Jak změnit něčí názorCharisma on Command

Změnit něčí názor je těžké. Neposlouchám. Neposlouchám. Problém je, že často spustíme emoční obranné mechanismy druhého, ještě než může vyhodnotit obsah našich argumentů. Proto vám v tomto videu dám 5 tipů, co dělat a nedělat, abyste změnili názor někoho, kdo s vámi zásadně nesouhlasí. Pro ilustraci nám poslouží segment Change My Mind od Stevena Crowdera.

Dvě upozornění na úvod. Příklady chování, o kterém mluvím, budu ukazovat jen na Stevenovi. Jeho hosté se tak chovali také, ale on je tváří toho pořadu, takže to ukážu na něm. A v tomto videu nejde o to, kdo má pravdu, ať morálně, nebo logicky. Logika je samozřejmě důležitá, hlavně když si formujete svá přesvědčení, ale v tomto videu budeme rozebírat mezilidská pravidla, díky kterým můžete produktivněji komunikovat.

První bod říká, že když chcete někoho přesvědčit, je nejlepší to vzít pomalu. Poslouží cokoliv, co dá oběma stranám chvíli klidu od té záplavy argumentů a protiargumentů. Steven si takovou chvíli zabudoval do začátku svého segmentu, kde vysvětluje, co se bude dít. Tohle má být diskuze, která snad povede k uctivému dialogu. Věřím, že bychom měli hledat pravdu. Já vycházím z předpokladu, že jsou pouze dva gendery, a jestli chcete změnit můj názor, do toho.

Ale Steven si také uvědomí, když už na sebe argumenty nenavazují, a navrhne pauzu, aby si srovnali, kde jsou. Můžu se na něco zeptat? Já oceňuji, že mi věnujete čas a že jste zdvořilá. Myslím, že se možná trochu míjíme, můžete mi vysvětlit, když někdo překročí hranici USA… To můžete udělat i vy, pokud se v nějaké hádce ztratíte nebo když to vypadá, že člověk, se kterým mluvíte, nechápe váš argument.

Pro přesvědčování je mnohem méně účinné, když to uspěcháte. To se možná zdá neintuitivní, pokud víte, že se váš názor opírá o čtyři argumenty, možná se budete snažit je všechny vyjmenovat co nejrychleji, abyste ušetřili čas a uzavřeli tu diskuzi. Ale to je kontraproduktivní, protože když někomu řeknete informace, které neodpovídají jeho přesvědčením, často bude reflexivně nesouhlasit, pokud nebude mít čas informaci zpracovat. A to vede k druhému bodu, který je také svým způsobem zpomalení a pro přesvědčování je nejdůležitější, je to budování vztahu.

Protože pokud vás někdo nemá rád, pravděpodobnost, že je přesvědčíte, se blíží nule. Steven si buduje ten vztah různými způsoby, které by logikovi připadaly naprosto zbytečné. Například v situacích, kdy někoho znáte velmi málo, může být zásadní udělat si základní obrázek o jejich životě. Na něco se tě zeptám. Říkala jsi, že tvá rodina imigrovala, - můžeš mi o své rodině něco říct?

- A pokud vás napadne nějaký kompliment, nenechte se zastavit tím, že se hádáte, nejlepší je chválou nešetřit. - Boží boty. - Užitečné je také nacházení společných věcí, možná to zní hloupě, ale pokud máte společného koníčka, známého nebo bývalé bydliště, lidé hned získají pocit, že jste jako oni, a budou vůči vašemu názoru méně podezřívaví. Vyrostla jsem v Longview na východě Texasu. Jeden můj příbuzný je z Longview.

To je u Tyleru, mají tam ten eskalátor. Takové budování důvěry by se nemělo prostě odbýt na začátku a potom přejít k sylogismům. Obzvlášť když se debata zvrhne, je důležité přerušit tok argumentů, to ukazuje, že vztah je důležitější, než kdo má pravdu. Tady Steven udělá pauzu - po 10 minutách diskuze. - Jsou to velmi pohostinní lidé, jídlo bylo strašně důležité. Poznal jsem tam ten měkký chleba. - Jo, indžera. - Na začátku mi moc nechutnal… To se musí namočit do té omáčky.

Opakem budování tohoto vztahu je porušování důvěry. Asi je jasné, že to dělat nechcete, když máte v plánu toho člověka přesvědčit. Ano, pokud ten vztah porušíte, může vám to získat fanoušky, i proto jsou kompilace stěrů od Christophera Hitchense tak populární. Mám z vás pocit, nerad to říkám, že jste asi nečetl žádný argument - proti vašemu názoru. - Pokud budete chtít, můžeme urážlivé argumenty rozebrat v jiném videu, ale v tomto už se jim nebudeme věnovat, protože ty nezmění názor člověka, se kterým se bavíte.

Obecně nadávky nefungují, pokud chcete někoho přesvědčit, takže nedělejte ani tohle. S kým se to hádáš? Jsi Don Quijote proti větrným mlýnům. Vím, že chceš znít chytře, ale už jsi několikrát použil nějaké slovo špatně. Kdyby na to upozornil někdo tak neomalený, jako jsi ty, možná bys vypadal, jak říkáš ty, jako blb. - Takže se to používá jako urážka? - Dá se to tak říct. Trocha pošťuchování. Tomu neříkáme pošťouchnutí, tomu se říká chovat se jako kretén.

Možná jste si všimli, že podle Stevena prý první urážka padla proti němu, a já nechci rozhodovat, kdo za to může, ale důležité je, že když dojde na urážky, už neměníte ničí názor, pouze bojujete o dominanci. V našem videu o Russellu Brandovi vysvětlujeme, jak takové útočníky s humorem odzbrojit a zároveň nikomu nevracet urážky, ale vrátit se zase k přesvědčování. V tomto videu stačí zdůraznit, že urážky vám k přesvědčování neposlouží, i když tu přestřelku vyhrajete, moc daleko se neposunete.

V průběhu debaty nevyhnutelně narazíte na něco, v čem se neshodnete. O to při takových debatách obvykle jde. A člověk mívá tendenci všechno kontrolovat a při každé příležitosti se hned ohrazovat. To dělá mnoho lidí, kteří si ke Stevenovi sednou. Okamžitě začnou nesouhlasit, ačkoliv znají jen stručné shrnutí Stevenova názoru. Lepší strategie je odolat té touze na místě se pohádat, počkat, dokud nebudete pořádně rozumět pozici toho druhého, a až poté vyjádřit svůj nesouhlas.

Konkrétně byste se měli snažit shrnout, jak se cítí ten druhý. Jako tady: Říkáte, že pohlaví a gender jsou velice odlišné věci. - Ano. - Takže z toho vycházíte. …transformace společnosti na základě něčeho, teda jak jsem to pochopil, něčeho abstraktního, není to číslo, není přesná definice ženy nebo muže, je to jenom pocit, to podle mě není moc přesvědčivé a nepovede to k produktivní společnosti. Dobře, chci se ujistit, že správně rozumím vašemu argumentu, proč je to dítě mimo dělohu, ale uvnitř ne, ačkoliv je stejně staré.

Říkáte, že to umístění rozhoduje, jestli je to lidský život, protože uvnitř té dělohy to není samostatná lidská bytost, - je to součást matky. - Ano. Dobře. Nepřekroutil jsem to, chápu to správně? Nejen že si ušetříte čas, protože se nebudete hádat o názory, které ten druhý ani nezastává, ale také tím uspokojíte základní emoční potřebu kohokoliv, kdo by mohl svůj názor změnit.

Je to pocit, že je někdo uznal. Zopakování jejich názoru a prosba o dovysvětlení fungují velmi účinně. Opačný postup může diskuzi naopak brzdit. To je vidět u tohoto studenta, když mu Steven tvrdí, že je na levé straně politického spektra, ačkoliv sám student už mu řekl, že to není pravda. Řekl bych, že ne. Tohle je spíše levicový názor. Prý nejsi liberál, ale podle tvého pohledu na svět to vypadá, že jsi vlevo.

Vidíš to jako hru s nulovým součtem. Boháči nemůžou zbohatnout, pokud budou chudí ještě chudší. Takže pokud někdo očividně nesouhlasí s vaším výkladem svého názoru, zastavte se a vyjasněte to. Pokud to neuděláte, bez ohledu na to, kolik argumentů přednesete, jejich názor už nezměníte. Stejně tak, když máte popsat své názory, bez ohledu na to, jak jistí si něčím jste, raději neprezentujte svá přesvědčení jako objektivní pravdu. Používejte slova, která dávají najevo, že vyjadřujete osobní vnímání reality, - jako to vidíte tady: - …na základě něčeho, teda jak jsem to pochopil, snad se nepletu, něčeho abstraktního, není to číslo, není přesná definice ženy nebo muže, je to jenom pocit, to podle mě není moc přesvědčivé a nepovede to k produktivní společnosti.

Vypadal jsi celkem naštvaně, já bych řekl, že jsi křičel, ale ty to tak asi nevidíš. A to je v pořádku. - Co jsi mi to chtěl vysvětlit?

- Skvěle k tomu poslouží fráze jako „jak to vidím já“, „jestli se nepletu“, „podle studií, které jsem četl já“. Lidé poté reagují méně defenzivně, než když jim řeknete, že objektivně nemají pravdu. Úplně opačné chování je tvrzení o objektivní realitě, - které popírá názor toho druhého. - Všechno, co jsi řekl, je nepřesné. Možná to zní, že je to frustrující, hlavně když si jste jistí, že máte pravdu a ten druhý ne. Proč byste to nepodali jako objektivní pravdu? Ale je to důležité.

Takovéto vyjádření názorů jako prozatímního chápání světa a ne jako neměnné pravdy nemá jen rétorickou funkci. Možná je váš zdroj zavádějící nebo bude za pět let vyvrácený a možná si ta slova, která před chvílí vyslovil ten druhý, špatně pamatujete. Vždycky je možné, že se pletete. Takže nejen, že tak budete přesvědčivější, ale s takovými vsuvkami je to i přesnější. Ještě jedna poznámka: Lidi, kteří jsou na vážkách, často přesvědčíte rozhodnými tvrzeními bez špetky nejistoty, ale když s vámi někdo nesouhlasí, jsou takové vsuvky mnohem lepší.

U vítězství je ten problém, že pokud máte jasného vítěze, musí být i jasný poražený, takže se nesnažte příliš hlasitě komentovat ústupky nebo protimluvy vašeho oponenta. Snažte se debatu nevidět jako přetahovanou, kterou jste vyhráli, ale jako hledání souhlasu, ke kterému oba přispíváte. Třeba se shodneme, že pokud by chtěl někdo znárodnit tisk, byl by to problém, byl by to krok k fašismu, že?

Souhlasíte? - Ano. - Výborně, na tom se shodneme. Opakem by byly smeče, halasné upozorňování na momenty, kdy si oponent protiřečí nebo o kousek ustoupí. Podívejte se, jak reaguje tento student, reflexivně se brání a není přesvědčený. Bohatí, vyšší třída. Vidíte? Zase třídy. My říkáme 1 % bohatých, Hitler říkal Židi. - Ne, to není špatný příměr. - Pamatujte si, že pokud smečujete a takhle na ty chyby upozorňujete, pravděpodobně zahazujete všechnu tu práci, kterou jste až doteď odvedli.

I když budete mít pocit, že se váš oponent choval jako idiot, používal v debatě fauly, urážel vás, nebuďte při vítězství škodolibí. Jen v klidu upozorněte, že se teď na něčem shodujete, je jedno, že to vypadá, že jste vyhráli vy, pokud bylo cílem změnit něčí názor, je důležité, že se to podařilo. Když jsem dodělával tohle video, vydal Steven nový díl pořadu. Ten profesor na konci změní svůj názor výrazněji než většina jiných účastníků, které jsem tam viděl.

A podle mě by měl být přijat ten nejlepší student. A já souhlasím, takže se vracíme na začátek. Já jsem řekl, že to není rasistické, ale teď si říkám, že možná ano. Zajímavé je, že Steven a ten profesor většinu času mluví o životě, zážitcích, vtipkují, dokonce na konci přijde hip-hopová vlna. Statistiky sotva zmínili. A to souvisí s tím, že nejmocnějším nástrojem pro změnu něčího názoru je vybudování toho vztahu, to přináší důvěru, vzájemné pochopení a sympatie.

Bez toho nikoho neovlivníte, nepřesvědčíte ani neinspirujete. A nejde jenom o diskuze, můžete chtít zvýšit plat, něco prodat, sbalit holku nebo vést tým. Váš úspěch závisí hodně na tom, jak dobře umíte vybudovat vztah. A jestli se chcete naučit, jak si rychle najít cestu prakticky ke komukoliv, určitě se podívejte na Charisma University.

Překlad: jesterka www.videacesky.cz