Doručování krve dronemWendover Productions

Toto video sponzoruje Brilliant. Učte se s 20% slevou, pokud budete mezi prvními 200 lidmi na brilliant.org/wendover. Moderní medicína vyžaduje krev. Je to zásadní prvek pro mnoho způsobů léčby. Transfuze krve jsou nejčastější procedurou ve většině nemocnic. Je to tak běžné, že i některé záchranky je u vážných případů samy podávají. Problémem je, že alespoň prozatím musí krev pro transfuze pocházet od lidí.

Syntetické náhražky krve se vyvíjejí, ale v současnosti můžeme použít jen darovanou krev. Ovšem tato krev má svou trvanlivost. Červené krvinky, které jsou používány nejčastěji, mají v USA vládou nařízenou trvanlivost 42 dní, v EU 35 dní a ve zbytku světa podobný počet dní. Některé výzkumy naznačují, že červené krvinky se začínají rozkládat už po 21 dnech, takže se snažíme je dostat od dárce k příjemci co nejrychleji.

I 21 dní se zdá jako dlouhá doba, ale obří množství krve je darováno obřím množstvím lidí a mezi darováním a transfuzí se nachází mnoho mezikroků. V rozvinutých zemí, jako je UK, dodavatelský řetězec funguje jako každý jiný. Krevní a transplantační sekce NHS zajišťuje tento proces v Anglii a Walesu.

90 % darované krve pochází z pojízdných krevních bank, které navštěvují školy, komunitní centra, sportovní kluby a podobně. Dárci jsou nejprve vyzpovídáni, pak podstoupí test na hemoglobin a nakonec se jim vezme jedna jednotka krve, což je 470 ml. Na konci dne je krev odvezena do nejbližšího zpracovatelského centra. Následující dny je krev umístěna do centrifugy, kde se oddělí červené krvinky od plasmy. Následují další testy na krevní skupiny a na nemoci.

Nakonec se krevní konzervy do nemocnice dovezou autem. Cílem NHS je mít vždy připraveno 40 000 až 50 000 jednotek krve, kdyby nastala mimořádná událost. Červené krvinky vydrží asi měsíc, ale destičky a další produkty vydrží asi týden, takže tento proces musí být co nejrychlejší. Ano, i další produkty vyžadují rychlý transport, například čerstvé ryby a květiny. Ovšem rozdílem je, že když nedorazí ryby nebo květiny, lidé si budou stěžovat.

Když nedorazí krev, lidé zemřou. Není možné připustit nedostatek krve, takže země musí mít v systému zásoby, aby pokryla zvýšenou poptávku po krvi, například při přírodních katastrofách a při dalších neštěstích s mnoha zraněnými. Kvůli tomu vzniká i poměrně mnoho odpadu. Krev se často vyhodí dřív, než se použije, ale to je luxus, který si mohou dovolit jen bohaté státy. Sběr prověřené krve není levný, ale i tak je možné vytvořit takovou zásobu, že téměř nikdy nedojde k nedostatku.

Méně rozvinuté země si tento luxus nemohou dovolit. Podobně jako v UK i v subsaharské Rwandě funguje systém všeobecného zdravotnictví, ale vláda ani obyvatelé nejsou bohatí, takže si v systému darování krve nemohou dovolit příliš mnoho odpadu. Průměrný obyvatel UK si vydělá 40 000 dolarů ročně, průměrný obyvatel Rwandy si vydělá 720 dolarů.

Přestože má 12 milionů obyvatel, rwandská ekonomika je asi tak silná jako ekonomika britského města Plymouth. Ale v ukazatelích se objevuje anomálie. Je to 17. nejchudší země subsaharské Afriky, je hluboko v druhé půlce, přesto v průměrné délce života je na sdíleném čtvrtém místě. Rwanda má jeden z nejlepších systémů zdravotnictví v Africe. Místní průměrná délka života 67 let je vyšší než v bohatších zemích, jako je Namibie a JAR.

Jedním z hlavních důvodů je, že Rwanda, zcela nezvykle na chudou africkou zemi, má veřejné zdravotnictví, ve kterém má každý přístup k dostupné zdravotní péči. Avšak někteří připisují úspěch jejich zdravotnictví ochotě přijímat novinky. Nejzajímavější je, jak jejich nemocnice dostávají krev. Převoz krve z větší části outsourcovali na společnost Zipline, která ji do nemocnic ve Rwandě doručuje drony.

Je to jeden z prvních komerčních doručovacích systémů drony. Společnosti jako Google a Amazon testují doručování drony v rozvinutých zemích, ale v rozvojové Rwandě už nyní funguje téměř celonárodní systém. Funguje takto: Drony nyní obsluhují 21 nemocnic v západní části země. Nejbližší je 4 kilometry od střediska Ziplinu v Muhanze, nejvzdálenější je 80 km daleko. Každá z těchto nemocnic může učinit objednávku jakýmkoliv způsobem.

E-mail, SMS, telefonát, WhatsApp, mohou použít cokoliv. Zde jedinec sedící nalevo přijímá objednávky, předává informace dalšímu článku procesu a zůstává v kontaktu s nemocnicí, aby ji informovali o tom, kdy zásilka dorazí. Osoba napravo má na starosti zabalení zásilky. Krevní produkty jsou do Ziplinu dodávány po silnici z nedalekého zařízení, takže mají zásoby hned po ruce. Krev je zabalena do jedné z těchto beden.

Celý proces má být co nejjednodušší, proto jsou bedny na jedno použití. Jsou složeny z kartonu, bublinkové fólie a izolepy, padák je vytvořený z papíru. Nikdo tedy nemusí objíždět nemocnice a bedny opět vyzvedávat. Bednu nakonec prostrčí okénkem a zazvoní na zvonek, takže další osoba ví, že je zásilka připravena. Zásilka je přenesena k připravenému dronu a aplikací je načten QR kód, čímž se zásilka přiřadí k danému dronu. Nakonec je krabice umístěna do těla dronu.

Dron je poté přenesen ke katapultu. Další operátor následně připevní křídla a další do něj vloží baterii. Nyní je téměř vše připraveno, ale ještě předtím operátor stroj vizuálně zkontroluje a aplikací ozkouší, zda jsou pohyblivé části funkční. Během toho všeho další osoba sedí v takzvaném hnízdě a zajišťuje další důležitý krok.

Tento jedinec je jejich letový dispečer. Zodpovídá za drony ve vzduchu, ale také se musí spojit s rwandským řízením letového provozu, aby získal povolení ke startu. Rwandský vzdušný prostor není rušný. Zipline obslouží zhruba stejně letů co hlavní letiště v Kigali, takže jen vzácně nedostanou povolení okamžitě, ale přesto se musí ujistit.

Potom předá povolení operátorovi katapultu, který se ujistí, že nikdo nestojí v dráze startu. Často na druhé straně plotu stojí děti a sledují, co se děje. Pak zmáčkne zelené tlačítko, elektromotor se roztočí a dron dosáhne vzletové rychlosti za zlomek vteřiny. Ve vzduchu dron následuje přednastavené dráhy. Dron je autonomní, řídí se sám, ale nedokáže se sám rozhodovat.

Létá dostatečně vysoko, aby se nemusel vyhýbat překážkám, a pokud je třeba pár minut vyčkat kvůli uvolnění prostoru, pilot ho na dálku navede na vyčkávací dráhu. V některém počasí drony létat nemohou, například při silném větru, dešti nebo bouřce. Pokud se do cíle nelze dostat, mohou použít přednastavený návratový manévr. Drony se sice během posledních let značně zdokonalily, závažná porucha se objeví v jednom případě z několika stovek letů.

Pro tento případ má dron padák, který se vystřelí a umožní bezpečné přistání. Je důležité, že jejich dron nikdy nikoho nezranil. Pokud je z nějakého důvodu potřeba let okamžitě zrušit, například pokud dostanou příkaz okamžitě uvolnit část vzdušného prostoru, pilot na zemi může ručně otevřít padák. V tom případě operátor vyjede po silnici k místu přistání. Dron létá rychlostí 100 km/h, takže k nejbližším nemocnicím dorazí v řádu minut, k těm nejvzdálenějším, které jsou asi 80 km daleko, dorazí po 50minutovém letu.

Když dron dorazí do cíle, osoba zodpovědná za komunikaci jim dá vědět. Dron dorazí na místo, začne kroužit, aby ztratil výšku, proletí pár desítek metrů nad cílem, otevře nákladový prostor a vypustí balíček.

Padák pád zpomalí, ale náraz pohltí i bublinková fólie uvnitř. Transfuze dorazila a zaměstnanci nemocnice si ji venku vyzvednou. K nejbližším nemocnicím krev dorazí do 15 minut a je hned připravena pro pacienta. Ale akce ještě nekončí. Dron opět nabere výšku, doletí zpět k zařízení Ziplinu a opět začne kroužit, aby klesl.

Možná jste si už všimli, že dron nemá podvozek. To by zbytečně zvýšilo váhu a poruchovost. Když dron dosáhne výšky asi 5 metrů nad zemí, začne přistávat proti větru. A pak bum. Stejně rychle jako odstartoval i přistane. Malé háčky na dronu v letu zachytí drát a dron se pak zhoupne dolů. Přesnost, s jakou tento způsob přistání funguje, je úctyhodná a dokazuje, jak technologie dronů pokročila.

Operátoři sundají křídla, vyndají baterii, vrátí dron na stojan a ten je zase připraven k použití. Rwanda není velkým státem. Je mnohem menší než UK. Možná vás napadá, proč prostě nespoléhají na doručování po silnici. Zaprvé, jejich dopravní infrastruktura není dobrá. Velké silnice jsou asfaltové a v dobrém stavu, ale většina silnic jsou jen polní cesty.

Po suchých cestách se dá jezdit dobře, ale Rwanda se potýká s obdobím dešťů mezi březnem a červnem a zářím a prosincem. Tehdy prší téměř každý den. Tyto polní cesty se díky záplavám a bahnu mohou stát neprůjezdné. Jedním řešením by bylo nemocnice předzásobit krevními produkty na celou dobu období dešťů, ale to by vedlo k plýtvání. A krevní transfuze nejsou levné. Také by se znemožnilo použití destiček a plasmy, které vydrží asi jen týden.

Drony krev doručí bez ohledu na podmínky a každá nemocnice může získat krevní produkty do hodiny. Většina zásilek pouze doplňuje zásoby nemocnic, ale asi třetina zásilek je pro naléhavé případy, kdy nemocnici dojdou krevní produkty, které pacient potřebuje. Potenciální použití této technologie je mnohem širší. Drony v současnosti doručují jen krev, ale má se testovat doručování dalších 500 druhů lékařského vybavení, včetně obvazů, léků, prostě všeho, co nemocnice potřebuje.

Pokud jí něco schází, do hodiny to bude mít. Také je v plánu zprovoznit východní základnu, čímž se dosáhne téměř celonárodního pokrytí. Další možností, když máte dvě základny v dosahu, je to, že když jedné základně dojde některý z produktů, může být z druhé základny vypraven dron, který přistane, vymění se mu baterie a opět odstartuje ke svému cíli. Rwanda je pro tuto technologii vhodná, protože je poměrně malá a hustě osídlená.

Ale možnost převážet náklad mezi základnami může dát vzniknou sítím v řidčeji osídlených zemích. Ghanský parlament nedávno podepsal smlouvu se Ziplinem. Ghana je podlouhlá a s hustotou obyvatel, jak to tak bývá, která od jihu k severu spíše klesá. Přesné detaily ještě nebyly oznámeny, ale mohlo by to fungovat s několika základnami.

Nejvzácnější, nejdražší nebo nejméně žádané produkty jako destičky a plasma by mohly být skladovány na nejjižnější základně a v případě nutnosti by mohly být odeslány na méně vytížené základny obsluhující méně vytížené oblasti. Dron by na každé základně přistál a byla by mu vyměněna baterie. Další potenciální aplikací této technologie je humanitární pomoc při katastrofách. Základní vybavení může být sbaleno do jediného přepravního kontejneru a opět postaveno do několika dní. Systém je vytvořen pro země, jako je Rwanda, kde jsou dobré cesty výjimkou.

Ale po přírodních katastrofách může být situace podobná i jinde. Může být užitečné mít možnost vytvořit relativně levný systém dopravy zásob do místa katastrofy za pomoci takovýchto dronů. Systém Ziplinu není stavěný na rychlé zprovoznění v místech katastrofy, ale společnost chce v budoucnu zapracovat na tom, aby mohli rychle postavit základnu, naplánovat trasy a vyslat drony. Prozatím jejich drony ve Rwandě slouží svému účelu.

Spolehlivě dodávají odlehlým nemocnicím moderní zdravotnický produkt. Protože se osvědčili, společnost stojí na prahu rychlého rozšíření své působnosti ve Rwandě i rozšíření do dalších zemích. Drony jsou samozřejmě jen náplastí na hlubší problém špatné infrastruktury ve Rwandě a dalších rozvojových zemích. Ale mezitím, co se z rozvojové země stává rozvinutá, technologie může být řešením k rychlé přepravě zdravotnického materiálu.

Překlad: Mithril www.videacesky.cz