jsme začali mluvit o Lockeově přirozeném stavu a o jeho pojetí soukromého vlastnictví a teorii legitimní vlády, což je vláda založená na souhlasu a je to vláda s omezenými pravomocemi.

Locke věří, že existují určitá základní práva, která omezují to, co smí vláda činit, a říká, že jsou to přirozená práva. Nejsou to práva, která jsou dána zákony nebo vládou.

Locke se ve své filozofii snaží zjistit, zda lze poskytnout vysvětlení pro to, jak může soukromé vlastnictví vznikat bez souhlasu, dříve, než přijde ke slovu vláda nebo zákonodárci, aby definovali vlastnictví. To je otázka, na kterou hledá odpověď. Locke říká, že je možné získat vlastnictví nejen k tomu, co sebereme nebo ulovíme, ale i k půdě, za podmínky, že zůstane dostatek stejně dobrého pro jiné.

Dnes bych se chtěl věnovat otázce souhlasu, což je druhá velká Lockeova myšlenka. První myšlenkou bylo soukromé vlastnictví a druhou myšlenkou je souhlas. Proč souhlas? Na myšlenku souhlasu se tady někteří z vás odvolávali už od začátku, od prvního týdne. Vzpomínáte si?

Když jsme mluvili o tom, jestli shodit tlouštíka z mostu, někdo řekl: "Ale on nesouhlasil s tím, že se obětuje. Kdyby souhlasil, bylo by to jiné." Nebo když jsme mluvili o tom plavčíkovi, jestli měli právo ho zabít a sníst... Někteří řekli, že kdyby se všichni dohodli na losování, bylo by to jiné. Pak by to bylo v pořádku. Takže slovo "souhlas" už tady hodněkrát zaznělo a John Locke je jedním z velkých filozofů, který se souhlasem zabývá.

Souhlas je v etice a politické filozofii jasným a dobře známým pojmem. Locke říká, že legitimní vláda je vláda založená na souhlasu. Kdo by s ním dnes nesouhlasil? Někdy, když jsou myšlenky politických filozofů tak dobře známé jako Lockeova myšlenka souhlasu, je těžké je smysluplně vysvětlovat nebo je alespoň považovat za zajímavé.

Ale v Lockeově pojetí souhlasu jako základu legitimní vlády je několik záludností, několik zvláštních rysů. A na ně se dnes podíváme. Jednou z možností, jak prozkoumat věrohodnost Lockeova pojetí souhlasu a některých jeho složitých rysů je, položit si otázku, co smí legitimní vláda založená na souhlasu dělat, jaké jsou podle Lockea její pravomoci.

Abychom tuto otázku mohli zodpovědět, je užitečné si připomenout, jak vypadá přirozený stav. Říkali jsme, že přirozený stav opouštíme na základě svého rozhodnutí, a tak vzniká souhlas. Proč nezůstat v přirozeném stavu? Proč zavádět nějakou vládu? Jaká je Lockeova odpověď na tuto otázku? Říká, že přirozený stav má určité nevýhody. Jaké jsou tyto nevýhody?

Hlavní nevýhodou je, že přirozený zákon může kdokoli vymáhat. Každý může být vymahatelem, nebo, jak říká Locke, "vykonavatelem" přirozeného zákona. A výraz "vykonavatel" myslí doslova. Pokud někdo poruší přirozený zákon, stává se agresorem, vymyká se rozumu...

a můžete ho potrestat. A se stupněm potrestání si v přirozeném stavu nemusíte příliš lámat hlavu. Můžete ho zabít. Rozhodně můžete zabít někoho, kdo po vás jde. Kdo se vás pokusil zabít. Je to sebeobrana. Ale vynucovací pravomoc, právo trestat, má v přirozeném stavu každý. Smrtí můžete potrestat nejen člověka, který jde po vás a usiluje vám o život, ale můžete potrestat i zloděje, který se pokusil ukrást vaše věci, protože i tohle je považováno za porušení přirozeného zákona.

Pokud někdo něco ukradl třetí osobě, i jeho můžete potrestat. Proč? Protože porušení přirozeného zákona je aktem agrese. Neexistuje policie, nejsou soudci, porotci, každý je soudcem svého případu.

A Locke poznamenává, že když jsou lidi sami soudci svého případu, mají tendenci se nechat unést. A z toho vyplývají nevýhody přirozeného stavu. Lidi často přestřelí. Přichází agrese a po ní trest, a než se nadějete, nikdo už nemůže bezpečně užívat svého nezcizitelného práva na život, svobodu a majetek.

Pak celkem drsně a téměř hrozivě popisuje, co můžete udělat lidem, kteří porušili přirozený zákon. "Člověk smí zahubit toho, kdo proti němu zahájil válku... z téhož důvodu, že smí zabít vlka nebo lva... Takoví lidé nemají jiné pravidlo než pravidlo síly a násilí... " Poslechněte si tohle: "A proto je nutné s nimi zacházet jako s dravci, s oněmi nebezpečnými a škodlivými tvory, kteří ho jistě zahubí, kdykoli upadne do jejich moci."

Čili – zabijte ho jako první. Takže to, co začíná jako zdánlivě nevinný přirozený stav, kde jsou všichni svobodni a kde přesto existuje zákon, který chrání práva lidí, jež jsou tak silná, že jsou nezcizitelná... To, co ze začátku vypadá velmi nevinně, se při bližším pohledu ukazuje jako kruté a plné násilí. A proto chtějí lidé tento stav opustit.

Jak ho opustí? Právě tady vstupuje do hry svolení, souhlas. Jedinou možností, jak uniknout z přirozeného stavu, je, poskytnout svůj souhlas, své svolení s tím, že se vzdáváte vynucovací pravomoci, a vytvořit vládu nebo společenství, kde budou zákonodárci vytvářet zákony a kde každý, kdo do společenství vstoupil, předem souhlasí s tím, že se podřídí tomu, co rozhodne většina.

Ale otázka pak je, a tady bych se vás chtěl zeptat na vaše názory... Otázka je: O čem může většina rozhodovat? A teď to začíná být trochu ošidné, protože, vzpomeňte si, kromě celého toho příběhu se souhlasem a vládou většiny tu máme ještě přirozená práva, přirozený zákon, nezcizitelnost práv.

A říkali jsme, že tato práva nezmizí, když se člověk stane součástí občanské společnosti. Takže i když vládne většina, nemůže vám tato většina vzít vaše nezcizitelná práva. Nemůže porušit vaše základní právo na život, svobodu a majetek. V tom tedy vězí zádrhel.

Jak velké pravomoci má většina? Jak moc je omezena vláda vytvořená souhlasem občanů? Je omezena povinností většiny respektovat a vymáhat základní práva občanů. Ti se těchto práv nevzdali. Ustavením vlády se svých základních práv nevzdáváme. Tuto silnou myšlenku od Lockea převzal Thomas Jefferson v Deklaraci nezávislosti. Nezcizitelná práva. Vraťme se k našim dvěma příkladům.

Vzpomeňte si na Michaela Jordana, Billa Gatese, na námitky libertariánů vůči zdanění za účelem přerozdělení příjmů. A co Lockeovo pojetí omezené vlády? Myslí si někdo, že nám Locke dává dobré argumenty proti zdanění za účelem přerozdělování? Chcete někdo? Prosím. I když většina rozhodne, že by se měly vybírat daně, pořád platí, že by menšinu neměli zdaňovat, protože to znamená odejmout jim majetek, který je jedním z přirozených práv.

Dobře. Jak se jmenujete? - Ben. - Ben. Takže když většina zdaní menšinu bez jejího souhlasu s tímto konkétním daňovým zákonem, je to stejné jako brát někomu majetek bez jeho souhlasu a zdálo by se, že s tím by Locke nesouhlasil.

Chcete přečíst úryvek na podporu vašeho názoru, pro vaše studium Lockea? - Jistě. - Dobře. Vzal jsem si nějaké úryvky s sebou, pro případ, že na to narazíte. Pokud máte knihu s sebou, podívejte se na odstavec 138. "Nejvyšší moc," kterou Locke myslí zákonodárce, "nemůže vzít nikomu žádnou část jeho vlastnictví bez jeho vlastního souhlasu.

Protože totiž zachování vlastnictví je účelem vlády a účelem, pro nějž lidé vstupují do společnosti, předpokládá to nutně a vyžaduje, aby lidé měli vlastnictví." To byl hlavní důvod vstupu do společnosti, ochrana vlastnictví. A když Locke mluví o vlastnictví, používá to často jako souhrnný pojem pro celou kategorii – právo na život, svobodu a majetek.

Takže se zdá, že tato pasáž na začátku odstavce 138 potvrzuje Benovo chápání. Ale co další část? Když čtete dále... "Majíce tedy jako členové společnosti vlastnictví, mají lidé takové právo na statky, jež podle zákona společenství jsou jejich..." A podívejte se tady: "...že nikdo nemá právo vzít jim je...

bez jejich vlastního souhlasu." A na konci této pasáže říká: "Proto je omylem myslit, že nejvyšší nebo zákonodárná moc nějakého státu může činit, co chce, a libovolně nakládat se statky poddaného nebo vzít nějakou jejich část podle libosti." A tady to začíná být těžko uchopitelné. Na jednu stranu říká, že vám vláda nemůže vzít majetek bez vašeho souhlasu, říká to zcela jasně. To je přirozené právo na majetek.

Ale pak pokračuje a říká... Pak se zdá, že to, co je majetek, není dáno přirozeně, ale úmluvou, a je to definováno vládou. "Statky, jež podle zákona společenství jsou jejich..." A vše se ještě více komplikuje, když se podíváte dál na odstavec 140. V odstavci 140 říká: "Vlády se nemohou udržet bez velkých nákladů." Vládnout je drahé. "...

a sluší se, aby každý, kdo požívá svého dílu ochrany, platil ze svého jmění..." A pak klíčová pasáž: "Ale stále to musí být s jeho vlastním souhlasem, tj. se souhlasem většiny, jejž dává sama nebo svými zástupci jí volenými." Co tedy Locke ve skutečnosti říká? Vlastnictví je na jednu stranu přirozené, na druhou stranu vychází z úmluvy. Je přirozené v tom smyslu, že máme základní nezcizitelné právo na existenci majetku, na existenci instituce majetku a její respektování vládou.

Takže sebrat někomu svévolně jeho majetek je porušením přirozeného zákona, je to nezákonné. Ale druhá otázka je, a to je aspekt daný úmluvou... Druhá otázka je, co je majetek, jak je definován, co znamená odejmout majetek, a to definuje vláda. A tady se opět vracíme k naší otázce týkající se souhlasu.

Co znamená souhlas? To, co činí zdanění legitimním, je, že se děje na základě souhlasu. Ne souhlasu samotného Billa Gatese, když má zaplatit daň, ale souhlasu, který jsme my i on, my všichni, kdo jsme součástí společnosti, dali, když jsme opustili přirozený stav a ustavili vládu. Je to kolektivní souhlas. A z tohoto výkladu se zdá, že souhlas je velice důležitý a že díky souhlasu není omezená vláda zas až tak omezená.

Chcete se k tomu někdo vyjádřit nebo se na něco zeptat? Prosím. Postavte se. Jen by mě zajímal Lockeův pohled na to, když už jednou máte ustavenou správu, jestli je možné, aby lidi, kteří se do tohoto systému narodili, systém opustili a vrátili se do přirozeného stavu. Řekla bych, že se o tom Locke vůbec nezmiňuje.

Co byste řekla? Myslím, že by bylo velmi těžké opustit dané uspořádání, protože nikdo jiný už v přirozeném stavu nežije, každý dnes podléhá legislatuře. Ptáte se, co by to znamenalo. - Jak se jmenujete? - Nicola. Nicolo, řekněme, že byste dnes chtěla opustit občanskou společnost, odvolat svůj souhlas a vrátit se do přirozeného stavu.

Protože jsme žádný souhlas nedali, prostě jsme se do toho narodili. Souhlas dali naši předkové. Ano. Ani já ani vy jsme žádnou společenskou smlouvu nepodepsali. Co o tom říká Locke? Ano. Myslím, že Locke neříká, že musíte něco podepsat.

Myslím, že říká, že je to jakýsi implicitní souhlas. Tím, že přijímáte a využíváte vládní služby, implicitně souhlasíte s tím, aby vám vláda i brala. Dobře, implicitní souhlas je částečnou odpovědí na tuto otázku. Možná si teď říkáte, že implicitní souhlas není to samé jako opravdový souhlas. Proto kroutíte hlavou, Nicolo? Řekněte to nahlas. Postavte se a řekněte to. Nemyslím si, že tím, že používáme různé vládní služby, nutně vyjadřujeme souhlas s tím, jak byla ustavena vláda a správa.

Nebo že souhlasíme s tím, že se připojujeme ke společenské smlouvě. Takže si nemyslíte, že myšlenka implicitního souhlasu je dostatečně silná na to, aby zakládala jakoukoli povinnost poslouchat vládu. Ne, tak tomu nutně být nemusí. Nicolo, kdybyste si myslela, že na vás nepřijdou, platila byste daně?

Myslím, že ne. Osobně bych měla raději systém, kde bych přispívala právě na ty oblasti, které podporuji, než abych poskytovala bianko příspěvek. - Takže byste raději byla v přirozeném stavu. - Přesně tak. Alespoň 15. dubna. Ale snažím se dostat k otázce: Myslíte si, že ve skutečnosti nemáte žádnou povinnost, když jste nedali žádný aktivní souhlas, jen prostě z důvodu opatrnosti děláte to, co po vás chce zákon?

Přesně tak. Ale když se na to díváte takhle, znamená to, že porušujete další Lockeovo ustanovení, a sice, že nemůžete nikomu nic vzít. Nemůžete si brát vládní služby a nic za ně neposkytovat. Pokud chcete žít v přirozeném stavu, je to v pořádku.

Ale pak si nemůžete od vlády nic brát, protože jediný způsob, jak v takovém případě můžete s vládou podepsat úmluvu, je, na oplátku za tyto věci platit daně. Jinými slovy říkáte, že se Nicola může vrátit zpět do přirozeného stavu, ale pak nesmí jezdit po Massachusetts Avenue. Přesně tak. Chtěl bych ale diskusi rozšířit na víc než jen používání Massachusetts Avenue, na víc než zdanění.

Co život? Co branná povinnost? Ano. Co si myslíte? Postavte se. Předně je třeba mít na paměti, že poslat lidi do války nutně neznamená, že zemřou. Samozřejmě jim tím šanci na přežití nezvyšujete, ale není to rozsudek smrti.

Takže pokud chcete diskutovat o tom, jestli je branná povinnost to samé jako potlačování práva lidí na život, neměli byste k tomu přistupovat takto. A za druhé: Skutečný problém tady je to, že Locke má svůj pohled na souhlas a na přirozená práva, ale svých přirozených práv se nemůžete vzdát. Takže ve skutečnosti tady jde o to, co si on sám představuje pod vzdáním se svého práva na život nebo na majetek, když mluví o branné povinnosti nebo o daních.

Ale předpokládám, že Locke je proti sebevraždě. A tam jde o můj souhlas. Jak se jmenujete? Eric. Eric nás přivádí k problému, se kterým se u Lockea potýkáme už od začátku. Na jednu stranu tu máme nezcizitelná práva na život, svobodu a majetek, což znamená, že ani my sami nemáme právo se jich vzdát.

A tato práva vytváří omezení pro legitimní vládu. Vláda není omezena tím, s čím souhlasíme nebo nesouhlasíme. Je omezena tím, čeho nemáme právo se vzdát. Tím je vláda omezena. Okolo této myšlenky se točí celé Lockeovo pojetí legitimní vlády. Teď si můžete říct: "Jestliže se nemůžeme vzdát svého práva na život, nemůžeme spáchat sebevraždu, jestliže se nemůžeme vzdát práva na majetek, jak můžeme souhlasit s tím, že nás většina donutí obětovat své životy nebo majetek?"

Má z toho Locke nějaké východisko, nebo v podstatě schvaluje všemocnou vládu, navzdory tomu, co říká o nezcizitelných právech? Má z toho východisko? Kdo by chtěl promluvit na Lockeovu obranu nebo najít cestu z této složité situace?

Prosím. Myslím, že je potřeba rozlišovat mezi tím, že jednotlivci mají právo na život, a tím, že vláda nemůže jednotlivým lidem vzít právo na život. Pokud se na brannou povinnost díváte tak, že vláda vybírá určité jednotlivce, kteří mají jít bojovat do války, pak je to porušování jejich práv, jejich přirozeného práva na život. Na druhou stranu, pokud by branná povinnost fungovala například formou losování, díval bych se na to tak, že si obyvatelstvo vybírá zástupce, kteří je v případě války mají bránit.

Jde o to, že tam nemůže jít své právo na majetek hájit celá populace, takže vybere své zástupce v podstatě náhodným způsobem a tito zvolení zástupci jdou bojovat za práva všech. Podle mě to funguje velmi podobně jako volená vláda. Dobře. Takže zvolená vláda může povolat občany, aby šli bránit daný způsob života, bránit společenství, díky kterému lidé mohou užívat svých práv? Myslím, že může.

Pro mě je to podobné jako volba zástupců do zákonodárného sboru. I když tady... vláda brannou povinností vybírá občany, kteří půjdou umřít pro dobro všech. Je to v souladu s respektováním přirozeného práva na svobodu? Podle mě je rozdíl mezi vybíráním jednotlivců a náhodným výběrem jednotlivců. Jen bych se chtěl ujistit: Říkáte mezi vybíráním jednotlivců...

Jak se jmenujete? Gokal. Gokal říká, že je rozdíl mezi vybíráním jednotlivců, kteří mají jít položit své životy, a obecným pravidlem. Myslím, že tohle by opravdu byla Lockeova odpověď. Locke je proti svévolné vládě, je proti tomu, aby vláda svévolně brala, aby byl vybrán Bill Gates, aby financoval válku v Iráku.

Je proti tomu, aby byl vybrán určitý občan nebo skupina lidí, aby šli bojovat. Ale pokud existuje obecné pravidlo, takže kroky vlády a většiny nejsou svévolné, nejedná se o porušování základních práv jednotlivců. O porušování práv jde, když vláda bere svévolně, protože v tom případě říká nejen Billu Gatesovi, ale každému, že nevládne právní řád.

Neexistuje instituce vlastnictví, protože z rozmaru krále nebo z rozhodnutí parlamentu můžeme vybrat tebe nebo tebe, abys odevzdal majetek nebo položil život. Pokud to ale vyplývá z právního řádu a ne ze svévole, pak... je to přípustné.

Mohli byste říci, že pak už nejde o příliš omezenou vládu, a libertariáni by si mohli postěžovat, že pro ně Locke zas tak skvělým spojencem není. Libertariáni mají dva důvody, proč nebýt z Lockea nadšeni. Za prvé, práva jsou nezcizitelná, takže ve skutečnosti sám sebe plně nevlastním. Nemohu si vzít život nebo se zbavit svobody či majetku způsobem, který porušuje má práva.

To je zklamání číslo 1. Zklamáním číslo 2 je, že když je ustavena vláda založená na souhlasu, jediným omezením pro Lockea je, že vláda nemůže svévolně brát život, svobodu nebo majetek. Ale pokud rozhodne většina, pokud většina schválí obecně platný zákon a řádně o něm hlasuje, podle pravidel, pak k žádnému porušení nedošlo.

Ať jde o zdanění nebo o brannou povinnost. Je jasné, že Lockeovi vadila absolutní svévolná moc králů, ale stinnou stránkou Lockea je, že tento velký teoretik souhlasu přišel s teorií soukromého vlastnictví, které souhlas nevyžaduje. To by mohlo mít... a tady se vracíme k poznámce, kterou posledně uvedla Rochelle... Mohlo by to mít něco společného s Lockeovým dalším zájmem, kterým byla Amerika.

Vzpomeňte si, že když mluví o přirozeném stavu, nemluví o žádném imaginárním místě. Na začátku říká, že tímto světem byla Amerika. A co se dělo v Americe? Osadníci si ohrazovali půdu a vedli války s domorodými indiány. Locke, který byl správcem jedné z kolonií, mohl být na poskytnutí ospravedlnění pro soukromé vlastnictví prostřednictvím ohrazování půdy bez souhlasu, prostřednictvím ohrazení a obdělávání, zainteresován zrovna tak jako na teorii vlády vzniklé ze souhlasu občanů, která zkrotí krále a svévolné panovníky.

Zůstává otázka, základní otázka, kterou jsme ještě nezodpověděli: Co souhlas?

Jaká je jeho úloha? Jaká je jeho morální síla? Jaká jsou jeho omezení? Souhlas má význam nejen pro vlády, ale i pro trhy. Příště začneme s otázkami zabývajícími se limity souhlasu při nákupu nebo prodeji zboží. Nenechte si ujít možnost se na internetu spojit s ostatními diváky tohoto pořadu. Můžete se zapojit do diskuse, vyplnit kvíz, podívat se na přednášky, které jste zmeškali, a mnohem víc.

Navštivte www.justiceharvard.org. Je to ta správná věc. Tento pořad sponzoruje: Dále sponzorují: