Malinká železnice s důležitým úkolemTom Scott

Celé roky, co dělám videa, mi lidé navrhovali, ať přijedu na ostrovy Halligen v Německu. Hlavně kvůli té miniaturní železnici. Každých pár let píše nějaké médium, že obyvatelé těchto ostrovů mají osobní vláčky, kterými jezdí na pevninu a zpět. Ano, o těch taky bude řeč. Ale ten příběh je mnohem zajímavější. Ačkoliv opravdu z některých ostrovů se nejlépe dostanete na pevninu v minivlaku.

A místní zaměstnanci železnice mi dovolí se projet. Tahle trať vede z Lüttmoorsielu nahoru k ostrovu Nordstrandischmoor, je dlouhá asi tři kilometry a vede přes přehradu. Je to jedna trať bez odboček, je to jedna kolej s jednou výhybnou, jinak tu není tolik provoz, tak se domluvíme. Kdo přijede první, má přednost.

Zbývá zásadnější otázka, proč tu je malinká trať? Kdo postaví železnici místo běžné silnice? Los geht’s! Tato trať byla vystavěna k přepravě materiálu na ostrovy, jde o materiál na přehradu. Koleje jsou položené na té hrázi, která je potřeba, abychom udrželi Severní moře při přílivu dál od pobřeží. Aby bylo možné materiál transportovat, byla vystavěna tato trať.

Když ve 30. letech stavíte přehradu a potřebujete přes watty převézt spoustu materiálu, je železnice nejefektivnější. Abychom zjistili, proč potřebují přehradu, musíme se podívat zdálky. Ale bohužel tu nemůžu natáčet dronem, protože je to chráněná oblast. Na satelitních snímcích je ale vidět, že celou tuhle oblast severního Německa chrání bariérové ostrovy.

Tohle je Waddenzee, stovky kilometrů písečných dun a bahnitých mělčin, které tvoří přirozený vlnolam. To se snažili umělými zásahy posílit. Když tyto ostrovy dobře spravujete, ochráníte i města na pevnině. Navíc tu lidé žijí už celá staletí a taková ochrana před povodněmi se hodí i jim, včetně bonusové železnice. Turisté tuto trať využívat nemají, slouží jen k ochraně pobřeží.

Obyvatelé ostrovů mají navíc povolení používat soukromé vagony, ty vidíte tady. S těmi mohou přejet na pevninu. Každý vagon je unikátní, vlastně takový prototyp. Kdykoli stavíte nový – taky nevydrží věčně, nejčastěji si je stavíme sami – něco upravíte, nějak to předěláte, takže je to náročné na údržbu. A taky drahé. Když vezmete ten pohon…

Pod 15 000 eur se většinou nevejdete. Ano, každý si musí nějak udržovat ten svůj vagon, nejde je koupit hotové, jako když přijdete do autosalonu, že chcete to a to auto. Tak to s vagony nefunguje. Řidičům musí být aspoň 15 let a musejí mít řidičák na moped. První takové vozíky byly jako drezíny, které se poháněly ručně a měly takový stožár. Tak to tehdy začínalo. Když žijete na protipovodňovém prvku, má to svoje výzvy, například vám povodeň hrozí.

Tyto ostrovy bývají pod vodou i 50krát nebo 60krát ročně, hlavně v zimě. Místní tomu říkají „zatopená zem“, domy jsou postavené na pahorcích, zatím jsou dost vysoké. Ale trať pořád používají také k výstavbě ochranných prvků. Za pomoci sloupů a hatí do wattu instalujeme ploty, které uklidňují rozbouřené moře a zachytávají sedimenty. Tak se přílivový pás zvyšuje.

Je to pomalý proces, ale každý den něco a postupně se to poskládá. Zatopená zem znamená, že musíme všechno zdola odnosit nahoru, ale když je vše zajištěné, potom je to pěkné. Zatopená zem v létě znamená víc práce, protože v letním módu máme všechno dole na polích, to musíme dostat nahoru. Ale v zimě, kdy jsme v zimním módu, to není tak zlé, protože jsme na to lépe připravení.

Také ty záplavy netrvají týdny, většinou je to jen pár hodin. Je zvláštní říkat o ostrovu, že je třeba ho udržovat zdravý, ale přesně k tomu tady ta trať je. Ano, místní mají vlastní vagony, velmi výjimečně se tu mohou projet i turisté a vypadá to zajímavě, vtipně, jenže to má důležitý smysl. Chrání to ty ostrovy, a tím i pevninu před stoupajícím mořem. Překlad: jesterka www.videacesky.cz