Levný obnovitelný zdroj elektřiny, ale má to háčekTom Scott
5
Záliv Fundy na východním pobřeží Kanady se může chlubit jedním z nejvyšších přílivů na světě. Tento přírodní úkaz tu každých 12 hodin s nezměrnou energií hrne vodu proti proudu řeky, aby v polovině cyklu vlna zase opadla. Kdyby se nám podařilo tuto energii zachytit, znamenalo by to spolehlivý obnovitelný zdroj elektřiny. Samozřejmě to ale má své problémy a Tom vám vysvětlí, proč zatím pokusy selhaly.
Přepis titulků
V zálivu Fundy na východě Kanady vzniká nejvyšší příliv na světě. Až 16metrový rozdíl mezi odlivem a přílivem. A následky můžete vidět například u skalisek Hopewell Rock. Teď nestojím na pláži, nýbrž na mořském dně. Tak daleko odliv ustoupil. Vlastně se tu trochu bořím. Ale za pár hodin budou skály do poloviny pod vodou, a když tu zůstanu, utopím se ve velmi studeném, prudkém a hlubokém moři.
To nechci. Místo toho se přesunu 40 km tímhle směrem do Monctonu. Je další den ráno, hrozná zima a já vyslal dron, abych natočil přílivovou vlnu. Jen na málo místech na světě se s každým přílivem hrne vlna proti proudu do koryta řeky. Ale nejjasnější důkaz toho přílivu mají v Saint Johns, takzvané Reversing Falls.
Mohutná řeka se tu vlévá do zálivu Fundy a tvoří úzké ústí plné kamenů a výčnělků. Není to jen přílivová řeka, tvoří se tu přílivové peřeje. Říkat tomu vodopád je přehnané, ale za odlivu tu skutečně má řeka sklon, na krátkou vzdálenost klesne o pár metrů. O pár hodin později při přílivu se směr toku obrátí a řeka klesá o pár metrů druhým směrem. Samozřejmě mě napadla otázka, proč v tom zálivu ještě nikdo neudělal elektrárnu.
Ale první otázka zní, proč je tady příliv tak vysoký? Ke zodpovězení té otázky využiju vanu v hotelovém pokoji. Pro účel této vědecky přesné demonstrace představuje vana záliv Fundy a oceánský příliv, ten nepředstavitelný tlak způsobený megatunami vody, představuje moje ruka.
Měsíc přitáhne moře, přichází příliv, vyvine tlak a vlna se rozlije vanou, tedy zálivem Fundy, a zase opadne. Voda nestoupá všechna v jednu chvíli, trvá to nějakou dobu. Ano, to měřítko je nesrovnatelné, ale přesto i tady vidíte vlnu a odliv, který ji následuje. Tik tak. Tik tak. A vždy trvá podobnou dobu, než vlna přijde a zase opadne.
I když trochu to závisí na počasí. Co se stane, když přijde další příliv? Pokud ten tlak načasuju tak, aby byl nastejno s už existující vlnou, velmi brzy se tu ustaví rezonanční frekvence a výrazná síla… Ááá! Fungovalo to mnohem lépe, než jsem očekával. Rezonanční frekvence zálivu Fundy je zhruba 12,5 hodiny, stejná jako frekvence přílivu.
Když to spojíte s tvarem koryta, které se podobá trychtýři, postupně se zužuje, je výsledkem nejvyšší příliv na světě. Má to neskutečnou sílu, to je zcela očividné. Mohl by to být spolehlivý obnovitelný zdroj elektřiny. Periodický, ale dostatečně pravidelný, že by bylo snadné tomu síť přizpůsobit. Tak proč není ten záliv plný elektráren?
Ukázalo se, že pokusy tu byly a bylo jich hodně. Nejčastěji v zátoce Minas. Několik společností tu utratilo miliony dolarů za pokusy. A záliv Fundy všechny ty turbíny rozbil. V roce 2009 byla turbína roztrhána, v roce 2010 dva ulomené listy, v roce 2018 nenávratně poničena. Potřebujete tak lehké turbíny, aby se točily, a zároveň tak silné, aby vydržely prudkou slanou vodu, která vyplavuje kameny a sedimenty.
V zimě tu navíc v moři plave led. A to ani nemluvím o obavách původních obyvatel a rybářských společností, kteří se bojí, že řada turbín ve vodě by rybám nemusela svědčit. Ale jiní to zkoušejí dál, jsou naplánované další experimenty. Lze to udělat?
Možná. Chtěl jsem dělat dlouhé rozhovory s výrobci turbín i s jejich oponenty, ale ty rozhovory by před 20 lety byly stejné. A nakonec by to byl mnohem delší způsob, jak říct: Možná. Když se najde spolehlivá technologie, bude to skvělé. Doufám, že ano. Ale je také dost možné, že záliv Fundy turbíny opět roztříští a za 20 let bude odpověď beze změny.
Možná. A teď už k dnešnímu sponzorovi. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
To nechci. Místo toho se přesunu 40 km tímhle směrem do Monctonu. Je další den ráno, hrozná zima a já vyslal dron, abych natočil přílivovou vlnu. Jen na málo místech na světě se s každým přílivem hrne vlna proti proudu do koryta řeky. Ale nejjasnější důkaz toho přílivu mají v Saint Johns, takzvané Reversing Falls.
Mohutná řeka se tu vlévá do zálivu Fundy a tvoří úzké ústí plné kamenů a výčnělků. Není to jen přílivová řeka, tvoří se tu přílivové peřeje. Říkat tomu vodopád je přehnané, ale za odlivu tu skutečně má řeka sklon, na krátkou vzdálenost klesne o pár metrů. O pár hodin později při přílivu se směr toku obrátí a řeka klesá o pár metrů druhým směrem. Samozřejmě mě napadla otázka, proč v tom zálivu ještě nikdo neudělal elektrárnu.
Ale první otázka zní, proč je tady příliv tak vysoký? Ke zodpovězení té otázky využiju vanu v hotelovém pokoji. Pro účel této vědecky přesné demonstrace představuje vana záliv Fundy a oceánský příliv, ten nepředstavitelný tlak způsobený megatunami vody, představuje moje ruka.
Měsíc přitáhne moře, přichází příliv, vyvine tlak a vlna se rozlije vanou, tedy zálivem Fundy, a zase opadne. Voda nestoupá všechna v jednu chvíli, trvá to nějakou dobu. Ano, to měřítko je nesrovnatelné, ale přesto i tady vidíte vlnu a odliv, který ji následuje. Tik tak. Tik tak. A vždy trvá podobnou dobu, než vlna přijde a zase opadne.
I když trochu to závisí na počasí. Co se stane, když přijde další příliv? Pokud ten tlak načasuju tak, aby byl nastejno s už existující vlnou, velmi brzy se tu ustaví rezonanční frekvence a výrazná síla… Ááá! Fungovalo to mnohem lépe, než jsem očekával. Rezonanční frekvence zálivu Fundy je zhruba 12,5 hodiny, stejná jako frekvence přílivu.
Když to spojíte s tvarem koryta, které se podobá trychtýři, postupně se zužuje, je výsledkem nejvyšší příliv na světě. Má to neskutečnou sílu, to je zcela očividné. Mohl by to být spolehlivý obnovitelný zdroj elektřiny. Periodický, ale dostatečně pravidelný, že by bylo snadné tomu síť přizpůsobit. Tak proč není ten záliv plný elektráren?
Ukázalo se, že pokusy tu byly a bylo jich hodně. Nejčastěji v zátoce Minas. Několik společností tu utratilo miliony dolarů za pokusy. A záliv Fundy všechny ty turbíny rozbil. V roce 2009 byla turbína roztrhána, v roce 2010 dva ulomené listy, v roce 2018 nenávratně poničena. Potřebujete tak lehké turbíny, aby se točily, a zároveň tak silné, aby vydržely prudkou slanou vodu, která vyplavuje kameny a sedimenty.
V zimě tu navíc v moři plave led. A to ani nemluvím o obavách původních obyvatel a rybářských společností, kteří se bojí, že řada turbín ve vodě by rybám nemusela svědčit. Ale jiní to zkoušejí dál, jsou naplánované další experimenty. Lze to udělat?
Možná. Chtěl jsem dělat dlouhé rozhovory s výrobci turbín i s jejich oponenty, ale ty rozhovory by před 20 lety byly stejné. A nakonec by to byl mnohem delší způsob, jak říct: Možná. Když se najde spolehlivá technologie, bude to skvělé. Doufám, že ano. Ale je také dost možné, že záliv Fundy turbíny opět roztříští a za 20 let bude odpověď beze změny.
Možná. A teď už k dnešnímu sponzorovi. Překlad: jesterka www.videacesky.cz
Komentáře (0)