Kavárna s potrubní poštouTom Scott

Na světě už neexistuje moc míst s potrubní poštou. Dřív sice nebyla všude, ale před sto lety měla většina velkých měst aspoň pár takových systémů pro posílání zpráv po budově i mimo ni. New York měl mezi pobočkami pošt jednu dobu 43 kilometrů potrubí. A potrubní pošta se i dnes používá v amerických bankách nebo v nemocnicích na přesun vzorků. Loni jsem byl v kanadské nemocnici, kde potrubím posílají radioaktivní látky.

Ale znám jen jedno místo, kde se potrubím posílá jídlo. Jsem v kavárně C1 Espresso v Christchurchi, kde asi před deseti lety nainstalovali novou potrubní poštu. Zákazník si objedná na baru, pak se objednávka pošle do kuchyně, kde ji kuchař otevře a zjistí, co si zákazník přeje. Pokud je to pokrm, který posíláme potrubím, máme mapu a podle té kuchař ví, kde zákazník sedí a kam jídlo poslat. Samozřejmě neposíláme všechno, polévku nedoporučujeme, ale hamburgery a hranolky balíme pro cestu potrubím do nádob z nerezové ocele.

Někdy posíláme taky plechovku piva, pokud hostům nevadí, že bude u stolu trochu pěnit. Ale jinak nám naši pekaři upečou takovou oválnou bulku na burger. Potrubí je také málokde takhle hezky průhledné, objednali jsme si ho v Německu. Oproti jiným vychytávkám se mi tahle moc líbí. Ve světě se někdy používají dopravní pásy nebo maličkaté horské dráhy, ale tady se jídlo po cestě nesetkává se studeným vzduchem.

Natáčím tady už asi hodinu a většina hostů si objednává jídla, která se neposílají potrubím. Vybírají si jiná jídla nebo kávu. Potrubí je něco pro turisty, ale místní sem také chodí pravidelně, a to kvůli dobré kávě a jídlu. Takováhle kavárna totiž nemůže přežít, když není dobrá.

Fungujeme už 11 let. Máme svou pražírnu a pražíme si tady kávu, máme vlastní směs zvanou C1000. Potrubní poštu tady máme od úplného začátku. Udržovat musíme hlavně ty nádoby, které posíláme. - Pravidlo pěti vteřin. - Někdy se kvůli tření zaseknou v potrubí, všechno ostatní ale většinou funguje dobře. Máme štěstí, že nedaleká nemocnice taky pořád používá potrubní poštu.

Společnost z Aucklandu jezdí potrubní poštu opravovat a po nemocnici se stavují i u nás. Když máme plný podnik, občas se nám stává, že někdo pořádně nedovře nádobu, ta se pak kvůli otřesům otevře, hranolky létají všude a nádoba se zasekne někde u stropu. Když se nezasekne moc, zkoušíme prohnat trubkou víc vzduchu, případně máme přístroj, který nádobu z potrubí vysaje zase do kuchyně. Poslední možnost nemám rád, je to rozříznutí trubky na konci směny.

Ideálně když je poblíž spoj, kde už se trubka řezala. Stává se to asi dvakrát za rok. Snad to tak zůstane. Samozřejmě jsem se ptal, jestli můžu potrubím poslat kameru, abychom viděli, kudy jídlo putuje. A souhlasili. Překlad: jesterka www.videacesky.cz