Kolik je na Zemi peněz?Vsauce

Ahoj, tady Michael z Vsauce. Průměrný kus měny na Zemi střídá majitele 55x ročně. To je asi jednou týdně. S tak velkým obratem můžeme říct, že statisticky v Americe ze 100 kusů měny měl jeden v loňském roce v ruce pravděpodobně někdo, kdo další rok spáchá vraždu. Ale kolik hotovosti, kolik fyzické měny je na Zemi?

Popořádku, kolik hotovosti je v bance? Podle FPI průměrně úspěšná bankovní loupež zahrnovala $10.000. To je však většinou měna, kterou u sebe mají pokladníci. V trezoru má průměrná banka $10.000 - $100.000. Některé větší banky mohou mít až několik milionů v hotovosti. Ale co doma? Kolik drobných máme roztroušených na prádelnících nebo pod polštáři? Je těžké dostat přesné číslo odhady se značně liší.

Lloyds TSB vloni oznámil, že průměrný anglický občan někde povaluje £14,15. Nedávný výzkum Visy se zaměřil na skupinu zemí a zahrnuje peníze doma, v kanceláři i autě, jejich čísla jsou trošku vyšší, ale shodují se s odhady amerického ministerstva financí před pár lety, kde typická americká domácnost někde povalovala $90 - $100. Kdyby všichni v Americe shromáždili své drobné na jedno místo, měli by 15 miliard dolarů.

To je dost na financování dalších 357 řad seriálu Arrested Development. Ale ptáme se, kolik hotovosti je na celé planetě. Tohle množství má vlastní označení. Říká se mu M0. Je to souhrn všech mincí a bankovek. Nejnovější odhady DollarDaze.org oceňují tuto sumu zahrnující všechny měny ve všech zemích na něco málo přes 5 bilionů dolarů.

Tato hodnota, cena všech měn na Zemi, M0, je obrovská. Věřte nebo ne, ale představuje méně než 10 % všech peněz, které můžeme ihned utratit. Abychom to vysvětlili, musíme se podívat na to, jak se rodí peníze. V každém státě na Zemi se nové peníze rodí díky centrální bance. Řekněme, že v naší zemi banku řídí Jake z Vsauce3. Je opravdu chytrý a zajímá se o ekonomii.

Pokud si myslí, že by nám zvýšená nabídka peněz mohla pomoct, může prostě vyrobit víc peněz. Je to jednoduché. Peníze nemusí být vytištěné jako hotovost, aby vznikly. Další krok zahrnuje komerční banky, jako Bank of Vsauce. To jsou banky, které používáme. Všechno, co musí udělat centrální banka, je koupit něco od komerčních bank za peníze, které vyrobila, a obchodní banky mají víc peněz.

Peníze mohou vzniknout i jinak. Zahrnuje to komerční banky a přivádí nás to k jádru našeho dotazu. Pokud půjdu do banky a vložím tam £5, banka řekne: "Skvělé, budeme pro vás udržovat toto konto a těch £5 můžete kdykoliv vybrat nebo utratit." Z právního hlediska je ale banka povinna udržovat jen zlomek peněz, které tam vložíte. Označuje se to jako bankovnictví částečných rezerv a využívá se v každém státě.

Znamená to, že když přijde někdo jiný, například Kevin z Vsauce2, a bude si chtít půjčit nějaké peníze, třeba £3, banka mu je půjčí. A kdykoliv bude chtít, může ty £3 utratit. Jde o to, že Kevin může utratit £3 a já £5, což je dohromady £8 i přesto, že v bance je jen £5. Vznikly nové peníze. Pokud bychom chtěli spočítat všechny peníze na Zemi, které můžeme utratit, musíme zahrnout i peníze, které vznikají bankovnictvím částečných rezerv.

Pokud je zahrneme, mluvíme o mnohem větším číslu než je M0. Ekonomové tuto cifru nazývají M1. M1 zahrnuje veškerou hotovost, stejně jako peníze, ke kterým je rychlý přístup - běžné účty. Celosvětově, napříč všemi státy a měnami, je M1 odhadována na $25 bilionů.

M2 je ještě širší definicí peněz a zahrnuje věci, které nemůžete jen tak utratit. Například spořící účty nebo termínované vklady pod $100.000. M2 je celosvětově odhadováno na $60 bilionů. Nakonec M3. To je široká definice peněz, která zahrnuje všechny měny, bankovky i mince, běžné i spořící účty, a termínované vklady.

V Americe Federální rezervní systém tuto cifru už nevykazuje, ale jako míra utratitelného bohatství je reálná, a pokud považujeme M3 za globální peněžní zásobu, hodnota se rovná $75 bilionům. Ze všech těch peněz, kolik patří vám? Minulý týden mi přes Twitter Mark Boadey ukázal globalrichlist.com. Zadejte svůj plat a zjistíte, jak si stojíte ve srovnání s ostatními lidmi na Zemi.

Mimochodem, můžete se chovat jako centrální banka a sami kontrolovat zásobu peněz. Je to nelegální, ale teoreticky můžete zvýšit zásobu peněz paděláním. A můžete snížit zásobu peněz odečtením, například spálením. Pokud spálíte své vlastní peníze, budete chudší, ale protože jste snížili zásobu peněz, síla peněz ostatních jde nahoru a stanou se maličko bohatšími. Vzhledem k celkovému množství peněz na Zemi a částce, kterou máte v ruce a můžete spálit, bude váš vliv dost zanedbatelný.

Jednu z největších částek spálili KLF. V 90. letech z dosud neobjasněných důvodů spálili milion liber. Trvalo jim asi dvě hodiny hotovost spálit a natočili si to na video. Peníze můžete zničit i tím, že je sníte jako raper Tyga. Ale to byste taky radši neměli dělat, protože peníze jsou špinavé. Studie zveřejněná v Applied and Environmental Microbiology informuje, že virus chřipky dokáže na hotovosti přežít hodinu až dva dny.

Jiná studie zjistila, že přibližně 7 % hotovosti přenáší životaschopné kmeny nebezpečných bakterií, například bakterie způsobující zápal plic nebo pocházející z výkalů. To je hodně bakterií. A ty bakterie by mohly být sjeté. Studie ukázaly, že 92 % bankovek je kontaminováno stopami ilegálních drog, obvykle kokainem.

V Londýně je to číslo vyšší - 99 %. Stačí, aby se několik zamořených bankovek dostalo do oběhu, kde kontaminují všechny ostatní. Ve vláknu bankovky je zachyceno průměrně 28 mikrogramů kokainu. V pěti tisících bankovkách je dost kokainu na celou lajnu. Stopy drog je v podstatě nemožné z bankovek dostat. Je tu malé riziko, že se vám droga přenese na ruku. A tyto stopy mohou být navíc odhaleny policejním psem, a víc než jednou soudy přinutily policii vrátit zabavenou hotovost, protože i přesto, že psi vyčenichali drogu na penězích, tak to prostě je.

Jako kdyby toho nebylo dost, peníze nejsou výživné. Termiti mohou jíst hotovost, ale pro nás, lidi, kteří ji tak milujeme, hotovost, jak ji dnes známe, a rovněž peníze, nemají žádnou vnitřní hodnotu.

V post apokalyptickém světě, kde by neexistovala stabilita a přežití by bylo výzvou, jídlo, pitná voda, munice, zbraně, antibiotika, stroje, palivo, výměnný obchod a darování těchto věcí by bylo naší ekonomikou. Když to, co používáte jako platidlo, má vnitřní hodnotu, a je použitelné samo o sobě, nazývá se to komoditní měnou. Může to taky zahrnovat drahé kovy jako zlato, jehož vzácnost ho činí přijatelným platidlem za zboží a služby.

Když můžete bezpečně skladovat všechny svoje komodity na jednom místě a nemusíte je bránit nebo vozit s sebou, reprezentativní peníze jsou rozumnější. Skladujete-li své cennosti na důvěryhodném místech, jako je banka, dostanete pár kousků papíru, které říkají: "Ano, vlastním tu věc." Teď se můžete procházet kolem se snadno přenositelnými kousky papíru, za které si můžete koupit, co chcete. Jsme blíž tomu, co se dnes nazývá penězi.

Říkám blíž, protože téměř všechny peníze, které dnes známe, nepředstavují žádnou použitelnou komoditu na Zemi. Tahle bankovka nepředstavuje množství jídla, vody, zlata, koření nebo videoher, které mám uloženo v bance. Jsou to prostě peníze. Říká se jim peníze s nuceným oběhem. Fiat latinsky znamená "nechť se tak stane". Takovýto autoritativní příkaz dává penězům s nuceným oběhem jejich hodnotu.

Lidé, kteří je vyrobili, rozhodli, že mají hodnotu. Proč? Prostě "nechť se tak stane". Kvůli tomu hodnota peněz s nuceným oběhem závisí na víře každého z nás, že lidé, kteří je vytvořili, budou nadále existovat a budou mít pravomoci, které mají teď. To znamená, že na rozdíl od komodit může být hodnota peněz s nuceným oběhem smazaná silou.

Představte si, že žijete v Americe a máte spoustu dolarů, dobrá práce, teoreticky může Kanada napadnout Ameriku a prohlásit, že americký dolar už nebude přijímaný. Smůla. Teď máte kupu papírů, která je v nejlepším případě neúplným balíčkem slavných amerických kartiček.

Důležitým rozdílem je, že napadající Kanaďané mohli zvýšit hodnotu peněz s nuceným oběhem. Ale nic, co řekli nebo udělali, nemohlo učinit komodity jako zlato méně hodnotnými. Ostatní státy by si pořád s radostí vzaly vaše zlato a vyměnily ho za svou stále platnou měnu. Žádné množství síly, autority, zákonů nebo pravidel nemůže komodity, jako je třeba i pitná voda, učinit méně důležitými nebo zlato méně vzácným.

Na druhou stranu, hodnota peněz s nuceným oběhem závisí na našem přesvědčení, na tom, co si myslíme. Peníze s nuceným oběhem budou hodnotné tak dlouho, jak dlouho tomu budeme věřit. To se děje pořád. To, čemu věříme nebo co si myslíme, že víme, může učinit tyto věci reálnými.

Skuteční lidé, opravdové předměty, způsob fungování vesmíru a bohové jako Zeus mohou existovat nezávisle na tom, jestli o jejich existenci víme nebo v ně věříme. Některé koncepty ale vyžadují, abychom v ně věřili a byly tak skutečnými. Pokud v ně nikdo nevěří, tak nejsou opravdové. Tomu se říká jev Tinkerbell. Hodnota peněz s nuceným oběhem je jeho častým příkladem. Zajímavé ale je, že v některých situacích může naše přesvědčení vlastně zničit věci, v které věříme.

Říkáme tomu obrácený jev Tinkerbell. Popisuje situaci, kdy více a více lidí něčemu věří a tím se ta věc stává méně a méně pravdivou. Například myšlenka, že řídit auto je bezpečné. Jak tomu věří čím dál víc lidí, bude jich také víc řídit a pravděpodobně budou řídit méně ostražitě, čímž paradoxně učiní řízení méně bezpečným.

Jiným příkladem je myšlenka, že ve volbách záleží na vašem hlasu. Jak tomu věří čím dál víc lidí, bude jich chodit víc k volbám a hlas jednotlivce bude mít menší hodnotu. Stálo nás spoustu dřiny a nástrojů vybudovat civilizaci, vynalézt léky, prozkoumat sluneční soustavu. Ale měli bychom si pamatovat, že můžeme něco vytvořit, i když nebudeme nic dělat. Už jen tím, že něčemu věříme, to můžeme učinit opravdu skutečným.

Jiné věci mohou být naopak zničeny jen naší vírou. Věřili byste tomu? A jako vždycky, díky za sledování. Překlad: tynka www.videacesky.cz