7 známek emoční vyspělostiCharisma on Command
17
V životě se ocitáme v mnoha emočně vypjatých situacích. Míra naší emoční vyspělosti určuje, jak v takových chvílích reagujeme. V dnešním díle Charisma on Command si probereme nejen sedm známek toho, že jste emočně vyspělí, ale také rady, jak na své emoční vyspělosti zapracovat.
Přepis titulků
Emoční vyspělost znamená sílu a odolnost při boji s překážkami. Definovat, jak emoční vyspělost vypadá a jak se vyvíjí, může být těžké. V tomto videu se tedy podíváme na sedm známek emoční vyspělosti. Pokud takoví nejste, máme sedm rad, jak na tom zapracovat. Zaprvé: Emočně vyspělí lidé nemají potřebu démonizovat předchozí partnery ani lidi, se kterými si přestali rozumět. Tím neříkáme, ať přehlížíte důvody, proč jste se vzájemně odcizili. Jde o to, abyste uznali, že většinou mohou za nefunkčnost vztahu oba.
I kdyby to bylo jen tím, že zůstávali v toxickém vztahu. Pokud si všimnete, že neustále mluvíte o šílené/m ex, měli byste se zamyslet. Emočně vyspělí se méně zaobírají obviňováním a démonizováním, více je zajímá, jak se ze zkušenosti poučit. Dostáváme se k bodu dvě: Pokud se životní problémy opakují, emočně vyspělí si uvědomují, že společným jmenovatelem jsou oni a možná ke špatným zkušenostem sami přispívají.
Pokud jste neustále ve špatných vztazích, třeba vás podvedlo více partnerů, chápete, že oni jsou samozřejmě zodpovědní za své porušené sliby a vy možná přispíváte tím, že si vybíráte či vás přitahují právě takové typy. Nejde ale o to, aby si to emočně vyspělí lidé vyčítali, místo toho se díky tomu přimějí pochopit věci, které mohou změnit sami, a tím změnit i důsledky. To platí u každé opakující se záležitosti, ať jde o odcizení s přáteli, nefunkční byznys, či lidi ztrácející zájem o to, co říkáte.
Pokud k tomu dochází ve více situacích, emočně vyspělí lidé uvažují, čím k tomu sami přispěli, a převezmou odpovědnost za ukončení špatných vzorců. Sem patří varování, což je náš třetí bod. Což je, že emočně vyspělí lidé nepřebírají plnou zodpovědnost za pocity druhých. Tohle je běžné skryté nebezpečí emočního dospívání. Aby se lidé nestavěli do role oběti, přebírají zodpovědnost za vše.
A pokud někdo, často partner ve vztahu, cítí rozrušení, sklíčenost či hněv, emočně vyspělí nebo ti, kteří se o to snaží, přijmou za tyto emoce plnou zodpovědnost a snaží se problém vyřešit místo druhé osoby. To může podporovat i partner slovy „Jsem kvůli tobě smutný, nejistý“ a podobně. V takové situaci je důležité férově si přiznat, jak jste se na ní podíleli. Byli-li jste blbci, odpovědnost převezměte a omluvte se.
Pokud vás ale někdo obviňuje způsobem, který byste netolerovali ani od přátel, rodiny, blízkých, stanovte si hranici, nenechte se zachvátit pocitem viny, nestaňte se něčí emocionální berličkou. Čtvrtá známka emoční vyspělosti je, že prožíváte zlost, smutek a úzkost. Může vás to překvapit, pokud myslíte, že EV znamená necítit negativní emoce. Možná věříte, že je prospěšné se nikdy nerozčílit nebo neplakat.
Ale zlost, smutek či úzkost jsou běžnou součástí zdravého života. Potlačovat tyto pocity škodí, ať chcete působit nad věcí, či dostát pověsti stoika. Děláte-li to, tyto emoce najdou cestu ven. Úzkost se změní v perfekcionismus a kompulzivní plánování. Zlost se změní na pasivní agresivitu, sarkasmus nebo zapomnětlivost. Smutek se prohloubí do deprese z hrozné politiky či aktuálních zpráv, aniž si uvědomíte, že tyto emoce pocházejí z nitra.
Dovolte si tedy prožívat své negativní emoce. Když si je přiznáte a prožijete, zbavíte se skrytých ničivých návyků. Dostáváme se k pátému bodu. Druhá strana téže mince. Emočně vyrovnaní lidé negativní emoce nerozebírají ani si v nich nelibují. Ano. Dovolí si je prožít ihned, aby je prožili bez rozptylování. Cílem ale je pochopení a soucítění, nikoli ze sebe dělat oběť či se litovat. Emočně vyrovnaní lidé negativní emoce snesou, dovolí si přijít na to, co je v nich v první řadě vyvolává, a pak začnou opatrně problém řešit.
Dopřejte si to, co vám pomůže jít dál. Někdy vás nakopne vstát a jít cvičit, jindy zase prostor pro relaxaci a odreagování se. Pokud jde o mluvení o náročných emocích, jsou emočně vyspělí lidé schopni mluvit o svých emocích, aniž by jim přitom podlehli. Nemusí křičet, jak moc se zlobí, nebrečí, když mluví o něčem, co je rozrušilo.
Místo toho umí v klidu a upřímně říci: „Fakt mě naštvalo, když jsi to udělal.“ Nebo: „Dotklo se mě, když jsi…“ Rozhovory o emocích jsou přínosnější, protože emočně vyrovnaní lidé odlišují ventilování a řešení problému. Sedmý bod je, že emočně vyspělí lidé se dokážou zastavit. Ve vypjatých situacích jednají často pomaleji. Když čelí agresi, nadechnou se a s odpovědí pár vteřin počkají, umožní si lépe se rozhodnout, aniž ztrácejí sebejistotu.
Pokud se dozví zlou zprávu, nemyslí hned na ten nejhorší scénář, místo toho zvažují pravděpodobnější scénáře a přístupy, jak zmírnit jakékoli škody. Emočně vyspělý člověk si uvědomuje, že okamžitou reakci vyžaduje v životě jen málo věcí. A že zastavit se, jen se nadechnout, jim může změnit život. Ať splňujete všechny známky, nebo jen některé, vždy se můžete rozvíjet dál.
Pokud se chcete rychle zlepšit, díky čtyřem otázkám můžete proniknout na další úrovně vyrovnanosti a spokojenosti. Pomohly mi s mými frustracemi a úzkostmi. Otázky a jak s nimi pracovat se dočtete v knize Loving What Is od Baron Katie. Přeložila: Mia www.videacesky.cz
I kdyby to bylo jen tím, že zůstávali v toxickém vztahu. Pokud si všimnete, že neustále mluvíte o šílené/m ex, měli byste se zamyslet. Emočně vyspělí se méně zaobírají obviňováním a démonizováním, více je zajímá, jak se ze zkušenosti poučit. Dostáváme se k bodu dvě: Pokud se životní problémy opakují, emočně vyspělí si uvědomují, že společným jmenovatelem jsou oni a možná ke špatným zkušenostem sami přispívají.
Pokud jste neustále ve špatných vztazích, třeba vás podvedlo více partnerů, chápete, že oni jsou samozřejmě zodpovědní za své porušené sliby a vy možná přispíváte tím, že si vybíráte či vás přitahují právě takové typy. Nejde ale o to, aby si to emočně vyspělí lidé vyčítali, místo toho se díky tomu přimějí pochopit věci, které mohou změnit sami, a tím změnit i důsledky. To platí u každé opakující se záležitosti, ať jde o odcizení s přáteli, nefunkční byznys, či lidi ztrácející zájem o to, co říkáte.
Pokud k tomu dochází ve více situacích, emočně vyspělí lidé uvažují, čím k tomu sami přispěli, a převezmou odpovědnost za ukončení špatných vzorců. Sem patří varování, což je náš třetí bod. Což je, že emočně vyspělí lidé nepřebírají plnou zodpovědnost za pocity druhých. Tohle je běžné skryté nebezpečí emočního dospívání. Aby se lidé nestavěli do role oběti, přebírají zodpovědnost za vše.
A pokud někdo, často partner ve vztahu, cítí rozrušení, sklíčenost či hněv, emočně vyspělí nebo ti, kteří se o to snaží, přijmou za tyto emoce plnou zodpovědnost a snaží se problém vyřešit místo druhé osoby. To může podporovat i partner slovy „Jsem kvůli tobě smutný, nejistý“ a podobně. V takové situaci je důležité férově si přiznat, jak jste se na ní podíleli. Byli-li jste blbci, odpovědnost převezměte a omluvte se.
Pokud vás ale někdo obviňuje způsobem, který byste netolerovali ani od přátel, rodiny, blízkých, stanovte si hranici, nenechte se zachvátit pocitem viny, nestaňte se něčí emocionální berličkou. Čtvrtá známka emoční vyspělosti je, že prožíváte zlost, smutek a úzkost. Může vás to překvapit, pokud myslíte, že EV znamená necítit negativní emoce. Možná věříte, že je prospěšné se nikdy nerozčílit nebo neplakat.
Ale zlost, smutek či úzkost jsou běžnou součástí zdravého života. Potlačovat tyto pocity škodí, ať chcete působit nad věcí, či dostát pověsti stoika. Děláte-li to, tyto emoce najdou cestu ven. Úzkost se změní v perfekcionismus a kompulzivní plánování. Zlost se změní na pasivní agresivitu, sarkasmus nebo zapomnětlivost. Smutek se prohloubí do deprese z hrozné politiky či aktuálních zpráv, aniž si uvědomíte, že tyto emoce pocházejí z nitra.
Dovolte si tedy prožívat své negativní emoce. Když si je přiznáte a prožijete, zbavíte se skrytých ničivých návyků. Dostáváme se k pátému bodu. Druhá strana téže mince. Emočně vyrovnaní lidé negativní emoce nerozebírají ani si v nich nelibují. Ano. Dovolí si je prožít ihned, aby je prožili bez rozptylování. Cílem ale je pochopení a soucítění, nikoli ze sebe dělat oběť či se litovat. Emočně vyrovnaní lidé negativní emoce snesou, dovolí si přijít na to, co je v nich v první řadě vyvolává, a pak začnou opatrně problém řešit.
Dopřejte si to, co vám pomůže jít dál. Někdy vás nakopne vstát a jít cvičit, jindy zase prostor pro relaxaci a odreagování se. Pokud jde o mluvení o náročných emocích, jsou emočně vyspělí lidé schopni mluvit o svých emocích, aniž by jim přitom podlehli. Nemusí křičet, jak moc se zlobí, nebrečí, když mluví o něčem, co je rozrušilo.
Místo toho umí v klidu a upřímně říci: „Fakt mě naštvalo, když jsi to udělal.“ Nebo: „Dotklo se mě, když jsi…“ Rozhovory o emocích jsou přínosnější, protože emočně vyrovnaní lidé odlišují ventilování a řešení problému. Sedmý bod je, že emočně vyspělí lidé se dokážou zastavit. Ve vypjatých situacích jednají často pomaleji. Když čelí agresi, nadechnou se a s odpovědí pár vteřin počkají, umožní si lépe se rozhodnout, aniž ztrácejí sebejistotu.
Pokud se dozví zlou zprávu, nemyslí hned na ten nejhorší scénář, místo toho zvažují pravděpodobnější scénáře a přístupy, jak zmírnit jakékoli škody. Emočně vyspělý člověk si uvědomuje, že okamžitou reakci vyžaduje v životě jen málo věcí. A že zastavit se, jen se nadechnout, jim může změnit život. Ať splňujete všechny známky, nebo jen některé, vždy se můžete rozvíjet dál.
Pokud se chcete rychle zlepšit, díky čtyřem otázkám můžete proniknout na další úrovně vyrovnanosti a spokojenosti. Pomohly mi s mými frustracemi a úzkostmi. Otázky a jak s nimi pracovat se dočtete v knize Loving What Is od Baron Katie. Přeložila: Mia www.videacesky.cz
Komentáře (1)
Just a tip (anonym)Odpovědět
20.06.2020 11:04:15
Emočně dospělý člověk se dokáže ovládat, proto bych řekl, že bod 4 je čistě o prožití, ne nutně o tom na někoho hned vlítnout.